autor: elvisfan
S pomocnou rukou od Toma Bill vystoupil z vany a zasténal rozkoší, když byl zabalen do nadýchaného bílého hotelového županu.
„Tenhle si rozhodně kradu,“ prohlásil.
Tomovy paže se kolem něho omotaly a on naklonil hlavu do dlouhotrvajícího polibku s příjemným pocitem Tomových teplých úst na svých vlastních. Jeho prsty zápolily s páskem Tomova županu, dokud jeho ruce nebyly zachyceny a drženy. S nadějí vzhlédl do zdánlivě nevinných očí.
„Brzy tu bude jídlo,“ připomněl mu Tom.
„Ale pravděpodobně máme…“ zlostně přimhouřil oči, když se ozvalo tiché zaklepání na dveře. „… vůbec žádný čas, očividně.“
„Teď jídlo,“ Tom zvedl ruku, když vyšel z mramorové koupelny. „Více sexu později.“
„Slibuješ?“
Tom po něm střelil pobaveným pohledem, než otevřel dveře.
„Tomi, tohle všechno nikdy nemůžeme sníst!“ Bill začal zvedat různé stříbrné kryty, zatímco Tom podepisoval účet. „Ach, jarní závitky, krabí koláče… sakra, tyhle hamburgery vypadají dobře.“
„A nemůžeš být v New Yorku a nedat si cheescake.“
Bill zvedl talíř s krabími koláčky a usadil se jako obvykle v Tomově klíně.
„Byl jsi takhle přítulný i na střední škole?“ Zeptal se ho Tom, když přijal kus krabího masa z Billova prstu.
„Vlastně myslím, že jsem se ještě zhoršil. Je to problém?“
„Ne, jen se ptám.“
Brzy snědli oba hamburgery, většinu hranolek, krabí koláče a polovinu jarních závitků, a v době, kdy Bill krátce před půlnocí vzdychal vyčerpáním, byly pryč i oba cheescaky.
„Nikdy by mě nenapadlo, že to někdy řeknu, Tomi.“ Bill zívl, když se zabořil mezi luxusní přikrývky. „Ale myslím, že jsem vlastně na sex až moc unavený.“
„Konečně jsem tě zničil, co?“
Tom obešel apartmá, zhasnul světla a důkladně zkontrolovat zámek na dveřích, než se připojil k Billovi na jejich královské dvojposteli a okamžitě si všiml, že Bill leží na zádech a nezdálo se, že by byl ve stejném módu jako předchozí večer, kdy se prostě stočil do klubíčka a usnul.
„Jsem si docela jistý, že já jsem tebe zničil taky,“ odpověděl Bill.
„To poslední číslo bylo obzvláště… energické.“
„Ještěže ta židle nepraskla.“
„Jdeš spát?“ Zeptal se Tom, který si lehl na bok a natřásal si svůj polštář.
„Upřímně nevím, jestli můžu.“ Povzdechl si Bill, zatímco studoval stíny na stropě. „Byl jsem schopný to všechno posledních pár dní blokovat, ale… zítra se všechno vrátí do normálu. Kapela a šílenství a David vyšilující nad každou věcí, a jo, ještě je tu nějaký psychopat, který má velkou zábavu z toho, že mě může hodit někam do sklepa.“ Odvalil se od Toma a frustrovaně praštil do polštáře, mohl prakticky cítit, jak Tom otevřel ústa. „A neříkej mi, abych si nedělal starosti. Je to všechno, co můžu dělat.“
***
Hodiny na nočním stolku ukazovaly 7:22, když se Tom vzbudil za zvuku svého telefonu. Co nejopatrněji se vyprostil ze spleti Billových končetin a převalil se, aby hovor přijal. Nedostal ani šanci pozdravit.
„Tome, tady je David.“
„Hej, chlape, co se děje?“
„Hádám, že jsi v posledních čtyřiadvaceti hodinách moc nesledoval televizi.“
Na Tomově tváři se rozprostřel široký úsměv, když pomyslel na to, co on a Bill v posledních čtyřiadvaceti hodinách dělali. „Ne, co mi uteklo?“
„Šíří se zvěsti, kamaráde. V závislosti na tom, komu věříš, je Billy buď smrtelně nemocný, nebo byl unesen ve Philadelphii, a oba tyto scénáře jsou důvodem, proč byl koncert zrušen a proč o něm nikdo už několik dní neslyšel.“
„Ježíšikriste.“ Tom zaslechl Billovo polovědomé mumlání a ohlédl se přes rameno na spící tělo svého přítele. „Davide, vydrž vteřinku.“
Tom vylezl z postele a hodil na sebe boxerky. Odešel do obývacího pokoje, kde si zapálil cigaretu a podařilo se mu částečně otevřít okno, než se uvelebil v křesle.
„Okay, jsem zpátky,“ řekl svému šéfovi.
