Jestli se vám to bude zdát hnusné, tak se omlouvám:-P
Kajess xD
„Oh, Bille, nepřestávej!“ šeptal Tom a přivíral slastně oči. Bill měl hlavu v jeho klíně a ´masíroval´ mu jeho pohmožděné koule.
Bill byl na něj stále naštvaný a potřeboval se mu nějak pomstít. Stále ho nic nenapadalo, ale s Tomovou chloubou v ústech měl najednou nápadů habaděj. Lišácky se usmál a dál jezdil po Tomově penisu rádoby sem – tam jazykem, sál jej, nebo cumlal jako lízátko. Tom vzdychal na celý pokoj a Bill jej radši tišil. Zamkl sice, ale přesto.
Když Tom začal dýchat ještě rychleji, Bill přestal. Sehnul se pod postel a vytáhl plyšová pouta. Tom vytřeštil oči a jeho mrštný bráška využil okamžiku překvapení. Než se Tom stačil vzpamatovat, byl připoután k posteli a Bill mu zavazoval oči černým šátkem.
„Moment.“ pošeptal mu Bill u ucha a utíkal do kuchyně.
Jejich matka už v obýváku nebyla, uznala, že je zbytečné tu sedět, a šla si lehnout.
Bill otevřel lednici, popadl šlehačku ve spreji, Kazimíra i s košíkem, ve kterém spokojeně spal, a upaloval zpět za Tomem do pokoje.
„Už jsi tady, lásko?“ ozval se zastřeným hlasem Tom, když uslyšel bouchnutí dveří.
„Ano, Tomí.“
Bill hupsnul za Tomem na postel, Kazimíra položil na zem a začal třepat šlehačkou. Jeho přivázaný bráška na posteli umíral zvědavostí, co Bill chystá.
Mladší z dvojčat otevřelo šlehačku, odkrylo z Toma pokrývku a nastříkala mu šlehačku na penis.
„Aaah, to studí, Billy!“ otřásl se Tom.
„To je dobře.“ ušklíbl se jeho bratr a probudil Kazimíra. Kočka se v pelíšku líně protáhla a se zájmem koukala na Billa. Ten ji popadl do náručí a posadil Tomovi mezi nohy. Kazimír očuchal jeho rozkrok, a když zjistil, že to bílé je šlehačka, ihned se pustil do konzumování. Bill měl sto chutí si zatleskat a sesedl z postele. Chvíli koukal, jak se Tom rozplývá nad tím, jak ´to´ dělá skvěle, a pak z pokoje co nejtišeji odešel.
V obýváku se na sedačku svalil v záchvatu smíchu a nemohl přestat. Až to Tom zjistí, ten ho přinejmenším zabije.
♥♥♥
„Billy, ahh, ještě, aah…“ třásl se Tom v posteli a nahlas vzdychal. Kazimír si ho změřil pohledem a nesouhlasně zamňoukal.
„Bill-… Kazimíre!“ zaječel Tom, jakmile uslyšel zamňoukání a na svém břiše pocítil čtyři měkké tlapky. Začal se zmítat na posteli ve snaze shodit ze sebe kocoura. Měl sto chutí zadupat Billa do země. Takhle ho ztrapnit! Neobratně se vyvlékl z pout a sundal si z očí šátek.
„No fuj, Kazimíre, ty si taky dobré prase!“ otřásl se nechutí a setřel ze sebe zbytek šlehačky, kterou jinak Kazimír dokonale vyluxoval.
„Já ho zabiju…. Tohle ti nedaruju, bráško.“ pomyslel si Tom a spěšně si oblékal trenky. V duchu vymýšlel různé mučící techniky, aby Billa dostatečně potrestal.
Dveře od pokoje skoro vyrazil, a nechtě tak způsobil strašný rámus. Na konci chodby se otevřely dveře a vykoukla z nich Simone v noční košili s přivřenýma očima.
„Neříkali jste, že jdete spát? Co tu třískáš těmi dveřmi, Tome?!“ promnula si rozespale oči a opřela se o futra.
„Promiň mami, jdu si jenom pro pití a vytáhnu Billa od televize, prý tam dávali nějaký pořad o módě, tak se na to letěl koukat.“ zalhal Tom, opatrně zavřel dveře a potichu seběhl schody. S tím pořadem se i docela trefil – Bill koukal na Vivu, bylo tam něco typu „Hledáme novou topmodelku“.
Přikradl se k Billovi a zakryl mu oči. Jeho mladší bráška s sebou cukl a zatřásl se. Po chvíli Bill znovu propadl záchvatu smíchu a Toma, který čekal, že udělá všechno možné, jen ne, že se začne smát, dokonale odzbrojil.
„Ty bastarde!“
„To- To- Tome, tak checheche… Co říkáš? Hééh, hehehe!“ válel se Billík po sedačce a se slzami smíchu vzhlížel na svého naštvaného, ale stále nadrženého bratra. Ten stál za sedačkou, ruce měl založené na prsou a zlostně na něj koukal.
„Jak jsi mohl?!“ procedil Tom a měl co dělat, aby se na smějícího Billa nevrhl.
„To máš za ten dnešek.“ usmál se nevinně mladší Kaulitz a přepnul program na televizi, jakoby se nic nestalo.
„Za dnešek?“ zopakoval nechápavě Tom a vytřeštil oči. Co proboha udělal?
„Že jsi odešel a nic jsi mi neřekl. Myslel jsem, že budeme spolu.“ zachmuřil se Bill a sklopil hlavu. Tentokrát mu po tváři nestekla slza smíchu, ale smutku.
„Promiň, nevěděl jsem, že tě to tak štve. Zítra půjdeme za Andym spolu, je nemocný, ano?“
„Nemocný?!“ zděsil se Bill.
„Má asi chřipku, nebo tak něco, měl teplotu, tak ho Inke zahnala do postele a nadopovala prášky. Jak ji znám, tak bude Andreas za tři dny zase ve formě.“ ušklíbl se Tom.
„Já tam nemůžu, ještě něco chytím a nebudu moct zpívat.“ zavrhl Tomův návrh okamžitě. Nebylo to jen kvůli tomu, nechtěl se dívat na Andyho, jak na Toma skoro nábožně kouká.
„Hmm, dobře,“ kývl Tom smířeně. „Nepůjdeme už spát?“ navrhl nakonec.
„Uááá, jdeme.“ zazíval Bill nahlas a zvedl se z gauče. Chytil Toma za ruku pomalu vystupovali po schodech nahoru.
„Už žádný Kazimír!“ popadl Tom jeho pelíšek a i s Kazimírem jej vyhodil na chodbu.
„Si na něj ošklivej!“ zakabonil se Bill a hrál si na uraženého.
„Hohó, hádali bychom se, kdo je na koho ošklivej, Billí.“ lehl si Tom na postel a rozvalil se. Chytil Billa za boky a stáhnul ho k sobě. Přikryl je oba pokrývkou a objal svého mladšího brášku kolem pasu.
„Dobrou noc.“ pošeptal mu do vlasů a za chvíli se pokojem nesly jen pravidelné povzdechy dvou spících chlapců.
autor: Kajess
