Hledání 14.

Kde jenom může být? Měli jsme se tady sejít už před dvěma hodinami a já tu sedím sama jako tvrdé y. Jenom si se mnou hraje, chce mě trochu potrápit, ale to mu vrátím, chlapečkovi. Ještě uvidí, jak si dokážu hrát já. Nell se otráveně zvedla s tím, že Tom už zřejmě nedorazí, a vydala se zpátky. Zkusila mu ještě prozvonit mobil, ale byl nedostupný.

Potichu odemykala dveře. Doufala, že už Bill bude spát a ona se tak vyhne nepříjemnému hovoru. No, hovoru, spíš mlčení. Když vstoupila do chodby, první co uviděla, byly Tomovy tenisky. Srdce se jí rozbušilo. Tichounce šla po špičkách do obýváku. Její zorničky se rozšířily náhlým poznáním. Teď už věděla, co bylo příčinou Billovy velké proměny. Ne, to nemůže být pravda. To by nikdy neudělali. Nevěřím tomu! Nell se otočila a rychle z bytu utekla. Utíkala potemnělým městem a do očí se jí draly slzy. Tolik to bolí! To přece nejde. Vždyť jsou oba kluci a navíc bráchové, dvojčata! Před očima měla obraz Billa, dotýkajícího se Tomova těla s takovou něžností, jakou ona u něj nikdy nezažila. Ten jejich výraz. Oni … Byli spolu tak dokonalí, jako stvořeni pro sebe. To je tak nespravedlivé. Proč zrovna oni dva? Pocítila velkou lítost, když si uvědomila, že ani jeden z nich jí zřejmě nikdy patřit nebude. Alespoň ne tak, jak by chtěla. Rozbrečela se a nevnímala, kam ji nohy nesou.

……………………

„Broučku, no tak, musíš odejít. Nell se může každou chvíli vrátit. Nesmíme to pokazit… No tak, už brzy budeme jenom spolu … Tome, už ne, prosím“ odstrkoval Bill Tomovy nenechavé ruce. Konečně se mu podařilo dostat se z bratrova objetí. Vstal z pohovky. Rozpačitě se podrbal ve vlasech a začal hledat jednotlivé kousky svého oblečení, které byly rozházené po všech koutech pokoje. Tom ležel nahý na pohovce, tvářil se nadmíru spokojeně a pozoroval Billa. „Když tady takhle chodíš, jsi vážně moc sexy a mě se vůbec nikam nechce“ rozvalil se a natáhl po bratrovi ruku. „Tome, koukej se oblíknout. Už tu musí být každou chvíli. Přece nechceš, aby tě tady takhle našla?“ „No co, už mě stejně viděla, tak je to jedno“ zasmál se Tom. Věděl, že tím Billa vytáčí, ale tohle nevinné vtipkování si nemohl odpustit. „Taaaak ty takhle, ty ještě nemáš dost?“ Bill na něj doslova skočil, sedl si na bratrovo nahé břicho. Tom napjatě čekal, co se bude dít. Když se mu bratrovy hbité prsty zaryly do žeber, začal sebou v záchvatech smíchu tak házet, že oba spadli na zem. Ani žuchnutí na tvrdou podlahu je ale nezastavilo. Po tolika měsících trápení a smutku byly všechny starosti pryč a oba se cítili naprosto šťastní. „Vážně tě moc miluju“ zašeptal Tom, když se mu podařilo přemístit Billovo tělo pod sebe. „A já tebe, lásko“. Odhrnul mu pramen černých vlasů z čela a procítěně se dotkl jeho rtů. Zase to bylo tady. Jako požár zachvacovalo vzrušení každou částečku jejich těl. Tomovy ruce se nemohly nabažit Billovy hebké kůže. Objevoval všechna zákoutí jeho těla … Když vyčerpaně položil hlavu na bratrovu hruď, pochopil, že i on našel svoji cestu ke štěstí.

………………………

Bylo už dlouho po půlnoci, když se Bill probudil a podíval na mobil. Tom vedle něj klidně oddechoval. My jsme usnuli! A kde je Nell? Pořád ještě není doma. Zkusil mobil, nedostupný. Co když se jí něco stalo? Zatřásl s Tomem „Tome, probuď se. Nell se nevrátila. Musíme něco udělat. Půjdu se po ní podívat, mám o ni strach“ Tom si rozespale protřel oči a posadil se „Ne Bille, půjdu já. Ty zůstaň tady.“ Posbíral rozházené oblečení, rychle ho na sebe naházel a vyšel do temné noci. Bill chodil po bytě a nervozně si okusoval nehet na malíčku. Je to zvláštní, ale teď, když jsem s Tomem a vím, že k Nell nemám žádné závazky, najednou se někam vytratila ta nenávist, která mě poslední týdny sžírala. Jsem šťastný, že mám Toma, ale Nell mám rád a nerad bych, aby se jí něco stalo. Chci jí všechno vysvětlit, dlužím jí to. Pomohla mi, když jsem neměl za kým jít. A jen díky ní jsem si uvědomil, že bez Toma nemůžu být nikdy úplný. Bože, jen ať je v pořádku!

autor: Michelle M.