autor: elvisfan
Hudba, kterou nepoznával, si našla cestu do Billova podvědomí. Nakoukl přes okraj postele a uvědomil si, že to je Tomův telefon ležící na podlaze, kam dříve upadl. Bill ho z podlahy zvedl a usmál se nad pocitem Tomovy paže, která se kolem jeho pasu utáhla.
„Haló?“ Odpověděl na hovor, jeho hlas byl tichý únavou.
„Ehm… Tome?“
„Ne, tady je Bill.“
„Aha.“ Od druhé osoby byl slyšet ten nejslabší záchvěv smíchu. „Tady Georg. Mohl bych prosím mluvit s Tomem?“
Bill se vmanévroval na záda a natáhl telefon směrem k Tomovi.
„Tvůj idiotický kamarád je na telefonu,“ řekl, když od něj Tom telefon převzal.
„Co se děje, Geo?“
„Takže teď jsem idiot?“ Georg se na druhém konci linky ušklíbl. „To opravdu bolí, Tome.“
„Mm-hm.“
„Tááákže… přerušil jsem odpočinek?“
„Tak nějak, jo.“ Tom se usmál, když se k němu Bill přitulil.
„Ještěže jsem nepřerušil něco jiného, co?“
„Voláš z nějakého důvodu?“
„No, byl jsem zvědavý, jak jdou věci s Billem, ale hádám, že ta otázka už byla zodpovězena, co?“
„Vypadá to tak.“
„Kdy zamíříte do New Yorku?“
„Ehm…“ Tom byl rychle rozptýlen Billovými prsty na svém boku. „Nejsem si tak úplně jistý. Zavolám ti později, jo?“
Předtím, než mohl Georg odpovědět, Bill vzal telefon, ukončil hovor a hodil ho zpátky přes okraj postele. S malým úšklebkem přetočil Toma na záda a přehodil mu nohu kolem pasu, aby se nad ním vsedě rozkročil.
„Znovu?“ Zeptal se Tom a palci přitom mnul kyčle druhého muže.
„Musíme dohnat ztracený čas,“ připomněl mu Bill s oždibováním jeho ušního lalůčku.
„Dělali jsme to už třikrát.“
„Ve skutečnosti čtyřikrát.“
S pohledem na neuspokojivý nedostatek kondomů na nočním stolku Bill otevřel šuplík a šmátral kolem dokola. Když ucítil něco, co rozhodně nebyl malý zafóliovaný balíček, vytáhl ruku a podíval se na černé kožené pouzdro, které držel v ruce. Pohlédl na Toma, který přebíhal pohledem mezi koženým pouzdrem a mužem, který ho držel.
„Tomi, co to je?“
„Zbraň,“ odpověděl Tom jednoduše. „Glock 9, abych byl přesný.“
„Proč máš zbraň?“
„Jen pro případ.“
Tom vzal pistoli z Billovy ruky a vrátil ji zpátky do šuplíku.
„Už jsi ji někdy musel použít?“
„Ne.“
„Máš ji na sobě, když pracuješ?“
„Jsem si docela jistý, že bys věděl, kdybych měl kdekoliv na sobě zbraň,“ odpověděl Tom s úšklebkem.
„Myslím to vážně.“
„Já to taky myslím vážně.“ Tom přejel rukama nahoru a dolů po Billových stehnech. „Ne, nikdy jsem ji nepoužil jinde než na střelnici, a když jsem mimo město, zůstává přímo tady v tom šuplíku.“
„Dobře.“ Bill pohlédl zpátky na stolek. „Ani se mi nelíbí, že vím, že tam je.“
„Tak… zapomeň, že tam je.“
S vylekaným vyjeknutím se Bill náhle ocitl na zádech, s Tomovými ústy na tetování na svém boku.
„Hezké rozptýlení,“ připustil Bill a odhrnul Tomovy vlasy dozadu, aby měl lepší výhled na to, co dělá. „Co to máš pořád s tou mou hvězdou?“
„Je to nové a vzrušující,“ informoval ho Tom kousnutím do středu hvězdy. „Co to máš pořád s mými vlasy?“
„To samé.“
Poté, co věnoval dostatečnou pozornost hvězdě, se Tom vrátil zpátky nahoru a stejnou péči dopřál i Billovu krku a rameni.
„Je to lepší než dredy?“
„Dredy ti seděly na střední škole, cornrows k tobě sedí teď. I když to, jak to máš teď, je asi moje druhé nejoblíbenější.“
„Nezvykej si na to.“
„Fajn.“ Bill našpulil rty a opřel si bradu o Tomovu hruď, jakmile se převalil na záda. „Tomi?“
„Jo?“
„Je tohle… jsme teď spolu?“
„Pokud bys chtěl být.“
„Takže tohle celé neodejde prostě pryč, jakmile se dostaneme do New Yorku?“
„Ne, pokud k tomu mám co říct.“
Bill se usmál a přejel pěstěným nehtem po Tomově hrudi. „Představ si, kdybych neplýtval časem a nebyl k tobě na začátku tak příšerný.“
„Myslel sis, že si to zasloužím.“
„Měl jsem vědět, že bys nikdy…“
„Ne. Žádné další starosti o věci, které nemůžeme změnit.“
Bill si povzdechl a přejel prstem dolů na okraj Tomova pupíku, ušklíbl se, když spatřil, jak se pod jeho prstem zatínaly svaly. „Jsem hladový.“
„To se vsadím,“ zasmál se Tom.
