Dilema 20.

TOM
Zbytek týdne utekl jako voda. Byl jsem tak natěšenej na Margitt, že jsem tu poslední noc nemohl ani spát. Netrpělivě jsem poposedl na sedadle, vracíme se domů! Konečně. Domluvil jsem se s Margitt, že se za ní stavím. Nechtěl jsem, aby nás Bill viděl spolu. Uvědomuju si, jak se asi musí cítit. Všimnul jsme si, že čím více se blížil náš odjezd domů, tím byl smutnější a nervóznější. Tušil jsem, co se mu asi honí hlavou. Nechtěl jsem mu přidělávat ještě další starosti tím, že se budu před ním producírovat s Margitt. Já vím, že je to moje holka a miluju ji, ale Bill je můj bratr, moje dvojče, tak proč to dělat ještě složitější, že? Z těchhle myšlenek mě vytrhl zvuk Billova mobilu. Přišla mu zpráva. Měl jsem takový tušení, že je od té jeho nové kamarádky. Nenápadně jsem sledoval jeho počínání. Očima rychle přelétl text a lehce se zamračil. Zvědavostí jsem málem spadl ze sedačky.
„Co ti píše?“ zeptal jsem se. Podíval se na mě se zdviženým obočím, rychle několikrát za sebou zamrkal a pohled stočil zpět k rozsvícenýmu displayi. Zřejmě mi nehodlal odpovědět. No co, stejně to z něj dostanu později! Díval jsem se z okna a myšlenkami popoháněl kola, ať se točí rychleji! Bože, už se nemůžu dočkat!Asi po třiceti minutách jsme konečně dorazili do Magdeburku. Vysadili jsem Georga, potom Gustu a mohli vyrazit do Loitsche. Naši už určitě stepujou u okna a vyhlížejí. Znám je jako svý boty. Vjeli jsme do naší ulice a zrovna projížděli kolem domu Margitt. Obličej jsem přilepil na sklo a doufal, že ji alespoň zahlídnu. Jenže nic. No budu si muset ještě hodinku počkat, protože se nejdřív musíme přivítat s našima. Po měsíci na cestách se domů dokonce i těším, na mámu a tátu.
Konečně jsme zastavili před domem, rozloučili jsme se s Davidem a ostatníma a odešli dovnitř. Nastalo obvyklý vítání, objímání, vyzvídání, jak jsme se měli, jako by ty denní telefonáty ani neexistovaly. Nakonec jsem se musel vypařit, protože bych se nestihl připravit. Už mám jenom dvacet minut. Do sprchy jsem vlítnul jako střela. Rychleji osprchovanej jsem snad v životě ještě nebyl. Potom na sebe navlíct nějaký hadry, samo že všechno dokonale sladěný! Potom ještě upravit vlasy a můžu jít. Akorát včas! Scházel jsem ze schodů a snažil se nepozorovaně proklouznout, protože na mamčiny otázky nemám čas. Jenže se mi to nepovedlo. Zrovna když jsem otvíral vchodový dveře, vešla do předsíně a o něčem debatovala s Billem. Oba se na mě dívali, mamka s otázkou v očích a Bill? Ten okamžitě sklopil zrak, propaloval podlahu a už se na mě ani nepodíval.
„Kampak?“ zeptala se.
„Za Margitt. Nevím, kdy přijdu. Tak čau!“ To už se za mnou zavíraly dveře. Ulehčeně jsem si oddechl a vykročil. Skoro jsem utíkal, jak jsem byl nedočkavej. Během pěti minut se přede mnou rýsoval jejich dům. Zpomalil jsem a snažil se vydýchat. Těšil jsem se na její jiskřivý pohled, na její hebké rty, na dokonalou pleť a sametově hladké vlasy! V mých očích byla dokonalá! Přitiskl jsem ukazováček ke zvonku a vnitřkem domu se rozezněl ostrý zvuk. Nedočkavě jsem podupával nohou a očima hypnotizoval vstupní dveře před sebou. Najednou se rozrazily a Margitt mi vlítla do náruče. Přitiskl jsem ji k sobě a nedočkavě vyhledal její rty. Chutnala tak skvěle! Náš polibek byl prudký a vášnivý. Odtrhli jsme se od sebe a znovu jsem ji k sobě pevně přivinul.
