What Matters Most 21.

autor: elvisfan
„Okay, takže… ty blbče!“ Andy se otočil doprava, aby zazíral na Gustava. „Říkal jsem ti, že nechat je nejdřív mít sex jim nepomůže dostat to ze systému!“
„Hej!“ Gustav se naklonil přes stůl a luskl prsty před dvěma muži, momentálně spojených svými ústy. „Muchlovat potom. Teď mluvit.“
„Sorry, kluci.“ Bill neochotně ukončil líbání a chytil paže, které byly pevně omotané kolem jeho pasu. „O čem jsme to mluvili?“
„Hádám, že připomenout ti, že hned vedle tebe je perfektně dobrá židle, by bylo plýtvání časem,“ utrousil Gustav.
Bill se vesele zavrtěl na Tomově klíně. „Ale takhle je to o hodně pohodlnější.“
„To je fuk. Nech ho sedět, kde chce,“ odpověděl Andreas. „Takže?“ Vzrušeně zamával rukama. „Co se děje? Teď patříš ke královské smetánce nebo co?“
„To sotva,“ odfrkl si Bill. „Ani si nejsem jistý, jestli tam teď patří Tom. Nemám tušení, jak to všechno funguje.“
„Pořád tam patřím,“ odpověděl Tom. „Nebyl jsem vyděděný, jen už nejsem král.“
„Dobře.“ Andy se zdál být nadšený. „Protože se těším na trávení léta v paláci.“

„Pitomče.“ Gustav poslal Andymu zničující pohled a dal mu pohlavek. „Tohle už by nemohlo být méně o tom, co chceš právě teď ty.“ Obrátil svou pozornost zpátky k těm dvěma naproti. „Takže teď spolu vy dva někam utečete a vezmete se?“ Zeptal se.

„Ne!“ Zvolal Bill a vrtěl přitom hlavou. „Ne, ne, ne. Nikdo si nikoho nebere,“ informoval je a zazubil se, jak se Tom přitiskl nosem k jeho ušnímu lalůčku. „Příští týden strávíme s Gordonem a Caroline, a pak se Tom bude… hádám, poflakovat po New Yorku, dokud neskončím se školou,“ usmíval se.
„Hej, mohl bych si najít práci,“ protestoval Tom a štípnul svého přítele do boku. „Mám nula zkušeností s čímkoliv kromě řízení malé země, a nemám absolutně žádnou kvalifikaci, ale jsem si jistý, že něco najít dokážu.“
„A v létě pojedeme do Stennheimu, abych se setkal s Tomovou rodinou,“ dokončil Bill. „To je část, která mě, upřímně, k smrti děsí,“ přiznal se zamračením.

„Ale pořád budete žít tady,“ ujasňoval si to Andy.

„Většinou, jo.“ Bill se usmál a opřel se do Tomova objetí. „Zaprvé, pořád mám svou stáž,“ připomněl jim. „A otec zanechal Tomovi několik pozemků v Německu a…“ Na vteřinu se zamyslel, pak se podíval na Toma. „Kde to bylo?“
„Francie,“ odpověděl Toma a hrál si přitom s Billovými vlasy.
„Takže občas můžeme zůstat i tam,“ vysvětloval Bill. „Ale převážně budeme žít tady.“ Vzdychl. „S předpokladem, že dokážeme najít byt, který se mi bude líbit a který si Gordon může dovolit.“
Tom přitiskl ústa přímo k Billovu uchu. „Už jsem ti říkal, můžeš mít jakýkoliv byt, který jen chceš.“
„A já jsem řekl ne.“ Bill do Toma zapíchl prst. „Jsi můj přítel, ne můj bankovní účet.“
Bill se neochotně přesunul na svou vlastní židli, jakmile dorazila jejich večeře.
„Takže…“ Gustav to slovo natáhl způsobem, který dal Billovi vědět, že se projevuje jeho skepticizmus. „Zní to, jako že už to máš všechno promyšlené.“
„Celkem jo,“ odpověděl Bill. „A ano, Gustave, jsem šťastný.“ Rozzářil se a naklonil, aby Toma políbil na tvář. „Ve skutečnosti totálně u vytržení.“
„Jen si dávej pozor, abys nezapomněl na obyčejné lidi, kteří tady zůstali, zatímco si budeš jezdit po světě a tak.“
Bill našpulil rty. „Myslíš, že bych něco takového udělal, Gustave?“
Gustav pokrčil rameny. „No, umím si představit, jak to bude lákavé.“

***

Postarší pár právě opustil výtah, když Bill začal mačkat tlačítko k zavření dveří trochu silněji, než bylo nutné. Jakmile byli o samotě, omotal ruce kolem Tomova krku.

„Už jsem myslel, že snad nikdy nevystoupí,“ zašeptal Tomovi do ucha.
„Chudáčku.“ Tom lehce stiskl jeho boky. „Musel jsi mě na celé dvě minuty přestat ochmatávat.“
Bill se ušklíbnul a přitiskl se blíž, jejich rty byly od sebe sotva centimetr. „Líbí se ti, když tě ochmatávám.“
Jejich ústa se setkala a Bill neztrácel čas a vklouzl mezi Tomovy pootevřené rty. Tom zasténal, stiskl Billa trochu silněji a jejich jazyky se do sebe pomalu zamotaly. Bill do polibku vzdychl a jemně Toma kousl do rtu, než se od sebe odtáhli. Tom se opřel čelem o to Billovo, zatímco výtah cinkl.
„Miluju tě,“ řekl tiše.
Bill se rozzářil. „Miluju tě.“
Zahihňal se, když s ním Tom zacouval do chodby a jen jednou mu při tom stoupl na nohu. Zastavil s nimi před jedním z pokojů a zaklepal.

„Ty nemáš klíč?“ Zeptal se ho Bill.

Dveře se otevřely a Bill zalapal po dechu, okamžitě se vymanil z Tomova sevření.
„Anisi!“ Sevřel překvapeného bodyguarda v pevném objetí. „Ty jsi tady!“
„Kam jde Tom, tam jdu pořád i já.“ Anis Billa přátelsky poplácal po zádech. „Jen vím, že už s ním nemusím chodit po celém městě. Jak ses měl?“
„Několik týdnů mizerně.“ Bill se usmál, když kolem něj Tom zezadu omotal své ruce. „Teď už líp. Hádám, že jsi překvapený, že mě znovu vidíš, co?“
„Velmi,“ připustil Anis a sdílel pohled s Tomem. „Ale hádám, že když se Tom musel vzdát celého svého života kvůli někomu, jsou tady i horší lidé, kvůli kterým to mohl udělat.“
Bill se zamračil a otočil se v Tomově náruči, zatímco Anis otevřel minibar. „On neschvaluje, že jsi zpátky tady, že?“ Zamumlal.
„Je jen překvapený,“ ujistil ho Tom a vtiskl Billovi polibek na čelo. „A nevzdal jsem se celého svého života,“ usmál se. „Jen jsem ho zlepšil.“

Bill tiše zabroukal, zatímco jej Tom znovu políbil, a pak se ohlédl na postel.

Na jedinou postel v místnosti.
„Ehm, Anisi?“ Zachichotal se Bill. „Budeš muset jít strávit nějaký čas nákupem suvenýrů nebo tak něco, protože Tom a já budeme na nějakou dobu potřebovat tu postel.“
„Tohle je jeho pokoj.“ Tom otočil Billa kolem dokola a vedl jej k dalším dveřím. „Můj pokoj je tudy.“
Bill zamával přes rameno. „Čau, pane bodyguarde!“
Anis je sledoval odcházet s úsměvem a protočením očí, než si nalil drink.

***

Gordon slyšel, jak se opět spustil vysavač a následoval za tím zvukem až do vstupní haly. Vytrhl zástrčku ze zdi a díval se, jak Caroline zaútočila nohou na spouštěcí knoflík vysavače.

“ Caroline, už jsi celý dům vysávala,“ řekl jí jemně. „Dvakrát.“
„Jsi ohledně toho všeho až moc klidný, Gordone!“ Caroline hlasitě zaprotestovala, když Gordon začal uklízet vysavač zpátky do skříně. „Náš host je z královské rodiny! Je to princ!“
Gordon sevřel Caroline v náruči a políbil ji na tvář. „Je to Billův přítel,“ opravil ji. „To je všechno. A nejede sem proto, aby zhodnotil tvé uklízecí schopnosti.“
Zvuk motoru Caroline přinutil rozběhnout se k oknu, kde spatřila parkující taxi na příjezdové cestě.
„Pokud se budou držet Billova běžného prázdninového rozvrhu, budou si chtít jít lehnout hned, jakmile projdou dveřmi. To ti dává asi dvě hodiny na to, aby ses uklidnila.“

***

Bill tiše zakňoural, jak Tom vklouzl hluboko do jeho úst, a pomalu hladil svým piercingem celou délku Tomova jazyka. Tom zasténal a přerušil polibek, místo toho se přesunul k Billovu uchu.

„Nech toho,“ zamumlal a lehce Billa do ucha kousnul.
Bill se ušklíbl a zavrtěl se pod Tomem. „Co jsem udělal?“
„Snažíš se mě přinutit chtít být nahý.“
Bill vklouzl rukou pod Tomovo tričko. „Ty nechceš být nahý?“
„Ne, když jsou dole další lidé.“
„Budeme potichu!“ Protestoval Bill. „A Caroline by byla nadšená, kdyby mohla říct, že měl v jejím domě sex princ!“
Tom vyprskl a přerušil líbání Billova krku. „Ty bys nedokázal být potichu, ani kdybys chtěl,“ řekl vědoucně. „A nedělej si srandu z ženy, která bude nejspíš tvoje… nevlastní máma?“ Zamračil se. „Jak říkáš ženě, která se nejspíš vdá za tvého nevlastního otce? Nevlastní-nevlastní máma?“
„Vážně, Tome?“ Bill Toma plácl po rameni. „Tohle je to, na co myslíš, když tady se mnou ležíš v té velké, pohodlné posteli?“
Tom se ušklíbl. „No, není to jen tohle.“

Bill pootevřel rty hned, jakmile se k nim opět přitiskly ty Tomovy. Jejich jazyky se důkladně propletly a Bill začal vyjíždět dlaněmi vzhůru po Tomových zádech, s sebou bral i jeho tričko. Tom se znovu odtáhl a políbil špičku Billova nosu, když žalostně zakňoural.

„Neříkal jsi, že musí oba celý týden pracovat?“
Bill se zamračil. „A?“
Tom se posadil a demonstrativně na Billa shlížel, dokud se Billovy rty nezkroutily do úsměvu.
„Aha,“ zahihňal se Bill. „Takže budeme mít celý dům jen pro sebe.“
„Teď už jsi to pochopil.“

***

O mnoho svěžejší Bill scházel o dvě hodiny později ze schodů a uvažoval, proč se probudil sám. Ucítil něco úžasného, a tak zamířil do kuchyně.

„Caroline, máš tušení, kde je Tom?“
Caroline se otočila kolem dokola s vařečkou v ruce. „Je venku a mluví s Gordonem.“ Popadla Billa za ruku a přitáhla jej ke sporáku. „Neřekl jsi mi nic o tom, co má Tom rád, takže jsem se rozhodla pro lososa. Je to okay? K tomu salát, chřest a brambory, a jako dezert citrónový koláč.“
„Ehm…“ Bill si prohlédl naaranžované jídlo a pokrčil rameny. „Vím, že opravdu nemá moc rád pizzu,“ pověděl jí. „To je všechno, o čem se kdy zmínil. I když jsem viděl, jak ve dvě ráno spořádal hromadu bramboráků. Tohle všechno vypadá skvěle, Caroline.“ Podíval se na ženu vedle sebe a uvědomil si, že pohled v jejích očích naznačuje čirou paniku. „Nebuď tak nervózní,“ řekl s mrknutím a ukradl z jednoho talíře kousek chřestu. „Je to jen Tom.“

***

Večeře byla více než rozpačitá. Všichni se soustředili na jídlo na svých talířích a Bill více než jednou přistihl Caroline, jak zírá na jeho přítele.

