Nejsilnější erotogenní zóna UCHO

Jsem v Loitsche a pořád leje… Už ani nevím, kdy jsem naposledy viděl nebe bez mraků. Moje dvojče Tomí nikde. Tak rád bych s ním teď byl, ale on je venku a balí nějaký kočky… Mně je to tak hrozně líto. Jak hrozně jej miluju. To snad ani není možný. Ležím na posteli a koukám do stropu. Nejraději bych byl, kdyby vedle mne ležel Tom a objímal mě. Je to nejsladší stvoření na světě a zrovna nemůže být moje…

Hrom… dveře… schody… Někdo klepe na dveře?

„Ano?“ špitnu téměř neslyšně, ale osoba na druhé straně dveří slyšela a vešla dovnitř. Byl to Tom. Celý zmáčený a smutný.

„Ahoj Bille…“

„Co se stalo, Tome?“

„No, já sem zmoknul a…“

„No, já sem zmoknul a…“ přemýšlím, co mám říct, abych se k němu mohl nějak nenápadně lísat. Je tak moc roztomilý… Bill není nalíčený a na nose má brýle. Jeho uhlově černé, polodlouhé vlasy, lemují jeho tvář s alabastrovou pletí. Je tak roztomilý, až bych se na něj chtěl vrhnout a nepřestat jej líbat až do smrti. Škoda, že se to nikdy nestane…

„Tak se svlíkni, Tome. Máma je naložená v koupelně teprve pět minut, takže je to na hodinu,“ usmál se na mě až se mi málem podlomila kolena. Je tak sladký. Ah, já se opakuju, omlouvám se. Když on je…

…tak sladký… Začal se svlíkat. Při pohledu na jeho nádhernou kůži jsem se musel držet, abych po něm neskočil. Nejspíš by mě vzal jeho kytarou po hlavě. Někdy se mi z toho chtělo i brečet, ale vím, že to nemá cenu, trápení prostě k životu patří. S tím nic nenadělám. Asi bych si měl najít nějakou pěknou kočku a žít s ní až do smrti… Co to kecám? Rockeři nežijí šťastně až do smrti. Ach, jak moc bych chtěl bratra obejmout a líbat ho na ty jeho rty. Má krásné plné rty…

….volající po polibku. Stačilo by se jenom naklonit a všechno by se vyzradilo. Svlíknul jsem se a stále jsem se klepal zimou… TO není možné, já snad spím! Bill mě chytl za ruku, položil mě do své postele a přikryl. Je tak sladký, když se o mě snaží pečovat. Miluju ho, komplet! „Bille?“

Usmál se. „Ano?“

„Můžu ti něco pošeptat?“

Bill se usmál, asi jsem vypadal hloupě, ale tohle nebylo možný. Naklonil se nade mě, až mě jeho dlouhé vlasy lechtaly na tváři. Odhrnul jsem mu vlasy, hebčí než to nejjemnější hedvábí, za ouško a jemně jsem ho na ouško líbnul… Co se stane nechci vidět!!! Nechci vidět, co se stane. Nechci! Bill se ani nehnul. Chtěl jsem vstát, ale to, co jsem uslyšel mě opravdu posadilo zpátky.

„Ještě,“ zavrněl Bill. Srdce mi poskočilo náhlým štěstím. Objal jsem ho kolem pasu a stáhnul ho na sebe. Bill ani nemuknul, jen se na mě spokojeně uvelebil. Jemně jsem ho líbnul na rty a pohladil po vlasech. Nechtěl jsem na něj spěchat. A vůbec, co když si se mnou jen hraje? Pohladil jsem ho po zádech, spokojeně zavrněl. Je tak roztomilý. Políbil jsem ho na rty trochu odvážněji. Nesetkal jsem se s žádným odporem, ba naopak, Bill vřele spolupracoval. Pootevřel rty a pohladil mě po hrudníku. Miluju ho čím dál víc. Pomalu jsem ho začal líbat. Billovi se to zřejmě líbilo, protože z jemného líbání přešlo naše počínání do divokého francouzáku. Svlékl jsem mu triko a pomalu jsem jej hladil po zádech. Billovi se viditelně (a i slyšitelně) zrychlil dech. Trošku jsem nadzvednul koleno a zaklínil ho do Billova docela dost napěchovaného rozkroku. Zavzdychal…

Tak tohle už jsem nevydržel. Tom si dovoluje mě takhle dráždit, co se to s ním děje? Dráždivě jsem Tomovi jezdil po hrudníku nehty. Je tak dokonalý. Tomův rozkrok na tom nebyl o nic líp než můj a tak jsem se rozhodl přistoupit k činu. Začal jsem ho líbat na krku. Když měl krk posetý malými zarudlými flíčky, Tom už doooost vzdychal. Přemístil jsem se přes hrudník k podbřišku. Tom se pode mnou svíjel a měl jsem dost velké problémy se jaksi strefit na místa, kam jsem chtěl. Konečně jsem mu stáhl boxerky. Pomalu jsem ho vzal do úst a začal rytmicky pohybovat. Ehm, nemáte někdo špunty do uší? Tom je opravdu hlasitej. Ne, dělám si srandu, hlasitej je dost, ale mně se to poslouchá dobře. Aby taky ne, je to můj miláček. Tak ok, zpátky k práci. Netrvalo dlouho a Tom se udělal. Unaveně jsem spadl na postel vedle Toma. Tom dýchal jako po maratónu. Pomalu jsem začal usínat.

X-X-X

Probudila mě až vůně snídaně. No moment, máma není doma, tak co se děje? Otevřel jsem oči a zadíval se na Toma, držel tác s kávou a vaječnou omeletou. No mňam! Vyhoupnul jsem se na loktech. Tohle je snad sen.

„Dobré dopoledne, lásko.“

„Tome? Já jsem asi blázen!“

„Jakto?“

„Měl jsem úžasnej sen… A teď jsem dokonce slyšel, že mi říkáš ´lásko´.“

„Ale to nebyl sen, lásko,“ usmál se na mě Tom. Já mám dojem, že to se mnou sekne. Tom mi položil na nohy tác se snídaní. Pustil jsem se do ní. Když jsem dojedl, Tom mi položil zvláštní otázku.

„Bille?“

„Ano?“

„Jaká je tvá nejsilnější erotogení zóna?“

Vyjukaně jsem se na něj podíval. Tom sundal tác a obkročmo si na mě sedl.

„Je to krk?“ Políbil mě na krk. Nic moc…

„Nebo rty?“ Políbil mě na rty. Jo, trošku lepší.

„Nebo snad ucho?“ A stiskl mi ucho mezi zuby. Tělem mi projela vlna vzrušení. Musel jsem zasténat, nevydržel bych to. Poté jsme se ponořili do víru báječného milování. Ale to už je jiný příběh.

autor: PethKaulitz
betaread: Michelle M.