Dar 36.

Uběhly čtyři hektické měsíce nabité koncerty, rozhovory, focením a vším tím humbukem, který se kolem nich strhl. Byli už všichni unavení a těšili se na léto, až budou moct konečně alespoň občas odpočívat a jezdit jen na festivaly. Chvíli si sice oddychli v květnu ve Španělsku, ale nakonec se to stejně zvrhlo v pracovní dovolenou. K překvapení dvojčat byli všichni čtyři pohromadě v jednom bungalovu a Bill s Tomem neměli žádné soukromí, tak radši pracovali, aby neměli myšlenky na blbosti. Hudba se z jejich společného života nedala jen tak vynechat, takže tu složili pár písniček, a když se na konci pobytu kolem sebe rozhlédli, připadali si jako doma ve studiu… byl tam neuvěřitelný binec.

Vyjednali si s Davidem, že v létě žádné rozhovory dávat nebudou, a když, tak jen ty nejdůležitější, aby měli čas na odpočinek. Makali dál na nových písničkách, protože chtěli začátkem příštího roku vydat druhé album. Byla to pro ně nesmírně důležitá věc, protože věděli, že až druhé cédéčko potvrdí jejich kvalitu, nebo je naprosto pohřbí do zapomnění. Bill měl texty připravené, psal je všude, kde ho napadly, ale finální podoba písniček musela teprve vzniknout ve studiu.

Konečně přišel červenec a nastaly prázdniny. Bill seděl doma na posteli, opřený o polštáře, na klíně notebook a prohlížel si stránky fanynek. Občas se podíval, co se o nich píše, většinou našel roztomilé zamilované projevy jejich věrných obdivovatelek, rozhovory z časopisů, fotky a videa. Sjížděl stránku po stránce a hledal hlavně svoje děsné fotky, které se podařilo udělat fanynkám na koncertech a při autogramiádách. Hledal v nich vlastně poučení, aby věděl, jak se těmhle trapasům vyhnout a čím dál víc zjišťoval, že to asi nedokáže. Ze začátku mu to vadilo, měl pocit, že je to trapné, když na fotce vypadá jako idiot, ale postupem času si zvykl. Každou chvíli někde našel fotku, jak si olizuje rty… většinou s dost erotickým nadpisem, holkám se to líbilo. Tohle prostě nešlo ovládnout. Byl to jeho charakteristický rys, dokonce zřejmě geneticky daný, stejně jako mimické projevy obličeje, protože Tom dělal úplně to samé. Nešlo s tím přestat, bylo to silnější než on, tak na to kašlal. Ať si holky užijou, když se jim to tak líbí.

Občas i provokoval schválně, dělal blbiny a vyplazoval na fotografy jazyk s piercingem. Vypadalo to, že se nakonec bude muset smířit s tím, že není možné být pořád dokonalý, a když jednou našel sérii fotek svého zadku, smál se tomu deset minut. Poté už se přestal divit všemu. Holky si našly vždycky něco, čím ho překvapily. Na fotky rtů, obočí a očí si už zvykl dávno, ale zadek? Proboha, co se jim na něm líbilo? Vždyť skoro žádný neměl, dělalo mu problémy sehnat pásek, který by nemusel upravovat a přidělávat dírky. Holky na něm milovaly a zbožňovaly úplně všechno, takže jeho neexistující zadek považovaly za vrchol dokonalosti. Začínal si myslet, že snad jeho občasné komplexy z postavy nejsou normální. Nesnášel svoje hubené nohy, jediný, kdo je měl šanci vidět, byl Tom, a to z toho důvodu, že je měl úplně stejné. Neexistovalo, aby si vzal na sebe něco jiného než dlouhé kalhoty, Tom to ještě vylepšoval jejich šířkou, to už nebylo vidět vůbec nic. Když se po jejich květnové dovolené objevily v časopisech jejich fotky v plavkách, o kterých neměli ani tušení, málem omdlel studem. Občas ho napadlo, že se zeptá Meg, jestli by se s tímhle problémem nedalo něco dělat jinak, než cvičením, které z duše nesnášel, ale dosud k tomu nenašel odvahu…

„Co děláš? Můžu?“ vešel k němu do pokoje Tom, který se začínal u sebe pěkně nudit. Snažil se číst dopisy, ale bolely ho oči a přestávalo ho to bavit. Věděl by o něčem lepším…

„Jo, pojď, koukám, kde jsem se zase pěkně předved…“ usmál se rozpačitě a už tušil, co bude následovat. Tom se na něj zadíval všeříkajícím chtivým pohledem, cvakl klíčem v zámku a přiklel na jeho postel. Po čtyřech se k němu doplazil, líbnul ho na tvář a pronesl s naprostou jistotou: „Ale Billi, ty přece vypadáš vždycky dobře.“ Bill se zašklebil a ukázal bratrovi nejnovější úlovek.

„Tady vyloženě šilhám, vidíš to?“ ukazoval prstem na obrazovku, div ji neprobodl skrz svým dlouhým černým nehtem.

