Identity crissis (přl.)

autor: Haylzee
Identity crissis (Krize identity)


Tom se již poosmé podíval na svůj telefon a povzdechl si. Kde je ten Bill? Prsty zabubnoval na matraci, na které byl roztažený a zkontroloval čas na svých hodinkách. Bill měl přijít za bratrem na pokoj už před půl hodinou, ale stále po něm nebylo ani stopy. Žádná zpráva, že se zpozdí, nic.
V tuhle chvíli si Tom představoval, co všechno budou s Billem dělat, až budou spolu sami a pomalu z toho začínal šílet. Jestli jeho dvojče brzy nedorazí, bude si muset pomoct sám.
Ale Tom to takhle nechtěl. Uměl vymyslet hodně způsobů, jak uvolnit své vzrušení, ale všechny obsahovaly Billa. Přetočil se a znovu si povzdechl. V rozkroku ho tlačilo a on umíral touhou si už sundat kalhoty.
„Kašlu na to.“ Zamumlal a sesunul se z postele. Prostě půjde a po svém bratrovi se podívá. Zná Billa. Určitě usnul, nebo telefonuje s jejich matkou. S díky svým volným kalhotám, Tom vyklouzl ze svého pokoje a rychle přeskákal chodbu ke dveřím bratrova pokoje, na které následně zaklepal. Slyšel šoupání.
„Kdo je to?“ zazněl Billův hlas potichu a tlumeně.
„To jsem já.“ Odpověděl Tom pochybovačně. „Pusť mě dovnitř.“
Jak se dveře pomalu otvíraly, Toma všechny myšlenky na jeho úchvatného bratra rázem přešly, když viděl úzkost v jeho obličeji. Bill plakal. Tom mohl vidět zarudnutí okolo bratrových očí a stopy po slzách začernalé od líčidel na jeho lících.
„Počkej, počkej. Co se děje?“ Tom zavřel dveře a chytil Billa za ramena.
Billovy rty se trochu zachvěly předtím, než mu z očí vytryskl nový proud slz.
„Jsem zrůda!“ zanaříkal, chvějíc se pod bratrovýma rukama.
„Co? Cože, sakra, Bille?“ zeptal se Tom zmateně. Přitáhl si bratra k sobě. Bill okolo něj rychle obtočil své ruce a hlavu mu zabořil do krku.
Tom se podíval směrem k posteli a povzdechl si. Mohl na ní vidět spoustu rozložených časopisů, spolu s Billovým laptopem.
„Byl jsi zase na internetu, že ano?“
Pohyb proti jeho krku znamenal, že Bill přikývl.
„Lidé mě nenávidí.“ Řekl potichu.
Tom se kousek odtáhl a podržel si bratrův obličej v dlaních. Zabolelo jej na hrudi z pohledu do Billových očí, zářících slzami.
„Pojď.“ Řekl jemně. Vzal Billa za ruku a vedl jej k posteli. Opřel se zády o polštář a stáhl bratra k sobě dolů. Bill ležel s hlavou v bratrově klíně, zatímco si Tom začal hrát s hustými černými prameny jeho vlasů.
„Ty víš, že si toho vůbec nemáš všímat.“ Zašeptal. „Koho zajímá, co o tobě říká pár webových maniaků?“
„Ale oni mají pravdu,“ zavzlykal Bill. „Podívej se na mě.“ Ukázal prstem na displej laptopu.
Tom se podíval, na co Bill ukazuje a slabě zasténal. Byl to shot z toho videa. Z toho proklatého videa, při jehož točení musel Tom celý den koukat na Billův zadek, vrtící se před ním ze strany na stranu, jak scházeli dolů ze schodů. Jakmile skončili, odtáhl Billa na záchod a miloval se s ním tak tvrdě, že jej pak musel celý zbytek večera prakticky nosit. Tom si připomněl pýchu, která jím dmula celou noc vždy, když se podíval na bratra a viděl jeho připitomělý výraz a věděl, že je jeho příčinou.
„Jo, vypadáš zatraceně sexy. Ježiši.“ Zíral dál na obrazovku, myslel si, že Bill vypadá nádherně – vždycky si to myslel.
„Kluk by takhle vypadat neměl.“ Řekl Bill, jako by to mělo vysvětlit všechno.
