Rozum a cit II 53.

„Ale ty jednoduše nebudeš mít jinou možnost,“ sykla ledově Teresa a její hlas zněl naprosto sebejistě a neoblomně. Nehodlá couvnout, v žádném případě se nenechá zahnat zpátky, na to je příliš rozhodnutá a odhodlaná dosáhnout svého, i kdyby měla kráčet přes mrtvoly. Moc dlouho dobu se nechala využívat a vláčet sebou jak se komu zlíbilo, jak se to komu právě hodilo. Je načase, aby měla také ona konečně jednou navrch, aby ona mohla rozhodovat, aby ona měla to výsostné postavení.
„Jak mě k tomu chceš přinutit?“ ušklíbnul se posměšně Tom, který byl přesvědčen o své neochvějné pozici.
„Protože v tom opačném případě popíšu tisku do těch nejskvělejších detailů, jaký je sex s tvým bráškou. Že jsem s ním nespala? Na tom nezáleží, uvěřili mi jednou, uvěří mi znovu, nesejde na tom, že to není pravda, lidé chtějí číst to, co je pro ně atraktivní, co je šokující. Myslím, že je dostatečně zajímavé téma, jak si dvě největší sourozenecké hvězdy půjčují navzájem holku. A jak z toho vyjdu já? Jako oběť, Tome, to vás odsoudí. Ať se rozhodneš jakkoliv, pro mě budou obě varianty výhodné. To jen vy proděláte. Tak si to dobře rozmysli!“ křikla dívka a rázně praštila s telefonem.
Tom ještě hodnou dobu strávil za zavřenými dveřmi kuchyně. Seděl u mohutného stolu a oči upíral na prázdnou ulici, skrz zaprášené sklo. Hledal odpovědi, přestože mu bylo jasné, že tam venku je nemůže nikdy nalézt. Skrývají se uvnitř jeho hlavy a je jen na něm, jestli se rozhodne dobře nebo špatně. Nedokázal určit, co je ta správná volba. Na jednu stranu by s Teresou nejraději provždy skoncoval, razantně odmítnul jakýkoliv další kontakt s ní, ale na tu druhou, se obával výhružek, které mu před několika okamžiky naznačila. Nechtěl pro Billa žádné problémy, ze všeho nejradši by jej udržoval nějakou dobu v absolutní izolaci od okolního světa, alespoň do té doby, než se skutečně zlepší jeho zdravotní stav a uklidní jeho nestálá psychika. Mediální skandál by pro něj znamenal další ránu a vzal mu všechen klid, který teď tolik potřebuje. Tom se cítil zahnaný do kouta. Teresa udeřila na jeho nejslabší místo, stejně jako to kdysi udělal Marcus. Možná na něm bylo až příliš patrné, jak moc pro něj bratr znamená, že on jej je jeho jediná citová bolest.
Každá z možností, pro něj byla nepřijatelná, ať tak nebo tak, pokaždé bude strádat a to jej naplňovalo vztekem. Nechce nikomu uhýbat, nechce jí dávat najevo, že má strach z jejích intrik. Leknutím zvednul hlavu, když se těžké dveře rozevřely. S úlevou v nich spatřil ustaranou bratrovu tvář. Pousmál se. Byl to jeden z těch okamžiků, kdy si uvědomoval, že by pro něj udělal cokoliv, že všechny ty problémy, všechno to má smysl. Viděl to, když se podíval do jeho očí, které mu dokázaly říct beze slov úplně vše. Viděl se v nich, spatřoval v nich své druhé já, tu lepší polovinu, nedílnou součást jeho samotného, bez níž by prostě nemohl dýchat.
„Co říkala?“ prolomil Bill zdlouhavé ticho.
„Pojď ke mně,“ natáhnul k němu bratr ruku a něžně si jej k sobě za dlaň přitáhnul. Najednou se mu nechtělo ničit tu krásnou chvíli, kazit ji Teresinými požadavky a ultimáty. Na to špatné je vždycky času dost. Jen to nádherné, je třeba si vychutnat hned jak se naskytne příležitost, protože další šance už se nemusí naskytnout.
Dychtivě si Billa posadil obkročmo na svůj klín a vyhledal jeho hebká ústa. Věděl, že v jejich chuti zapomene na všechno zlé, co se kolem něj odehrává. A právě to chtěl. Vnímat jen jeho, jeho vlasy, šimrající ho ve tváři, jeho pronikavou vůni, která zaplňovala místnost, cítit blízkost jeho těla na tom svém, to bylo to jediné, po čem právě teď toužil. Bill jej chytil kolem krku a s krátkým povzdechem přivřel ztěžklá víčka. Vsunul jazyk mezi jeho rty a naklonil hlavu více doleva, aby se dostal do bratrových úst co nejhlouběji. Procházel mu mráz po zádech, když Tomovy ruce pomalu sjížděly po jeho zádech, opatrně jej škrábaly na kůži, dostávaly se přes jeho boky až ustálily na jeho zadku, za nějž si jej Tom přitáhnul k sobě ještě blíž. Otevřel oči a pozoroval, jak jej Bill horlivě líbá, sledoval, jak se jeho dlouhé tmavé řasy chvějí, každý milimetr jeho tváře na něj působil jako nadpozemská síla, jako afrodiziakum. Jen nerad respektoval, když se bratr najednou slabě odtrhnul.
„Povíš mi, o čem jste spolu mluvili?“ špitnul tiše. Tom nasucho polknul. Tolik se mu nechtělo bratra zasvěcovat do těchto věcí, tolik se mu do toho nechtělo. Povzdechnul.
„Nejspíš, ji budeme muset seznámit s pár lidmi z branže.“ Billovo vzrušení z počátečního laskání nadobro vyprchalo, naopak se rozčileně vzpřímil.
„A vysvětlíš mi proč?!“
„O nic nejde, Bille, vezmeme ji prostě na nějaký večírek a ona dá pokoj, chápeš? Chce se jen trochu zviditelnit, je jako všechny ostatní, chce z toho vytřískat co nejvíc. Stejně jí to v ničem nepomůže, lidi znají tyhle holky, nepřijmou ji.“ Bill se uraženě zvednul z jeho klína.
„Vidím, že to bereš jako hotovou věc. Předpokládal jsem, že si s ní vyřídíš ten článek v dnešních novinách a ty ji místo toho pozveš na večírek!“
„Bille, no tak, zase všechno vidíš jen jak se ti to hodí, víš dobře, že takhle to není!“ snažil se Tom o chabé vysvětlení. Chtěl bratra ušetřit přesného zopakovaní Teresiny výhrůžky, která se týkala právě jeho a jako vděk mu budou jen další hádky a rozbroje.

autor: Heidi
betaread: Janule

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics