Velikonoce

„Proč se vlastně slaví Velikonoce?“

„Já nevím…“ Tom ležel na boku a vrbovým proutkem přejížděl svému bratrovi po těle. Druhou rukou si podpíral hlavu, aby měl lepší výhled na to jeho nádherné tělo, na linie čisté krásy. Konečně, po tak dlouhé době trápení, byli spolu. Milovali se, jak jen to šlo, žili jen pro sebe. Jejich bezchybný čistý vztah by jim mohl závidět kdekdo. Ale nemohl, navždy musel zůstat utajen.

„A víš, miláčku, že vlastně trošku vypadáš jak holka?“ zeptal se provokativně Tom a usmál se. Bill se jen zaškaredil, neměl tohle rád… Ale věděl, kam tím bratr míří.

„Opravdu? Jak holka?“ Tom mu proutkem přejel po zádech a usmál se.

„Ano… A víš, co se dělá s holkami o Velikonocích, ne?“ Bratr jen pobaveně vypískl.

„Tome! To ne! Ne!“ smál se. Tom jen nesmlouvavě zakroutil hlavou, brášku přetočil na bříško, zasedl mu nohy a jednou rukou chytil jeho mávající paže. Usmíval se a posunul se o něco výš. Naklonil se k bratrovi a jemně mu zašeptal do ouška: „Neboj, budu něžný!“ Bill zase vypískl a usmál se. Čekal, co bratr udělá…

Tom se natáhl po proutek a jemně s ním přejel Billovi po zadečku. U toho se ještě párkrát zavrtěl a začal odříkávat:

(A/N: nebojte, to já nevymýšlela, je to normální koleda…) Bill se pro sebe opět usmál. Tom ho jemně švihl proutkem přes zadeček a skolil se k němu.

„Tak co, dáš mi?“ zeptal se smyslně a přejel bratrovi jazykem přes krk. Bill vydechl a přivřel oči.

„A copak by si chtěl, chlapče? Vajíčko?“ pootočil hlavu a usmál se na Toma. Ten jen zakroutil hlavou.

„Ne… Tebe!“ a vpil se mu do rtů. Zase ho pod sebou otočil a objal. Líbal ho s takovou něžností, láskou… Přesto vervou…

Bill mu rychle stáhl triko a vyhoupl se nad něj.

„Slibuju, že tě odměním… Krásně…“ mrkl na bratra a zase nedočkavě propojil jejich rty. Mezitím mu rukama přejížděl po nahých zádech, jemně ho škrábal nehty, dráždil ho svou osobitou vůní. Na klíně se mu pohupoval, jazyk spojoval s tím jeho a bříšky prstů mu na těle vytvářel cestičky rozmanitých tvarů. Jeho uhlově černé vlasy Toma šimraly a jejich kokosová vůně ho lechtala v nose. Dřív by nevěřil, že ho jeho vlastní bratr dokáže vzrušovat, teď by nevěřil v opak. Možná tou zvláštní atmosférou začínajícího jara už za okamžik pocítil tlak ve svých kalhotách.

„Tomí?“ usmál se Bill laškovně.

„A-ano?“ vydechl jeho bratr.

„Něco mě tlačí… Tady….“ Položil ruku na Tomův rozkrok a jemně ho stiskl. Tom zaúpěl, zaklonil prudce hlavu, vydechl, musel si skousnout ret, aby sousedé radující se z probouzející přírody na svých zahrádkách neslyšeli otevřenými okny jeho vzdechy. Natáhl ruce a za boky si bratra přitáhl blíž, prsty mu obratně vysvlékl přiléhavé tričko a své rty přitiskl na jeho krásné ploché bříško, zdobené vytetovanou hvězdou. Jazykem, který po sobě zanechával vlhkou stopu, jel nahoru přes jeho hruď, až ke krku a rtům, které obkroužil. Poté se do nich naplno ponořil, topil se v jejich hlubinách, umíral touhou po dalších jejich polibcích. Stáhl Billa pod sebe a prsty mu čechral vlasy. Jemně tahal za ty voňavé černobílé pramínky, namotával je na prsty, projížděl jimi jako hřebenem. A když ho po několika minutách bratr zatahal za dred a se slovy, že by byl rád, kdyby mu nějaké zbyly, konečně je nechal oddechnout si, tolik se do toho vžil.

Ruce přemístil na Billovy útlé boky, které jemně mnul a prsty zajížděl za lem jeho kalhot, rty mu přejížděl po krku. Samou láskou mu tam jazykem kreslil srdíčka, která následně něžně svými zuby ´okousával´. Usmál se, když pod sebou slyšel tlumený vzdech, podnícený jeho jemným laskáním. A zároveň se ujistil, že se jeho počínání bratrovi líbí. Jazykem proto přejel po Billově bledé, krůpějky potu zvlhčené, pokožce k jeho bradavce, kterou následně políbil a vzal do zubů. O druhou se postarala jeho ruka, která doposud mapovala bratrovo bříško.

„Tome…“ Bill zrychleně dýchal, vzrušením se klepal a cítil jen tlak ve svých úzkých boxerkách. Ostatně, jeho bratr na tom byl úplně stejně. Kalhoty obou chlapců už byly pár minut ledabyle pohozeny někde v rohu a Tom laskal Billův podbřišek. Nikdy jazykem ani rukou nezajel dál, než za lem látky, která dokonale zakrývala vše potřebné. Občas brášku líbnul na nohu, ale Bill si ho vždy okamžitě přitáhl k sobě a tlumil své vzdechy v jeho ústech. Tom cítil, že látka, která zakrývala poslední kousek bratrova těla už není potřebná a začal jí pomaličku stahovat. S každým kouskem právě odhalené pokožky přišel další jemný polibek, vtisknutý na ní. A když už i tenhle poslední kousek oblečení Billovi chyběl, přiblížil se rty k jeho chloubě. Bratr ho najednou ale zastavil rukou, usmál se, jemně ho políbil a sundal Tomovi jeho spodní prádlo. Následně se přetočil na bříško a dodal: „Můžeš…“ Tom ho, víc než potěšen, motýlím polibkem obdaroval na krk a sotva slyšitelně zašeptal: „Miluju tě…“

******************************************

Bill ležel schoulený u boku svého bratra, který mu vrbovým proutkem přejížděl po zádech.

„Děkuju ti!“ usmál se na něj.

„A za co, lásko?“ podíval se na něj Tom pobaveně, šťastně, zamilovaně.

„Že jsi mi ukázal kouzlo Velikonoc!“ políbil bratra se vší láskou na rty.