„Dobře, jsem v kontaktu s lidmi z MTV a TMZ. Doufejme, že když se jim ozve sám Bill, zabije to všechny ty zvěsti. Podařilo se mi sehnat dřívější let, takže bych tam měl být tak za tři hodiny. Jak brzo můžete být ty a Billy v New Yorku?“
„Ehm, vlastně tady teď jsme.“
„Oh, opravdu?“
„Jo. Myslel jsem, že bychom využili noc v nóbl apartmá, než se připojíme k reálnému světu.“
„Aha. Okay.“ Bylo slyšet, jak se Davidovi v hlavě protáčí kolečka, jak zpracovával všechny informace. „Jaké je vaše číslo pokoje?“
„Sedm čtyři dva.“
„Okay, dám vám vědět, až se dostanu dovnitř. Přijdu do vašeho apartmá, protože naše pokoje nejspíš nebudou tak brzy připravené. Pak můžu dostat Billyho na telefon se všemi těmi lidmi a zmírnit škodu. Můžeš ho připravit? Doufejme, že se můžeme o všechno postarat dřív, než dorazí všichni ostatní.“
„Jo, bude připravený.“
„Díky, Tome. Omlouvám se za takové zkrácení dovolené, ale…“
„Hej, to se stává.“
„Uvidíme se tedy za pár hodin.“
Tom upustil telefon na stůl a zneklidněně si přejel rukou po vlasech, zatímco v druhé držel cigaretu. Naposledy z ní potáhl a hodil ji z okna, když uslyšel Billovo volání. Vrátil se zpátky do ložnice, usmál se a pokoušel se znít vesele a zároveň přirozeně.
„Dobré ráno, zlato.“
„Kam jsi šel?“ Zeptal se Bill, zatímco se protahoval na přepychové matraci.
„Vlastně jsem se probudil a umíral jsem touhou po cigaretě.“
„Lháři.“
„Okay, dostal jsi mě.“ Tom se posadil na okraj postele a položil jednu ruku na protější stranu Billova břicha.
„Máš strniště,“ poznamenal Bill, na okamžik rozptýlen prstem přejíždějícím po Tomově čelisti. „Okay, co se děje?“
„Volal mi David.“
Bill zavřel oči a vydal ze sebe malý lítostivý kňouravý zvuk. „Dovolená je u konce, že?“
„Více méně.“
„Kolik času máme?“
„Asi tři hodiny.“
„Pojď zpátky do postele,“ pokynul mu Bill, odkopal přikrývky a tahal za Tomovu paži.
„Bille, mám pocit, že později nebudeš schopný chodit,“ řekl Tom se smíchem, ale jen sotva si stěžoval, když jej Bill stáhl na sebe.
„A já mám pocit, že nějakou dobu ani sex chtít nebudeme, jakmile se sem dostane David a propukne realita, natož abychom na to měli čas. Teď si pospěš a sundej si ty pitomé boxerky!“
***
Téměř o pět hodin později, Tom dokončoval jejich balení, zatímco Bill dokončoval svůj druhý hovor během toho dne, tentokrát s TMZ. Všechno šlo hladce, Bill každého ujistil, že je v pořádku a zdravý a že incident ve Philadelphii byl až příliš nafouknutý, protože si z něj pouze vystřelili spoluhráči z kapely. A pak se stalo nevyhnutelné.
„Billy, a co zprávy o tom, že tvůj autobus byl poničen?“ Zeptala se reportérka.
Tom ztuhl, otočil se a spatřil, jak po něm i Davidovi Bill střílí očima blesky.
„Já jsem, ehm, o tomhle nic neslyšel.“ Billovi se podařilo se přesvědčivě zasmát. „Můj manažer mě ale ujišťuje, že můj autobus přijel sem do New Yorku a je připraven mě ráno odvézt do Bostonu.“
Po několika dalších otázkách byl hovor ukončen a všichni v místnosti byli zticha. Tom se posadil vedle Billa, dobře si přitom vědom skutečnosti, že se chystá explodovat.
„Nové pravidlo!“ Vykřikl Bill náhle. „Jestli se mě to jakýmkoliv způsobem týká, chci o tom vědět. Možná se naštvu, možná dostanu strach, možná si budu dělat nekonečné starosti. Ale vy dva…“ Odmlčel se a ukázal na oba muže. „… mi o tom řeknete.“
„Billy, neměli jsme pocit…“
„Davide, je mi jedno, jaký jsi měl pocit. Co se stalo s mým autobusem?“
„Jen nějaké graffiti. Někdo se nechal trochu unést s plechovkou barvy.“
„Mm-hm,“ Bill přikývl. „Druhé nové pravidlo. Žádné bagatelizování. Řekni mi co…“
„Bylo tam, ´už se bojíš´,“ přerušil ho Tom a sledoval, jak se Billovi šokem rozšířily oči. „Červenou barvou po celé jedné straně autobusu. Bylo to ráno poté, co tě někdo popadl a strčil do té komory, a proto to naše rozhodnutí ti o tom v tu chvíli neříct.“
Bill vyskočil a přešel k oknu, otevřel ho a zapálil si cigaretu. Tom vklouzl do módu přítele, postavil se za něj, objal ho a políbil na spánek, zatímco mu Billova hlava poklesla vzad na rameno. Bill si zvedl cigaretu ke rtům, jen aby mu byla ukradena.
