„Bille?“
„Ano?“ otevřel Bill otráveně nejprve jedno oko, a pak s očividným přemáháním i to druhé.
„Miluješ mě?“
„Hloupá otázka, včera jsem ti to řekl minimálně 3x, lásko, ne?“ pohladil Bill Toma po hlavě a znovu zavřel oči.
♥♥♥
„Bille? Můžu s tebou mluvit? Jenom na minutku.“ kývl na něj David a Bill se znuděně zvedl ze sedačky.
„Co potřebuješ?“ postavil se k němu bojovným postojem před Tomem a čekal, co z Josta vypadne.
„Můžu s tebou mluvit mezi čtyřma očima?!“ podíval se na Billa David plaše.
„Ok, jen chvíli, musíme s Tomem probrat, co koupíme mamce na narozeniny.“ David mu podržel dveře a sedl si s ním ke stolu do kuchyně. Tom jen mlčky pozoroval, jak mu jeho láska odchází s jeho protivníkem, a zaplavoval jej pocit bezmoci. Znovu a znovu pociťoval, jako by se mu Bill vzdaloval a jejich láska zanikala. V noci mu do ucha šeptal, jak ho miluje, a že jej nikdy nechce ztratit. Tom mu věřil, a ta víra v něm stále přetrvává. Přestal si nalhávat, uznal, že spolu ti dva asi něco mají, ale neztratil naději, věděl, že Bill by kvůli němu obětoval všechno, stejně jako on. Stále je Tom jeho bratr a dvojče, a stále cítí aspoň z poloviny stejně. A to je spojovalo vždy.
Bill se vrátil do studia za Tomem a nepřítomně mu oznámil :
„David mi chtěl jenom rozmluvit tu Francii, tu návštěvu rádia NRJ.“
Oba ovšem věděli, že to není tak docela pravda. Tom ale přesto kývl, na znamení, že chápe, a dál se na nic neptal.
Od včerejší noci žili oba bezstarostněji, šťastněji, jako na začátku jejich zakázaného vztahu. Bylo to pro Toma tolik osvobozující! Doufal, že se v Billovi něco zlomilo a s Davidem je konec. Ne, on nedoufal. On se na tu myšlenku upnul a absolutně jí věřil. Věřil v Billa.
Bill to s Davidem skutečně ukončil, ale věděl, že Jost si pokoj nedá. Chtěl Billa, miloval ho, žárlil na Toma, toužil dostat Billa zpátky, byl na všechny protivný, a ten, kvůli komu se to všechno dělo, se jen modlil, aby to neodnesla skupina. Protože pak, pak by Josta asi odstřelil. Minimálně na Mars.
♥♥♥
„Čau vespolek!“ zvolal Georg na celou místnost, doposud naplněnou žárlivostí, obavami a negativní energií, a dvojčata na pohovce nadskočila leknutím.
„A- ahoj.“ vykoktal Tom a Bill na Gea lehce kývnul hlavou. Za pět minut po Georgovi dorazil Gustav. David vykoukl z kuchyně a přišel za nimi taky.
„Když jsme tu tak všichni, musím vám oznámit špatnou zprávu. Turné se opozdí, to Billovo vysněné pódium není hotové, nestihne se to. Data zameškaných koncertů už se přesouvají, první koncert bude v Praze.“ řekl suše a zase odešel. Bill naštvaně vyskočil a chystal se jít Jostovi říct něco pravděpodobně ne zrovna pěkného, ale Gusta ho zadržel.
„Prosím tě, uklidni se, s tím nic nenaděláš, Bille.“
„Jak si dovoluje oznámit to teď, když jsme měli za dva týdny začínat? Jak si to ten… ředstavuje? S jeho přístupem si začnu hledat jiného manažera!“ prskal Bill a znova se posadil a nervózně poklepával nohou.
„Ale stejně nám to mohl říct dřív. Vždyť se to turné přesunulo o měsíc.“ pocedil skrz zuby Tom.
„Jo, mohl. Nic s tím nenaděláme, aspoň můžeme dýl zkoušet.“ zkoušel to Geo ulehčit.
„To je potěšující okolnost.“ sykl ironicky Bill, který už se viděl na pódiu.
„Prosím tě, tak už toho nech!“ obořil se na něj jinak klidný Gustav.
♥♥♥
Kaulitzovi si ovšem nakonec volno před turné užívali plnými doušky. Po návštěvě Francie, kterou se David snažil za každou cenu zmařit, ačkoli nikdo netušil proč (nicméně se mu to nepovedlo, neboť Bill si stejně pořád tvrdohlavě mlel svou), odjeli na pár dní do Loitsche.
„Jdu k Andreasovi mami, kdyby se Bill ptal. Zatím!“ zavolal Tom z chodby na Simon a vyběhl na ulici.
„Ale Tome, ty s námi…“ zkoušela na svého staršího syna ještě zakřičet, ale co naplat, Tom už byl pryč. Simone zakroutila hlavou a vrátila se ke své cibuli.
„Mamí, kde je Tom?“ přiskákal Bill do kuchyně a mlsně nakukoval do hrnců.
„Šel na Andym.“ pověděla mu brečící matka (A/N: z té cibule).
„Aha…“ posmutněl Bill a sedl si k televizi.
„Chtěl si mu něco?“
„Né, já jen, jestli by se se mnou nepodíval na nějaký film, když je venku tak krásně,“ podíval se ironicky z okna. Kolem chodníku byly v hlíně vodou vymleté potůčky, na trávě se sem tam mihla nějaká ta mrňavá kupka sněhu, u plotu se začínal rýsovat rybníček a po cestě se nejlíp chodilo v gumácích. Ale ani takové počasí Toma neodradilo.
„Tak to nechte na odpoledne. To už určitě bude doma.“
♥♥♥
„Tome, co tu děláš?“ zeptal se vyjeveně Andrea, když otevřel dveře zmoklému Kaulitzovi staršímu.
„Uklízím, pako,“ vpadl Tom okamžitě dovnitř a naštvaně ze sebe stahoval promočené oblečení.
„Ty máš ránu!“ držel se Andy za břicho a lámal se smíchy.
„Dík za upřímnost, to potěší.“ ucedil Tom a stahoval si obrovské triko.
„No blé!“ otřásl se zimou a po chvilce přemýšlení si vysvlékl i kalhoty. Andrea na něj čučel s otevřenou pusou, a když to zjistil, zase ji rychle zaklapl.
„Máš ručník?“ zeptal se nevinně Tom a nervózně přešlapoval na místě. Andy procitnul z transu a zaběhl do koupelny.
„Na, tady.“ podal mu ho vyjeveně.
„Dík.“ usmál se Tom a Andreasovi se podlamovala kolena.
„Kam si to můžu dát uschnout?“ popadl Tom hromádku oblečení do náručí.
„Ke mně, na topení.“ vysoukal ze sebe jeho kámoš a pomalu šel po schodech nahoru.
„Oh, Tome, ahoj!“ zavolala na Toma z kuchyně jeho mamka.
„Dobrý den, Inke.“ pozdravil slušně Tom a vykročil za Andym.
„A- ahoj Tome.“ potkal na chodbě před Andyho pokojem jeho čtrnáctiletou sestru. Dřív by si Tom pomyslel, že je to kus, dneska jí jen oplatil pozdrav.
„Jé, Lusiana, ahojky.“ usmál se mile a zapadl k Andreasovi do jeho ´království´.
autor: Kajess