„Říká kdo?“ odporoval Tom. „Kdo sakra chce být vlastně „normální“ ? Já ne a určitě nechci, aby si byl i ty, jako každý jiný.“
„Ale … my jsme tak jiní než ostatní.“ Utvrzoval Bill sám sebe. „A myslím, že vím proč.“ Posadil se tak, aby se mohl podíval Tomovi do obličeje. „Nemyslím si, že jsme měli být dvojčata.“
Tom se zamračil. „Co tím myslíš?“
Bill se na něj smutně zadíval. „Myslím, že jsme se neměli rozdělit, víš, když jsme byli v buněčném stádiu.“
Tom zamrkal. „V jakém stádiu?“
„Vždyť víš, nepamatuješ si, co nám říkala mamka? Měli jsme být jeden, ale pak jsme se rozdělili do dvou.“ Vysvětloval Bill netrpělivě.
Tom přikývl. „Ano rozdělili jsme se a mě se to tak líbí.“ Bill ale zavrtěl hlavou.
„Nemyslím si, že se to mělo stát. Myslím, že jsme… chyba, nebo něco takového.“
Tom trucovitě našpulil rty – to nedělal často.
„My nejsme chyba.“ Řekl potichu. Osamělá slza se svezla po Billově líčku.
„Myslím, že já jsem ta špatná část.“
Tom otevřel ústa, nebyl si ale jistý tím, co říct. Bill to vyřešil za něj, když pokračoval.
„Ty jsi ta dobrá část, Tome.“ Zašeptal. „Všechno je na tobě dobré. Jsi silnější, chytřejší a talentovanější – lidé tě milují. Já jsem jen zbytek.“ Při posledním slově se mu zlomil hlas. Tom si jej oněměle přitáhl do objetí na svůj hrudník.
Už zažil Billa o sobě pochybovat, když toho na něj bylo všeho moc, ale nikdy to nevypadalo tak vážně. Vyděsilo jej to.
„Ne, Bille, ne.“ Řekl konečně, kroutíc nevěřícně hlavou. „Jak o něčem takovém můžeš vůbec přemýšlet? Celé jsi to špatně pochopil.“
Bill vzlykal proti bratrovu hrudníku. Tom mohl cítit vlhko, které prosakovalo přes látku trika.
„Je to pravda.“ Zamumlal Bill. „Někdy si jenom přeji, abych mohl vlézt zpět do tebe, schovat se, a zůstat tam navždy.“
Tom horečně hladil Billovy vlasy a zoufale přemýšlel nad slovy, která jeho bratr potřeboval slyšet. Přál by si v tom být lepší. Přemístil se na posteli tak, aby leželi obličeji k sobě.
„Kdybychom byli jedna osoba, mohli bychom dělat tohle?“ Tom otevřel Billova ústa pomocí svých vlastních a líně masíroval jeho jazyk. Chvílemi přestával, aby mohl sát jeho spodní ret a pak opět pokračoval. Cítil, že je Bill stále napjatý, ale jeho vzdechy do svých úst, bral jako dobré znamení. Tom už použil líbání jako prostředek k uklidnění bratra dříve a doufal, že to tentokrát pomůže také.
Tom polibek přerušil, ale zůstával obličejem stále blízko bratrova a něžně jej šťouchal do nosu. Billovy oči byly zavřené, ale brzy je otevřel a okamžitě vyhledal pohledem ty Tomovy.
„Ne.“ Zamumlal. „Hádám, že to bychom dělat nemohli.“
„Nebo tohle.“ Zavrněl Tom do bratrova krku a umístil na něj drobný polibek.
„To by bylo škoda.“ Připustil Bill. Stále zněl roztřeseně, jako by se měl každou chvíli znovu rozplakat.
Tom se rty znovu přitáhl blíž a Bill okamžitě dychtivě otevřel ústa, jak se do nich bratr znovu ponořil. Tom nahmatal lem Billova trika, rukou pod něj vklouzl a dlaní přejížděl nahoru a dolů po jeho břiše a hrudníku.
„Sundat, musíme to sundat.“ Řekl Tom proti bratrovým rtům. Bill přikývl a posadil se, takže mu Tom mohl svléknout tričko. Lehl si zpět a Tom se okamžitě vyhoupl na něj. Mohl slyšet Billovo splašené srdce, když si hlavu položil na jeho hrudník.
„Opravdu… bys… tohle… už… nikdy… nechtěl… dělat?“ zeptal se Tom mezitím, co střídavě něžně olizoval Billovy bradavky.
„Ne.“ Zafuněl Bill. Zavrtěl hlavou a zíral dolů na Toma, s očima doširoka otevřenýma.
