Gone with the sin 39.

** Bill **
Ještě krátkou chviličku jsem se úpěnlivě nakrucoval před zrcadlem, nakonec jsem mohl zpátky do pokoje. Přesto jsem se nějak necítil dvakrát ve své vlastní kůži, raději jsem si na sebe natáhl domácí bavlněné tepláky bleděmodré barvy a vlezl si k Tomovi na postel.
„Tak co jsi pro mě nakonec ukořistil?“ Zvědavě jsem mu nakukoval přes rameno, všude se linula příjemná vůně aviváže a nažehlené mikiny, vůně novoty. „Pche!“ Ujelo mi trochu zklamaně, když jsem na nočním stolečku koutkem oka zahlédl jen sáček napůl snězených piškotů, teplý čaj a gumovou housku. Tom na mě spiklenecky mrknul a štíhlou dlaní nemotorně šátral v zadní kapse extrémně velkých kalhot. Vítězoslavně nad hlavou zašustil sáčkem, skrz který prosvítala bříška vypasených gumových medvídků, jako na povel se mi v puse seběhly všechny rozběsněné sliny. Snažil jsem se vytoužený balíček zachytit, Tom byl ale vždycky o kousínek rychlejší a dobrůtka mi proklouzla mezi prsty. Všemožně jsem se natahoval, v jednu chvíli se dokonce ozvalo zdlouhavé loupnutí protestujících zad.
„No tak Tomí, přece mě nechceš tejrat! Naval!!“ Nečekal jsem na odpověď, využil jsem momentu překvapení a namáčkl se na něj útlým, stále malátným tělem, zběsile jsem mu funěl do obličeje, byl jsem rozhodnutý dostat vytouženou odměnu stůj co stůj. Ehm moment, stůj co stůj, problém byl v tom, co se právě zcela neočekávaně stavělo mě! Sakra! Tom si toho samozřejmě všimnul hned vzápětí, sjel mě jedním všeříkajícím pohledem alá „Kdo je tady sexuální macho?“ Provokativně se pode mnou zavrtěl, téměř neznatelně, přesto jsem hlasitě vypískl.
„Tome, tak ale!“ No dobře, možná to nebylo zrovna originální napomenutí, ale momentálně jsem se na nic víc nezmohl. Přesto všechno jsem se pokusil o poslední, trochu neférový útok, snažil jsem se zapůsobit na jeho křehkou dušičku.
„Prosím! Víš jak mě bolí bříško? MOC!“ Jen zlehýnka přikývl a překulil mě na záda, jako bych vážil stejně, jako lehounké pírko. Pomalu mi vyhrnul lem trika až k bradě, suše jsem zalapal po dechu, když se mi z hlasitým zašustěním na bříško spustil proud vesele poskakujících medvídků, trošičku to zastudilo. Odolej!! Špičkou jazyka smlsnul jednoho zeleného nebožáčka, taky jsem měl přímo šílenou chuť, ale na něj.
„Chtěl bych taky jednoho.“ Špitl jsem přiškrceným tónem touhou zabarveného hlasu, sledoval jsem jeho bělounké zoubky, které připomínaly dětské antiperle, jak přímo úchylně líným tempem scvakly červenou lahůdku. Opatrně se ke mně přibližoval, rozvášněné oči vpité do těch mých, dával si dobrý pozor, aby se svou dětsky jemnou kůží na obličeji otíral o můj obnažený pupík. Odolej!! Klidně se nade mě naklonil, dlouhé provázky voňavých dredů šimraly můj zčervenalý obličej. Přiblížil své hluboce vykrojené rty k těm mým téměř na milimetry, ucítil jsem sladkou vůni, pootevřel jsem rty a hladově se olízl.
„No tak, honem.“ Labužnicky jsem přežvykoval a vstřebával ten slastný pocit, kdy jsem mohl tak blízko cítit jeho teplé tělo. Nedopřál mi ani nepatrného oddechu, gumového medvídka následoval nedočkavý jazyk. Do posledního okamžiku jsem si stále opakoval, že se musím ovládnout a vše včas zastavit, ale ono to nějak vyplyne, ještě minutku, jen minutku. Začínal téměř stydlivě, lehounce se dotýkal toho mého, přemlouval a dotíral, ale to nemusel. Oddaně jsem se k němu přitiskl a rozehrál smrtící hru. Prsty jsem se probíral v jemných vláscích na krku, mačkal jsem ho k sobě čím dál tím víc, čistou nedočkavostí, zvědavostí. Zvědavě jsem prozkoumával každý koutek jeho vlhkých rtů, piercingem jsem se mu snažil oplácet závratné tempo a poskytnout mu co možná největší rozkoš. Chutnal neuvěřitelně horce a voněl vanilkou.
