Po dlouhém vášnivém polibku se od sebe dvojčata konečně odtrhla. Billovi zářily oči, bylo na něm za podpory alkoholu vidět, že je rozdováděný a chtěl by si dále hrát. Oproti tomu Tom teď naopak vyhlížel, že se za předchozí scénu hluboce stydí. Červenal v tvářích a upíral svůj zrak k podlaze.
Bill se posadil vedle něj, tváře a krk mu hořely. Nikoliv však studem.
Bill se posadil vedle něj, tváře a krk mu hořely. Nikoliv však studem.
„Dělej, nahrávej to..“ šťouchl do Gustava Georg, avšak sám zmáčkl na videokameře příslušné tlačítko.
„Oh – copak to tu leží ?“ Bill si přisedl na těsno k Tomovi a s dramatizujícím výrazem se podíval dolů, na své tělo.
„Podívej, tady je medvídek,“ řekl už německy s vykulenýma očima, až to Georga donutilo se zasmát.
„Tome, zapomněl sis tady medvídka, proto jsi minulou noc tak špatně spal !“ pokřikoval Bill a lepil se stále víc na Toma, vyžadujíc si od něj ještě jeden polibek.
„Hmm…“ zabručel Tom a nejistě naklonil hlavu na stranu, dál od Billova obličeje.
„Tome, tvůj méďa !“ nenechal se odbýt Bill, naklonil hlavu těsně k bratrovu obličeji a špulil na něj rty. Tom si však poposednul ještě kousek dál.
„No ovšem, je to fakt dobrý, můj medvídek. Dej ho zase tam dozadu,“ nevrle, ale přece, přistoupil na Billovu hru. Bill se nenechal vyvést z míry.
„Pohladím si ho … za tebe !“ oznámil a se svůdným výrazem přejel svou útlou postavu od žeber až k bokům dlaněmi.
Georg, kterému se mezitím podařilo získat si pro sebe Tomovu španělku, jí neuměle přejel prsty po strunách. Zda to mělo vystihnout pochvalné zahvízdnutí se chlapci nedozvěděli, zato Gustav opět vypínal kameru.
Georg, kterému se mezitím podařilo získat si pro sebe Tomovu španělku, jí neuměle přejel prsty po strunách. Zda to mělo vystihnout pochvalné zahvízdnutí se chlapci nedozvěděli, zato Gustav opět vypínal kameru.
„Píp“
„Proč to pořád vypínáš ?“ obořil se na něj Tom.
„To je pro jistotu,“ ujistil ho kamarád.
„Tak to hezky rychle zase zapni, ať je tam i něco smysluplnýho…“ napomenul ho Tom a podíval se do kamery.
Za Billova smíchu Gustav opět zapnul nahrávání.
Za Billova smíchu Gustav opět zapnul nahrávání.
„Teď hrajeme !“ oznámil Tom povýšeně do kamery a ukázkově začal drnkat na svou kytaru, jež se mu podařilo získat od Georga nazpátek.
Bill ho zezadu obejmul za pas a do ucha mu s provokativním výrazem zpíval:
Bill ho zezadu obejmul za pas a do ucha mu s provokativním výrazem zpíval:
„Uuuh, řekni co, řekni co, řekni co..“ Tom s laškovným úsměvem nakláněl hlavu na stranu, jak ho lechtaly Billovy vlasy, nicméně na kytaru hrál nadále.
„Haach… Mé srdce se otevírá … aaahh…“ vzdychal Bill a otíral se tváří o Tomův krk.
Tomovi naskočila husí kůže, přesto Billovi nastavil krk tak, aby ho mohl bez překážek líbat. Přitom stále nezapomínal vydrnkávat pomalou melodii do strun španělky.
Bill se však jen zasmál, odtrhl se od Toma a podíval se do kamery.
Tomovi naskočila husí kůže, přesto Billovi nastavil krk tak, aby ho mohl bez překážek líbat. Přitom stále nezapomínal vydrnkávat pomalou melodii do strun španělky.
Bill se však jen zasmál, odtrhl se od Toma a podíval se do kamery.