„Jestli teď začneš kouřit jednu za druhou, tak později nebudeš schopný zazpívat ani notu,“ připomněl mu Tom.
„Tomi, prostě přede mnou nemůžeš něco tajit,“ odpověděl Bill tiše a otočil hlavu, aby zabořil nos do Tomova krku.
„Nebudu, už ne.“
„Takže!“ David tleskl, aby jim připomněl svou přítomnost, vstal a také se postavil k oknu. „O co přesně tady jde?“
„Ach můj bože, Davide!“ Bill popadl zpátky svou cigaretu. „Musí být každý aspekt mého života doprovázen oficiálním prohlášením?“
„Je tady nějaké prohlášení, které má být provedeno?“
„Žádné prohlášení. Ale ano, Tomi a já jsme zase spolu. Pokud jde o tebe a zbytek kapely, je v pohodě, když o tom budete vědět. Ale pokud jde o zbytek světa, jsem kompletně volný.“ Obrátil se v Tomově náruči s připraveným omluvným pohledem. „Tomi, omlouvám se. To neznamená…“
„Já to chápu,“ ujistil ho Tom. „Opravdu.“
„Jde jen o to, že… jestli mi někdo tam venku chce ublížit, nechci, aby to udělali tím, že půjdou po tobě.“
„Bille, to je v pořádku.“
„Tom je tady stále proto, aby odváděl svou práci,“ připomněl jim David. „Bude to mít nějaký vliv na…“
„Vůbec ne.“ Tom se trochu naježil nad obviněním svého zaměstnavatele. „Nikdo nemá větší zájem o udržení Billa v bezpečí než já. Náš vztah nebude mou práci ovlivňovat ani v nejmenším.“
„Ale chápeš mé obavy, že, Tome? Měl jsi dělat svou práci ve Philadelphii, když byl…“
„Hej!“ Tom Billa pustil a postoupil o krok blíž k Davidovi. „Byl jsem hned za Billem, kdybych byl ještě blíž, musel by mě, kurva, nést na zádech. Světla zhasla a zastihla mě i všechny ostatní nepřipravené. A zdá se, že zapomínáš, že Steve a ostatní tam byli toho večera taky, ale nevěděli, co se stalo o nic víc než já.“
„Dobře, dobře.“ David zvedl ruce a udělal krok zpět. „Chápu to. Tome, omlouvám se, ale musíš pochopit, že mým hlavním zájmem je Bily Future a tahle kapela, ne Billův a Tomův vztah.“
„Jo, chápu to,“ vyprskl Tom, vůbec ne šťastný z toho, co David právě naznačil.
„Okay kluci, pojďme teď být milí.“ Bill vzal Toma za ruku a stiskl ji. „Rád bych teď viděl svůj autobus.“
„Autobus je v pořádku, Billy. Dveře byly zamčené a žádná okna nebyla…“
„Davide,“ Bill se sladce usmál a jeho manažer se bál o svůj život. „Rád bych viděl svůj autobus.“
autor: elvisfan
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Drama, drama, drama.. Ale Billovi se nedivím,že vyšiluje. Taky by mě štvalo, kdyby někdo tutlal takové věci. S Tomem pohromadě jsou fakt k sežrání. Akorát jsem nečekala, že tak otevřeně přiznají, že jsou zase pár.
Moc dekuju za překlad
Bil je teda pekne nadržaný 😀
Ale, bohužiaľ, dovolenka chalanov skončila a je čas vrátiť sa späť do reality. Billovi sa nečudujem, že sa tak naštval za to zatajovanie vecí, tak dúfam, že odteraz to zoberú na vedomie aj ostatní a budú Billa informovať, čo sa deje.
Ďakujem za preklad.
Bill chce snad dohnat všechno, co zameškali… 😀 Ještě že Tom ví, jak ho odrovnat. Klasický potravinový teror.
Divím se, že David vůbec zkouší na Billa nějaké finty, když ví, jaké mu to "zlatíčko" dokáže udělat peklo.
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Dobrý, napínavé, dramatické…a Bill je jasný..
By mě zajímalo kdo to děla jsem ráda že jsou spolu.
Jájsem docela zvědavá, co za šíleného fanouška tohle dělá a hlavně, co Billa ještě čeká. Snad jej Tom doopravdy bude chránit dnem i nocí a Billovi se nic nestane. 😉