Tom se usmál a sjížděl jazykem po celé délce bratrova hrudníku až k jeho pupíku. Bill poskočil, jak do něj vklouzl. Tom jej jemně tiskl a pokládal všude okolo jemné polibky.
„Víš,“ řekl Tom, hlavu si položil na Billovo břicho, zadíval se mu do obličeje a prsty stále jemně objížděl jeho pupík. „Kdysi jsme tudy byli spojeni.“
Bill zakňoural a natáhl ruce k Tomovi. Ten se rychle vytáhl zpět k němu a nechal se drtivě přitáhnout, jak si jej bratr přidržel a zaútočil na jeho ústa.
„Sundej si to.“ Vykřikl Bill, jak zběsila tahal za bratrovo obrovské triko.
Tom se vykroutil z trika. Konečně byli nahou kůží proti kůži, břichem proti břichu. Bill se pod Tomem vrtěl, nebyl spokojený, dokud jeho pupík nebyl přesně proti tomu bratrovu. Tom se přitiskl více k bratrovi a oba naráz hekli.
„Teď jsme spojeni i jinde.“ Zasténal Bill. Skousl si spodní ret a zadíval se nahoru na bratra.
„Všude.“ Opravil jej Tom. Bill přikývl a pevně bratra stiskl.
„Stále si přeji, abychom byli jeden.“
„My jsme.“ Odpověděl Tom okamžitě.
Bill zalapal po dechu a obtočil nohy kolem bratrových boků. Tom jej drsně políbil předtím, než se odtáhnul pryč.
„Napadl mě fakt,“ řekl, zatímco se pokoušel chytit dech po tom, co shodil na zem všechny časopisy i s laptopem. „že nikdo z nás,“ škubnul zipem Billových kalhot a rychle je stáhnul. „není dost ohebný,“ udělal pauzu, jak Billovi sundával džíny, stejně jako boxerky, dokud před ním jeho dvojče neleželo dokonale nahé a vzrušené, „aby si tohle udělal sám.“
Sklonil hlavu a lehce olízl špičku bratrova penisu. Billovi unikl rozechvělý smích, který přešel v hluboké zamručení, jak jej Tom objal ústy a vsál jej dovnitř.
„Oh, kruci.“ Zasupěl Bill, stiskávaje Tomova ramena svými stehny.
Tom zasténal do Billova vzrušení a pomalu se stahoval zpět, aby ho uvolnil.
„Ano máš pravdu,“ zalapal Bill po dechu. „Co bys, sakra, dělal, kdybych ti ho nemohl vykouřit?“
Tom zavrtěl hlavou a zanaříkal. „Ani to neříkej.“ Otíral se o vnitřní stranu jeho stehen a Bill se zajíkl, jak Tom zamrkal a nechal řasy šimrat citlivou pokožku.
„Je tu jen jedna lepší věc.“ Zamumlal Tom, vsunul dlaň naplocho pod Billův zadek a tlačil ji proti jeho konečníku.
„Mmm a co to je?“ Vydechl Bill, jak se třel o bratra.
„Ty víš.“ Odpověděl Tom. Přesunul svůj palec a jemně tlačil, dokud nepronikl do Billa. „Chci být v tobě.“ Bill zamručel a přikývl.
„Jo, já tě taky chci v sobě.“ Tom zavřel oči a uctivě políbil špičku bratrova penisu.
„Máš něco na usnadnění?“
Bill ukázal na malou taštičku, která byla na židli vedle nočního stolku. „Rychle.“ Bylo všechno, co řekl.
Tom přitakal a vyndal tubičku, kterou hledal. Rychle pokryl svoje prsty lubrikantem a jedním opět vklouzl do bratra.
„Ah.“ Zasyčel Bill, jak Tomův prst pronikl hlouběji. „Neboj se, prostě to udělej.“ Mluvil dvakrát rychleji než normálně a Tom mohl vidět jak jeho ruce tápou po přikrývce.
Tom rychle odkopl vlastní kalhoty a použil lubrikant na svůj penis, čekající na dlouho očekávané spojení.
„Bože, podívej se na sebe.“ Zasténal, jak klečel mezi bratrovýma roztaženýma nohama. Bill ležel na zádech, sál si spodní ret a čekal, vlasy vějířovitě rozprostřené kolem sebe. „Nezajímá mě, co říkají jiní – jsi dokonalý.“
Bill vydal jakýsi tichý zvuk a ještě více roztáhl nohy.