„Teď je to dobrý ! Hleďte raději na to, abyste tu písničku dostali rozumně na pódium – jedem !“ rozkázal, napodobujíc Tomovu předešlou dramatičnost.
Nikoho ani nepřekvapovalo, že Gustav opět pozastavil nahrávání.
Nikoho ani nepřekvapovalo, že Gustav opět pozastavil nahrávání.
„Píp“
„Neštvi mě s tím,“ zavrčel Tom a hodil po Gustavovi nepříjemný pohled.
„Myslel jsem, že chce zpívat… To by se tam moc nehodilo…“ prohodil Gustav a pokrčil rameny.
„Jasně, bez nástrojů…“ Georg protočil oči.
„No tak…můžu to nějak…zaimprovizovat…“ uvažoval Bill nahlas, malé množství alkoholu v jeho v krvi stále ještě nevyprchalo.
„A k čemu to jako bude ?“ utrhl se na něj Tom. Běžná sourozenecká rivalita byla opět zpátky.
„Nech ho, když chce ze sebe dělat debila, ať dělá…“ okřikl ho Georg. Bavilo ho sledovat přiopilého Billa – nebyl to tak častý jev…
„Tak my nahráváme – dělej že zpíváš !“ vybídl Billa, vyškubl Gustavovi z rukou kameru a znovu zapnul nahrávání.
Bill pohotově napodobil konec písničky, kterou kluci nahrávali celé odpoledne.
Bill pohotově napodobil konec písničky, kterou kluci nahrávali celé odpoledne.
„…zůstane nenaplněným…“
Všichni na něj nechápavě hleděli, co hodlá dělat dál; Gustav šmátral po videokameře, aby mohl nahrávání opět pozastavit, Georg jí však odstavil z dosahu.
Bill se jen potutelně usmál a naklonil se znovu k Tomovi, aby mu věnoval další jemný polibek na rty, načež ho od sebe Tom jemně odstrčil. Všechno se to odehrálo za naprostého ticha, do chvíle, kdy ze sebe ohromený Bill vyrazil:
Všichni na něj nechápavě hleděli, co hodlá dělat dál; Gustav šmátral po videokameře, aby mohl nahrávání opět pozastavit, Georg jí však odstavil z dosahu.
Bill se jen potutelně usmál a naklonil se znovu k Tomovi, aby mu věnoval další jemný polibek na rty, načež ho od sebe Tom jemně odstrčil. Všechno se to odehrálo za naprostého ticha, do chvíle, kdy ze sebe ohromený Bill vyrazil:
„Kurva !“ a upřel zrak na Toma.
„Tak tady jsi…“ začal Tom, a již podruhé dnes přistoupil na Billovu hru.
„Úplně jsem…Jo,“ kýval Bill, uznávajíc svou chybu.
„To bylo špatně…“ skočil mu do řeči Tom, opět přerušen Billem.
„Úplně jsem…“ chvíli seděl s pootevřenou pusou a rozmýšlel se, co říct.
„…zapomněl jsem zazpívat jeden řádek…“ řekl poté a položil si prst na spodní ret.
„Jo,“ přikyvoval Tom.
“ Myslel jsem si to, že jsi nastoupil jinak,“ dodal.
„Potom jsem to zazpíval jinak a pak jste to vy ale naposled dýl…“ vykrucoval se z toho Bill, kterému bylo zatěžko být tím, co to zkazil. Kromě toho se snažil odvést pozornost od faktu, že jeho pravá ruka se zcela nenápadně přibližovala k Tomovu pozadí.
„Joo, joo…“ Tom nevěřícně kroutil hlavou.
„…zahráli… Ach sakra !“ Bill stáhl ruku zpátky, když sebou Tom cukl, jak se ho dotkly Billovy studené prsty.
„Kreténe !“ ozvalo se od Gustava, který už nějakou chvíli trval na tom, aby se kamera vypnula, avšak Georg mu to nehodlal dovolit.
„Tady to vidíš !“ rozčiloval se opět Tom a pohodil hlavou ke zbytku kapely.
„Skupina vždycky individuálně dává na tebe, Bille !“ oznamoval mu, zatímco důrazně gestikuoval rukama. Bill jen protočil oči.
