Konečně doma! Svalím se na postel a zavřu oči. Asi bych usnul nebýt času, který ukazoval půl páté. Za chvilku se sejdu se Samotářem a doufám, že nějak vyřešíme to, že jsme se ani jeden nedostavili na smluvené místo. Ale i tak jsme pomohli dvou duším, aby se našli. Styfler totiž celý den nemluvil o nikom jiném než o klukovi, který přišel místo Samotáře. Nechtěl mi říct jak se jmenuje, ale snad to brzo zjistím! Docela mě to zajímalo, ale Styfler si dlouho nic nenechá pro sebe, takový prostě je a vsadím se, že už zítra to budu vědět!
***************************************************************************
Bill
***************************************************************************
Zrovna sleduji Karlíka a továrnu na čokoládu, jsem v pasáži kdy rozmazlená Verunka Saltiny (a/n víte o koho jde ne? Já nevím jak se to píše!) říká svému otci: “ Tak popožeň čas!“ jsem hroznej pořád čučím na filmy! Tato její věta mě donutí abych se podíval na hodiny a co nezjistím je čtvrt na šest. Už jsem měl být na chatu! Doufám že tam ještě čeká! Film-nefilm DVD nechám běžet a utíkám do pokoje zapnout notebook. To tak trvá než se to uráčí nastartovat! Už konečně! Rychle dám známou adresu a už se přihlašuji. Jakmile se mi stránka načte vidím na obrazovce zoufalou větu „SAMOTÁŘI KDE JSI???“
***************************************************************************
Tom
***************************************************************************
Jak kdybych to neříkal. Jsem nadržený, až to hezký není, určitě nepřišel, protože se mě bojí. Pošlu poslední zoufalou větu „SAMOTÁŘI KDE JSI??? „. Už se chystám odhlásit, když mi přijde zpráva “ Tady jsem. Promiň zdržel jsem se. Zapomněl jsem se u televize!“skoro až vyskočím radostí že mi napsal.
„No hlavní je, že jsi přišel! A jak to, že jsi včera nedorazil k jezeru?“ napsal jsem hned. Nechtěl jsem chodit kolem horké kaše a čekat než se k tomuto tématu dostaneme kdo ví za jak dlouho.
***************************************************************************
Bill
***************************************************************************
Sakra! Myslel jsem že to na mě nevybalí hned. Ještě jsem neměl vymyšlenou výmluvu. Tak jsem napsal první co mě napadlo „No promiň, ale včera jsem měl zvýšenou teplotu a mamka mě nechtěla nikam pustit“ ale moment vždyť on tam taky nebyl. Tak jsem se ihned zeptal na totéž! „A kde jsi byl vůbec ty?“
„No já jsem nemocný, tak jsem poslal kamaráda a ty taky, jak vím! Ani nevíš jak o tom tvým kámošovy pořád básnil“ usmál jsem se a vzpomněl si na Andyho.
„No, ale dokážu si to představit. Já od něj taky pořád slyšel taková krásná slova, až jsem žárlil že nepatří mě .“ “ No, ale vážně jak o „tom neznámem číslo dvě“ Andy mluvil krásně, chtěl jsem, ať taky tak někdo mluví o mě. Ale zpět k chatu.
„S takovou se snad nikdy neuvidíme „
“ A co takhle si poslat fotky? Ať aspoň uvidíme jak vypadáme“
***************************************************************************
Tom
***************************************************************************
No snad mi svoji fotku pošle! Chtěl bych vidět jak vypadá.
„No tak jo dáš mi mail?“ S registrací každý dostane i mail, tak jsem mu napsal ten, který mi byl přidělen.
“ nadežene.Dvojce@yahoo.de a tvůj je?“ Vím ho ale taky jsem se chtěl přesvědčit zda mi nedá nějaký svůj osobní. Tak nedal.
„Nezkuseny.Samotar@yahoo.de Tak jo, pošli mi teda nějakou“
***************************************************************************
Bill
***************************************************************************
Pečlivě jsem vybíral nějakou fotku, na které vypadám hezky. Nakonec jsem vybral fotku z doby asi před pár měsíci, kdy už jsem k Tomovi choval jiné city než bratrské, ale on o ničem nevěděl. Na fotce jsme stali před chatou a drželi se kolem ramen. Fotku jsem dal do přílohy a k tomu jsem napsal „Jsem ten vpravo. Tak co líbím se ti ;-)?“
Jen co jsem mail odeslal. tak mi přišel mail od dvojčete otevřu ho a nejprve čtu text “ jsem ten vlevo tak co na mě říkáš?“ kliknul jsem na zobrazení přiloženého souboru a k mému překvapení mi přišla úplně sejná fotka jakou jsem odeslal.
World Wide Web spojuje lidi 16. (konec)
***************************************************************************
Tom
***************************************************************************
Docela dlouho jsem čučel na monitor, pak mi to došlo. Bill je Samotář! Vstal jsem a šel směr jeho pokoj a on očividně udělal to samé jelikož jsme se střetli na chodbě. „Bille?“ „Tome promiň já…já nevěděl že jsi..“ “ Pššt…“ utnul jsem vodopád jeho slov. „To nic. To nevadí“ zmateně na mě hleděl byl tak roztomilý „Ale…ale… jak to?“
Na co slova naklonil jsem se k němu a poprvé v životě ochutnal jeho sametově hladké rty. Nedočkavě jsme se jeden druhému dobývali do úst. Měli jsme na sebe obrovskou chuť.
***************************************************************************
Bill
***************************************************************************
Nevěděl jsem jestli se smát, plakat, skákat po pokoji nebo dokonce skočit z okna. Ani jedna možnost nevyhrála a já jsem šel za Tomem. Srazili jsme se na chodbě. „Bille?“ zeptal se mě a já nevěděl,co mu říct. Pokusil jsem se o omluvu „Tome promiň já…já nevěděl že jsi..“ umlčel mě „Pššt, to nic. To nevadí“ začali jsme se líbat tak dlouho jsem po tom toužil! Věděl jsem, že ten večer mu dám všechno miloval jsem ho přece.
———————————————(sorry lidi ale já to tak chtěla)——————————–
„Ten večer jsme se milovali jako zvířata.“ řekl Tom a mrknul na tě a pohledem jakoby říkal „Ne, ten den nikdy nezapomenu“ otočili jsme se zpátky k muži v obleku. Ten s neutrálním výrazem se ptal dál. „tak teď jste mi řekli jak jste se poznali tak popojdeme dál. Jak dlouho spolu udržujete vztah?“ “ Dva roky“ řekli jsme dvojhlasně. Lawrence, tak se ten muž jmenoval, se ptal dál, „Tak více vědět nepotřebuji. Snad jen, dítě chcete v jakém věku? Nechám vás tady chvíli si o tom promluvit“ a zmizel za prosklenými dveřmi. „Bille, ještě můžeme couvnout!“ řekl mi Tom. „Tome, rozhodl jsem se. To dítě chci jako nic na světě a pokud ho nechceš tak si ho vezmu já a budu ho vychovávat sám.“ Řekl jsem a modlil jsem se ať mě v tom nenechá. „Bille, moc dobře víš že tě miluju a pro tvoje štěstí udělám vše. Tak kolika roční bude?“ měl jsem chuť plakat štěstím, ale to jsem ještě nevěděl co mě čeká. „víš já chtěl úplně malé mimi“ nevině jsem pohledl na dredatého partnera.“ Tak jo řekneme mu to“ Lawrenc se vrátil a zeptal se nás:“ Tak co jak jste se rozhodli?“
„My bychom chtěli úplně malé. Šlo by to?“ zeptal se Tom
“ Za mírný poplatek klidně“
“ Dáme Vám, co si řeknete, jen už chceme to dítě!“ já a Tom budeme mít dítě vlastní miminko já se tak těším!
“ Udělám co bude v mých silách“ Tom mu nechal na stole obálku z penězi a odešli jsme ruku v ruce s tím, že se Lawrence ještě ozve.
No jo, to byl náš plán pro dítě s Tomem bych udělal všechno ,tak jsme vsadili na nelegální způsob. Doufám, že se brzy dočkáme vysněného miminka.
konec
autor: Aduska
betaread: Lutushka
Jéééé aduščina powídka, upa good i když to teda nák moc nemusím tak tahle je super:-*
už konec,to je škoda,bude pokračování???
Další řadu prosím..
hezké……pěkně napsané……
hezký.. mám jen takovou menší výtku, jestli si jí můžu dovolit.. ale ne, že mě pak ukamenujete.. xD trošku mi vadilo to rozdělení přímé řeči, několikrát neoddělené věty.. mam slabost pro češtinu a když tohle vidim, oči mi z toho lítají všude možně.. .. 😉
divnyy koniec 😀
počkej jako nelegálně??..aaaaa grrr beztak že ho Lawrenc někomu čorne:(:(
alůe tak jako dobrá povídka 😉
tak to byla jedna z nej povídek co jsem četla!!! ta byla sQělá! týjo já k tomu nemám ŽÁDNOU kritiku!! je to úplně sQělé!! fakt!
ta povídka byla celá nějaká přihřátá…ale moc se mi líbíla…byla fakt super…
Vtipné 😀 Tá adopcia tam bola už navyše, ale inak pekné.
Pěkně to skončilo.