„Jak ses sem dostal, Tome?“
„K tobě? No, přešel jsem cestu a po chodníku, víš…“
„Tome?!“ zavrčel Andy.
„Turné se posunulo, to jsem ti psal, takže jsme sem s Billem na pár dní přijeli odpočívat.“
„Aha, myslel jsme, že budete ve Francii.“
„Skoro měsíc?!“ podíval se Tom na svého kámoše pohledem ´přemýšlíš vůbec?!´ a zakroutil hlavou. Andy se začervenal a sklopil zrak.
Začervenal?!
Tom nevěřícně vytřeštil oči a znovu se na svého kámoše podíval. Opravdu, Andy byl v obličeji rudý a očima nervózně těkal po pokoji.
On je nervózní? Ze mě?
„Jsi v pohodě?“
„Jo, jasný, Tome.“ mrkl na něj spiklenecky, ale do očí se mu neodvážil podívat.
„Nevypadáš tak. Není ti něco, nemáš horečku?“ sáhl mu na čelo a Andreas zděšeně ucukl.
„Klid, já ti nic nedělám.“ pousmál se Tom a zkusil to znovu. Na kamarádově tváři se rozprostřel blažený výraz.
„Vždyť máš úplně horké čelo, cos dělal?“ zhrozil se Tom a zaběhl pro Inke. Ta Andyho s teplotou nad 38 zahnala okamžitě do postele a Tom mu donesl čaj.
„Kdes k tomu přišel, kámo?“ kroutil Tom hlavou a sedal si vedle něj na postel.
„Vím já…“ odbyl ho ledabyle a bolestně syknul – spálil si jazyk horkým jahodovým čajem. Tom se k němu nahnul a lehce mu jeho vyplázlý jazyk pofoukal. Andreas zavřel oči a poslepu položil čaj na stolek. Přitáhl si Toma k sobě a políbil jej. Oba věděli, že to není správné, ale ani jeden nechtěl přestat. Tom pociťoval stejné napětí, jako s Billem, a Andrease děsilo, že je to jeho nejlepší kámoš. Odskočili od sebe až tehdy, když slyšeli někoho stoupat po schodech.
„Tady máš ještě nějaké prášky a budeš v posteli, jasné?!“ položila Inke na lakovaný stolek vedle postele snad tunu různých pilulek a prášků a znovu odešla. Ještě ze dveří jim oznámila, že oběd jim donese nahoru.
„Zapomeň na to.“
„Andy?“
„Zapomeň na to, není to správné. Vím o Billovi.“
Tom vytřeštil oči. Jakto?!
„Cože? Jak?“
„Viděl jsem vás. Nejste tak průhlední. Nevadí mi to. Jenom… Mám tě rád.“
„Andy… Promiň. Nevšiml jsem si tě.“ sklopil Tom lítostivě oči.
„Neměl sis čeho všimnout, nedával jsem nic najevo. Nechci nic, nechci, aby ses cítil podle. Za nic nemůžeš.“ Andreas popadl pár prášků, položil si je do úst a zapil několika loky vody.
♥♥♥
„Kdes byl?“ vyjel černovlasý kluk po svém bratrovi bezprostředně po tom, co otevřel vchodové dveře.
„Bille, u Andyho.“ chlácholil jej Tom.
„Jasně. Zase si byl u nějaké děvky, co?“
„Byl jsem u Andyho. Klidně mu zavolej.“ hájil se Tom a pověsil svou již suchou bundu na věšák.
„Andy ti dělá alibi, znám vás.“
„Bille, proč mi nevěříš? Byl jsem u něj, zavolej si třeba Lusianě nebo Inke, byl jsem tam až do teď, tak přestaň dělat žárlivé scény!“
Bill se otočil na patě a odešel do kuchyně. Sedl si zpátky k večeři a dál se v ní nimral, stejně jako v obědě. Tom mu zkazil celý den. Myslel, že budou spolu, ale od si klidně odejde za Andreasem. Znovu jím projela vlna žárlivosti. Všiml si, že Andy po Tomovi vždycky pokradmu pokukuje, ale Tom je vůči tomuhle chování naprosto imunní a slepý. Nikdy si jej s tímhle stylem nevšimne, to jediné Billa hřálo u srdce. Tom je jeho, a to nějaký stydlivý Andy jen těžko změní. Ten mu překážet nebude.
„Bille, tu večeři sníš, nebo řeknu Tomovi, ať tě třeba nakrmí!“ vyhrožovala Simone svému mladšímu synovi. „Oběd jsi nesnědl, jestli takhle jíš i ve studiu, tak se potom nedivím, že vypadáš jako anorektik.“
„Mami…“ odpověděl znuděně osvědčenou jednoslovnou větou a dál se v jídle prohraboval.
„Tomé!“ zakřičela jeho matka nahoru do patra a zavolala jej k sobě. „Bill nejí, udělej něco, ať to sní, nebo uvidíte oba!“ Tomovo nadmíru znuděné „ale jo“ ji moc neuklidnilo, ale nechala je v kuchyni samotné a odešla se dívat na seriál, co právě dávali v televizi.
„Billíku?“ usmál se ďábelsky Tom, když uviděl svého bratra s vidličkou v ruce, jak obličejem leží na stole a vidličkou nepřítomně míchá jídlo.
„Nech mě.“
„Tak ty prý nepapáš.“
„Nemluv na mě, jak na malého!“
„Ale Billíček musí papat, aby byl velký a silný.“ poučil jej Tom a Bill po něm mrsknul vidličku. Tom se jen tak tak vyhnul letícímu příboru a ze šuplíku vytáhl nový, čistý.
„Teď ti ukážu, jak budeš papinkat, abys neměl prázdné bříško a rostl.“
„Já nechci.“
„Ale ano, Billíček chce papat. Tak, otevři pusinku,“ mířil Tom na Billova ústa s vidličkou, na kterou napíchl kousek kuřecího masa v omáčce. „Vidíš, že to jde,“ pochválil Tom svého bratra jako malé poslušné dítě a napíchl na vidličku těstoviny. „A teď znovu, otevři pusu,“ krmil Tom Billa a sem tam jej políbil. Posadil si Billa na klín, jednou rukou jej obejmul a hladil pod tričkem, druhou jej krmil. Když byl talíř prázdný, Bill spokojeně vrněl jako kotě, a rozvalil se na Tomovi.
„Víš, že máš docela kostnatý zadek, Bille?“ poplácal Tom Billa po boku.
„Vážně?“
„Jo, drtíš mi koule.“ zkřivil Tom obličej bolestí. Bill vystřelil z jeho klínu a zvednul Toma ze židle.
„Tak pojď, namasíruju ti je.“ mrkl na něj a skákal po schodech nahoru.
„To beru.“ zašklebil se Tom a zavolal na matku, že jsou unavení a jdou spát.
autor: Kajess
