Neslyšet ticho 5.

‚Bráško… Ty, který už pro mě nejsi jenom bratrem…‘

^-^

V koupelně zavládlo ticho, přerušované jen ironickým odkapáváním jinak nefunkčního vodovodního kohoutku a nejistým dechem obou chlapců. Ani jeden nevěděl co říct, jak se tvářit, co dělat. Znáte ten pocit, kdy víte, že vás někdo, na kom vám záleží, pozoruje, sleduje vás, a vy máte strach, že se ztrapníte, zničíte iluze toho dotyčného, zničíte ty svoje – a přijdete o něj? Tenhle okamžik nutil obě dvojčata k váhání, zda to, co se de facto děje, je správné.

„Co to…?“ vydechl Bill, když ucítil Tomovu ruku na své a prudce se zastavil uprostřed pohybu – s pravačkou na bratrově tváři.

Tom se polekal.

„Já – já sám…“ vykoktal a vytrhl bratrovi ručník z rozklepané ruky.

Bill se na něj nedůvěřivě zamračil.

„Jistě? A zvládneš to?“ dal si ruce v bok a doufal, že tím zamaskuje svoji nerozhodnost.

„No dovol? Nejsem mimino!“ ohradil se dotčeně dredař a na důkaz toho, že má pravdu, si mýdlovým ručníkem protřel oči. Vzápětí vyjekl a začal si je čistou rukou třít.

Černovlasý chlapec se rozpačitě pousmál.

„Potom přijď,“ nakázal poskakujícímu dvojčeti a sám se napůl odlíčený odebral z koupelny, aby nechal své druhé polovičce soukromí, nevědíc, jestli se má smát bráškově nešikovnosti, a nebo být nešťastný, že ho jeho dvojče přece jenom nepotřebuje.

Doufal Tom a nešťastně se zapřel o stěnu. Srdce mu bušilo, oči štípaly a tváře hořely studem. Musí mi to takhle ztěžovat? To mě musí takhle ničit?

Natáhl se pro čistý ručník a začal si čistit břicho.

Přes intimní partie pokračoval s odstraňováním voňavého svinstva na nohou.

Ptal se sám sebe zoufale, když zjistil, že až ke kotníkům se opravdu neohne.

Rozumoval, jednou rukou se podepřel o poličku a zvedl levou nohu do vzduchu. Opatrně, tak, aby neztratil rovnováhu, stíral bílé bublinky z lýtka, očistil si prostor mezi prsty a potom odložil čistou nohu zpět na dno vany.

Jásal v duchu, když zvedal druhou nohu. Frajersky se u toho protáhl a volnou rukou si zakryl pusu, když zazíval. Samozřejmě už se nepodepíral.

„Ááááá, kurva!!!“ odrazilo se od čtyř modrých stěn, ale slova přehlušila tupá rána, jako by kostnaté sedmnáctileté tělo prásklo o dno vany. Tom zvedl hlavu a zavrávoral.

„Jé, hvězdičky…“

Ihned se ozval překotný dupot po schodech, osoba hnaná panikou rozrazila dveře a pomohla mu posadit se.

„Není ti nic?“

„Jé, Bille, vy jste dva?“ žblebtl omámeně Tom a přijal nabízenou ruku. Jakmile stál na nohou, povážlivě se zakymácel a plnou vahou se o bratra opřel. „On tě někdo zbil?“ divil se dál jeho jednomu neodlíčenému a rozmazanému oku a patřičně přihlouple se uculoval.

„To není možný!“ zaúpěl zpěvák a pevně své dvojče chytil okolo pasu, vytáhl ho z vany a celou cestu do pokoje jej podepíral, aby sebou náhodou ještě jednou nesekl.

Když se konečně doplácali na místo, posadil Bill bráchu opatrně na postel a násilím na něj narval pyžamo, které našel zmuchlané pod polštářem. Násilím proto, že se ‚slavný kytarista‘ urputně bránil (‚To je hrozně paličatý stvoření‘) a tvrdil, že takhle se jim přece bude spát líp.

„Nekecej,“ napomenul ho Bill a jemně do něj strčil, takže se jeho mírně indisponovaný bratr svalil přímo do rozestlaných přikrývek, a zakryl ho peřinou. „Lež, nehýbej se, za chvíli za tebou přijdu. A nevstávej, mohla by se ti zamotat hlava…“ přikázal a poté, co zkontroloval Tomovy zavřené oči, někam odběhl.

^-^

Vzdychl Tom a doširoka otevřel čokoládové oči.

autor: Hate, Schwarz
betaread: Kajess