>>>>O 3 DNY POZDĚJI<<<<
,,Bille? Jdu na trénink, tak zatím“ Tom si v chodbě nasazoval boty, nečekal na bratrovu odpověď a už se za ním zavíraly dveře.. Bill jen tiše přikývl, ale bratr už ho nemohl vidět.. Zavrtal se hluboko pod deku a zavřel oči.. Věděl, že musí taky na trénink, jako Barbara nesmí chybět, ale nikam se mu nechtělo.. Měl náladu pod psa.. Od toho polibku u Toma v pokoji před několika dny, si jej brat téměř nevšímal, ignoroval jeho přítomnost v místnosti, choval se, jakoby ani Bill neexistoval.. A to Billa nevýslovně ničilo.. Nevěděl, proč to Tom dělá.. Nevěděl, že se jen snaží srovnat myšlenky v hlavě.. Nevěděl, že na ten polibek musí myslet každou vteřinu, že v noci nemůže spát.. Nevěděl nic, ale jen proto, že mu to Tom neřekl… Pomalu otevřel oči a smutně vydechl.. Vyhrabal se zpod deky a pomalými kroky se vydal k sobě do pokoje.. Posbíral si věci na trénink, batoh odložil vedle dveří a odloudal se do koupelny, udělat ze sebe Barbaru.. Postavil se před zrcadlo, na rozcuchané vlasy si nastříkal regenerační sprej a po důkladném rozčesání si začal splétat vlasy do dvou copánků.. Opláchl si obličej a na víčka si začal nanášet šedé stíny.. Ještě černou tužku, řasenku a lesk na rty.. ,,Jestli tě bude mít Tom radši, než mě, končím s tebou“ prohodil k odrazu v zrcadle a pomalu přešel ke dveřím.. Nazul si boty, batoh hodil přes rameno a vyrazil na cestu…
*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*
Zatímco Bill se teprve loudal k tělocvičně, Tom se pomalu rozcvičoval s pohledem přilepeným ke dveřím.. Čekal na okamžik, kdy se tam objeví ona.. Potřeboval ji znova vidět, mluvit s ní.. Během uplynulých tří dnů hodně přemýšlel a potřeboval ji k tomu, aby rozluštil složitou hádanku.. Potřeboval se jí podívat zblízka do očí, aby si byl jistý..
,,Tak panstvo, začneme.. Ještě se společně trochu rozcvičíme, než budeme všichni, a pak pojedem“ Klára počkala, až se všichni postaví na svá obvyklá místa, pustila hudbu a sama si stoupla do čela všech.. Několik minut si všichni namáhali snad všechny svaly v těle, než konečně přišel poslední člen skupiny..
,,Omlouvám se, že jdu pozdě, ale…“
,,To je v pohodě, Barbaro.. Zařaď se na své místo a začneme“ Bill jen kývl a ladnými krůčky se vydal na své místo.. Tom ho celou cestu doprovázel pohledem.. Sledoval jeho chůzi, každý nepatrný detail.. Potřeboval konečně jistotu..
,,Ahoj“ usmál se na něj Bill..
,,Ahoj“ Tom mu nejistě úsměv opětoval.. ´Vypadá jako on´ proběhlo Tomovi hlavou, když si k němu Bill stoupl zády.. Celé tři dny Tom pečlivě zkoumal Billovu postavu, pohyby, mimiku.. Znal ho téměř nazpaměť..
,,Děje se něco??“ Bill se nejistě na Toma otočil, když se stále neměl k žádnému pohybu.. Ostatní kolem nich už secvičovali sestavu, jen Tom stál na místě jako solný sloup s pohledem zapíchnutým do Billa..
,,N-ne, ne.. Promiň“ Tom párkrát zamrkal a přistoupil k Billovi.. Položil mu ruce na boky a nahl se k němu.. ,,Máš po tréninku čas? Rád bych tě někam pozval“ špitl mu do ucha.. Zřetelně cítil, jak se pod ním chvěje..
,,M-mám“ vydechl Bill..
,,Tak mi pak nikam neuteč“ usmál se Tom, zlehka jej políbil na krk a přesunul se k ostatním.. Bill stál ještě chvíli překvapeně na místě, než se nakonec donutil k nějakému pohybu a přidat se taky k ostatním…
*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*
,,Jak ses měla o víkendu? A co kotník, už je dobrej?“ Tom kráčel parkem, po boku s Billem.. Oba dva drželi v ruce kornoutek se zmrzlinou a spokojeně si vychutnávali tu dobrůtku..
,,Nic moc, byla jsem doma sama.. Bratr byl skoro pořád pryč.. A kotník v pohodě.. Tos mohl vidět“ Tom se jen usmál a sedl si na lavičku.. Bill vedle něj..
,,Ty máš bráchu?“ zeptal se..
,,Jo, staršího“ Bill dál olizoval vanilkovou zmrzlinu a šoupal nohama po zemi.. Tom se opět usmál.. Nejen, že Barbara byla hrozně roztomilá, ale aniž by si to uvědomovala, nevědomky Tomovi prozrazovala svou skutečnou totožnost.. A přesně to Tom potřeboval..
,,Můj bráška má taky rád vanilkovou“ prohodil Tom, jakoby jen tak mimochodem a sledoval Barbařinu reakci.. Bill sebou trochu cukl, ale nakonec se na Toma otočil se zářivým úsměvem..
,,Jo? To je dobře… Řekni mi o něm něco“ dál spokojeně olizoval zmrzlinu a s potěšením sledoval, že to Toma dráždí..
,,No…“ Tom se na chvíli odmlčel.. ,,…Je hrozný.. Líčí se jako holka, lakuje si nehty a všeobecně je takový zženštilý“ Tom spokojeně sledoval mírné zděšení v očích osoby, sedící proti němu.. Mohl si tiše gratulovat.. ,,Ale jinak je hrozně hodný.. Rozdal by se, když někdo potřebuje pomoct.. Je sice trochu moc důvěřivý, ale je to můj malý šmudla.. Nedal bych na něj dopustit.. Hrozně moc pro mě znamená.. Mám ho moc rád…“ Tom odtrhl pohled od svých okousaných nehtů, lekl se.. Barbaře se v očích leskly slzy.. Billa totiž bratrova slova naprosto odrovnala..
,,Taky tě má určitě moc rád“ špitl přidušeným hláskem..
,,To určitě má“ usmál se Tom a nahl se k němu blíž.. ,,Máš tady zmrzlinu“ usmál se, prst lehce namočil do Billovo vanilkové zmrzliny a přejel mu po rtech.. Bill zlehka přivřel oči a zlehka vydechl..
,,A co s tím uděláš??“ vzápětí na svých rtech cítil ty Tomovy.. Zlehka se mu o ně otíral, než jej Bill pustil dál.. Teď už měl jasno.. Věděl, kdo je kdo… ¨
autor: Dádinka
betaread: Ter