„Ukaž?“ naklonil se Tom a přitiskl se blíž. „Prosím tě… tak šilháš no, ale sexy šilháš,“ usmál se a prostrčil mu ruku za záda, aby ho mohl obejmout kolem pasu. Položil si hlavu na jeho rameno a koukal na obrazovku. „Počkej! Vrať tu stránku!“ vykřikl, když Bill klikl na další odkaz.

„Co to je?“ zírali oba s otevřenými ústy na obrázek, který Bill před chvílí rozklikl do původní velikosti. Byli zvyklí, že se občas ocitli v srdíčku… holky je milovaly, tak si dělaly podobné láskyplné montáže… ale většinou tam byli buď každý zvlášť nebo vedle sebe… ale tohle? To vypadalo, jako by se měli každou chvíli políbit.

„Tak to je mazec…“ pronesl tiše Tom. „Je to tady… já to říkal,“ dodal ještě a podíval se na jméno autorky, která se hrdě pod tu montáž podepsala. „Billinka… nó, bráško… máš pěkný obdivovatelky… zřejmě bych jim s tebou v posteli ani nevadil,“ usmál se a líbnul zkoprnělého Billa na tvář. Ten rychle překlikl na vyhledávač a zadal jméno „Billinka“. Naskákalo mu pár stránek, na kterých se vyskytovaly další montáže z její dílny. Všechny byly o tom samém… o nich dvou a jejich mileneckém vztahu. Na chvilku zavřel oči a měl pocit, že se propadne někam hodně hluboko, možná až do samotného pekla. Jestli se tohle začne rozmazávat v médiích, mají s Tomem utrum. Konec… už se nebudou moci ani jeden druhého dotknout, natož obejmout, aby z toho někdo neudělal humbuk.

Podíval se znovu na montáže a na většině z nich bylo napsáno „twincest“.

„Co to je?“ podíval se tázavě na Toma a ten jen pokrčil rameny.

„I když… počkej… nápadně mi to připomíná jedno slovo… docela rád bych si ho teď s tebou zopakoval v praxi,“ zaculil se Tom, líbnul Billa lehce na rty a zajel rukou pod triko na jeho pevné bříško. Ten se jen zadíval do Tomových krásných očí a usmál se

„Jo ty myslíš incest? Ale to je přece vztah mezi… sourozenci,“ vydechl překvapeně, když si uvědomil, že to nemusí být jen bratr a sestra, což byla jeho dosavadní představa o významu toho slova. V hodinách sexuální výchovy to nebrali a on tam stejně nechodil. Věděl, že jejich vztah není ‚normální‘, ale tohle slovo ho nikdy nenapadlo… Oni byli přece taky sourozenci… a dokonce dvojčata… twins, jak jim přezdívaly jejich fanynky…

Právě mu naplno došlo, co to slovo vlastně znamená. Zavřel oči. Tom s chutí zacvakl jeho notebook a odložil ho na stolek vedle postele. Lehl si vedle Billa a prstem pomalu obkroužil jeho hebké rty, sjel pomalinku na bradu, pokračoval přes krček, hrudník, bříško až k pupíku, do kterého se jemně zavrtal. „Halóóó, je někdo doma?“ naklonil se k Billovu uchu, když na jeho doteky nereagoval. Bill otevřel líně oči a vpil se do těch Tomových.

„Mám neodbytnej pocit, že Billince je pětadvacet, má dlouhý hnědý vlasy a šíleně velký kozy…“ pronesl přesvědčivě a políbil Toma na ucho. „Asi jsem to s tím vzkazem pěkně podělal.“

„Kašli na to, budem to řešit až jindy, jo?“ šeptal Tom, když z Billa sundával jeho mrňavé triko. „Anebo to radši nebudem řešit nikdy,“ dodal těsně před tím, než se vpil do Billových rtů a snažil se mu dostat jazykem až do krku. Chtěl ho… tak moc… hned teď, ať už se to jmenuje, jak chce, je to to, co teď potřebuje. Bill jej silně objal, přitiskl ho k sobě a držel svou lásku, jako by se bál, že se mu rozplyne mezi prsty. Cítil ohrožení. Najednou bylo všechno venku a oni se s tím budou muset nějak vypořádat. No jistě, muselo to přijít, jinak by se ho ten oslizlej redaktor v budoucnosti neptal, jestli spí se svým bratrem… mohlo ho napadnout, že to někde musel slyšet. Ano, miluje se se svým bratrem, ale nikdy to nepřizná. Nikdy. I kdyby ho mučili rozžhaveným železem, nikdo to z něj nedostane… protože v tu samou chvíli by o něj přišel. A to nechce, protože ho miluje… A to by přišel taky o tohle… pomyslel si, když ucítil Tomovy jemné prstíky, jak zajíždějí pod jeho spodní prádlo… a toho se nevzdá už tuplem!

