Public Affair
Tom stál v pootevřených dveřích a pozoroval líbající se dvojici. Jeho přání se začínalo plnit. Tolik si přál, aby byl bratr šťastný. A teď? Doufal, že se Bill konečně začne věnovat
Alexovi. Zasloužil si být spokojený. A on pevně věřil, že s Lexem bude.
Viděl, jak světlovlasý chlapec objímá jeho bratra, jak jej hladí po zádech, dlaně tiskne k jeho bokům a přejíždí po štíhlých stehnech. Polibky se stávaly vášnivějšími a Tom usoudil, že je nejvyšší čas nechat je o samotě. Tiše zavřel dveře a s úsměvem na tváři si lehl na postel. Zavřel oči a odpočíval. Cítil se báječně.
****
Bill přejížděl vlhkými rty po odhalené kůži. Hrudník chlapce pod ním se prudce zvedal a klesal. Horkou dlaní jej pohladil po břiše a opět sledoval bouři v Lexových očích.
„Moc se mi líbí, co s tebou dělám,“ zašeptal Bill svému partnerovi do ucha a zlehka přejel špičkou jazyka přes lalůček až na krk.
„Ach Bože! A mně se zase neskutečně moc líbí, co se mnou děláš!!“ téměř vykřikl svou odpověď.
Bill se vítězně usmál. Byl pyšný sám na sebe, jak perfektně dokáže Alexe vzrušit. Cítil bouli v jeho jeansech a on na tom byl nachlup stejně.
Opět se sklonil k chlapci a hluboce jej políbil. Jazykem se snažil prodrat co nejhlouběji. Dlaněmi přejížděl po celém jeho těle, potřeboval nějak ventilovat svoji zdrcující touhu.
Alex s nimi trávil už pátý den a Bill za celou tu dobu, každičkou noc, snil o svém dokonalém milenci. Jen s jednou menší změnou. Na Davidově místě byl Alexander. Jeho rty jej přiváděly k šílenství, jeho paže jej pevně tiskly na své rozpálené tělo, jeho doteky cítil nejintenzivněji ve svém životě. A Bill se už nebál reality. Ba co víc, najednou to byl on, kdo vyhledával intimní chvíle s jeho novou láskou. Ochotně bral i dával a jejich vztah se upevňoval. Smáli se spolu, povídali si o všem možném, dotýkali se, líbali se. A Bill byl neskutečně šťastný. Jeho dilema se najednou vyřešilo samo. Upnul se na zelenookého chlapce. Chtěl mu dát všechno, každičkou svou buňku, každý milimetr jeho těla teď patřil jemu. Alexandrovi. A co bylo hlavní, naprosto mu to nevadilo.
Jen malý mráček kazil idylku jeho dokonalého života. Museli se schovávat. Ne, že by museli, ale nějak nepřišla ještě vhodná chvíli, aby jejich nejbližší věděli, jaký vztah mezi sebou mají. Tom je výjimka, ale nikdo jiný, kromě Sakiho, o tom neví. Nikdo. Bill dokonce ještě ani svým rodičům neřekl, jak se věci mají. A začínalo mu to vadit. Chtěl se svobodně rozhodnout, kdy se jej bude dotýkat a ne aby se musel řídit rozvrhem a strachovat se, jestli je náhodou někdo nezahlédne v těch pár minutách, jež si vyhradili pro sebe.
Probral to všechno s Tomem a rozhodl se. O víkendu jedou navštívit matku a otce. A rozhodl se, že se jim svěří. Bál se toho, ale pevně věřil, že jej pochopí. Jeho rodiče byli v otázkách sexuální orientace velmi tolerantní a homosexualitu neviděli jako něco špatného. Ale i přes to, jeho žaludek svíraly obavy. Jak to rodiče vezmou? Určitě to bude v pohodě! Musí!
****
Večer se blížil přímo mílovými kroky. Domů přijeli už dopoledne a Bill se odhodlával k velikému přiznání. Připravil rodiče na to, že s nimi bude chtít mluvit. Jestli by se mohli všichni sejít v obýváku, po večeři.
Simone Kaulitzová byla překvapena synovými slovy a její nepříjemný pocit se ještě prohluboval. Během dne zpozorovala, jak je její mladší syn čím dál nervóznější. Doufala, že se nestalo něco vážného, znala Billovu citlivost a tak doufala, že je to jen další z jeho… řekněme… nálad.
Bill opravdu umíral nervozitou. Před zhroucením jej drželi dva kluci, bez nichž by si život nedovedl představit – bratr a přítel. Ano, Bill má oficiálního přítele! Jak šokující! Dva roky hledal přítelkyni a nakonec najde přítele! Kdyby se jeho vnitřnosti nekroutily nervozitou, rozesmál by se.
Nadešla hodina H. Večeře proběhla ve velmi nervózním tempu. Bill totiž během dne nakazil svou náladou i bratra a Alexe. A paní Kaulitzová, ač se opravdu snažila, nepřinutila ani jednoho z kluků ke konverzaci.
Všichni si posedali a Bill zaujal místo vedle Lexe na pohovce. Z jedné strany bratra, z druhé přítele.
„Ehm… já… no chtěl bych vám něco říct,“ pracně ze sebe dostal Bill a ještě víc se přitiskl na Lexe, jako by si žádal jeho ochranu. Bratr jej obdařil povzbuzujícím pohledem a Alex zezadu přejel nenápadně po jeho zádech. Bill se napřímil a rozhodně se podíval nejdříve matce a potom i nevlastnímu otci do očí.
„Já… já… to ze sebe asi nedostanu,“ zašeptal a otočil se na Toma. Pohledem jej prosil o pomoc. Na dlani ucítil dotek. Alex jej vzal za ruku a propletl své prsty s Billovými. Otočil se na něj a vpil se mu do očí. Usmál se. Tohle potřeboval. Otočil se na rodiče a s úsměvem na tváři otevřel ústa. Než však stačil cokoliv říct, jeho bratr jej předběhl.
„Bill se zamiloval.“
„Opravdu?“ usmála se Simone a podívala se na svého manžela.
„Jo, zamiloval jsem se.“ Bill si nebyl jistý, ale jako by na tváři své matky zahlédl pochopení. Zatajil dech a cítil, jak mu srdce prudce bije v hrudi.
„A mám přítele,“ dodal ještě a radši zavřel oči. Nedokázal se dívat do jejich tváří. Bál se, že jej odsoudí. Tolik se bál. V mysli mu vyvstaly vzpomínky na pocity, které jím zmítaly, když to zjistil Tom. Nechtěl to už znovu zažít. Už tehdy si myslel, že to nepřežije.
V pokoji bylo absolutní ticho. Bill cítil, jak se mu do očí derou slzy. Pevně stiskl víčka a snažil se je zastavit. Nechtěl plakat, prozatím ještě neměl proč. Nemohl přece čekat okamžitou pozitivní reakci.
Cítil, jak Alex zesílil stisk jeho dlaně.
„Och. Tak to je… ehm… myslím, že to je dobrá zpráva, ne?“ Simone se nervózně zasmála. Konečně prolomila to napjaté ticho. Bill prudce zvedl hlavu a podíval se zamlženým pohledem na matku. Mírně se usmívala a v očích se jí třpytily slzy. Bill vyskočil z pohovky a vrhl se mamince k nohám. Objal ji tak prudce, až jí skoro vyrazil dech. Hlavu jí zabořil do klína a plakal.
„Ššššš, neplakej,“ hladila jej po vlasech a tiskla k sobě jeho otřásající se tělo.
„Mám tě strašně moc rád, mami!“ zaštkal Bill a utíral si tváře mokré od slz.
„Och, to já tebe přece taky, broučku!“ usmála se a pohladila syna po tváři. Stočila pohled na krátkovlasého chlapce sedícího na pohovce a slabě se usmála.
„Myslím, že sis nemohl vybrat líp, Alex se k tobě hodí.“ Poplácala syna po rameni a políbila jej na čelo. Bill zamrkal a měl co dělat, aby zahnal další slzy dojetí. Bill se postavil a čekal na vyjádření otce. Gordon vstal a silně Billa objal.
„Jsem na tebe tak strašně pyšný. Nikdy sis nenechal nic diktovat. Za to tě obdivuju. Opravdu, málokdo dokáže jít svou cestou tak, jak to děláš ty. A jsem hrdý, že mě nazýváš svým otcem.“ Bill se opět rozplakal. Bylo toho na něj moc. Stáli tam ještě hodnou chvíli v pevném objetí, když jej Gordon, po vzoru své ženy, taktéž poplácal po rameni a odtáhl se od něj.
Bill si sedl zpět mezi svého bratra a Alexe a usmíval se. Na tvářích měl čmouhy od líčidel, jeho srdce přetékalo štěstím. Nemohl si přát lepší rodinu. Miloval ji celou svou duší.
Otočil se na Lexe a vrhnul se mu kolem krku.
„No vidíš, a takový jsi z toho měl stresy,“ zašeptal mu Lex do ucha a lehce jej políbil na krk. Bill jen kývnul hlavou a usmíval se. Přímo zářil štěstím.
Tom ale cítil výčitky. Připadal si jako zrádce. Vzpomněl si na svoji reakci, když se dozvěděl o Billově orientaci. Styděl se za sebe. A teď, když viděl, jak perfektně reagovali rodiče, se cítil ještě hůř. Vždyť on se choval jako hlupák! Netolerantní idiot, který si nevidí ani na špičku nosu.
Bill se na bratra otočil a všiml si jeho zachmuřeného obličeje.
„Co se děje, Tomi?“
„Ale nic. Jen jsem si na něco vzpomněl,“ snažil se to zakecat.
„Tomi, nemusíš se tím trápit. Byl to pro tebe šok a já to chápu. Hlavní je, jak se chováš teď. To je pro mě podstatné, víš?“
Tom zíral na bratra a opět žasnul nad jejich souzněním. Bill vždycky věděl, co jej trápí. A ani tentokrát se nemýlil.
„Promiň, Bille. Choval jsem se jako idiot. Stydím se za to,“ zašeptal Tom a sklonil hlavu. Nedokázal se dívat do bratrových bezelstných očí plných pochopení.
„Dost Tome, neobviňuj se! Já bych se asi choval stejně.“
„Ne, Bille, nechoval. A oba to víme. Ale máš pravdu, už na to nebudu myslet. Hlavní je, že tě mám moc rád a jsem ten nejšťastnější člověk na světě, protože nikdo jiný nemá tak skvělého bratra,“ usmál se a objal Billa.
autor: Dania
betaread: Michelle M.