„Myslím skutečné jídlo, Tomi. Vlastně myslím, že mám hodně blízko k tomu, abych umřel hlady.“
„Zlato, to není žádné překvapení. Celý den jsme nic nejedli.“
„Ale je teprve…“ Bill otočil hlavu, aby se podíval na budík a pak se šokovaně posadil, „je skoro osm, Tomi! Jsme v posteli už… asi šest hodin!“
„A já si pro jednou nestěžuju.“ Tom sjížděl rukou po Billově boku, dokud mu nebyla odplácnuta pryč. „Okay, můj Bill chce něco k jídlu, takže můj Bill dostane něco k jídlu. Zůstaň tady.“
Tom si natáhl džíny a opustil pokoj, ve kterém Bill zůstal požitkářsky rozvalený na posteli a užíval si fakt, že jej Tom považuje za ´svého´ Billa. Měl pocit, že všechno na světě je v pořádku. Alespoň pro tuto chvíli.
Tom se vrátil o pár minut později a našel Billa ležet na posteli s jednou nohou skrčenou a rukou na břiše. Oči měl zavřené a Tom si myslel, že možná spí, dokud oči neotevřel a spokojeně se na něj neusmál. Tom položil talíř a sklenice na stolek a po cestě zpátky do postele si sundal džíny.
„Tomi!“ Vyjekl Bill, jakmile Tom přelezl nad něj a zabořil nos do prohlubně mezi Billovým krkem a ramenem.
„Večeře musí ještě chvilku počkat.“
***
Když se Bill opět probudil, byl sám. Viděl, že mu Tom nechal na nočním stolku sendvič a Colu. Všechno to zhltnul a poté si skočil do sprchy, než se vydal hledat svého nepolapitelného přítele. Našel ho v kuchyni, jak právě přichází zadními dveřmi. Neschopný potlačit úsměv, rychle spěchal, aby se omotal kolem mírně vyššího muže.
„Jak dlouho jsi vzhůru?“ Zeptal se a lechtal přitom Toma na krku svým nosem.
„Asi půl hodiny, myslím. Probudil jsem se s… docela zajímavým nápadem, a tak jsem myslel, že by bylo nejlepší, kdybych na tom hned začal pracovat.“
„Povídej!“
„Měl jsi dost jídla?“
„Ani ne,“ musel připustit Bill. „Ale můžu se znovu najíst za chvíli. Chci znát tvůj nápad.“
Tom ho vzal za ruku a vedl ho k pohovce.
„Kdy tě naposledy někdo rozmazloval?“
„Já… myslím, že se mi podařilo si před čtyřmi měsíci objednat masáž.“
„To se dá těžko považovat za rozmazlování. Co bys řekl na to, kdybychom se dostali do New Yorku trochu dřív?“
„Proč?“
„No, mohli bychom se tam dostat zítra odpoledne, dát si dobrou večeři, strávit spolu noc ve velkém apartmá s výhledem na přístav a možná tam někam přihodit i bublinkovou koupel.“
„Jsem silně zaujatý.“
„Mohl bys mě nechat tě trochu rozmazlovat, než na nás opět padne reálný svět. Měl bych předpokládat, že ten úsměv znamená, že se ti můj nápad líbí?“
„Pravděpodobně.“
„No, to doufám, protože už jsem vše zarezervoval.“
Bill se na něj vrhl tak silně, až je oba dva srazil k podlaze.
***
Tom seděl na posteli a s úsměvem vrtěl hlavou, zatímco Bill pobíhal po pokoji.
„Tomi, my tady máme dalekohled! Můžeme si odsud prohlídnout celý přístav. Samozřejmě až potom, co se kompletně rozmočím v té vaně.“ Zastavil se uprostřed pokoje se zářícíma očima. „Nikdy nedostáváme apartmány, víš. Vždycky jsme v hotelu jen na jednu noc a lidé, kteří to mají na starosti, nechtějí utrácet peníze za hezké apartmány, takže nás strkají do běžných pokojů.“
„Tragické.“
„Kolik jsi za to…“
„Nedělej si s tím starosti. Přece jen, vydělávám docela slušné peníze.“
„No to je změna. Byli tady po tobě jen dva lidé, které jsem skutečně považoval za své přítele, a oba z nich byli naprosto spokojeni s tím, že jsem všechno platil.“
„No, zlato, pořídil sis teď muže, který se sám vypracoval,“ zazubil se Tom a zapřel se o ruce, když se mu Bill usadil v klíně. „Tak co chceš dělat jako první? Bublinkovou koupel? Objednat si nějakou…“ Byl umlčen, když mu Bill přetáhl tričko přes hlavu a zrušil prostor mezi svými ústy a Tomovým krkem. „Bille, ty budeš moje smrt.“
„Ale jaký to skvělý způsob, jak umřít.“
autor: elvisfan
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
A znovu sa priblížil deň zúčtovania. Ale je fajn, že im je spolu tak dobre. Žiaden mracik na oblohe. Ďakujem za časť.
Je fajn že si spolu užívají ale mám pocit že je to klid před bouří.
Ten útěk z reality je naprosto skvělý. Zaslouží si spolu užít trochu příjemných chvil, než se zase vrátí do toho blázince.
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Roztomilý párik, sú tak zlatučkí, dúfam, že sa im naozaj nič zlé nestane. Bolo to sladké a zároveň zábavné čítanie. Veľmi pekne ďakujem za preklad ktorý je ako vždy skvelý.
Sú strašne zlatí a teraz majú zo života doslova idylku 🙂 Sú to krásne chvíle len medzi nimi, kým sa vrátia do tej stresujúcej skutočnosti s Billovým stalkerom.
Ďakujem za preklad.
Bill je strašně zlaťoučký s tím jeho nadšením pro všechno. 🙂 Hádám, že je tak nadšený hlavně proto, že je s Tomem! 🙂
Moc děkuji za překlad! 🙂