Za všechno může sníh

Vzbudil jsem se… můj sen byl poněkud divný, ale rozhodl jsem se, že se tím nebudu nadále zabývat… chviličku jsem se ještě převaloval ve vyhřátých peřinách a pak jsem se šel obléknout do kalhot, trička… prostě normální oblečení… potom jsem šel odtrhnout lístek z našeho trhacího kalendáře… ten den byl 23. prosinec. Odtrhl jsem lístek a odhodil jsem do odpadkového koše… doposud nenapadl venku žádný sníh… šel jsem teda roztáhnout žaluzie… ale co nevidím… venku padá sníh a už je ho tam docela dost… vyběhl jsem z pokoje a běžel jsem hned za Billem…

Když jsem rozrazil dveře, byl Bill už dávno oblečený, ale četl si nějaký časopis a ležel na posteli…

,,Venku padá sníh,“ řekl jsem. Bill se hned otočil k oknu a pak na mě… nic jsme neříkali, jen jsme v mikinách vyběhli ven… začali jsme skotačit jako malí… dělali jsme sněhové koule a házeli je po sobě, váleli jsme se ve sněhu a dělali jsme andílky… otírali jsme si sníh o obličeje… oba jsme se smáli a vše si plně užívali… otočil jsem se k Billovi zády a začal v ruce vytvářet sněhovou kouličku… otočil jsem se, rozmáchl jsem se a… koukl jsem se Billovi do jeho krásných lesklých a čokoládových očiček… nikdy předtím jsem nepřemýšlel nad Billovýma očima… koukal na mě trochu vyděšeně a z jeho pusy kmital teplý vzduch… koule z mé ruky dopadla na zem a roztříštila se na sníh… moje ruka pomalu spadla podél mého těla, mrkl jsem a následně na to vydechl.

Billova póza se neměnila… odhodlal jsem se a šel jsem k němu.. jeho kouličku jsem mu vzal a pustil na zem.. doposud mi koukal do očí, ale teď jeho oči sjely na mé rty… jednou rukou jsem ho chytil za bok.. políbil jsem ho.. Bill mi to začal oplácet.. tenhle polibek byl tak smíšený.. ani jeden jsme tohle neměli v plánu.. líbali jsme se neustále.. okolo nás dopadaly na zem z oblohy malé sněhové vločky.. bylo to jak v nějaké pohádce.. pomalu jsme se od sebe odtáhli a pohledli si do očí.. Bill mě hned objal.. taky jsem ho objal.. tak krásně voněl.. jeho vlasy po kokosu, pokožka po černém rybízu a oblečení po ovocné voňavce.. vše bylo tak sladěno..

,,Miluju tě,“ vypustil ze svých úst Bill… neočekával jsem to, ale připadalo mi to jako dvě nejkrásnější slova od osoby, ke které cítím to samé..

,,Já tebe taky,“ odpověděl jsem.. Bill mě pustil z objetí.. koukl se na mě, usmál se a políbil mě vášnivě na rty.. večer, když jsem usínal vedle Billa, byl jsem si vědom toho, že se můj život kvůli sněhu změnil.. už mě nepřitahujou holky.. teď pro mě existuje jenom Bill… miluju ho.. to je pro mě nejdůležitější… ten hřejivý pocit, který jsem pociťoval, když mi Bill řekl, co ke mně cítí, jsem pociťoval už dřív, když jsem byl v jeho blízkosti, ale až dnes jsem si uvědomil, že je to láska.. opravdová láska!!

Ráno jsem se probudil.. byl Štědrý den..koukl jsem se na Billa.. už se usmíval.. políbil jsem ho a pak jsme oba seběhli dolu do obýváku, kde každoročně stál vánoční stromek.. letos se opravdu moc povedl.. dárků bylo hrozně moc.. šli jsme oba blíž.. po chvíli kochání jsme se s Billem začali jemně líbat.. nepotřebuju dárky.. Tohle jsou nejkrásnější Vánoce za celý můj život.. mám Billa… mého Billa…

autor: Ivetka
betaread: Michelle M.