Overnight Sensation 5.

Tom se cítil extrémně nepohodlně. Seděl v koutě v téměř prázdné místnosti, kde se za pár minut bude odehrávat meet&greet. Jeho matka jej opustila, aby vyzvedla několik dalších výherců, a Tom tam uvíznul s hromadou holek, které si jej nepokrytě fotily. Cítil, jak se mu po krku šíří teplo z rozpaků a jeho obočí sebou otráveně škublo, jakmile do jeho uší dorazilo zahihňání.

Hihňání skončilo hned, jakmile se otevřely dveře a podle povadlých výrazů na tvářích dívek Tom věděl, že osoba vcházející dovnitř není Bill. Otočil hlavu a v krku mu vyrostl knedlík. Za zády své matky mohl vidět ženu ve středních letech s malým klukem, a za nimi Trinu hledící na něj se vzrušeným pohledem. Na sobě měla krátkou sukni a tílko, které toho více odhalovalo, než skrývalo.

„Tome!“ Probudil jej matčin hlas a on k ní překvapeně vzhlédl. „Žádala jsem tě, abys zavolal Billa, je ve své šatně.“

„Jasně,“ vyhrkl Tom a s klopýtnutím vstal. Prošel kolem své matky a zašklebil se, když do jeho uší dorazilo otravné ‚Čau, Tome‘, když procházel kolem Triny. Rychle se vydal chodbou, dvakrát klepnul na dveře šatny a bez přemýšlení vešel dovnitř.

A v tom okamžiku mu to došlo.

Tohle bude poprvé, kdy Billa toho dne uvidí, poprvé od jejich včerejšího malého vyplížení ven, a poprvé od jejich polibku.

„Ahoj,“ přivítal ho Bill s úsměvem, jeho oči se na Toma skrz odraz v zrcadle rozzářily.

„Ehm,“ zajíknul se Tom. „Čau,“ vyhrkl.

Bill se na své židli otočil. „Co se děje?“ Zeptal se Bill s očekáváním.

Tom cítil, jak mu pod Billovým pohledem červenají tváře, a na vteřinu zapomněl, proč přišel. Potřásl hlavou, silou vůle svou nervozitu potlačil a po dalším odkašlání se podíval zpátky na Billa.

„Fanoušci na tebe čekají na meet&greet,“ řekl Tom rychle, cítil, jak knedlík z jeho krku mizí. Viděl, jak jiskra z Billových očí pomalu zmizela, a zpěvák vstal, z kalhot si přitom smetl imaginární prach.

„Víš jistě, že je všechno v pořádku?“ Zeptal se Bill, když procházel kolem Toma a jejich hrudníky se téměř dotkly.

„Je tam Trina,“ vyhrkl Tom, řekl tak první věc, která mu přišla na mysl. Byl její přítomností spíše otrávený, ale jeho ex-přítelkyně byla na míle daleko od toho, aby byla centrem jeho pozornosti.

„Chceš říct, že je na meet&greet?“ Zeptal se Bill překvapeně a otočil hlavu, čekal, až se k němu Tom připojí a společně vyšli z šatny.

„Mm-hm,“ přikývl Tom, přišlo mu těžké podívat se Billovi do očí. Pomalu kráčeli k ostatním a Tom otevřel dveře, vpustil Billa dovnitř a následoval ho.

Lidé shromáždění uvnitř opět ztuhli a všichni fanoušci stojící v řadě Billa sledovali s vykulenýma očima.

„Ahoj,“ řekl Bill a blýskl po nich úsměvem. Tom mohl jen cítit sympatie k těm, kterým náhle zrudly tváře, a najednou se zdálo, jako by všechny popadl záchvat hihňání.

Bill přistoupil k první fanynce, vytáhl z kapsy fix a rychle podepsal CD, které mu podala. Předala mu dárkovou tašku a Bill jí s dalším zářivým úsměvem poděkoval.

„Tome, mohl bys…“ Bill se otočil ke kamarádovi a Tom rychle pochopil, přistoupil k němu a převzal z jeho rukou dárek.

Brzy byla Tomova náruč plná tašek a balíčků a on spatřil, že další na řadě je jeho ex-přítelkyně.

„Ahoj,“ řekla přesladkým hlasem, když od ní Bill převzal CD k podpisu. „Mohl bys tam napsat ‚S láskou Trině?'“ Požádala a zamrkala na zpěváka.

Bill po ní střelil pohledem. „Ty se jmenuješ Trina?“ Zeptal se, a ona dychtivě přikyvovala. Billovi se roztáhl úsměv na rtech a rychle cosi napsal, než jí CD vrátil a přesunul se k poslednímu fanouškovi – malému chlapci, kterého Tom viděl už dřív.

„Nenapsal jsi ‚s láskou’…“ Zaslechl Tom zašeptat Trinu a musel se přinutit, aby se nezačal zubit. „Tome, mohl bys mu říct…“ Trinina ruka se natáhla k jeho rameni, ale on ji rychle odstrčil a poklekl vedle Billa, který naslouchal vykládání malého chlapce a prohlížel si jeho velké, černo zelené hodinky.

„A pak,“ říkal ten kluk a otočil přitom hodinky na svém zápěstí. „Když si Ben vybere druh mimozemšťana, zmáčkne hodinky a přemění se!“

„Páni!“ Zvolal Bill. „To zní hodně cool, jak jsi říkal, že se ta pohádka jmenuje?“ Zeptal se, zatímco napsal pár řádků na zadní stranu CD.

„Ben10!“ Řekl Kluk vesele. „Přinesl jsem ti DVD, aby ses na to mohl podívat!“ Řekl a podával Billovi tašku, kterou měl do té chvíle na podlaze mezi koleny.

„Oh, děkuju!“ Bill se zazubil, přijal dárek a podíval se dovnitř. „Rozhodně se na to podíváme, že, Tome?“ Řekl a otočil se k Tomovi.

„Jasně!“ Odpověděl Tom s úsměvem, náhle mu začalo být extrémní horko, když si všiml, jak blízko u sebe jsou jejich tváře.

„Ty se jmenuješ Tom?“ Zeptal se kluk překvapeně. „Já taky! Ale máma mi říká Tommy.“

Tom si nemohl pomoct a usmál se na něj. „Víš, když mi bylo tolik co tobě, moje máma mi říkala Tomi,“ přiznal, a Tommy se na něj zazubil.

„Bille?“ Ozval se náhle Simonin hlas, takže všichni tři otočili hlavu. „Fotky,“ vysvětlila jednoduše a kývla hlavou k ostatním fanouškům.

„Jistě,“ řekl Bill, vstal a došel před prázdnou zeď.

Tom musel pořizovat fotky a ušklíbl se, když viděl, jak Bill protočil oči, když k němu přikráčela Trina, objala jej a přitiskla svůj hrudník k jeho žebrům. Snažil se zaostřit, když vtom si všiml, že Billovy oči jsou stále přilepeny ke stropu, a pochopil jeho záměr. Jakmile stiskl tlačítko, lehce fotoaparátem zatřásl a sám pro sebe se zazubil. Pak vrátil Trině její fotoaparát a byl připravený pořídit poslední fotku Billa s Tommym.

„Může se s náma vyfotit i Tom?“ Zeptal se ten kluk, když přišel k Billovi. Oba se na něj podívali a Tom pohlédl na Tommyho matku, která fotoaparát ochotně z jeho rukou převzala.

Tom se rychle dostal na druhou stranu Tommyho, napodobil Billův postoj a poklekl s jednou rukou za chlapcovými zády. Polkl, když si uvědomil, že jeho a Billovy prsty se o sebe otřely, ale v tom okamžiku se místností rozeznělo Trinino zakňučení.

„Vyšlo to rozmazaně!“ Vykřikla s pohledem upřeným na svůj fotoaparát.

***

„Nemůžu tomu uvěřit!“ Vykřikl Bill se smíchem, když otevíral dveře šatny. Tom vklopýtal za ním a dopadl na malou pohovku nedaleko. Bolel jej žaludek od smíchu, který začal hned, jakmile fanoušci opustili místnost, doprovázeni Tomovou matkou.

