autor: Misa Sugar
Sbohem až k popelu
„Myslím, že jsi k Tomovi příliš shovívavý, když mu něco takového necháš projít.“
Bill seděl před toaletním stolkem a pohrával si se svým make-upem. Věděl, že Andreas má pravdu, ale jeho pozorování mělo špatný směr. „To není tvoje místo, abys něco takového říkal, Andy.“
„Bille, ty necháváš celý systém rozpadnout.“
„Možná. Ale co se děje mezi Tomem a mnou, není tvoje starost.“
Andreas se zastavil v pomalém přecházení a otočil se tváří k Billovi.
„Ach můj bože,“ řekl tiše.
Bill se na něj tázavě podíval. „Co?“
„Ty jsi s ním šukal, že?“
Bill se zakuckal. „Cože?“
„Udělal jsi to. Nebo spíše jsi nechal jeho, aby tě ošukal.“
Bill se rychle vzpamatoval. „Jsi paranoidní. Nic takového se mezi námi nestalo.“
„Opravdu?“
„Ty víš, že nelžu, Andreasi.“
„Ne. Nikomu bys nelhal, ale bez rozmyšlení bys někoho oklamal. Jsi se svými slovy vždy velmi opatrný, což je důvod, proč jsi tak nedůvěryhodný.“
Bill ztuhl. „Když říkám, že se nic nestalo,“ zasyčel, „myslím tím, že jsme neměli pohlavní styk. Teď už jsi spokojený?“
„Myslím, že ano, alespoň pokud to tak zůstane.“
„Zapomínáš své místo, Andreasi.“
Andreas se zasmál. „Ne, Bille. Ty zapomínáš to své. Zapomínáš, kdo tě dostal tam, kde jsi, kdo tě tam drží a komu za to všechno něco dlužíš. Ty víš, že jsi jenom loutka, Bille. Jen hezká tvář, kterou jsme překryli náš nemilosrdný režim. Ty to víš i já to vím, a držíme to v tajnosti, protože systém funguje. Ale jestli začneš měnit pravidla, musím zasáhnout a připomenout ti, že dokonce i ty jsi otrok Elity.“
„Není třeba, abys mi to říkal,“ zamumlal Bill. „Jsem větším otrokem než kdokoliv jiný.“
Andreas chytil Billovu bradu a otočil jeho tvář k sobě, aby se mu podíval do očí. „Co to bylo? Nelíbí se ti, že jsem ti dal svět, který můžeš držet ve své dlani? Cítíš odpor k ochraně a obdivu, který jsem ti poskytl?“ Hřbet jeho ruky vydal intenzivním zvuk, jak Billa udeřil do tváře. „Jak můžeš být tak nevděčný poté, co jsem ti dal všechno! Beze mě bys už mohl být mrtvý.„
„Možná,“ řekl Bill bezbarvě a odvrátil se, aby pohlédl do zrcadla na červenou značku na své tváři.
Andreas ho chvíli pozoroval. Pak se naklonil a zašeptal Billovi do ucha. „Nehraj si na oblíbence, Bille. Ne s nikým kromě mě. Myslel bych si, že už ses poučil po tom, co se stalo Mariettě.“ Bill cítil, jak se mu žaludek sevřel nevolností. Andreas se usmál. „Je nám lépe bez ní, Bille. Rozervala by Elitu na kusy. A pokud nebudeš opatrný, Tom udělá totéž. Musíš si uvědomit, že to byla tvá shovívavost s Mariettou, která způsobila, že tě zradila.“
„Můžeš předstírat mnoho věcí, Andreasi,“ odpověděl Bill ledově. „Ale nepředstírej, že znáš Mariettiny motivy. Tato informace je jen mezi ní a mnou, a ty o tom nic nevíš a nemáš s tím nic společného.“ Nezmínil, že tam jsou lidé, kteří tu situaci znají a že Tom je jedním z nich.
Andreas chvíli mlčel. „Co tím myslíš? Co se stalo mezi vámi dvěma?“
„To není tvoje starost.“ Bill zíral na svůj odraz. „Život není šachová hra. Můžeš si myslet, že ovládáš krále, ale ve skutečnosti-“ usmál se na Andreasův vzteklý výraz v zrcadle. „Jsi stejně tak jeho pěšec, jako on je tvůj. Jsi ve svém úsilí příliš vášnivý, Andreasi. Ještě se musíš naučit, jak být racionální.“
„Myslíš chladnokrevný bastard, jako jsi ty.“
„Ale ne. Ty už jsi poměrně dost chladnokrevný. Ale chybí ti chladná hlava.“
Andreas zasyčel. „Hraj si jakékoliv myšlenkové hry, které jen chceš, Bille. Ale nezapomeň na to, co mi dlužíš.“
„Nedlužím ti nic.“
„Naopak.“ Andreas přejel rukama hladce po Billově těle, a ten potlačil zachvění strachu a odporu. „Tohle mi dlužíš. Tohle nádherné, lahodné, nedotčené tělo, po kterém my všichni toužíme, ale jen já ho okusím.“
Bill potlačil vlnu nevolnosti. „Proč jsi si tak jistý?“
Andreas zabořil obličej do Billova krku a lehce jej políbil, jeho jemné činy jen znásobily jeho odporná slova.
„Protože pokud bys nechal někoho jiného, aby si tě vzal,“ zamumlal proti Billovu krku. „Zabil bych tě.“
Jejich pohledy se setkaly v zrcadle, a Andreas se usmál. „To není ani planá hrozba, ani nadsázka. Kdybych si myslel, třeba jen na okamžik, že jsi sám sebe nechal poskvrnit, tak bych rád sledoval, jak z těchto krásných hnědých očí mizí světlo. „
Bill se snažil udržet svůj dech pod kontrolou. „To bys neudělal.“
„Neudělal? Tvoje čistota je to, co tě dělá tak cenným. Bez ní bys byl bezcenný; trn v oku. Pouze dobrý k tomu být zničen.“
„Nikdy by ti to neprošlo.“
„Opravdu? Myslíš? Zkus mi vyjmenovat deset lidí, které by dokonce i jen napadlo snažit se mě zastavit. Nebo jestli je to příliš obtížné, co třeba sto těch, kteří by mi fandili?“ Usmál se. „Nechám tě o tom popřemýšlet.“
S tím Andreas odešel. Bill čekal, dokud kroky po schodech dolů neodezněly a přední dveře se nezavřely. A potom, když měl pocit, že je úplně sám, jako vždycky byl, položil si hlavu do náručí. A pak, poprvé po dlouhé době, si Bill Kaulitz dovolil plakat.
*****
Messenger zablikal a Tom na něj klikl. Kayla mu pravděpodobně znovu posílala zprávu.
FarewellToAshes: Tome, chystám se udělat velmi důležité, a pravděpodobně nebezpečné rozhodnutí.
Tom na obrazovku zmateně zíral. Nebyla to Kayla, to bylo jisté. Objevila se další zpráva.
FarewellToAshes: Ale nejdřív se tě musím na něco zeptat.
Vzhledem k obsahu zpráv, to mohl být pouze…
gibdlx: Bille?
FarewellToAshes: Ano?
Takže to je Bill. Tom byl překvapený, nikdy ho nenapadlo, že by Bill používal messengera.
gibdlx: Nevěděl jsem, že máš AIM.
FarewellToAshes: Jen pro případ nouze.
Aha. To znělo zlověstně.
gibdlx: Co se děje?
FarewellToAshes: Chci se pokusit získat svobodu tím jediným způsobem, kterým můžu. Ale musím se tě nejprve na něco zeptat.
gibdlx: Okay, co je to?
FarewellToAshes: Musí to být osobně. Jsi právě teď zaneprázdněný? Myslíš, že bys sem mohl přijít?
gibdlx: Jo, jasně.
gibdlx: Počkej, není tam Andy?
FarewellToAshes: Odešel.
gibdlx: Aha. Proč?
FarewellToAshes: Je to složité. Můžeš přijít hned? Opravdu tě potřebuju vidět.
gibdlx: Jo, vydrž.
*****
Pokud by Tom už o Billa neměl starosti po obdržení jeho tajemné zprávy, rozhodně by je měl, jakmile spatřil stav, ve kterém Bill byl. Oči měl zarudlé, ruce se mu třásly a rozpačitě tam postával, jako by si nebyl jistý, co dělat sám se sebou. Díval se na podlahu a otevřel pusu, ale buď zapomněl, co chtěl říct, nebo nevěděl, jak začít.
Aniž by o tom opravdu přemýšlel, Tom k Billovi přistoupil a přitáhl si jej do pevného objetí. Po chvíli se Bill začínal pomalu uvolňovat a poté opatrně omotal své paže kolem Tomova těla a tvář mu zabořil do ramene, aby skryl svůj uplakaný obličej.
„To bude okay,“ zašeptal Tom a rukou na Billových zádech přejížděl v uklidňujících kruzích. „Ať je to cokoliv, bude to okay.“
Bill se přitulil více do Tomova objetí a jeho dech byl stále roztřesený. „Proč se tak moc staráš?“ Zamumlal.
„Já nevím,“ povzdechl si Tom a přitiskl obličej Billovi do vlasů. „Možná proto, že jsi první člověk ze všech, co jsem kdy potkal, který mě opravdu potřeboval.“
„Potřebuju tě. Je mi jedno, co se stane, nic jiného nepotřebuju. Jen tebe. Já-“ Zarazil se, měl strach z toho, co se chystal říct, cítil váhu těch slov na jazyku. Těch slov nekonečného významu. Slov, která byla buď jeho odsouzení, nebo spása. Slov, ve která stálo za to věřit. „Miluju tě, Tome.“
Chvíli bylo ticho, jako by čekali, až nad nimi bude vynesen rozsudek. A pak Bill zašeptal, téměř neslyšně:
„Miluješ mě?“
Tom se odtáhl a pohlédl do Billovy tváře, do jeho očí. Vyděšených, přesto plných naděje, úzkostlivých, ale přesto odevzdaných.
„Musíš se vůbec ptát?“ Odpověděl Tom tiše.
Billovy oči se ještě více zalily slzami. „P-potřebuju to slyšet,“ řekl přiškrceně. „Potřebuju to vědět.“
Tom se naklonil dopředu, přitiskl své rty na Billovy a jemně jej políbil. Bill se k Tomovi zoufale a bezmocně tisknul, z hrdla mu vyklouzlo tiché zakňučení. Tom přerušil polibek a přitiskl se k jeho vlasům.
„Ano. Miluju tě,“ zamumlal.
Bill poklesl hlavou na Tomovo rameno.
„Díky bohu,“ zašeptal. „Díky bohu.“
Nastala další chvíle ticha, jak naslouchali vzájemně rytmickému tlukotu svých srdcí. Poté se Tom tiše zeptal: „Chceš, abych to řekl ještě jednou?“
Bill přitiskl tvář do Tomova krku a jeho hlas byl tlumený, když plaše odpověděl. „Bylo by ode mě sobecké, kdybych řekl ano?“
„Ne,“ usmál se Tom. „Řeknu to vždycky, když to budeš potřebovat slyšet. Řeknu to, i když to nebudeš potřebovat slyšet, jen abych ti to připomněl. Miluju tě, Bille.“
„Jestli je to pravda…“ Bill se lehce odtáhl a Tom mohl cítit, jak se opět začal trochu třást, „… pak potřebuju, abys pro mě něco udělal.“
„To je ta důležitá diskuze, kterou jsi chtěl vést?“
„Ano. Ty jsi jediný, kdo to může udělat, ale musel jsem se nejdřív ujistit.“
„Co je to?“
Bill se nadechl a zavřel oči. Když je otevřel, stále byly plné strachu, ale přesto klidné, téměř mírumilovné. Rty se mu jen nepatrně zachvěly, když promluvil.
„Chci, aby ses se mnou miloval.“
autor: Misa Sugar
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Andreas je fakt hajzl, snad Billovi nic neudělá a Tom si to s ním vyřídí. Je pěkné, že Bill Tomovi přiznal, že jej miluje. Byla to jen otázka času. Jsem zvědavá, jak bude Tom reagovat na takové přání. Děkuji za překlad a těším se na další díl.
Pokud se Bill rozhodl vsadit všechno na jednu kartu a vyspat se s Tomem, aby se osvobodil od Andrease (a aby jednou v životě udělal něco tak, jak chce on sám), tak by ho taky měl upozornit, co se pravděpodobně stane potom. Věřím, že Andreas je schopný své výhružky uskutečnit a kluci by se na to měli připravit. Popravdě jsem zvědavá, jestli by ostatní opravdu stáli za ním, kdyby chtěl Billa odstranit. Andy sám z něj totiž tou svojí hrou udělal zbožnovanou a obdivovanou osobu (viz. Gustav) a určitě bude hodně lidí, kteří mají spíš pifku na něj, za všechny ty násilnosti, kterých se na spolužácích dopustil, takže by se to mohlo krásně obrátit proti němu…
Díky za překlad
Docela mě překvapilo, jak rychle se Bill rozhodl celou situaci rozseknout. Doufám, že ještě nejdřív Toma do všeho zasvětí, aby věděl, do čeho se řítí. Kdyby se ovšem rozhodli Andrease odkráglovat a zakopat v lese, minimálně ve škole by se po něm nikomu nestýskalo.
Díky, moc se těším na pokračování.
Pani!! Teda necekala jsem, ze se to stane takhle. Ale nedivim se, ze chce Bill vsadit na jednu kartu, tu jedinou, kterou ma, protoze verim tomu, ze Andreas nemluvi jen tak do vetru, ale zase neverim, ze ostatni budou proti Billovi. Jsem zvedava, jak to nakonec dopadne. Diky za preklad.
Nabitý díl. Díky Zuzu že sis vybrala zrovna tuhle povídku. Dokonalost!
Andreas by měl dostat od někoho po hubě doufám že Billovi neublíží a to vyznání bylo krásné.
Andreas mi zase dneska pěkně hnul žlučí. Jak já jej nemám ráda! A ano, mám z něj děsný strach. :-/ Nejhorší na tom je, že mu ty výhružky věřím a vím, že je tak strašně pitomý, že by to udělal. Mu už nestačí, co všechno udělal s celou školou a s Billem..
Jen teď doufám, že Bill řekne Tomovi ve všem pravdu. Snad se Tom nenechá zlákat jen tak a bude chtít vědět, proč Bill najednou tak obrátil a co jej k tomu dovedlo. Myslím, že by Tom měl vše vědět, aby se na Andrease připravili. Každopádně Bill mě potěšil, že začíná věci řešit a chce už tomuhle všemu učinit přítrž!
Moc děkuji za překlad, Zuzu! 🙂
No, som fakt zvedavá, kam toto toto všetko ešte zájde. Bill bol idiot, že to nechal zajst až tak ďaleko, ale aj tak neželám nič zlé, skôr naopak.
Teraz mi bolo Billa tak príšerne ľúto. Bála som sa, že Tom nepríde, potom, že to necíti rovnako a teraz sa bojím, že ho odmietne… nie preto, že by ho naozaj nechcel, ale asi preto, lebo milovanie nie je hra a nerobí sa to len pre to, že sa niekto chúďatku vyhráža… myslím, že by ma veľmi prekvapilo, keby Tom súhlasil len tak bez toho, aby vyriešil tie ostatné príčiny, prečo to Bill od neho chce… asi by sa mali milovať až keď už bude Bill úplne voľný, keď sa zbaví Andyho nadvlády, nie preto, lebo sa chce zbaviť svojej jedinečnosti…
Fuu, z dnešného Andreasovho preslovu mi behal mráz po chrbte. Bill bol vážne blázon, že dovolil, aby to zašlo až na takúto úroveň. Fakt sa bojím, čoho všetkého je Andreas schopný.
Vyznanie lásky na konci bolo krásne. Som rada, že to cítia obaja rovnako, ale tá Billova žiadosť…. Na jednej strane chápem, prečo o to žiada a aj prečo práve teraz. Ale na druhej si nie som istá, či je teraz ten najvhodnejší čas.
Uvidíme, ako sa Tom rozhodne a či splní toto Billovo prianie.
Ďakujem za preklad.