Billovi se o tomhle nikdy nesnilo. Nemohl uvěřit, že je Tom tady a teď se k nim ještě přistěhuje. Tohle všechno bylo až moc krásné na to, aby to mohla být pravda. Bill se proto na Toma tiše otočil a v očích se mu zaleskly slzy.
„Lásko… copak? Ty nejsi rád? Nebo… nebo jsem udělal něco špatně? Jestli jo, tak řekni,“ naléhal Tom, kterého Billova reakce malinko překvapila. Myslel, že Bill bude rád a on? Trošku posmutněl i on a sklopil pohled. Bill ale tohle nechtěl. Pomalu k němu došel a jemně mu nadzvedl tvář do úrovně té své.
„Ani nevíš, jak moc jsem rád, Tomi… jenomže se moc bojím. Bojím se, že se ráno vzbudím a ty tady zase nebudeš a já… já tady budu zase sám,“ špitl Bill smutně a schoval se do Tomovy mikiny, jako by v ní našel úkryt. Z jeho očí vyklouzla malá slzička, která však neznamenala slzu smutku… spíše strachu. Tom si jej k sobě přivinul ještě pevněji a sem tam jej líbnul do lesklých vlásků.
„Jsem tady u tebe, Bille. Sem patřím a tady taky zůstanu,“ pousmál se a cítil, jak mu Bill pláče v náručí štestím.
„Miluju tě, lásko,“ vzlykl Bill a rychle Toma políbil. Ten mu polibek hladově oplatil a konejšivě jej hladil po zádech. Společně vynesli Tomovy kufry do Billova pokoje a společně je také vybalili. Billovo srdíčko plesalo štěstím, jakmile viděl kolem sebe všechny ty Tomovy věci. Už věděl, že tady nebude sám. Jeho láska tady bude s ním… Ani nevěděl, čím si tolik štěstí vlastně zasloužil, ale děkoval Bohu za to, že mu Toma přivedl zpátky.
Asi po hodině usilovného vybalování si společně lehli do vyhřátého pelíšku. Bill spával už odmala na manželské posteli, takže neměli potíže se tam naskládat oba dva.
„Ani nevíš, jak moc tě miluju,“ špital Tom jako ve snách a naléhavě Billa líbal. Pro jistotu se raději zamkli, protože nevěděli, jak by asi zareagovala jejich máma, kdyby zjistila, že její dvojčátka mají mezi sebou trošičku jiný vztah, než jenom ten bratrský.
„Já tě miluju víc,“ šeptal Bill a polušně zvedl ručky nad hlavu, aby mu Tom mohl bez problémů svléknout triko. Hned jakmile Bill ležel na posteli už bez trička, mu začal líbat celé bříško.
„Ani nevíš, jak moc jsi mi chyběl, Bille… už jsem to bez tebe nemohl dýl vydržet… odpustíš mi to všechno?… prosím,“ vyřkl tiše a a jemně pohladil brášku po hebké a teď už konečně šťastné tváři. Bill se pousmál a jazykem si něžně přejel přes spodní ret.
„Ty víš, že bych ti odpustil všechno, Tome… já i snesu všechno, jenom mě prosím neopouštěj… to bych už nesnesl,“ špitl a naléhavě Toma políbil. Teď byli konečně oba dva šťastní. Sice nedělali to, co se má, ale dělali to, co oba cítili. Zamilovali se do sebe na první pohled… a to dříve na takovouhle lásku nevěřili. Usnuli si v náručí po dlouhé době klidným spánkem bez slz. Ráno otevřel jako první očka Bill. Nejdřív nejistě zamrkal po pokoji… bál se totiž, že to byl všechno jenom krásný sen. Jenomže když ucítil něčí ruce na svých bocích a něčí jemné funění na krku, pousmál se. Takže přece to nebyl sen…
Bill už nemohl být šťastnější. Vidět, jak vedlě něj Tom sladce spinká jej krásně hřálo u srdíčka. Opatrně, aby jej nevzbudil, se k němu otočil tváří a pozoroval sladké rysy jeho obličeje. Pečlivě a s láskou sledoval Tomův sladce krčící se nosík, našpulené rtíky a chvějící se řasy. Nic krásnějšího, než tahle chvíle, se mu nemohlo stát. Ležel v náručí osoby, kterou nadevše miloval. Opatrně mu přejel ukazováčkem po čele, šel níž až na nos, až nakonec přistál na měkkých rtech. Mapoval prstíkem každý milimetr Tomovy tváře a nemohl uvěřit tomu, že je tady znovu s ním. Chtěl si zapamatovat celou jeho tvář… Až teď měl na něj krásný výhled. Opravdu si byli moc podobní. Měli stejné oči, ústa, tvář… byla to přeci dvojčata. Ale Bill to takhle vůbec nebral. Toma bral jako osobu, kterou nadevše miloval. Už jen při vzpomínce na to, jak tady ještě nedávno ležel sám, brečíc, mu bylo znovu smutno. Naléhavě se k Tomovi přitulil a políbil jej na nahé rameno.
Tom se spokojeně zavrtěl a dál nerušeně spinkal v Billově blízkosti. Bill jej jemně líbal na krku, holých pažích, až se postupně probojoval na rty, které začal jemně zkousávat. Tom se najednou do polibku usmál.
„Dobrý ráno,“ šeptl a pomalu otvíral očka.
„Dobrý ráno, lásko,“ špitl Bill a znovu jej jemně políbil. Z dlouhého líbání je vyrušilo až Tomovo bříško, které si taky žádalo chvilku pozornosti. „Máš hlad,“ usmál se na něj Bill a pomalu se postavil z postele, na kterou byl ale znovu svalen a málem se dusil pod haldou Tomových polibků.
„Miluju tě, Bille,“ šeptl Tom, když Bill ležel koenčně pod ním a jemně mu přecházel prstem po rtech.
„Já tebe taky,“ zakřenil se a hladově Toma políbil.
Tímhle se spustilo další dlouhé líbání, až dokud Tom zase nepřekročil tu hraniční čáru a jeho ruka se jaksi zázrakem neblížila k lemu Billových bexerek. Ten mu ale ruku opatrně odsunul a dál se věnoval krásnému líbání. Jenomže Tom si nedal pokoj, zazubil se do polibku a svou ruku ted úplně přitlačil na bratrův klín. Bill se od Toma polekaně odsunul, avšak jeho ruku odsunout nedokázal. Poplašeně mu hleděl do očí, ve kterých ale neviděl zvířecí touhu, nebo dravost, ale viděl tam miliony jiskriček něhy a nekonečné lásky.
A to jej trošku uklidnilo. Neměl takový strach, věděl, že Tom by mu nebyl schopen ublížit. Věřil mu. Dokonce sám vzal do dlaní Tomovu ruku a vložil ji pod tenkou látku boxerek. Tom se na něj láskyplně díval… bylo nekonečně krásné koenčně se Billa dotýkat celého. Tahle stránka jeho těla mu byla vždycky odepírána, teď se mu však nabízela v celé své kráse. Tom jej začal pomalounku a jemně hladit a tím vyvolal u Billa tichý vzych.
„Nepůjdu dál, lásko… dokud mi neřekneš, že to sám chceš,“ špitl a naléhavě spojil své rty s těmi jeho. Bill váhal. Pořád v sobě ještě nedokázal porazit ten strach. Už se chystal odpovědět, když se ozvalo další brouknutí Tomova bříška. Oba dva se rozesmáli a Tom vyndal ruku zpod Billových boxerek. Už jenom kousínek chyběl…
autor: B-kay
betaread: Janule
betaread: Janule
:'-) klasny
jee já sem tak štastná že jsou zase spolu =o)