„Já nemůžu uvěřit tobě,“ zalapal po dechu Tom a otíral si přitom oči. „Je to vůbec legální, aby byla rocková hvězda na fanynku takhle zlá?“ Zeptal se, rty mu přitom stále zdobil přihlouplý úšklebek.

„Nebyl jsem zlý!“ Prohlásil Bill pobouřeně, tělo se mu stále otřásalo smíchem.

„Řekl jsi jí, že má tu fotku rozmazanou, protože má podělané baterky!“ Odpověděl Tom a opřel se. Zavřel oči a zhluboka se nadechl, konečně se začal uklidňovat.

Bill otevřel ústa, aby něco řekl, ale místo toho jen našpulil rty, stále přitom vypadal pobaveně.

„Ale vypadala tak otravně!“ Řekl nakonec. „Zajímalo by mě, jak jsi s ní mohl vydržet celé měsíce?“

„Byla hodně perverzní a dobrá v posteli.“ Ta slova unikla z Tomových rtů, a když si připlácl dlaň na ústa, už bylo pozdě.

„No, to rozhodně spoustu věcí vysvětluje,“ řekl Bill pobaveně s hlavou lehce nakloněnou na stranu, dokud se s ní nedotkl Tomovy paže přehozené přes okraj pohovky. „Jak ti je?“ Zeptal se Bill jemným hlasem, hlavou se přitom pomalu otíral o Tomovu kůži.

„Jsem v pohodě,“ zašeptal Tom, málem se přitom svými slovy zadusil. Bill se na něj díval přivřenýma očima a s každým pohybem hlavou se k němu přibližoval.

„Poslouchej,“ řekl pak, prsty pomalu kreslil obrazce na Tomovo předloktí. Tom zasténal, Billův dotek byl spalující a jeho oči hypnotizující.

Tom nevěděl, co se to s ním děje. Sám sebe přesvědčil, že to, co se stalo předchozího dne, byl jen omyl, že u sebe prostě jen stáli příliš blízko a při prvním pohybu se jejich rty dotkly. Bylo to tak jednoduché a Tomovi to naprosto dávalo smysl.

„Já… já…“ Blábolil Tom nervózně, cítil, jak se mu na zadní straně krku pomalu vytváří kapičky potu.

„Hej, Tome, jsi tady?“ Dveře se náhle otevřely a objevil se v nich malý, hubený mladík s kamerou v rukách.

Tom vyskočil, rukou málem praštil Billa do hlavy, a ještě přitom skoro zakopl o vlastní nohu. „Ano, Eriku?“ Zeptal se, srdce mu přitom bušilo jako zběsilé.

Erik byl kameraman, který Billa natáčel během turné a editoval a zveřejňoval každý týden novou epizodu na Billových stránkách nazvaných The BKTV.

„Potřebuju tě požádat o velkou laskavost,“ řekl Erik.

„Mě?“ Tom byl zmatený.

„Ano,“ přikyvoval kameraman dychtivě a vrazil kameru Tomovi do rukou. „Musíš natočit koncert,“ řekl.

Tom se zamračil. „Musím co? Není to tvoje práce?“ Zeptal se.

„Ale no tak,“ stěžoval si Erik. „Vždyť mě vidíš, jsem malý a hubený, fanoušci by mě tam sežrali za živa. Ale ty jsi velký a vysoký, nebudeš mít žádný problém.“

„Počkej chvilku,“ přerušil ho Tom. „Ty chceš, abych to natočil uprostřed davu?“

„Ale ty záběry budou epické!“ Řekl Eric nadšeně. „A pokud odvedeš dobrou práci, mohlo by se to použít i na tour DVD a tobě budou připsány zásluhy a samozřejmě i peníze.“

Tomovi nad tím slovem zaškubalo obočí. Nebyl materialista, ale věděl, že pokud svým rodičům opravdu nechce být přítěží, bude muset přijmout každou nabídku, kterou dostane, aby vydělal víc peněz.

„Fajn,“ odpověděl po krátkém uvažování.

„Skvělé!“ Erik se zazubil a rukou Toma poplácal po rameni. „Už jsem mluvil s ochrankou, pustí tě pod pódium,“ řekl, pobízel Toma ven z místnosti a vytlačil ho ze dveří.