Tom to vzal jako pokyn k činnosti. Přišoural se blíž, dokud jeho penis nenarazil na Billa. Nohy se mu třásly a jeho vzrušení ještě narostlo, jak pocítil teplo bratrova těla.
„Jdu na to.“ Vydechl. Zatlačil a roztáhl tak Billa okolo svého vzrušení.
„Oh… sakra… ano.“ Stěží mohl dělat cokoliv jiného, než jen vklouzávat dovnitř. Jako obvykle se sotva ovládal. Cítil Billa, horkého a úzkého, jak se okolo něj stahuje tak pevně, že to vypadá, jako by se už nikdy neměl dostat ven. A on ani nechtěl.
Bill svíral bratrovy paže, rty otevřené do ´O´. „Sem patříš.“ Zalapal po dechu a sevřel svoje svaly těsněji okolo Tomova penisu.
Tomovi se podlomily ruce, o které se opíral a on se zamručením spadl dolů.
„To mi povídej… sakra.“ Napnul svaly v obličeji a snažil se zklidnit tak, aby se mohl s Billem pořádně milovat. Znovu se podepřel rukama a kolena zarazil do matrace, jak jen mohl předtím, než pod koleny chytil Billa, a nepřitáhl si jej k sobě.
„AnoAnoAnoAno.“ Vykřikl Bill, jak mu byly jeho nohy přitisknuty k hrudníku a Tom se do něj konečně ponořil celý.
„Tohohle by ses vzdal?“ zajíknul se Tom. „Být jen jedna osoba?“
„Nikdy.“ Zakníkal Bill, jak Tom cíleně povytáhl penis a poté znovu přirazil na citlivý bod v jeho těle. „Zatraceně, nikdy.“
„Já taky ne.“ Řekl Tom a chytil pevněji Billovy nohy, jak se zhoupnul zpět a přirazil. „Ah, ano.“
Mohl cítit Billův penis jak sjíždí po jeho břiše, při každém jeho pohybu. „Je to úžasné, cítit tě na sobě.“ Zafuněl. Jasně také cítil, jak mu dolů po zádech stéká pot a nohy jej bolely od stejné pozice, ale ani nepomyslel na přerušení.
„Mmm, perfektní.“ Zasténal potichu Bill, zatímco si olizoval ret. Bratr jej sotva slyšel.
Tom se začal pohybovat rychleji, jeho tělo sbíralo zbytky sil, jak cítil Billa všude kolem sebe. Billovou odpovědí byl silnější stisk svalů. Tom vykřikl, jak začal přirážet silněji. Nezajímalo ho, jestli celý hotel uslyší, že si užívá se svým bratrem – i když by neměli, že? Ale oni museli. Bratr byl celý Tomův.
„Kruci, já… Bille.“ Zabreptal Tom. Natáhl ruku, omotal svoje prsty okolo Billova penisu a palcem jej hladil po špičce.
„Chci nejdřív vidět tebe.“ Zalapal po dechu Bill.
Tom se díval bratrovi do očí tak dlouho, jak jen mohl předtím, dokud mu v podbřišku neexplodovala nálož, jeho tělo neztuhlo a on, třesouc se, nevyvrcholil do Billa. Jen tak tak zvládl držet sevřenou ruku okolo Billova penisu a už cítil vlhké teplo po dlani, jak i jeho bratr došel k vrcholu. Svalil se dolů na Billa, stále se třásl a cítil, jak se okolo něj obtočily bratrovy horké a zpocené nohy.
„Zatraceně.“ Zabrumlal Bill, vrážeje paty do Tomových nohou.
Tom z bratra vyklouzl. Utahaný, nepoužitelný.
„Udělej to znovu.“ Uslyšel u ucha Billův slabý hlásek.
Tom se rozesmál. „Udělám.“ Zamumlal do bratrova ramene. „Jen mi dej minutku.“
Cítil, jak se Bill z pod něj souká ven a tak se odkulil stranou, na záda. Bill se k němu okamžitě přitulil a Tom jej silně objal.
„Ty nejsi jen zbytek něčeho,“ zašeptal. „Ty jsi všechno.“
Bill zabořil hlavu do Tomova krku. „Jsem, když jsem s tebou.“
„Nikdy jsme nebyli odděleni, ne skutečně.“ Řekl Tom a pomalu hladil bratra po zádech.
Bill jej jemně políbil. „Myslím, že jsi mi rozbil laptop.“
Tom si odfrkl. „Koupím ti jiný.“ Řekl pohrdavě. „…nebo NE.“
Bill se zasmál a znovu jej políbil. „Nebo ne.“
autor: Haylzee
překlad: Crowley
betaread: Janule

14 thoughts on “Identity crissis (přl.)

  1. Po kolikáté už to čtu… ? Jediná povídka, kterou takhle zvládám číst dokola a dokola… Miluju to… Každej sem tam prožívá nějaký ty krize… Taky bych chtěla Toma… mít ho u sebe… Nemusel by dělat to co s Billem 🙂 Jenom mít někoho, kdo vás podrží… O to tady myslím jde… Ale miluju ten konec… "Udělej to znovu" Mě vždycky dostane… Dokonale, bezkonkurenčně :))))

  2. joo, je to skvělý.. prostě dokonalost.. tom umí krásně bratříčka podpořit, neskutečně sladký :)) a stejně se mi děsně líbí ta část jak bill líčí tomovi, že on je jen zbytek, kterou má vždycky Aduška ve statusu 🙂

  3. Mě se vždycky líbí ty konce vždycky s eu nich usměji a nebo taky skončím pod stolem a dusím s e:D  a tohle bylo pěkné : Bill jej jemně políbil. "Myslím, že jsi mi rozbil laptop."

    Tom si odfrkl. "Koupím ti jiný." Řekl pohrdavě. "…nebo NE."

    Bill se zasmál a znovu jej políbil. "Nebo ne."   Uplně si umím živě představit billa jak se tvářil když říkal nebo ne 🙂

  4. "Ty nejsi jen zbytek něčeho," zašeptal. "Ty jsi všechno."

    Bill zabořil hlavu do Tomova krku. "Jsem, když jsem s tebou."

    Tohle bylo fakt nádherné… pro mě to bylo jiné, než ostatní povídky od Haylzee co znám, tahle nebyla až tak vzrušující, i když jako byla, ale byla spíše citová, a to hooooooooodně moc… nádhera… žádný zbytek, ale fšechno, ten Bill je ťunťa x)))) skvělý překlad x))

  5. Jejda, mě bylo Billa tak líto. Chudinka malá. Ještě že má velkého brášku Toma, který si ví s Billovým smutkem vždycky rady 😉

  6. Iná haluz toto. Že nemali sme sa rozdeliť v bunečnom štádiu, xi… Ale presvedčila som sa, že aj navonok dokonalí ľudia môže byť nespokojní a neistí a tak to chápem. A Tom mu dal dostatočne dobrý argument k tomu, prečo je dobré, že rozdelený sú. Len tak ďalej, Tomi! Skvelá poviedka. Ako vždy. Ďakujem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics