„Tohle bylo naposledy, cos něco takového udělal, rozumíš?“ vyhrkla, jakmile se oba trochu zklidnili. „Nechci s tebou mít nic společného, tak to konečně pochop.“ dodala unaveně. Posbírala ze země své věci a odešla do ložnice, aby se dala do pořádku. Bill se opřel čelem o zeď. Ještě pořád rychle dýchal. Nechápal to. Co jsem to udělal? Vždyť já jsem ji k tomu donutil? „Nell,“ zaklepal na dveře ložnice, „já … musím se ti omluvit. Tohle jsem vážně nechtěl. Nerozumím sám sobě, nevím, proč jsem to udělal …“ Vyšla z pokoje už oblečená. Chvíli se na něj beze slova dívala. „Bille, proč to mezi námi musí být pořád tak komplikované? Nic už mezi námi není a ani nebude. A ani jenom fyzicky. Uvědom si to. Každý žijeme svůj život. Ty máš Toma a já … o mě se nestarej.“ „Zapomeneme na to, Nell, ano?“ zašeptal prosebně. Tiše přikývla. Věděla jsem, že to řekne. Tak moc Toma miluje, nechce ho ztratit, nikdy se ho nevzdá. Vím, že tohle pro něj nic neznamenalo. Bylo to jenom fyzické, zřejmě si potřeboval něco dokázat, ale s Tomem to nesouviselo. Proč mi pořád tak ubližuje?
………………………………………….
Tom s Georgem odjezdili pár kol. Tom byl skutečně zvědavý na neznámou, která kamaráda pobláznila natolik, že ho skoro nepoznával, když o ní mluvil. „Byli jste domluvení, že dneska přijde?“ zeptal se Tom, když Gee asi po sté kontroloval čas na svém mobilu. „Ne, nedomlouváme se. Bývá tu často, takže se většinou potkáme.“ odpověděl Gee smutně. „Třeba budeme mít příště víc štěstí. Prostě to dneska nevyšlo, no“ snažil se ho Tom uchlácholit, když šli k autu na parkovišti. „Myslíš, že bych ji měl někam pozvat?“ ptal se nejistě Georg v jeho očích zkušenějšího kamaráda, zatímco startoval. „Tím nic nezkazíš, zajdete se někam najíst, něco vypijete, alespoň ji trochu poznáš“ „Když pro tebe to je vždycky tak jednoduchý, já se cítím jako pako, když mám s ní být někde sám.“ povzdechl si ustaraně Georg. „No nekecej, že by ses nám zamiloval?“ dobíral si ho Tom. „Hele a co kdybychom vyrazili všichni? Já, ona, ty a někoho si vezmi s sebou nebo třeba bude mít nějakou kamarádku.“ napadlo najednou Georga. „No, to je …“ zakoktal se trochu Tom, „bezva nápad“. „Tak jo, zítra tam určitě bude, domluvím to a dám ti vědět, kdy a kde, jo?“ Úplně nad tím nápadem zajásal. Tom vystoupil z auta a celou cestu po schodech přemýšlel. To jsem na ni fakt zvědavý. Takhle Geeho vůbec neznám a to už se známe fakt dlouho. Bill bude koukat!
Televize naplňovala celý byt přihlouplými zvuky reklam. Bill seděl v křesle s nohama zkříženýma pod sebou. Tvářil se tajemně. „Co se děje?“ zeptal se Tom překvapeně, když vešel a uviděl na stole láhev šampaňského v kbelíku ledu, částečně zakrytou bílou utěrkou. Pokoj kromě barevného světla z televize osvětlovaly jen drobné svíčky rozmístěné všude, kam se jen podíval. Bill ho přivítal dlouhým polibkem. „Chyběls mi“ dodal, jakoby nic. „Připravil jsem večeři. Tvař se, prosím, že je báječná, protože mě stála hodně úsilí“ zamrkal laškovně. „My něco slavíme?“ Tom horečnatě přemýšlel, na jaké výročí to asi tak zapomněl. „Nic neslavíme, jen … je mi s tebou dobře a chci, aby to tak bylo navždycky.“ Tom ho něžně pohladil po tváři, prsty přejel po bratrových plných rtech. „Dám si nejdřív rychlou sprchu. Hned jsem zpátky“ a zmizel v koupelně. Cestou už odhazoval tričko a povoloval pásek u kalhot. Vlezl do sprchy. Stáhl si spodní prádlo a chtěl ho vyhodit ven ze sprchy. Někdo ho chytil za ruku. Uviděl bratrovu tvář. Tváře měl zrůžovělé vzrušením. „Můžu se osprchovat s tebou?“ jazykem přejel přes suché rty. Tom ho bez zaváhání vtáhl k sobě. Pustil horkou vodu. Do dlaní si nalil trochu sprchového gelu a začal třít bratrovo tělo. Nevynechal jediné místečko. Bill se pod jeho zkušenými doteky chvěl, doslova se svíjel slastí. „Tak už mě netrap“ zašeptal nedočkavě a Tom velmi ochotně jeho trápení ukončil.
Seděli proti sobě zabalení v osuškách a zapíjeli Billův kuchařský výtvor skvěle vychlazeným šampaňským. Tom už jedl lepší věci, ale žádná z nich nebyla připravená s takovou láskou, jakou tomu dal Bill. „Víš, Tome, tak mě tak napadlo, že bychom mohli na nějaký čas odjet. Změna by nám prospěla. Tak trochu jsem něco zjišťoval … Prostě pozítří letíme. Do Španělska. Budeme na takovém malém ostrůvku. Uvidíš, že se ti tam bude líbit.“ soukal ze sebe Bill pracně. „Cože?“ Tom se zakuckal. „Pozítří někam letíme? A jak dlouho tam budeme?“ Bill zakoulel očima „Asi měsíc …“ „No to nejde, Bille. Teď odjet nemůžeme. Slíbil jsem Geemu, že mu pomůžu sbalit jednu kůstku. Nějak se nám chlapec zaláskoval. Nemůžeme ho v tom nechat plavat“ vysvětloval Tom překotně. „Posuň to o týden, pak můžeme odjet, ano?“
Druhý den ráno Toma probudilo hlasité kručení jeho žaludku. Bill ležel vedle něj. Vlasy rozhozené po bílém polštáři. Je tak úžasný, vypadá tak zranitelně, když spí. Zlehka se dotkl bratrových rtů, jen opatrně, aby ho neprobudil. Pak vstal a vydal se prozkoumat zásoby, které zůstaly v kuchyni po Billově vaření. Moc toho nebylo. Rozhodl se oplatit bratrovi krásný večer a vydal se do blízkého obchodu něco nakoupit. Bylo docela brzo ráno, venku bylo jen málo lidí. Tom si tlumeně pobrukoval jednu písničku, kterou slyšel včera v televizi. Bylo mu hrozně hezky. Bill už se zase dal dohromady, žádné nevysvětlitelné útěky do koupelny uprostřed milování, žádné nepřítomné pohledy. Zase to byl jeho Bill, jenom jeho. Nevím, co se to s ním dělo, ale jsem rád, že už to je pryč, ať to bylo cokoli. Když se vrátil zpátky, Bill ještě spal. Uvařil tedy voňavou kávu, na talířek dal koláčky, které koupil, a šel brášku vzbudit. „Broučku, vstávej“, zašeptal něžně a pohladil ho po sametové tváři. „Něco tu pro tebe mám, něco dobrého, sladkého a voňavého“. Bill otevřel pomalu jedno oko a spokojeně se usmál „Tebe? Tak to možná i vstanu.“ Rozkošnicky se protáhl. Tom se k němu sklonil, aby ho mohl políbit. Billovy ruce se rychle ovinuly okolo Tomova krku jako dva hadi. Užíval si Tomovu přítomnost, pohrával si s jeho rty, jeho tělo bylo tak blízko, že se cítil naprosto báječně.
autor: Michelle M.
