autor: Saline A.
„Hádej, kdo se stavil v obchodu s komiksy a sehnal ti limitované vydání Supermana?“ Bill se širokým úsměvem nakoukl do velkého temného pokoje, pohledem vyhledávaje svého kamaráda. V posledních dnech na sebe neměli tolik času a veškerou konverzaci omezili pouze na komunikaci přes zprávy, a napadlo ho, že by bylo fajn se ukázat. „Promiň, že jsem ti nenapsal, že jsem tu, ale mezi dveřmi jsem potkal tvojí mamku a pustila mě rovnou dovnitř.“
„To je v pohodě,“ Andreas se zazubil, ruce žádostivě natáhnul ke komiksu. „Měl jsi štěstí, žes to zachytil, většinou jsou všechny limitky hned pryč.“
„Fakt? No tak to je super, protože jinak bych ti asi koupil Kačera Donalda nebo něco takovýho,“ Bill se smíchem zapadl do hlubokého křesla. „Tak co je nového ve světě vědy?“
Andreas pozvedl obočí, pobavený úsměv mu hrál na rtech. „Pořád čekám na den, kdy tě tahle otázka přestane bavit.“
„Myslím, že nikdy. Tak co je nového u tebe?“
„Vlastně docela dost, o víkend jsem měl sex!“
Bill překvapeně zamrkal. Stále měl v živé paměti rozhovor, který s Andreasem vedl, když byli oba lehce pod vlivem alkoholu. Andreas si stěžoval, že by chtěl přítelkyni, ale kvůli jeho neschopnosti navázat s někým fyzický kontakt, nejspíš zůstane sám. „Jak se to, sakra, povedlo?“ vyhrkl bez rozmyslu. „Promiň, já jen… Jsem v šoku, myslel jsem, že ti vadí někoho se dotýkat.“
„Zdá se, že když v sobě mám trochu alkoholu na odbourání stresu, není to zas takový problém,“ zazubil se Andreas. „Ale myslím, že nějakou dobu potrvá, než to budu chtít udělat znovu. Bylo to dost divný, nechápu, co na tom všichni mají,“ pokrčil rameny.
„Á, tady je ta reakce, kterou jsem očekával od samého začátku,“ Bill pobaveně přikývl. „Nikdo neříká, že s někým musíš spát pravidelně. Je to všechno na tobě.“
„Já vím, taky se podle toho hodlám řídit,“ Andreas souhlasně přitakal. „Co ty, našel už jsi konečně někoho, komu bys byl ochotný projevit svoje city?“
Billova ramena se stáhla, jak se objal kolem kolen a pokrčil rameny. „Možná. Ale je to celkem složitý.“
„Ale ne. Zamiloval ses do někoho z vězení, že jo?“
„Je to hodně velký průšvih?“
„No… horší by to asi bylo, kdybys byl ve vězení, do kterého zavírají vrahy a tak,“ zabručel Andreas. „Takhle si myslím, že jsi dopadl ještě dobře. Za co sedí?“
Bill si skryl obličej za ruce. „Měl autonehodu a zemřela při ní malá holčička a nejspíš i její matka, o ní nikdy nemluvil,“ vydechl. „Já nevím, Andy, je to všechno hrozně zvláštní. Vlastně ani nevím, proč mě přitahuje, dost často je hrozný bručoun.“
„Nech mě hádat,“ naoko se Andreas zamyslel. „Je to ten chlapík, který na tebe celý měsíc jen zíral? Věděl jsem to,“ zazubil se, když Bill souhlasně přitakal. „Dalo se to předpokládat, vždycky nás nejvíc přitahuje právě to, co nemůžeme mít. Navíc, když jsi říkal, že s tebou začal mluvit a byl pořád odměřený, bylo mi úplně jasný, že se budeš snažit dostat se k němu blíž. A v tu chvíli mi bylo jasný, že to skončí citama.“
„Tak tobě to bylo jasný a neobtěžoval ses mi třeba říct, že to k tomu směřuje?“
„Ty se tady trénuješ na psychologa!“
Bill hlasitě zaúpěl, jen neochotně přiznával, že Andreas má pravdu. Měl tušit, že se tohle stane, a že to skončí špatně. Bushido už od samého začátku dával najevo svůj odmítavý postoj. Jak si jen mohl myslet, že kdyby mu vyjevil své pocity, Bushido by je opětoval? Byl příliš naivní. „Nevím, co s tím mám dělat. Zvolil jsem si ho jako předmět svojí závěrečné práce, takže nemám možnost nějak couvnout. Sakra, neměl jsem ho poslouchat, když to navrhoval.“
„Počkej, to navrhl on?“ Andreas zpozorněl.
„Jo?“
„Ježiš Bille, uvědomuješ si, že já jsem tady přes vědu a ty přes psychologii?“ Andreas protočil očima a kamaráda novinami praštil po noze. „Pokud on chtěl, aby ses na něj zaměřil, tak logicky chce, aby ses mu dostal blíž, což logicky znamená, že mu nejsi lhostejný, jenom se bojí. Logicky.“
„Tvoje logika mi logická vůbec nepřipadá,“ zabručel Bill. „Ale líbí se mi, jak to zní, takže se rozhodnu věřit ti v poli mezilidských vztahů. Jen doufám, že se nemýlíš.“
„Nikdy se nemýlím.“
Přestože Andreasovo logické vysvětlení Bushidových složitých myšlenkových pochodů Billovi postupně dávalo čím dál větší smysl, Bill ve středu vstupoval do věznice hodně nejistý. V pondělí se mu povedlo alespoň předstírat, že se nic nestalo, ale s novými poznatky od svého kamaráda nevěděl, jak by se měl chovat. Bylo mu jasné, že by na sobě vůbec nic neměl dát znát a chovat se, jako kdyby se nic nestalo. Jenže jak by tak mohl jednat, když Andreas mu v podstatě řekl, že Bushido chce být objevený?