Po chvíli jsme se od sebe konečně odtrhli, oba jsme lapali po dechu, měl tak úžasně rozcuchané vlasy, šťastně se usmíval. Znovu zvrátil hlavu lehce dozadu, aby mi nabídl své alabastrově bílé hrdlo a já nedokázal odmítnout, místo toho jsem mu do štíhlých ramen zaťal pečlivě opilované nehty. Naše rty se stále znovu a znovu mazlily, nedočkavě, nevěřícně, potáceli jsme se nad hlubokou propastí, ale proč jsem se najednou nebál pádu? Proč jsem se cítil tak neuvěřitelně dobře? Tom na chvíli opustil mé mírně nateklé rty a stiskl mezi zuby můj ušní lalůček. Celým tělem jsem se vzepnul proti tomu neuvěřitelnému pocitu slasti. Ocejchoval můj pulsující krk několika červenými značkami, neustával, ani když jsem usyknul bolestí, nepřestával a doháněl mě k šílenství. Kromě polibků jsem se nesnažil o žádnou spolupráci, opatrně jsem ho hladil po miniaturním zadečku a užíval si jeho zájmu, tohle jsem zažíval poprvé, někdo laskal jen mě a já si to mohl užít naplno. Nedočkavě mačkal lem nebohého trička, pár nití zoufale zapraskalo. Laskal nabízenou pokožku, prsty provokoval malinkaté bradavky, které pod jeho horkými doteky okamžitě tvrdly. Z hrdla mi unikl první nekontrolovatelný sten. „Tomí …“
Najednou mi ty čtyři písmenka připadala jako to nejtemnější afrodiziakum, chtěl jsem víc. Nedočkavě jsem jeho hlavu tlačil na svůj podbřišek, kde se stále povalovalo pár spláclých medvídků. Ten však očividně nesouhlasil, chytil mě za kraťounké vlasy a já se vymrštil do sedu. Uvelebil se mi na klíně a neuvěřitelně hrubě ničil mé rozbolavělé rty. Zatlačil mě do měkkých podušek a já jen nevěřícně vydechl. Je možné, aby se mnou něco tak úžasného dělal právě on? Poslušně zlikvidoval pár ubohých torz, málokterému medvídkovi vydržela hlava na krku. Bříšky prstů mazlil ploché břicho, které se nazvedávalo ve stále rychlejším tempu. Zkušeným pohybem svlékl pokrčené tepláky, lačným pohledem přejel můj na doraz vzrušený penis, který stále překrývala tenounká látka černých boxerek. Najednou byly až příliš přebytečné, nebyl jsem jediný, kdo si to myslel. Nedočkavý ukazováček přejel po vlhkém kopečku a odepnul malinkatý knoflíček, který byl spíše na ozdobu něž k praktickému použití. Tom mě chvíli jen napínal a šimral, ale nebyl necita, po chvíli je ze mě doslova serval. Něžné tempo vystřídaly žádostivé pohyby široké dlaně, hřála a vábila na cestu do nebes. „Tome, prosím už to neprotahuj, pojď, udělej mě!“ Bráška na mě vzdorovitě vypláznul růžovou špičku jazyka, vzápětí se však sklonil nad můj zbytnělý klín. Věděl jsem, jak nezkušený v tomhle ohledu bráška je, o to víc jsem si vážil jeho nesmělých rtů, které mě pomalu, ale jistě dováděly k vrcholu. Stříbrná ozdůbka v koutku úst umocňovala všechnu tu slast, celým mým tělem projela ostrá, skoro až bolestivá vlna. Konečně jsem si mohl ulevit, bráška jen poslušně polknul, neslyšel jsem jediné slůvko protestu. Se spokojeným úsměvem se ke mně naklonil a lehounce mě políbil na rty. Bylo šíleně vzrušující cítit na rtech svou vlastní chuť, věděl jsem, jak moc touží po odplatě, ale nedokázal jsem to, mísil se ve mně nekonečný stud, strach a odpor ze sebe samého. Tom mě však na závěr všeho toho krásného šokoval. „Děkuji, bylo to krásné …“ Špitl a stulil se mi do náruče. Měl pravdu … naprostou.
** Tom **
Bráška zřejmě samou únavou a já si troufám tvrdit i spokojeností, tvrdě usnul a já se opatrně vysoukal z jeho pevného objetí. Byl jsem nepříjemně zpocený, zatoužil jsem po osvěžující sprše, potřeboval jsem si uvědomit, co všechno se právě stalo. Natočil jsem kohoutek na co možná nejteplejší stupeň a nechal se hýčkat příjemnými doteky vodních dlaní. Pořád jsem měl před očima jeho jemně pootevřené rty, které vzdychaly dětskou zdrobnělinu mého jména. Téměř automaticky jsem scvrklými bříšky prstů sklouzl k vzrušenému penisu a s pár rychlými pohyby jsem konečně ulevil i sám sobě. Nebylo to sice to, po čem jsem tak moc toužil, ale vlastně se mi právě plnila půlka životního snu.

autor: Gia
betaread: Janule

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics