autor: Zarlina
To doufám
Bill opustil svůj pokoj až někdy po dvanácté hodině následujícího dne. Spal příšerně, navzdory až příliš pohodlné posteli, a během noci se několikrát probudil, neschopný se uvolnit, ať už se snažil sebevíc.
Měl spoustu podivných snů a v jednom okamžiku se dokonce probudil s panickým strachem, přesvědčený, že v jeho pokoji někdo je. Až když rozsvítil všechna světla a nejméně třikrát zkontroloval každý kout, uvědomil si, jaký je idiot a s vrtěním hlavy zamířil zpátky do postele. Nechal si rozsvícenou lampičku na nočním stolku, jen pro případ.
Ne, že by si vážně myslel, že ho Tom chce zabít, byla to jen nějaká bláznivá myšlenka po podivném snu, na který si už nemohl vzpomenout, ale s rozsvícenou lampou, ačkoliv by v tom nebyl žádný rozdíl, kdyby někdo vstoupil do pokoje, se cítil o něco bezpečněji a mohl se konečně vyspat.
Pak, jakmile se konečně uvolnil, spal několik hodin, a když se probudil někdy kolem jedenácté, odměnil se dlouhou sprchou a znovu vrtěl hlavou nad tím, kolik peněz musel Tom na tom domě utratit, když samotný pokoj pro hosty musel stát pravděpodobně více než Billův celý byt.
Ale sprcha byla přesně to, co potřeboval, a dokonce i když nebyl největší fanoušek v oblékání si stejného oblečení, které měl na sobě předchozí den, až tolik mu to nevadilo díky Tomově příslibu nového oblečení, které přivezou později toho dne.
Předchozí večer strávili asi hodinu objednáváním věcí pro něj, než dostal zpátky svůj fotoaparát. Bill Tomovi několikrát řekl, že mu nemusí pořizovat tak drahé oblečení, ale Tom mu odpověděl, že už je u nich spolehlivým zákazníkem, a protože ho znali, doručí vše hned následující den, i když to byla sobota.
Billa trochu vyděsilo, kolik peněz by někdo utratil za oblečení pro někoho, koho ani nezná, a pravděpodobně tak trochu nenávidí, ale jestli za něj Tom chtěl vyhodit tolik peněz, on by nebyl ten, kdo by řekl ne.
Podařilo se mu najít cestu ven z domu a na zahradu. Neměl náladu na jídlo, a tak se místo toho rozhodl najít Toma, a nedokázal zadržet úsměv, když ho spatřil, jak stojí vedle jednoho z bazénů, pohodlně oblečený v tílku, šortkách a pantoflích, což bylo něco, o čem si Bill nikdy nemyslel, že uvidí.
„Nikki!“ Vykřikl Tom a zíral dolů na blonďatou holčičku koupající se v bazénu. „Buď si zpátky nasaď ty rukávky, nebo vylez ven z bazénu.“
„Ale tati-„
„Žádné ale,“ řekl Tom, aniž by si všiml, že se Bill blíží. „Já vím, že umíš plavat, ale ne dost dobře na to, abys byla bez nich, když tam nejsem s tebou. Nasaď si je, nebo žádné další koupání.“
Dívka jen vyplázla jazyk a plavala na druhou stranu a Tom jen s povzdechem zavtěl hlavou.
„Nicole,“ řekl přísně a díval se na ni s vážnýma očima. „Buď poslechneš, nebo řeknu Gustavovi, že Dani po celý týden nemá dovoleno přijít.“
„To není fér!“ Dívka našpulila rty, ale plavala zpátky k místu, kde stál Tom, vylezla na břeh a začala si navlékat rukávky, stále s našpulenými rty. „Tak,“ zafňukala. „Teď může Dani přijít?“
„Budou tady brzy,“ řekl Tom s přikývnutím a jemným úsměvem. „Gustav volal a řekl mi, že přistáli před čtyřiceti minutami, takže to nebude trvat moc dlouho.“
Dívka hlasitě vyjekla a skočila zpátky do bazénu, nyní v bezpečí s rukávky, a Tom se smíchem couvl, aby se posadil do jednoho z křesel pod slunečníkem, odkud mohl sledovat svou dceru při hře.
„Dobré ráno,“ řekl s vřelým úsměvem, když Bill překonal posledních pár kroků a posadil se vedle něj. „Spal jsi dobře?“
„Myslím, že jo,“ Bill pokrčil rameny. Nespal dobře, ale opravdu si nechtěl stěžovat. „Bude to trvat nějaký čas, než si zvyknu.“
Tom přikývl. „Hádám, že jsi to slyšel, co?“
„Vážně sis nemohl myslet, že by mohl uběhnout celý týden, aniž bych zaslechl její jméno, nebo ano?“
„Ne,“ zavrtěl Tom hlavou. „Ale hádám, že jsem pořád doufal.“
Bill pomalu přikývl a následoval Tomův pohled k holčičce hrající si ve vodě, zatímco se kousal do rtu, jak jeho myslí procházely různé myšlenky.
„Stejně bych to nepoužil,“ řekl nakonec. „Fotky jsou jedna věc, pořídil jsem je na veřejném místě.“ Pokrčil rameny, jak si nebyl úplně jistý, co k tomu říct nebo jak vysvětlit rozdíl mezi tím, co by udělal a co by neudělal celebritám, které sledoval. „Ale její jméno… nebo cokoliv, co zjistím, zatímco jsem tady…“ znovu pokrčil rameny. „To je soukromé.“
„Opravdu?“ Tom na něj pohlédl překvapeným pohledem. „Takže i když se rozhodneš pro tyhle fotky, tak nepoužiješ to, co se tady o ní dozvíš?“
„Ne,“ odpověděl Bill upřímně. „Nechám si to pro sebe.“
„Tvoje morálka mě občas mate,“ řekl Tom s úsměvem. „Ale děkuju ti. Opravdu.“
Bill přikývl a cítil se trochu zvláštně, že mu Tom děkoval, když mluvili o něčem, co by mu mohlo zničit život. Bill nechápal, co na tom byl tak velký problém. Ale vzhledem k tomu, jak usilovně se Tom snažil ochránit svou dceru před zveřejněním… no, muselo to pro něj být důležité.
Po jejich levé straně se ozval nějaký nadšený křik, a najednou přiběhla dívka s dlouhými hnědými vlasy a Nicole vyskočila z bazénu rychleji, než si Bill myslel, že je to možné, a hlasitě vypískla, když uviděla svou kamarádku.
„Dani, předpokládám?“ Zeptal se Bill a pak uviděl blonďatého muže, jak vychází zpoza rohu a křičí na dívku, aby byla opatrná. „No, jeho poznávám,“ Bill si sám pro sebe přikývl. „Gustav, že?“
„Jo,“ řekl Tom s přikývnutím. „Gustav a Dani.“
„Gustav není ženatý?“
„Oh, to je,“ Tom se uchechtl. „Ale jeho žena nedostala týden volna, takže jsou tady jen Gus a Dani.“
Bill přikývl a sledoval, jak Tom vstal ze svého křesla.
„Půjdu si s ním na chvilku popovídat,“ řekl. „Nejspíš zůstanou na oběd, ale raději mu dám vědět, proč tady jsi, než spolu zasedneme k jídlu. Pravděpodobně tě pozná.“
„Nezapomeň na ten detail o tom, že jsi mě unesl,“ zasmál se Bill a pak se opřel v křesle s rozhodnutím užít si pěkné počasí, zatímco Tom bude pryč.
„Chápu,“ Tom se rozesmál a pak se rozešel ke svému příteli, na kterého zakřičel pozdrav a který mu zamával nazpět s širokým úsměvem na rtech.
—
„Takže, jestli to chápu správně,“ řekl Gustav a díval se na svého přítele, jako by snad zešílel, „máš paparazzi žijícího ve tvém domě, protože ten kretén nechce smazat fotky, na kterých jsi ty se svou dcerou? Nemůže ho tvůj právník zažalovat nebo tak něco?“
„Pravděpodobně ano,“ přikývl Tom. „Ale ne, dokud už nebude příliš pozdě. Pokud se o něco pokusím, pošle je své nadřízené a pak jsem v háji.“
„Ten hajzl,“ zamumlal Gustav. Opravdu měl Toma moc rád a byl na něj pyšný, že se někam dostal se svou hudbou, ale nenáviděl tu část, kdy byl po celou zatracenou dobu pronásledován tiskem. Nechápal, jak lidé mohou být tak neuctiví jen proto, že má někdo náhodou talent, o který se rozhodl podělit s celým světem. „Takže, co teď?“
„Teď tady na týden zůstane, bude se ptát na cokoliv, co bude chtít, a snad smaže ty fotky.“
„Vážně si myslíš, že to udělá?“
„To doufám.“
Gustav pomalu přikývl, stále ne příliš přesvědčený.
„A potom? Bude toho o tobě hodně vědět, Tome.“ Svraštil obočí a přemýšlel, kde tenhle chaos skončí. „A bude mít spoustu nových fotek, které opravdu nechceš mít tam někde venku.“
„To já vím,“ Tom se ušklíbl. „Ale až smaže ty s mou dcerou, stejně tak jako kopie, o kterých vím, že je má schované někde ve svém laptopu, znovu mu vezmu foťák a všechno to smažu.“
Gustav se na něj překvapeně podíval. Tom byl milý chlapík a on si nedokázal představit, že by někomu něco smazal, ale na druhé straně, ani si nedokázal představit, že by o sobě světu něco prozradil.
„Ale pořád toho o tobě bude hodně vědět.“
„A já popřu každou maličkost, kterou řekne, a samozřejmě mu dám vědět, že jestli o mě tyto lži zveřejní, budu ho žalovat.“
„Ale stejně mu řekneš pravdu?“ zeptal se Gustav zmateně.
„Jo,“ zazubil se Tom. „Všechno bude pravda, ale nikdo jiný to nebude vědět.“
„Tak proč mu nelhat?“
Tom se tiše rozesmál a pohlédl na tmavovlasého muže sedícího u bazénu, který zamyšleně hleděl do vody.
„Protože,“ řekl s širokým úšklebkem, „nic toho stupidního stalkera nebude ubíjet víc, než když bude mít všechny tyhle informace, které každý chce, ale nikdo mu nebude věřit, když se je bude pokoušet někomu říct.“
autor: Zarlina
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Tahle povídka je naprosto šílená. Pokaždé, když už si myslím, že vím, jak se věci mají, tak se něco semele a všechno je jinak…
No, každopádně je teď už jasné, že Tom i Bill jsou oba dva úplně stejní, bezcharakterní hajzlové. Uzavřeli spolu dohodu, kterou nemíní dodržet, smějou se jeden druhému do ksichtu a za zády chystají podraz…
Bill z toho u mě vychází trošku líp, protože dělá jen svou práci. Přece jenom Toma sleduje bez hmatatelný výsledků rok, takže je celkem pochopitelné, že když už konečně na něco kápnul, tak z toho chce vytěžit co nejvíc. Zato Tom je podle mě docela pokrytec. On i jeho blízcí zcela zjevně nesnáší novináře, kteří se o něj zajímají, ale když ti samí novináři píšou o jeho deskách, singlech a koncertech a dělají mu tím reklamu, tak je to v pořádku, že ?
Určitý zásah do soukromí prostě ke slávě patří, s tím se potýkají všechny celebrity a pokud Tomovi tolik záleží na jeho dceři, tak si to měl uvědomit.
Takže doufám, že má Bill nějaký pořadný záložní plán a že se Tomovi nepodaří si s ním takhle vytřít zadek…
Díky za překlad
Ireth to vystihla. Jsou to oba pěkní hajzlíci. Nechápu proč se Tom obtěžuje s celou tou boudou. To rovnou mohl rozbít Billův noťas a foťák a měl by klid. Ale to by pochopitelně neměli možnost se poznat a zamilovat se do sebe. Děkuji za překlad.
Oh, bože! A já měla Toma tolik ráda! 😀 Já jsem si říkala, že je nějaké divné, že bude Billovi tak bezmezně věřit a doufat, že Bill nakonec udělá tu sprívnou věc, ale asi jsem si nakonec vždycky řekla, že je Tom prostě jen dobrák. 😀 A evidentně jsem se šeredně pletla!!! Teď nějak nevím, zda se smát a nebo brečet, protože mě oba dva strašně moc štvou!
Nějak si neumím představit, jak tohle může pokračovat a hlavně jak tohle může dopadnout. Oba dva jsou celkem blbouni a těžko na sebe ti dva v průběhu týdne změní názor. Pomalu a jistě se začínám obávat toho, co Tom udělá, až Bill bude odmítat smazat fotky. Bojím se, že bude schopen něčeho horšího, než jen že bude Billa žalovat. Uff, trochu mi z Toma naskakuje husí kůže, protože Bill se netají tím, jaký je a jaké má úmysly (až na ten jeden podraz), kdežto Tom ze sebe dělá strašně hodného člověka, který to všechno myslí dobře, a přitom spřádá plány…
Mockrát děkuji za perfektní překlad! 🙂
Mazaný Tom jen aby mu to vyšlo.
Takže hry pokračují. Je možné Billovi věřit, že by "soukromé" informace opravdu nezveřejnil? Evidentně jeden druhému nevěří, ale Tom je jaksi ve výhodě.
Navíc se obávám, že Gustav bude na Billa hnusný. Ne že bych se tomu divila. Paparazzi přímo v baráku… 🙂
Díky, těším se na pokračování.
chudak tom
Súhlasím s dievčatami – to, čo teraz vyhlásil Tom je iné svinstvo. Začína sa prejavovať ako poriadný jajzlík. Áno, ani Billove rozhodnutie nechať si aj fotky, aj info nebolo úplne kóšer, ale nebolo to jeho rozhodnutie. Bolo to niečo, do čoho ho vmanévroval Tom. A po dnešku mu rozhodne aj viac fandím. Toto ešte bude zaujímavé…
Super pokračování 🙂
Takže Tom nie je taký milý ako sa zdalo. S Billom si nemajú čo vyčítať. Dúfam, že si to obaja poriadne nechajú vzájomne vyžrať. Obaja si zaslúžia nejaké poriadne poučenie. Som zvedavá kam toto dospeje:) Ďakujem za super úžasný preklad.