„Tohle je vynikající večeře, Caroline.“ Tom se na svou hostitelku usmál. „Jsem fanouškem jakýchkoliv plodů moře.“
„Ach, děkuji, vaše výs…“ Caroline ztuhla a zavřela oči. „Chci říct, Tome.“
Gordon se málem zadusil svým chřestem, Tom se zazubil a sklopil hlavu, a Bill se zařinčením upustil svou vidličku.
„Tohle je absolutně naposledy, co chodím s princem.“
Tom pod stolem natáhl ruku a lehce stiskl Billovo koleno. „To rád slyším.“

***

Bill pomalu kráčel, s Tomovou rukou v té své, zatímco se blížili ke známému náhrobnímu kameni.

„Ahoj, mami,“ řekl tiše. „Já vím, že nejsou Vánoce ani tvoje narozeniny, ale stejně jsem chtěl za tebou přijít, protože… Přivedl jsem s sebou někoho opravdu speciálního. Jmenuje se Tom, a…“ Zlomil se mu hlas. „A já ho miluju, a opravdu si myslím, že by se ti líbil.“
Bill omotal ruce kolem Tomova krku a plakal tiché slzy. Tom jej pevně držel a na vršek hlavy mu vtiskl dlouhotrvající polibek.
„Miluje mě, mami.“ Bill popotáhl a otřel si slzy z tváří. „Jsem i trochu překvapený tím, jak moc.“
Tom se usmál a zabořil nos do Billových vlasů.
„Myslel jsem, že je pryč,“ řekl Bill tiše. „Ale on se vrátil, mami. Kvůli mně.“ Zhluboka se nadechl. „Pořád mi chybí,“ pověděl Tomovi. „Občas, ať už mám dobrý den nebo opravdu špatný den, přeju si, aby byla kolem a já s ní mohl mluvit.“ Vzdychl a vtiskl polibek na Tomovy rty. „Přál bych si, aby se s tebou mohla setkat.“

„Ten pocit je vzájemný,“ řekl mu Tom. „Moc rád bych se s ní setkal.“

„Vypadám přesně jako ona, víš,“ pověděl mu Bill.
„Gordon říká, že máte i stejnou osobnost včetně tvých špatných nálad,“ zasmál se Tom.
Billovi se podařilo vyloudit malý úsměv. „To je velká pravda.“ S kousnutím do rtu k Tomovi váhavě vzhlédl. „Tome, chci, abys věděl… nikdy předtím jsem sem nikoho nepřivedl.“ Podíval se zpět na matčin náhrobek. „Nikdo pro mě nikdy dřív tolik neznamenal.“
Tom pozvedl Billovu bradu a něžně jej políbil na rty. „Taky tě miluju.“
Bill políbil svou dlaň a přiložil ji na chladný kámen, cítil, jak mu vlasy na jeho ramenech počechral ten nejjemnější vánek. Usmál se.
„Ahoj, mami,“ zašeptal. „Miluju tě.“
Vzal Toma za ruku a jejich prsty se po cestě k autu propletly.

autor: elvisfan

překlad: Zuzu
betaread: J. :o)

original

3 thoughts on “What Matters Most 21.

  1. To bylo milé.
    Chudák Caroline 😀 To tedy musely být nervy, ale nedivím se jí.
    Moc se mi líbí Billovi plány do budoucna, tolik jim přeju, aby jim to všechno vyšlo 😉

  2. Keď uvážime, ako to prebiehalo na začiatku, je až prekvapivé, aký silný vzťah z toho vznikol. Len nech to tak aj vydrží. Ďakujem za preklad.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics