Maliny 12.

Po nekonečným sezení v autě a bezduchým civění z okýnka, Gordon zastaví konečně před chatou. Máma se probere ze snění, promne si oči a rozespale se vyhrabe z auta. Gordon vyskočí jako první a míří si to ke kufru pro naše tašky. Zůstanu chvíli sedět na sedačce. Upřeně sleduju Toma, jeho dokonalý rtíky, roztomilou tvářičku… a uvědomuju si, že dneškem pro mě začíná týdenní absťák.

„Tome,“ zašeptám a nakloním se k němu. Těká pohledem po mým obličeji, až se mi zase rozklepou kolena…

„Copak?“ hodí na mě totálně nevinnej kukuč a ve mě se perou dvě síly. První – skočit na Toma hned teď, bez ohledu na Gordona a mámu a ta druhá – vydržet to.

„Prosím… “ našpulím rtíky a čekám na pusu od něj.

„Bille, lásko, tady to nejde!“ šeptá mi do ucha a starostlivě se rozhlíží kolem. Gordon na moment zmizel s mámou v chatě a já toho hodlám patřičně využít!! Čapnu Toma kolem krku a prudce si ho k sobě přitáhnu. Zabloudím jazykem mezi jeho rty a naplno si celej ten nekonečně dlouhej polibek užívám. Proč se tohohle musím na tejden vzdát?? Netvrdím, že tu nikde není žádnej tajnej kout, kam bysme mohli zalízt, ale přece jenom, teď je to hrozně riskantní… Gordon nás už v autě po očku sledoval, toho sem si všiml. Teď nás bude chtít mít na očích, takže nějaký něžný chvilky jsou totálně tabu. Ach jo, proč jsme sem museli jet zrovna TEĎ?? x( Odtáhnu se od Toma, jakmile uslyším hlasitej mámin smích. Rychle vylezu z auta a protáhnu se. Vyhrne se mi tričko a já zaregistruju Tomův pohled na mým tetování. Achjo, kéž by to nebyl JEN pohled!!

„Kluci, věci máte nahoře jděte si vybalit!“ směje se máma a tahá z auta další věci. Neochotně a s odporem vlezu do chaty a vydupu schody do patra. Další nevýhoda, dveře to nemá, takže náš pokoj v patře je přímo propojenej s chodbou vedoucí až dolů.

„Bille? Můžeš sem na chvilku??“ uslyším Gordonův hlubokej hlas, jak na mě zezdola volá. Jdu za ním. Ve dveřích se střetnu s Tomem. Stačím ho jen plácnout po zadku a nic víc, protože máma se přivalí jak divoká voda.

„Co je?“ stoupu si před něj do pozoru a sleduju jeho zkoumavej výraz. Vezme si mě stranou.

„Všimnul jsem si, že ty a Tom… “ tázavě se na mě podívá.

„Co já a Tom??“ vykulím na něj oči a napětím ani nedýchám.

„Děje se s váma něco? Přijde mi to nějaký divný, jste poslední dobou nějak moc… spolu,“ překvapeně na něj zůstanu civět. Bille, teď hlavně klid. Klid a chladnu hlavu. Uff… KEIN PANIK !!!

„No, my, víš… já… no… poslední dobou jsme na sebe neměli vůbec čas a… měl jsem nějaký problémy, tak mi Tom pomáhal… “ zakoktám nějakou výmluvu a můj pohled je zavrtanej minimálně kilometr pod zem!! Zato musím uznat, že o dost lepší výmluva než minule. „Dobře… Kdyby něco, Bille, klidně se mi se vším svěř, jo?“ podívá se na mě jako kdybych snad měl zpytovat svědomí bo co !

„Jasně… “ zakejvu hlavou a vyloudím na rtech jakejsi ‚úsměv‘. Gordon si to namíří do chaty a já hlasitě vydechnu. Uff… tak tohle bylo zase o fous… Nechápu, že já z toho vždycky tak vyváznu…

„Tome?“ zašeptám , když ležím až po uši zachumlanej v peřině.

„No?“ odpoví. Máma s Gordonem dole spí, slyším Gordono chrápání až tady xD

„Poď ke mně!“ odhrnu kus svojí peřiny a kulim oči do tmy. Uslyším jen tichý zavrzání postele a Tomovy kroky. Našlapuje jako myška, aby se vyvaroval jakýhokoli zvuku.

„Posuň se!“ drcne do mě a potichu se zasměje.

„Tak počkej… “ začnu se vrtět v posteli a házet sebou na všecky strany. Rána. „Sakra!“ zanadávám polohlasně, ale to už se ze zdola vyhrne zlatej proud světla. Úplně se mi zatmí před očima. Tom zapadne k sobě do postele a dělá ‚mrtvýho brouka‘.

„Co se tam děje, kluci??“ uslyším mámy vyděšenej hlas.

„Ale to nic, jenom mi spadnul lak na vlasy… “ houknu na ní a vylezu z postele, abych ho mohl sebrat a vrátit na svoje místo. Nadávám si do všemožnejch blbečků, debilů a tak podobně. Kdybych si odpoledne ty věci uklidil, nemusel jsem teď shodit ten pitomej lak a nezburcovat tak celej barák! No skvělý. Pro dnešek se můžu s Tomovou přítomností u mě v posteli nadobro rozloučit.

Ucítím na ksichtě něco šimravýho. Prudce otevřu oči a nade mnou se sklání Tom. Bříšky prstů mě hladí po tváři a usmívá se jak andílek.

„Brý ráno, bráško,“ pozdraví mě a skloní se ke mně. Lehce mě políbí na rty a když vidí, že neprotestuju (jak bych mohl, když ještě napůl spím), zapojí taky svůj jazyk a pohrává si s mým piercem. Prudce se od něj odtáhnu a posadím se na posteli.

„Co to děláš? Co máma a Gordon? Kde jsou??“ vyděšeně se rozhlížím kolem sebe, ale vidím jen prázdnou chatu.

„Jeli na nákup. Už před hodinou… máme na sebe jenom chvíli… “ trochu posmutní.

„Tos mě nemohl vzbudit? Tome, tos mě nemohl vzbudit??!!“ kulím na něj nechápavě oči. Zacukaj mu koutky a přisedne si ke mně.

„Nemohl, když jsi tak sladce spinkal… “ pošeptá a znova se mi vpije do rtů. Položím se zpátky do peřin a strhnu ho na sebe. Prudce z něj stahuju mikinu i triko, nepřestávám si s ním vyměňovat sáhodlouhý polibky. Za chvíli už má na sobě jen boxky a hlasitě oddechuje. „Tome… já to tady… ne… ne… nevydržím!“ vydechuju už fakt docela dost nahlas. Brácha se nebezpečně přibližuje k lemu mejch boxek a… „Tome!!“ vyjeknu, když ucítím jeho ruku. Umlčí mě dlooouhatánským polibkem. Cítím nepředtavitelnej tlak v boxkách, klepou se mi ruce a připadám si jak sopka před výbuchem. Všechno se ve mě vaří, třesu se jak při zimnici a polejvá mě horko. Kéž by tohle nikdy neskončilo…

„Billí, lásko… pšš!“ zašeptá a políbí mě na rty, já už mám další zásek z toho oslovení. Nikdy jsem Toma neslyšel někomu takhle říkat. Žádný holce, vůbec nikdy jsem ho neslyšel, to je co říct. O to víc si toho vážím. Protože vím, že to myslí vážně…

„To- To-Tome… “ střídavě se nadechuju a zase hlasitě vydechnu.

„Copak?“ zvedne hlavu od mýho klína a usměje se.

„Myslíš to… to… vážně?“ zakloním hlavu, protože se na mě navalí další vlna vzrušení a nejradši bych zaječel, ale ok, budu se krotit.

„Co jestli myslím vážně?“ prstem obtáhne vytetovanou hvězdu na mým bříšku,

„No… to… všechno, jestli… “ hlasitě syknu, protože Tom se vrátí rukou k mýmu rozkroku. Ty we, tohle mě jednou zabije!

„Že Tě MILUJU??“ to slovo ‚miluju‘ řekne důrazně, jakoby věděl, že právě to, chci slyšet. Vtiskne mi polibek na rty a vpije se očima do těch mých. Cítím jak se celej třesu, Tomovy ruce mě pevně svíraj v objetí… Schoulím se mu do náruče a ztěžka oddechuju. Hladí mě po vlasech a něco mi šeptá do ucha, ale já vlastně vůbec nevnímám. Jenom si užívám jeho blízkost, vnímám jeho vůni a ruce bloudící všude po těle… Zavírám oči, spokojeně ho objímám a vůbec nezaregistruju zvuk přijíždějícího auta.

„Bille, Bille !!“ zatřese se mnou Tom. Zmateně ty oči zas otevřu a teprve teď mi to všechno docvakne. Máma a Gordon!! Tom se rychle oblíkne a já zachumlám do peřin. Naposled Toma políbím a začnu simulovat tvrdej spánek.

autor: *Nicky*, Týnka
betaread: Janule