Brotherly love 1.

„A jaký máte mezi sebou s bratrem vztah? Rozumíte si dobře?“ zeptal se moderátor jednoho televizního pořadu. Bill už ani nedokázal spočítat, kolikrát na tuhle otázku odpovídal a ani nechtěl vědět, kolikrát ještě bude muset.

„Ano, s Tomem si rozumíme perfektně. I beze slov. Poznáme když toho druhého něco trápí a občas se nám zdají i ty samé sny.“ Odpověděl se zdvořilým úsměvem na rtech, ale už ho to štvalo. Pořád ty samé otázky dokola, není to snad jasné? Jsou dvojčata, tak je samozřejmé, že si rozumí. Bill nějak přestal vnímat a odpovídal předem naučené odpovědi, které se omílaly pořád a pořád dokola.

O pár hodin později už vystupovali utahaní z auta před hotelem. Byl chladný jarní večer a foukal studený vítr. Bill vylezl z auta, podíval se na jasnou oblohu plnou hvězd, trochu se zatřásl a přitáhl si bundu víc ke krku. „Brr, je zima.“ konstatoval. Tom jen něco chabě zamrmlal, už neměl sílu odpovídat. Doploužili se na pokoj a tam unaveně padli každý na svou postel. Tomovi okamžitě klesla víčka a začal potichu pochrupovat. Zato Bill ležel s očima široce otevřenýma a hleděl do stropu. Byl taky strašně unavený a otrávený z celého dnešního dne, ale chtěl se jít ještě osprchovat a odlíčit, než hupne do měkkých peřin. Zvedl se na lokty a rozhlédl se po pokoji. Pohledem setrval na svém tiše podřimujícím bratrovi. Hruď se mu zvedala nahoru a dolu v pravidelných intervalech. Bill se musel pousmát, byl tak sladký, když spal, měl sto chutí ho obejmout a přimáčknout na sebe. Hned tu myšlenku ale zahnal a odešel směr koupelna. O hodinu později i on ležel v posteli a pomalu se propadal do říše snů.

Ráno Billa probudily paprsky slunce, které ho šimraly pod nosem skrz mírně roztažené závěsy. Promnul si oči, zívl a posadil se. Co se mu to jen zdálo? Snažil se vybavit ten sen, ale marně. Proklouzával mu, jako kdyby chtěl do dlaní chytit vodu. Až mu z toho snu nezbylo vůbec nic. Jen ten zvláštní pocit někde v okolí podbřišku. Pocit, jako by se mu tam třepetalo hejno motýlů. Pokrčil rameny a vstal. „No co. Jen hloupý sen.“ Řekl si v duchu a zamířil do koupelny. Vůbec si nevšiml, že Tom na své posteli není. Pro tuhle chvíli na něj úplně zapomněl. Otevřel dveře do koupelny a absolutně nic nevnímajíc se postavil čelem k zrcadlu.

„Potřebuješ něco, Bille?“ ozvalo se za jeho zády.

„Proboha Tome, já jsem tě neviděl.“ Vypískl Bill a úlekem nadskočil.

„To je dobrý, já už stejně půjdu. Jenom jdi ještě chvilku ven než se oblíknu, jo?“ řekl Tom a přidržoval si jednou rukou ručník, co měl kolem pasu, aby mu nespadl na zem.

„Jo.“ Řekl Bill, ale k odchodu se neměl. Stál tam jako zaražený a pohledem hypnotizoval bratrovu dokonalou hruď, ze které ještě teď stékaly kapičky vody a utvářely na Tomově dokonalé pokožce cestičky. Už zase měl v podbřišku ten pocit. Teď ještě silněji než předtím.

„Sakra co se mi to jenom zdálo. Byl jsem u sebe doma v pokoji a…“ uvažoval Bill a nedokázal z Toma spustit oči.

„Hej Bille? Jsi v pohodě?“ vytrhl ho Tom z přemýšlení. „

Proč na mě tak koukáš?“ zeptal se a šibalsky se usmál.

„To nic.“ trhl sebou už zase Bill a lehce se skousnul do rtu.

„Já jen… už jdu..“ začal trochu koktat a vycouval z místnosti. „Mě snad přeskočilo.“ řekl si pro sebe Bill a rozplácl se zpět na postel. „No tak, jenom si vzpomeň. Někdo v tom snu byl. Sakra, stál ke mně zády. Přišel jsem blíž a zezadu ho objal. Pak mi ta osoba zašeptala, že mě miluje, a já jsem jí to řekl taky. Pak jsme se začali líbat. Sakra, ale kdo to byl?“ Bill si marně namáhal hlavu myšlenkami na sen a ani nepostřehl, že Tom z koupelny vyšel a stojí nad ním.

„Bille, bráško. Mumláš si sám pro sebe,“ usmál se na něj sladce. Bill na něj překvapeně pohlédl. „Ty jsi dneska jak pytlem praštěný.“ Začal se Tom hlasitě smát a švihnul sebou hned vedle Billa. „Děje se něco?“ zeptal se a pohlédl na něj úkosem. Bill prudce zavrtěl hlavou. Motýlci v břiše přímo tančili a skotačili.

„Asi jsem se nějak špatně vyspal,“ odpověděl Bill a zvedal se, že konečně půjde do té koupelny. Tom ho však chytnul za ruku a stáhl ho zpátky na postel, div že nespadl na něj.

„Ale řekl bys mi, kdyby se něco dělo?“ zašeptal a jeho obličej měl asi tři centimetry od svého.

Bill měl pocit, že se mu v tu chvíli zastavilo srdce, ale zároveň začalo být jako by mu chtělo vyskočit z hrudi.

„Jo,“ špitl jen krátce, neschopen se pohnout. Tom sjel pohledem na jeho rty. Dychtivě se na ně díval. V místnosti bylo naprosté ticho a atmosféra by se dala krájet. Napětí doslova jiskřilo vzduchem. Už už to vypadalo, že se k němu Tom nakloní, ale pak se jen usmál. „Tak fajn.“ řekl a pustil ho. Bill se spěšně zvedl a rychle za sebou zavřel dveře koupelny. Tam se opřel o dveře a zhluboka rozdýchával, co se právě stalo. Tom ho nikdy zvlášť nepřitahoval. Jak taky jinak, byl to jeho bratr, ale napětí, které pociťoval v boxerkách, když mu byl tak blízko, mluvilo za vše. „Proboha, mě se líbí můj vlastní brácha.“ zaúpěl.

Rychle si vlezl do sprchy a vydatně se osprchoval. Horký proud vody mu udělal velice dobře. Trochu se uklidnil a srovnal si myšlenky, ale ani za boha nemohl přijít na to, co se to před chvíli stalo. To nemohla být pravda. Nechtěl tomu uvěřit. Ano, Toma miloval, ale jen jako bratra… nebo… nebo že by ne?? Znova se mu do mysli vloudil jeho sen. Kdo byla ta osoba ve snu? A proč ti motýlci?? Jsou z toho snu nebo z Toma??

autor: Becs
betaread: Michelle M.