„Jo, to je jasný !“ připustil a hrdě zvedl hlavu.
„Toho si musíš trošku vážit !“ nabádal ho Tom, pokoušejíc se ze sebe setřást Billovu dlaň, která neustále sklouzávala k jeho bokům.
„Nee, víš, zpíval jsem dál, protože byste jinak fakt neudělali -“ ospravedlňoval se, když mu Tom opět skočil rozhořčeně do řeči.
„Joo… Oh, takový omezenec. Vždycky dáváme zcela individuálně na Billa a on to nechápe, joo ?!“
Bill se k němu opět přisunul zezadu a objal ho. Tom chtěl shodit jeho ruce, Bill se však nedal.
Bill se k němu opět přisunul zezadu a objal ho. Tom chtěl shodit jeho ruce, Bill se však nedal.
„Počkej – odtrhnu teď ten text od sebe, pak nebudu muset listovat. Chci totiž vždycky -“ Bill neodbytně a poslepu šátral kamsi do Tomova klína a stále si dával záležet na tom, aby mluvil v přesmyčkách. Netušil, k čemu je to dobré, ale připadalo mu to přinejmenším zábavné a vzrušující.
„Jo ! Dobrý by bylo, kdybys ten text už uměl zpaměti !“ odfrkl si Tom s takovou vážností, až se Bill musel zasmát.
„Jo, já ho vlastně umím, ale…“ řekl vybízivě a konečně se mu podařilo dosáhnout kam potřeboval.
„Můj bože, ty !“ vyhrkl Tom, jakmile Bill stiskl jeho rozkrok.
Bill se jeho vykulenému výrazu musel zasmát.
Bill se jeho vykulenému výrazu musel zasmát.
„To si myslím…když ho…protože… to se ztratí, protože já totiž…“ mumlal Tom nesrozumitelně, zatímco zakláněl hlavu dozadu pod Billovým neodbytným dotekem. Konečně se mu podařilo ho od sebe odstrčit.
„Ooh,“ povzdechl si Bill ublíženě.
„To teď budu poslouchat celý rok. Zpěvák jednou něco udělal špatně…“ vrtěl hlavou.
Georg v pozadí směrem ke Gustavovi zahlaholil, že tohle už je opravdu moc, a k tomu opět neurčitě drnkal do strun Tomovy kytary, zatímco se Bill nemohl smířit s Tomovým nezájmem.
Georg v pozadí směrem ke Gustavovi zahlaholil, že tohle už je opravdu moc, a k tomu opět neurčitě drnkal do strun Tomovy kytary, zatímco se Bill nemohl smířit s Tomovým nezájmem.
„Tome, tys to taky zahrál blbě. Je to tak, Tome !“ pokřikoval a smál se.
„Co ? Kdepak ?“ Tom se na něj sebejistě usmíval a prohlížel si jeho tělo, jakoby hledal svou chybu.
„Jo, jo… Tss, taková sračka..“ nadával si Bill sám pro sebe, a hned nato se otočil ke Gustavovi s Georgem.
„Poprvé v životě jsem se přezpíval,“ objasnil, aby jim dal najevo, že jinak ho Tom zásadně neodmítá.
„Ooh, příště si to taky zpíváš sám, ty kreténe !“ křikl na něj Gustav, zjevně už smířený s tím, že tohle potupné video zřejmě bude nucen dát na internet. Vadilo mu to už z toho důvodu, co si o nich všech pak lidé pomyslí…
Bill se zasmál a konečně se odvrátil od Toma.
Bill se zasmál a konečně se odvrátil od Toma.
„Okay, jedem,“ řekl a nasadil si sluchátka.
„Jee – deem !“ nakláněl hlavu na stranu, jak mu v žilách stále ještě proudilo pár kapek alkoholu.
„Jo ! Je to přece dobrý !“ mával rukama Tom a také si nandával sluchátka.
„Já ale nemám zvuk !“ postěžoval si Gustav trucovitě.
„Já taky ještě ne… Ještě tam nic nemám…“ při těch slovech Tom hodil vyčítavým pohledem po Billovi.
„Opravdu ho taky ještě nemám !“ přidal se Georg, a pokoušel se v ovládacím panelu nalézt příslušné tlačítko.