S povzdechem nasadil přátelský úsměv a nakoukl do jeho cely, ale překvapeně zamrkal, když tam muže nenašel. Zmatený, že Bushido porušil jejich domluvu, si přitiskl knihu k hrudníku a zamířil na průzkum areálu.
„Bushido tady není,“ houknul na něj Kay, sotva ho spatřil procházet kolem knihovny.
Bill se zarazil. „Co? Jak to, že tady není?“ absolutně to nechápal. Od Sakiho věděl, že za celou dobu, co byl uvězněný, ani jednou nepožádal o propustku. Co se tedy muselo stát, aby požádal o propustku tak krátce poté, co jednu využil?
Kay nakrčil obočí a chlapci naznačil, aby ho následoval stranou od ostatních. Nebyla potřebo, aby je slyšeli všichni okolo. „Podívej, tohle bych ti asi neměl říkat, ale je mi jasný, že kdybych to neudělal, celou dobu bys tu seděl a vysílal ke mně nenávistný vlny,“ zazubil se Kay, než opět zvážněl. „Ne ale, abys Bushidovi řekl, že to víš, jinak je ke mně bude vysílat on do konce života. Nech ho, ať ti to řekne sám, jsem si jistý, že to udělá.“
„Docela mě děsíš, Kayi, co se děje? Je v pořádku?“
„Má nemocnou mámu,“ vydechl Kay. „Hodně nemocnou. Podstupuje dneska nějaký vyšetření, po kterých se rozhodne, jaká léčba se zahájí a tak. Požádal Sakiho, aby s ní mohl být.“
„Sakra, neměl jsem ani ponětí, že má jeho maminka nějaké problémy,“ s výdechem se Bill opřel zády o knihovnu a promnul si krk. „Neřekl mi ani slovo.“
„Nevěděl to. Včera ráno mu volala, takže to bylo dost narychlo.“
„Myslíš, že pro něj můžu něco udělat?“ Bill ke Kayovi vzhlédl od hromádky knih. Doufal, že by se mohlo najít cokoliv, čím by mohl přispět, aby se Bushidova maminka i on cítili líp. Tušil, jak těžké pro něj musí být zavřený, zatímco jeho maminka podstupuje různá vyšetření.
Kay zavrtěl hlavou. „V tuhle chvíli mu nejvíc pomůžeš tím, že mu dáš šanci říct ti to sám. Jsi první, s kým se tu nějak baví a já u něj pozoruju dost změn. Takže ať už děláš cokoliv, tak v tom pokračuj.“
„Pozoruješ u něj změny? Jaké?“ Bill překvapeně zamrkal.
„No, řekněme, že už není tak zahořklý vůči celému světu. Teď je zahořklý jen vůči většině světa,“ zasmál se Kay. „Už jen to, že s tebou tráví čas, je docela pokrok. Věř mi, tady bojkotoval jakoukoliv snahu o komunikaci od psychologů.“
„Co myslíš, že ho přimělo mluvit právě se mnou?“
„Myslím, že ta tvoje nevinnost, která ti kouká z očí,“ pokrčil muž rameny s úsměvem. „To, že jsi k nakousnutí, dodávat snad nemusím.“
Bill protočil očima a lehce Kaye praštil do ramene, ale pousmál se. „Myslím, že o tohle Bushidovi doopravdy nejde.“
„Nerad bych zklamal tvoje iluze o něm, ale ten chlap dokáže ocenit krásu a věř, že pozná krásnýho chlapa na míle daleko.“ Bill zmateně nakrčil obočí, nejistý, co přesně tím Kenneth myslí. „Bushido není gay, během života měl dost žen. Ale nebál se vzít si do postele i kluka, pokud to byl opravdu výstavní kousek. A věř mi, že ani jeden z nich ti nešlapal ani na paty.“
Billova líčka zčervenala, nervózně přešlápl na místě. „Jakmile se dostaneme k podobnému tématu, vždycky se stáhne a řekne mi něco o tom, že mi nechce ublížit, že to není správné a tak.“
Kay souhlasně přikývl. „Tohle je bohužel součást jeho deformace, která ho tu potkala. Předtím by se nerozpakoval a prostě by tě zatáhnul někam na záchod,“ rozesmál se tiše. „Ale hej, celý měsíce s nikým kromě mě nemluvil a teď mluví i s tebou. Tomu říkám pokrok, takže vážně, kluku. Neboj se a rozhodně to s ním nevzdávej. Však on povolí, paličák jeden.“
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 10
To jsem zvědava jestli Bushido řekne Billovi o mamince a jak Bill zareaguje na to co řekl Kay.
Tak doufám, že Bushidova maminka bude v pořádku. Snad jejich sbližování nic nenaruší.
Děkuji, těším se na pokračování.
Andreas je divnej 😀 😀 Dneska velka smula, Bu byl pryc a jeste z tak vaznych duvodu. Hm, snad to dopadne lepe nez v realu, zkus ji nenechat umrit :p
Kay je mi velmi sympaticky, je to takova drzticka 😀
Dekuji za dil ^^