Kšiltovka

Stojí před zrdcadlem a sundává si kšiltovku….potom ji uklidí zpět do tašky a vybírá si jinou na zítřek….

,,Sluší ti všechny…“ prohodím, abych na sebe upozornil…

,,Ty?…co tu zas děláš?!“ řekne polekaně, ale zároveň naštvaně!

,,Přišel jsem se na tebe zase podívat….copak ti to není příjemné?!“…zeptám se s klidnou hlavou.

,,Ne není!…běž pryč a nech mě…to co se stalo….NE!…nikdy se nic nestalo…“ řekl a otočil se zpět k zrdcadlu…vzal bílou kšiltovku a nachystal si ji na stolek vedle…

,,Ale stalo!“…odvětím klidně a popojdu k němu…

,,Bille ..zůstaň tam kde jsi!“ oboří se na mě, jakobych ho hodně znervózňoval…

,,A proč?…“ řekl jsem a popošel k němu ještě blíže….

,,P-Pro…“ začal a já zase popošel blíž k němu. Už jsem stál úplně u něj… Díval jsem se mu zpříma do očí a potom jsem se naklonil k jeho krku…. chvíli jsem na něj jen vydechoval svůj teplý dech…

,,Bille..“…řekl a přivřel prudce oči…..šlo dost dobře poznat, že ho vzrušuje má přítomnost a blízkost…

Ztratil slova…Zrychleně dýchal……

,,Já…“…začal ,ale potom se zasekl…jemně jsem ho líbnul na ústa …

,,Já to věděl….“…šeptl jsem mu do ucha…

,,Co jsi věděl?!..“…šeptl zase on mě do ouška..

,,Že jsi jiný…“ řekl jsem a skousl mu ušní lalůček, přičemž se odemě odtrhl….

,,Ne!..Já nejsem jiný…vypadni..“ řekl naštvaně, obrátil se ke mě zády a opřel ruce o stolek před ním…

,,Tome…no tak…“ řekl sem zoufale a popošel znovu k němu…

,,Ne…“ řekl až se mi zdálo, že se mu chce brečet…

,,Vím to….nebraň se tomu…“ řeknu a položím mu ruku na rameno, přičemž se hned otočí…

,,Ale když…já nemůžu být jiný…vždycky se mi líbily holky…vždycky jsem byl největší lamač srdcí a teď…“…nedořekl větu..

,,Teď jsi prostě jiný.“ dokončil jsem ji za něj a přiblížil se k němu až příliž blízko…

Chtěl jsem ho políbit, ale zastavil mě…,,Bille…ne…teď….dej mi prosím čas“ řekl a sklopil hlavu…

,,Kolik …času?“…zvednu mu hlavu do úrovně té mé a nadzdvihnu obočí…

,,Nevím..prostě…dej mi čas…“

,,Dobrá, ale věčně čekat nebudu..“ odvětím a už už mizím za dveřmi jeho pokoje…

,,Ty svině..“ pak už jen slyším křik….

,,Juj..“ pomyslím si ….,,Asi už zjistil, že už nemá jeho bílou kšiltku..“ špitnu a sevřu ji pevněji v ruce….

*Bill*

Zrovna jedeme Tourbusem do Londýna na koncert ……. asi si dovedete představit, jak se Tom chová…….chodí kolem mě …. ani necekne….. ani se na mě nepodívá…. dělá, jako bych tam nebyl…..jako by mě neznal….

Když zastavíme u benzinky …. Georg s Gustavem vyběhli ven a já zůstal s Billem sám v jedné ´´místnosti´´….

Chvíli po sobě jen tak letmo pokukujem, …. no pak se konečně ozve….

,,Tak dobře, ´´ rozzáří se Tom jak sluníčko a zvědavě čeká na odpověď….

,,Heh….,´´nechápu ho……celou dobu mě ignoruje …no prostě….nemám nejmenší páru, o co jde a pak mi to konečně dojde….,,Že by se rozhodnul, že to se mnou zkusí? ….to by bylo báječný,´´…začne se mi vybavovat tolik věcí… no raději položím kontrolní otázku …

,,Co?….tak dobře?!´´ vykouzlím nechápavej výraz…

,,No…že to s tebou chci zkusit,´´ vypadne z něj a já se vydám k němu…

,,Miluju tě!´´špitnu mu do ouška a lehce ho políbím na rty….

,,Já…no.´´…..,,štttt….já vím, že si musíš promyslet i tohle,´´ řeknu a vezmu ho za ruku… potom spolu jdeme malou uličkou ke dveřím, abychom se koukli, jestli už jdou Géčka zpátky, ale jaksi moc nemyslíme na to, že se držíme za ruce….

V tom se dveře otevřou a já vidím Gustavovu nohu… v tom mi to dojde….ruce, ruce, ruce….

Otevřu dvířka od našeho ´´WC´´ a Toma tam prudce zatáhnu….

Tom je přimáčklej na ´´stěně´´ a já na něm….

Nemluvíme…jen na sebe upřeně koukáme…. potom se k sobě pomalu přibližujeme obličeji … až se naše rty spojí…. rozjedem vášnivou ´´hru´´…. je nám jedno, jestli jsou už Géčka v buse…jestli nás uslyší…. to nás teď naprosto nezajímá…..

Věnujem se jen dotekům a prožitkům z nich….

Najednou někdo zaklepe….,,Hele kluci….jestli jste to vy,´´…zahihňá se Georg….,,no tak byste měli vědět, že už vyjíždíme,´´ řekne a rozesměje se naplno, i když, jestli mu alespoň pomalinku dochází to, co se mezi náma dělo…už mu asi do smíchu nebude…

Najednou bus cukne a já prudce sednu na prkýnko od záchodu… přičemž Tom dopadne na mě…..

,,Ty Bille?…co řekneme klukům až odtud vylezem?!´´ koukne na mě, jak na děda vševěda ….

,,Heh….tak to nevím, asi budem muset něco vymyslet…..´´ …odvětím a opřu si hlavu o jeho rameno…..

,,Já bych věděl…´´začne se naplno smát ….

,,Musíš improvizovat,“ mrkne na mě Tom a už si cupká ke dvířkám.

Jakmile vyleze, slyším jen ,,Bill si skřípl ptáka“.

,,No to nemyslí snad vážně,“ jen zatřepu hlavou, udělám výraz, jako by mě právě někdo

vykastroval a vyjdu za nima.

,,Jak se ti to povedlo prosimtě?!´´ zeptá se mě Georg.

,,No…´´

,,No on si zapomněl dát prve boxerky a víte jak už to potom dopadá,“ řekne Tom první blbost, která ho napadla.

,,A cos tam jako dělal ty?“ nasadí podezdřívavej pohled Gustav.

,,Ježiš vy jste blbý,“ řeknu a uraženě odejdu, protože je mi dost nepříjemný tohle téma a navíc vím, že by Tom mlel další blbosti a nakonec by to skončilo ještě hůř, než to je.

,,Vidíš to?!“ strčím do Gustava a běžím za Billem.

Jakmile za nim přijdu, je mi jasný, že je na mě asi hodně naštvanej, přece jen jsem si mohl vymyslet něco lepšího…..

,,Bille, promiň mi to prosím….já vážně nemůžu za to, že sem měl takovej ujetej nápad, měl jsem se s tebou první poradit.“

,,Jo, to měl,“ vyhrkne na mě Bill a potom po mě hodí moji kšiltovku, kterou mi tehdy vzal.

,,Ale Bille, vždyť….prosím odpusť mi, znáš mě přece.Vždycky něco podělám.“

,,To víš , že tě znám Tome,“ rozesměju se .

,,Jo tak, tys to jenom hrál,“ přiskočí ke mně a pevně mě obejme, ,,to sem rád.“

,,No a nechceš si teda ještě vzít tu kšiltovku? Já věřím, že u tebe je jí dobře,“ pousměje se a podává mi ji.

,,No nechci ji už,“ odvětím a začnu šmátrat ve své cestovní tašce.

,,A proč ne?!´´ udiveně na mě koukne.

,,Protože mám zásoby,“ řeknu a vytáhnu hned dvě jeho kšiltky.

,,Ty můj zlodějíčku,“ řekne Tom svůdně a už už se ke mně blíží.

,,A co se potom dělo, to už je jen mezi nima, musím však podotknout, že nechat odemčeno, nebyl zrovna ten nejlepší nápad xD´´

autor: Zuzii
betaread: Janule