Upozornění: U téhle povídky je řazení dílů ve složce přeházené, netuším proč, ale jakákoliv záměna dílů nepomáhá. Asi něco při převodu ze starého blogu. Proto dávejte při čtení pozor, jaký díl čtete, abyste v tom neměli zmatek. Janule :o)
„Podívej Bille…támhle jde,“ zapištěla vysoká štíhlá plavovláska na svého spolužáka. Ten jen protočil oči v sloup a snažil se to ignorovat. Už mu to začínalo lízt na nervy. Už je to týden… Týden, co se sem přestěhoval ten pitomej hiphoper. Chodí si tady jako namyšlenej páv a flirtuje snad s každou dívkou, na kterou zrovna natrefí.
Bylo mu těch holek líto. Každá si myslela, že stačí jen krásnej úsměv a flirtující póza a tenhle blbeček se z nich zblázní. Jenomže jak jej tak pozoroval, zjistil, že tenhle bude dost velikej sukničkář…
Bill si napravil veliké sluneční brýle a chystal se najíst venku. Stejnak byla jídelna vždycky přecpaná a kromě toho mu to vůbec nevadilo. Byl tam rád. Jen na chvilinku neposlouchat ty holčičí drby o tom novým dredatým blbečkovi… to by byl sen.Vzal si do rukou jablko a vyšel ze třídy na školní dvůr. Tam se jako každej den uvelebil pod svůj oblíbenej strom a četl si nový módní časopis. Z jeho dumání jej vyrušil až překvapenej hlas.
„Není to spíš pro holky?“ ozvalo se za ním a následoval výbuch smíchu.
Bill se strnule otočil a když za sebou uviděl vysmátej ksicht toho týpka, zase se vrátil k časopisu.
„Sem Tom“ zamávala mu před nosem něčí ruka.
„No a?“ zvedl k němu pohled a dal si dolů sluneční brýle. Na tyhle týpky byl zvyklej. Určitě patří k tý bandě, která tady jenom šikanuje nevinný studenty. Takže se bude od něj raději držet dál. Jednou už měl s nima problémy a nechtěl, aby měl zas monokl přes celý oko.
Tom se do Magdeburku přestěhoval z Hamburku, kde doteď vyrůstal. Ale jakmile táta dostal novou práci, musel se smířit se stěhováním. Čekal tady ale něco jinýho. Ne davy šílených holek, co po něm pořád pokukujou, ale prostě klid… A toho je tady sakra málo. Lezou mu na nervy všechny tyhle holky. Jsou pro něj tak stejný. Jenom okatě flirtují a myslí si, jak mocj sou úžasný. Vlastně každej se mu tak nějak dvoří. Někteří strachem, jiní obdivem, jenom tenhle černovlasej kluk ne.
Klidně je k němu drzej a teď jej právě dost ignoruje. Tohle mu tak nějak chybělo. Lidi, co na něj úplně kašlou. Alespoň na chvilku.
„Udělal sem ti něco?“ zeptal se jej Tom opatrně a nesměle mu pohlédl do krásných hnědých očí. Billa tahle otázka mírně zaskočila. Nečekal tenhle milej tón…
„Ne… tedy jo. Di pryč. Chci tady být sám,“ sykl a znovu se snažil začíst do článku, jenomže četl už asi po desátý tu stejnou větu.
Tom kašlal na jeho argumenty, ať odejde a klidně se posadil vedle něj. Najednou ale ucítil na tváři jemnou kapku. Začínalo pršet. I když bylo před chvílí krásný sluníčko, teď byla celá obloha pod mrakem.
A smrákalo se i tady.
„Ale ale, podívejte,“ ozvalo se za jejich zády a Bill hned věděl, s kým má tu čest. Chtěl vstát, ale tvrdá ruka jej srazila zpátky na zem. Tom se hned postavil a chystal se jej bránit… Ani déšť nevadil týhle bandě, která šikanovala snad každýho.
„Dejte mu pokoj,“ řekl a postavil se před něj.
„Ale ale… nová ochranka, nebo přítel?“ zeptal se posměšně vůdčí bandy, ale to hned ucítil, jak bolestivý je následek jeho slov. Tom se totiž neudržel a pořádnou mu vrazil. Bill se celej klepal a snažil se potlačit slzy, které se valily na povrch.
„Vypadněte!“ sykl Tom a s nenávistným pohledem propaloval celou bandu. Dokonce se postavil před Billa, aby mu nijak neublížili.
„Ještě sme neskončili,“ sykl tvrdě Martin-vůdce a spolu se svou smečkou odešli.
Bill se pomalu postavil a oprašoval si ušpiněná záda.
„V pořádku?“ zeptal se jej mile Tom.
„J-jo,“ špitl Bill a nesměle se zadíval do Tomových očí. „Sem Bill,“ šeptl…
…………………………………………….
Tom se na něj usmál.
„Děkuju ti… ale podívej. My nejsme kámoši. Nikdy sme nebyli a nikdy taky nebudem. Tome… podívej já… já nestojím o problémy ani nic podobnýho. Sem prostě takovej, jakej sem. A ty bys nebyl pro mě tím nejlepším kámošem,“ řekl pomalu. Sice mu Tom pomohl, ale Bill neměl potřebu se s ním bavit. Nestál o tlupy holek, aby by jej znovu pomlouvaly. Tím si už prošel a stačilo. Tenhle týpek byl možná teď milej, ale rozhodně tak ze začátku nevypadal. A Bill se moc bál všeho novýho. Chtěl už jenom v klidu dokončit tenhle poslední ročník a prostě si žít dle svýho.
„Udělal sem ti něco?“ zeptal se jej Tom tiše. Tenhle kluk na něj působil zvláštním způsobem. Byl tak jinej. Vlastně na kluka moc nevypadal. Dlouhý černý vlasy mu silně kontrastovaly s krásně bílým obličejem. Nádherně plný rty zářily jako to nejsladší ovoce a oči… Měl tak krásně nevinné. Tom vůbec nechápal, proč je k němu takovej. Ale když nechce, budiž.
„Tak já jdu,“ povzdechl si a smutně odcházel.
Bill za ním překvapeně koukal. Najednou mu jej bylo líto. Neměl být na něj takovej… Ale co! Je to jen blbej hip-hoper. Co ten může vědět? Určitě byl vždycky hýčkán a obletován z každý strany. Takovýhle týpky Bill nesnášel. Jen kdyby věděl, jak moc se mýlí…
Tom smutně došel domů a rozvalil se na své veliké posteli. Rodiče byli na služebce a tak byl doma teď sám. Ve škole mu dalo asi sto holek svá čísla a také mejly. Jenom on ne… Dokonce i kluci… jenom on ne…
Bill hned po návratu domů začal přemýšlet, jestli udělal dobře, když to na něj hned tak na rovinu vybalil. Možná to řekl až příliš tvrdě. I když si namlouval, jak moc jej nesnáší, jeho oči mu učarovaly. Takový oči neviděl ještě u žádný holky, natož pak u kluka. A to jej děsilo ze všeho nejvíce.
Druhej den ve škole byl pro oba dost rozmazanej. Jakoby jím jenom prolítli. Bill už neměl sílu poslouchat šílený spolužačky a tak si šel sednout ven jako včera, jenomže něco bylo jiný. Včera tam šel sám a nikdo tam nebyl, jenomže dneska tam seděl schoulenej Tom.
„Ahoj,“ řekl a nesměle se na Billa podíval. Možná čekal, že mu dá hned facku.
„Ahoj,“ odpověděl Bill tiše a sedl si vedle něj…
autor: B-kay
betaread: Janule
Na mojom blogu su jednotlive zvieratka,ktore potrebuju domov…pomož tymto zvieratkam a jedno si adoptuj.. 🙂
Noo,jo naše telentovaná B-kay
Tohle už mám sice za sebou,ale velmi ráda si to přečtu znovu..:)))
Rozhodla som sa prečítať si niečo nové aj keď staré 😀 strašne som chcela čítať niečo s prostredia školy tak uvidíme ako sa to bude vyvíjať 🙂 celkom sa mi to pozdáva 🙂 vyzerá to dobre tak som naozaj zvedavá :)… Som zvedavá čo sa z Toma nakoniec vykľuje 🙂
Doufám že budou kamaradi.