„Tomi?“

„Hmmm?“

„Miluju tě.“

„Hmmm.“

„To je všechno, co mi na to řekneš?“

„Hmmm,“ zamumlal Tom a pokračoval v uspokojování svého brášky. Na chvilinku ještě opustil jeho vzrušený klín a odpověděl: „Taky tě miluju. A teď už dej pokoj, nemám čas,“ řekl a s chutí zabořil svoje ústa zpátky. Tohle chtěl teď zrovna dělat a nehodlal se nechat vyrušovat. Ucítil Billovy ruce na svých ramenou a zavrtěl jemně jazýčkem, aby dosáhl toho, co chtěl…

„Ouuuuu, Tomi, to je krása…“ vzrušeně zašeptal Bill a rozhodl se, že už nebude vyrušovat. Potřeboval jen další ujištění o jeho lásce, a když ho konečně dostal, byl šťastný. Teď už si bude jen užívat a starosti nechá na potom… času dost… teď musí do nebe… a do nebe ho dostane jen on… jeho Tom. Jeho láska Tom.

Tohle léto bylo už od začátku krásné, ale taky strašně horké. Vedra, která přišla začátkem července a dosahovala pětatřiceti stupňů ve stínu, vyčerpávala snad už všechno, co se hýbalo. Začínalo to být pomalu nesnesitelné a kluky v tomhle počasí čekala tvrdá práce. Museli natočit klip k novému singlu. Celé to bylo už od jara naplánované na polovinu července. Když vymýšleli hraní na střeše Berlínského kina Kosmos, nenapadlo je, že bude takové vedro. Čím víc se blížilo datum natáčení, tím víc se všichni z týmu modlili, aby ta vedra povolila. Měli obavy, aby se jim kluci na střeše neupekli. Když jim David oznámil, že ty klipy budou točit rovnou dva, ani je to už nepřekvapilo. Natáčení není zadarmo, tak proč neušetřit a nesfouknout to naráz. Druhý klip bude navazovat na ten první a udělají ho k bonusovému songu ze singlu.

Všem to nakonec vyhovovalo a kluci se na to začali těšit a vymýšlet. Společně s režisérem dali dohromady scénář, a hlavně u druhého klipu Georg a Gustav oceňovali fakt, že na akci bude přítomná spousta fanynek, kterých se budou moci dokonce i beztrestně dotýkat. David sice ze začátku moc nesouhlasil, viděl v tom velké nebezpečí, ale kluci ho spolehlivě ukecali. Uspořádali soutěž a její vítězky v něm budou účinkovat. To byla příležitost se seznámit a užít si trochu legrace, protože jinak je ochranka držela od děvčat spolehlivě daleko, aby se jim nic nestalo. Bylo to zvláštní. Milovaly je tisíce děvčat, ale oni byli stále sami a neměli šanci se normálně seznámit. Copak mohli věřit tomu, že je dívka miluje? Jak měli poznat, že nemá ráda jen jejich slávu a peníze, kterých mimochodem nebylo zas tak moc, jak si všichni mysleli. Hlavní, kdo z jejich slávy prosperoval, byla firma a manažeři. Kluci měli zatím tak akorát na to, aby si mohli pořizovat drahé oblečení a dovolenou.

Bill s Tomem ustrašeně očekávali, co se stane v září s fenoménem jménem ‚twincest‘. Prošli si mezitím všechny stránky, které o tomhle tématu našli, a s povděkem zjistili, že jich zase není tolik, jak čekali. Ale byly… dávali si velký pozor, aby spolu nebyli nikde vidět v přílišné blízkosti, ale s postupem času, když se nic nedělo, jejich ostražitost začala opadávat. Zvykli si na myšlenku, že někdo může tušit, co spolu mají, ale věděli, že nejsou nikde žádné důkazy. To už by se k nim určitě doneslo. Stránky o twincestu sledovali pravidelně a pečlivě pročítali všechny články a montáže a s obavami zírali, jak jich den ode dne přibývá.

Poslední dobou se začaly objevovat i povídky o jejich mileneckém vztahu, a to je bavilo číst čím dál, tím víc. Zírali, co všechno ty holky vymýšlejí a píšou a někdy měli pocit, že jim snad čumí do ložnice. Bill vždycky obrečel v příběhu svojinebo Tomovu smrt a nejradši by se kvůli tomu naučil i dobře anglicky, aby si mohl číst i cizí povídky. Jiné řeči už by asi nezvládl, ale nutně by je potřeboval, protože twincest se začínal rozmáhat ve všech zemích, kde se vyskytovaly jejich fanynky. Škoda… několikrát jim to pěkně zpestřilo jejich milování a vlastně byli rádi, že na světě existuje někdo, kdo je za to neodsuzuje… ty holky jim dokonce fandily a milovaly je a přály jim jejich lásku. Dohodli se, že o tom budou mlčet, a když se jich někdo náhodou zeptá, budou dělat, že nemají tucha, o co se jedná. ‚Mrtvej brouk’… to byl jejich plánovaný přístup k tématu twincest.

autor: Janule
betaread: Janik