Hledání 1.

Byl páteční večer, pomalu se stmívalo, ve vzduchu bylo cítit jarní energii. Černovlasá dívka stála u otevřeného okna, přejela si dlaněmi po nahých pažích, když tu se ozval zvonek u dveří. Pomalu se otočila za tím zvukem a šla otevřít.

„Otevřu“, zavolala a klepla na dveře koupelny, když ji míjela. „Ahoj, pojď dál, udělej si pohodlí“, vyzvala vysokého kluka s dlouhatánskými dredy, který stál za dveřmi, a usmála se.

„Ahoj Nell“, odpověděl, „je brácha doma?“

„Jasně, je v koupelně, kde jinde, už se chystá“, zasmála se a vrátila se zpátky k oknu. Cestou klepla na dveře od koupelny: „Bille, je tady Tom, vylez už“.

„Jo, už letím“, ozvalo se za dveřmi.

Tom chvíli zůstal stát v chodbě a pak zamířil za dívkou. Stála zas u okna a dívala se do houstnoucí tmy. Sledoval ji a přemýšlel, co říct. Došel až k ní a díval se z okna přes její hlavu, neříkal nic, jen vnímal její přítomnost. Lehce se tváří dotkl černých rozčepýřených vlasů a vdechl jejich vůni. Ruku položil na její bok a prsty lehce přitiskl k nahé kůži. Zachvěla se, ale jeho ruku neodstrčila. Sklopila hlavu a pomalým pohybem se k němu otočila.

„Tome, to nesmíš“, zašeptala a uhýbala pohledem před jeho očima. Lehce se dotkla jeho ruky, prosmýkla se kolem jeho těla a zamířila k pohovce.

„Dáš si něco k pití?“, zeptala se.

„Jo, něco bych si dal“.

Vzala nízkou sklenici a naplnila ji do poloviny zlatavou tekutinou. Podala mu sklenici a poprvé se mu podívala do očí. Hned je však zas sklopila, když zahlédla jejich výraz.

„Tak jsem tady“. Bill vstoupil do pokoje a spokojeně se zasmál. „Nazdar Tome, nečekáš dlouho, viď? Lásko, naliješ mi taky panáka, ještě máme čas ..“

Nell vstala a přinesla Billovi skleničku, stejnou jakou měla ona a Tom. Bill poděkoval a poplácal si dlaní na stehna na znamení toho, že si má sednout na něj. Lenivým pohybem se zhoupla v bocích a posadila se.

Bill zrovna něco vyprávěl a zvonivě se smál. Tom odpovídal víceméně jednoslabičně a snažil se nedívat na Nell na bratrově klíně. Byla tak okouzlující, strašně ho přitahovala a v něm se praly pocity viny za myšlenky, které ho napadaly, žije přece s jeho bratrem.

„Cože?“

„Tome, ty mě vůbec neposloucháš, co s tebou je? Hypnotizuješ Nell a vůbec nevíš, co ti říkám, to zas bude večer…“

„A proč mě taky někde nevezmete s sebou?“, ozvala se Nell s pohledem upřeným na Billův obličej.

„No, víš, miláčku, pátek večer vždycky byl, je a bude můj a Tomův večer. Prostě to tak je, tak to pochop, ano? Dohodli jsme se na nějakých pravidlech, pamatuješ? Tak to prosím respektuj.“, dodal nazlobeně a rychlým pohybem ji přesunul ze svého klína na koženou bílou sedačku.

V jejích očích se zatřpytily slzy. Proč jen musí být Bill tak sobecký? říkala si v duchu. Pořád mi předhazuje svoje zvyky, svoje kamarády, svoje zájmy, svoji práci a co já? Ach jo, zase se lituju, i když jsem si řekla, že to dělat nesmím. Zase skončím se skleničkou whisky, mojí jedinou společnicí každý páteční večer, kdy budu čekat, až se můj miláček vrátí. Nechápu, proč mu tak ustupuju. Kdybych si jednou dupla a šla se taky bavit, to by asi koukal. Jenže to já neudělám, protože ho miluju a nechci se s ním hádat. Proč on může všechno a já nemůžu nic. Jen na něj čekat a starat se o něj. A milovat se s ním, když se vrátí. Všechno mě tak štve. Jsme spolu dva roky, změnil se on nebo já?

Zatímco takhle uvažovala, v Tomovi probíhala bouře. Snažil se Nell nevnímat. Občasným pohledem na hodinky zkoušel posunout čas, aby už s Billem konečně vypadli. Strašně ho ubíjelo být s ní ve stejné místnosti a vědět, že se jí nemůže dotknout, že ji nemůže mít. „Tak Bille dělej, dopij už konečně tu whisku, půjdeme“pobídl bratra.