„Moc si mi chyběla!“ zašeptal jsem jí do ucha a cítil, jak mě její dlouhé vlasy šimrají po tváři. Pevně mě objímala kolem krku a zabořila mi svůj nos do mikiny. Cítil jsem její dech na krku a prsty, který si pohrávaly s mým zátylkem, způsobovaly, že se mi zježily všechny chlupy na těle. Trošku jsem se od ní odtáhl a podíval se jí do očí. Leskly se v nich slzy. Slzy štěstí. Pořád jsem si hleděli do očí a já mohl v těch jejích číst, jak mě miluje, vyzařovala z nich něha a vášeň. Prsty se jemně dotýkala mé tváře a rtů. Pomaličku jsem se k ní skláněl a znovu ji políbil. Tentokrát ale jinak, něžně, pohrával jsem si s jejími rty, jazykem zkoumal její hebká ústa. Bože! Tohle jsem ještě v životě necítil. Pomalu jsem se přesunovali dovnitř, protože jsem pořád stáli před jejich domem. Nohou jsem za náma zabouchnul dveře a nepřestával ji líbat a hladit. Dlaněmi jsem jí zajel pod tričko a dotýkal se její nahé, hebké pokožky. Je dokonalá! Tak něžná, sladká, vášnivá, ale i ďábelská a občas dokonce trošku protivná, ale tohle všechno vytváří dokonalý celek a já jsem ten nejšťastnější kluk na světě. A v téhle chvíli taky tak vzrušenej, že jsem ji začal vyslíkat už tam dole, na chodbě. Jemně mě odstrčila, chytila za ruku a vedla po schodech do jejího pokoje. Sledoval jsem její ladnou chůzi a následoval ji jak krysy zvuk píšťaly. Moje smysly byly plné její vůně a uhrančivého pohledu smyslných kočičích očí. Zastavili jsem se přede dveřmi jejího pokoje. Vtáhla mě dovnitř a zamkla za sebou. Přitiskla se ke mně a svlékla mi z ramen mikinu. V jejích očích jsem mohl číst touhu. Věděl jsem, kam to bude směřovat. Kam oba chceme, aby to směřovalo!
„Chci se s tebou milovat,“ zašeptala a sundala mi čepici. Potom ještě čelenku a šátek. Objal jsem ji kolem pasu a přešel s ní k posteli. Přetáhla mi triko přes hlavu a já učinil to samý s jejím. Nemohl jsem se nabažit jejího těla. Krásně měkká a přitom pružná! Její vůně mi pronikala až do mozku. Nebyl jsem schopný uvažovat. Svlékl jsem jí podprsenku a rty přitiskl k horké pokožce na krku. Zvrátila hlavu a zasténala. Pokračoval jsem dál v objevování jejího hrudníku. Moje vzrušení už bylo tak silné, že ho mohla zřetelně pozorovat přes kalhoty. Ucítil jsem její horké dlaně na svých zádech. Nehty mi jemně přejížděla po páteři dolů, až se zastavila na lemu kalhot. Položila mi dlaně na boky a jemně mě masírovala. Rozepnul jsem jí jeansy a pomaličku je začal stahovat. Kleknul jsem si na kolena a ústy se věnoval jejímu bříšku. Opřela se mi o ramena a začala hlasitě sténat. Jemně jsem ji nasměroval na postel a položil. Zbavil jsem se kalhot a přitiskl se na ni. Naše těla k sobě dokonale pasovala. Začala mě hladit po zádech a druhou rukou po tváři. Zajela mi až do vlasů a uvolnila moje dredy. Dopadly mi na záda a kolem obličeje. Usmála se.
„Takhle ti to moc sluší!“ zašeptala, zvedla hlavu a náruživě mě políbila.V duchu jsem přemýšlel o tom, čím jsem si ji zasloužil! Čím jsem si zasloužil tuhle dokonalou bytost, která předčila všechna moje očekávání! Ve všech směrech je neuvěřitelná, ohromení, se kterým jsem si uvědomil, že chce, že miluje právě mě, bylo obrovské. Jen jsem doufal, že se nic nepokazí a já si budu moct pořád říkat, jaký štěstí mě potkalo s Margitt.

autor: Dania
betaread: Michelle M.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics