„Tak jo! Kdy a kde?“ zeptal jsem se a v hlavě se mi rodil plán.
„Vyhovovalo by ti to zítra? Třeba v 17:00 hod u jezera?“
„V 17hod u jezera beru. Ale tak narychlo, co tak až pozítří?“ to by z mého planu nic nebylo.
„Tak jo pozítří -17 hod u jezera. Tak pa, už jdu. Zítra se domluvíme na podrobnostech, jo?“
„Jo! Zítra zase v deset tady pa měj se :-*“ napsal jsem a odešel jsem z místnosti.
Ihned po vypnutí notebooku jsem vzal mobil a vytočil Andreasovo číslo.
„Ahoj Andy potřebuju s tebou mluvit!“
„Tak jo, mám se zastavit ?“
„Teď? Hrabe ti je skoro půlnoc! Zítra se stav jo?“
„Jasně a v kolik?“
„No nechtěl bys u nás zítra přespat? Abys nemusel tak pozdě domů.“
„Počkej, zeptám se“ Pak jsem slyšel jen z dálky hlasy jak Andy volá na mámu.
„Tak jo můžu. Tak v pět mám přijít?“
„Jo v pět Tě čekám. A nezapomeň si pyžamko!“
„Neboj…Pá“ Zavěsili jsme.
***************************************************************************
Tom
***************************************************************************
Ach jo ty Billovi noční hovory, když chci spát nemám moc rád. Ale alespoň jsem se dozvěděl, že zítra u nás bude spát Andy, takže jsem vzal mobil a započal jsem noční hovor tentokrát já.
„Ahoj Steve, Zlato. Co děláš zítra?“
„Ahoj Tome! Nic proč?“
„No…“ nesměl jsem to na něj hned vybalit, takže chvilka napětím „Nemohl bych u vás zítra spát?
„No jasně, ale pod jednou podmínkou!“ „ach jo náš nadržený Styfler se probudil k životu.“ pomyslel jsem si
„Jakou?“ povzdechl jsem si.
„Budeš spát se mnou v lůžku“
„Tak s tím jsem počítal, váš gauč není nejpohodlnější“
„Ale jsem náměsíčný!“
„Víš kolikrát jsem u tebe spal? Hodněkrát! A s tebou ještě víckrát, ty už mě nepřekvapíš!“
„Hm, to je taky fakt“
„Takže zítra v kolik mám přijít?“
„Tak v pět jo?“
„Jo to by šlo pa“
„Pa a dobrou noc“
„Dobrou a zavěs!“
„Ne ty“
„Ne já minule zavěsil první. Jsi na řadě“
„Tak jo-pá“
„ahoj! A nezapomeň zavěsit!“
„Neboj“
„Pá“ Zavěsil. „Škoda“ usmál jsem se a šel jsem spát.
autor: Aduska
betaread: Lutushka
jaj:D:D:D:D:D…. jak puberťačky xDxD