V Tomově hlavě před několika dny uzrál plán. Mám to dneska udělat? Vymyslel, jak z téhle situace ven, jenom se pořád nemohl odhodlat k tomu, aby udělal to, o čem pořád přemýšlel. Ptal se sám sebe. Stále ta hloupá nerozhodnost, to přece nejsem já. Tom vždycky jednal bez dlouhého váhání, co se to s ním děje? Měl vztek sám na sebe a znovu zabručel na Billa, aby se zvedl k odchodu.

Bill konečně dopil panáka a zvedl se k odchodu, pohladil Nell po vlasech, jako by se nic nestalo a řekl: „Tak Tome, vyrazíme“ a spokojeně se zašklebil. Tušil, že dnešní večer bude něčím zvláštní. Něco se stane, cítil to v kostech. Nevěděl, že i jeho bratr má zájem na tom, aby dnešní noc byla v něčem jiná.

Nell mrzelo, jak se k ní Bill zachoval, tvářila se netečně, jako by tam dvojčata vůbec nebyla. Pohrávala si v ruce se svojí sklenkou a nijak nereagovala na Billovy doteky a pokusy o nějakou něžnost.

Tom vstal, zamumlal pozdrav a bez jediného pohledu na bratra a ji se sunul ke dveřím. Nechtěl se na ni ani podívat, byl takové náladě, že měl velký problém se udržet, aby Bill nic nepoznal. Z myšlenek ho vytrhl Billův zvýšený hlas. Oni se snad perou nebo co. Bill držel Nell pevně za ruce a snažil se ji k sobě přitáhnout. Odtahovala se od něj a křičela: „Vůbec na mě nesahej, už toho mám pokrk. Nebudu na tebe jenom čekat, už mě to prostě nebaví. Vypadni a nevracej se. Nechci tě nikdy vidět“. Poslední slova už zanikala v pláči. Vzdala to a schoulila se v Billově náruči. Tom cítil, že by měl asi nějak zasáhnout, proto řekl „Bille, tak co kdybychom to dneska zrušili. Vyříkejte si, co potřebujete. Můžeme to nechat na jindy“. Sám nechtěl uvěřit tomu, že je najednou tak velkorysý a urovnává to mezi nimi.

Bill po něm hodil vzteklý pohled: „Nepleť se do toho, Tome“. Zprudka si přitáhl její hlavu a hněvivě ji políbil. Prudce vnikl jazykem mezi její sevřené rty. Pozoroval, jak se mění její výraz. Věděl, že mu nebude vzdorovat dlouho. Stále má nad ní velkou moc. Spokojeně se sám pro sebe usmál. Tiskl ji k sobě blíž a blíž, ale vášeň necítil. Nevěděl, co se poslední dobou děje, ale v životě s Nell nenacházel uspokojení. Byla dokonalá, nedokázal jí nic vytknout, ale něco tomu chybělo a Bill nemohl přijít na to, co to je. Najednou intenzivně pocítil, že v místnosti nejsou sami. Zdvihl oči a střetl se s Tomovým pohledem. Bylo v něm tolik vzrušení a vášně, až skoro přestal dýchat. Pocítil záchvěv motýlků v břiše. Viděl, že Tom nemůže odtrhnout oči od scény, která se před ním právě odvíjela a když se jejich pohledy setkaly, úplně ztuhl. Mohl v Billových očích číst, že Bill naprosto přesně ví, co se v Tomovi odehrává. Nepřestával ji líbat a nepřestával se na Toma dívat. Tom zkoušel jejich oční kontakt přerušit, ale nešlo to. Pocítil vzrušení, miliony motýlků zápasily v jeho útrobách.

Nell se mezitím zklidnila a dokonce začala s Billem spolupracovat a něžnosti mu vracet. Alespoň v ten okamžik se cítila šťastná, že je s Billem a že ji Bill miluje. Náhle se Bill napřímil a zvláštním hlasem řekl: „Tome, pojď sem“. Tom hlasitě polkl, nohy měl jako z olova, nemohl uvěřit tomu, co Bill řekl, ale jako ve snách se přiblížil k dvojici před sebou. „Miláčku, rozloučíš se i s Tomem?“, zeptal se Bill Nell, ale z tónu a způsobu, jak to vyslovil bylo jasně znát, že to otázka nebyla.

autor: Michelle M.