„Johoo, mačkaj knoflík tady na druhé straně ! Oni !“ všiml si Tom vítězoslavně a mrknul na Billa, aby si ho opět usmířil. Prostě jen nechtěl, aby Gustav a Georg znali detaily jejich vztahu, to bylo všechno. Nechtěl Billa urazit.
„Johoo…“ kýval Bill a gestikulací naznačoval, aby Georg vypnul kameru. Georg jen tiše ústy naznačoval slovo „Proč ?“.
„Jo, copak, jsme hotoví !“ podpořil bratra Tom.
„Joo…“ přikývl ještě Bill, když Georg konečně vypnul kameru
„No skvěle… Doopravdy tohle hodláte dát na internet ?“ Gustav se s podrážděným výrazem otočil na Georga, aby mu vyčetl, celý tenhle jeho hloupý nápad.
„No jasně…“ usmíval se kamarád potěšeně.
„Hned po tom, co se políbíte vy dva !“ dodal Tom a ušklíbl se na Billa, který mu úsměv oplatil. Kaulitzovi opět zvítězili.
„Ne !“ vyskočil Gustav.
„Protestuju, nesouhlasil jsem s tím !“ odporoval, a snažil se vyhnout pobaveným pohledům dvojčat.
„Asi to budeš muset vzít do svých rukou…“ mrkl Tom na Georga a poplácal ho po rameni.
„Tak… Já to teda na ten internet nedám…“ vykrucoval se Georg.
„Ale my už stejně část úkolu splnili – jste na řadě, chlapci…“ Tom si vychutnával své vítězství a Bill mu jen hrdě přikyvoval.
„Nebo…chceš snad připustit, že bys prohrál ?“ usmíval se Bill provokativně.
„No to ne..“ připustil Georg, zatímco Gustav opět protestoval:
„Ale já klidně ano ! Nebudu tady ze sebe dělat idiota jen proto, že se tu vy sázíte jak malí kluci !“ štěkl na dvojčata v ten okamžik, co Georg vstal z podlahy a natlačil Gustava na zeď za ním.
„Wow…“ uniklo Tomovi.
Georg kolegovi věnoval krátký hrubý polibek, a jelikož se Gustav silně bránil, raději se od něj hned odtrhnul, i tak si ale chlapci vysloužili nadšený smích dvojčat a Billův potlesk.
Georg kolegovi věnoval krátký hrubý polibek, a jelikož se Gustav silně bránil, raději se od něj hned odtrhnul, i tak si ale chlapci vysloužili nadšený smích dvojčat a Billův potlesk.
„Stejně…to byla jen polovina úkolu – ty jsi políbil Gustava, ale on tebe ne,“ dodal Bill, který se zkrátka nemohl spokojit s málem. Jeho perfekcionismus byl nevýslovný…
„Fajn,“ Georg ukázal prstem na Billa.
„Ale aspoň zvuk na ten internet dát můžeme.“
autor: Ketty
betaread: Janule
no tak to je naprosto dokonalý…x))) vážně úžasná představa:o))
Luxus… jak kdybys tam byla Ketty :)))
Přiznej se xD
Jiná verze? Zamítá se! Tahle byla dokonalá! Miluju tvoje povídky Kettynko!!! Nejlepší ovšem byl začátek. Já pila a tak ta obrazovka nedopadla nejlíp… Ale celkově… Možná by se šiklo pokračování… Nejlepší byla ta první pusa dvojčat, jak skončili na zemi xD
Trochu změna od "Enjoy the silence" , ale dobrá… Jenom teď nevím, která je lepší xD
Prostě náááádhera Kettynko…
To je naprosto dokonalý =D Určitě to tak bylo. Přiznej se Ketty, že jsi tam byla =D
ježiši xD xD xD takhle bych nad tím v životě nedokázala přemýšlet xD oni jsou dokonalí xD
ja chci to video vidět :_DDDD
tyvole XD to je super xD souhlasím s EveeQ xD ráda bych to viděla xD supr xD jseš úža!!
Pěkně dvojsmyslna povídka.
Tak toto… ty si to určite videla!!! 😀 inak to nie je možné 😀