„Teď?“ Pronesl Tom zmateně, jak bylo jeho tělo posunováno kameramanem. „Ale já…“

„Předkapela začne za pár minut a já chci, abys natočil i je!“ Zdůvodňoval Erik.

Tom se zastavil, chytil se rámu dveří a natáhl hlavu vzad. „Bille, já…“ konečně si vzpomněl na zpěváka, který celou tu scénu sledoval s překříženýma nohama i rukama a s vražedným pohledem v očích.

„Jen běž, uvidíme se později,“ vyštěkl a Tom mohl vidět, jak se Bill nervózně kouše do vnitřku tváře.

Tom pustil rám dveří, zatímco se na něj díval. „Ahoj,“ řekl pomalu, než jej Erik popadl a znovu jej začal popostrkávat. Tom jen sotva spatřil, že se na něj Bill ani nepodíval, hlavu měl odvrácenou.

Tom vzdychl, následoval Erika chodbou a brzy jej popadl chlápek z ochranky a přesunul jej na druhou stranu bariéry.

„Co to kurva!“ Řekl Tom a upravil si kalhoty. „Myslím, že mi ten chlap sáhnul na zadek.“ Vzal si kameru od Erika, který se na něj díval z druhé strany bariéry.

„A líbilo se ti to?“ Rozesmál se Erik a Tom na něj zazíral, pak se raději rozhodl přesunout svou pozornost na kameru a pořídil záběr na dav kolem sebe.

„Víš jistě, že ty baterky vydrží na celou show?“

„Měly by,“ ujistil ho Erik. „Všechno jsem nabil.“

Tom přikývl a po krátkém zamávání se otočil a vešel do ječícího davu. Prorazil si cestu několika řadami, dokud se mu nepodařilo najít místo přímo před molem. Před ním stálo ještě několik fanynek, ale rozhodl se, že je to okay, pro jeden den už měl loktů až po krk.

Fanoušci kolem něj už hlasitě křičeli, někteří z nich skandovali Billovo jméno jako mantru. O chvíli později se na pódiu objevila předkapela a celý dav probudila.

Tom se na jejich hudbu příliš nesoustředil, raději se soustředil na to, aby našel všechny triky s kamerou a naučil se, jak pořádně používat zoom. Konečně v tom byl celkem zručný právě v okamžiku, kdy kapela zamávala na rozloučenou a Tom se cítil téměř vyděšeně, jak kolem něj začali fanoušci řvát.

Koncert začne za pár okamžiků a Tom zvedl kameru a začal nahrávat pódium. Když se z reproduktorů ozval metalický hlas s odpočítáváním, Tomovi se bláznivě rozbušilo srdce. Už se dříve zúčastnil mnoha koncertům, ale tohle bude poprvé, kdy na pódiu uvidí Billa, a z nějakého důvodu z toho byl nervózní.

Vzduchem se roznesl pronikavý křik, jakmile po stranách pódia explodovaly ohňostroje, a v tom okamžiku se na vrcholku pódia objevil Bill, zdravil své fanoušky a Tom měl pocit, jako by k němu byl přilepený. Jeho přítomnost byla jednoduše magnetická, a to Toma děsilo; jeho oči následovaly každý Billův krok a Tom všechno nahrával na kameru, jako by byl zhypnotizovaný, dokonce ignoroval i bolest v paži, která se objevila po první půlhodině.

Druhou rukou si paži masíroval, zatímco Bill opustil pódium, jak Tom věděl, kvůli změně outfitu, první polovina koncertu utekla jako voda.

Zhluboka se nadechl a snažil se uklidnit své srdce, které mu stále tlouklo jako šílené, ale příliš se mu to nedařilo. Bill už byl zpátky a fanoušci se vrátili ke svému jekotu.

Náhle zpěvák seběhl na molo, a všichni fanoušci obklopující Toma jej začali postrkovat a snažili se dostat co nejblíže k pódiu. Všude kolem byly zvednuté ruce a ve spodní části obrazu kamery mohly být vidět natažené prsty. Tom zvedl ruku a přiblížil obraz, snažil se získat pohled pouze na Billa, když v tom zpěvák poklesl na kolena, zvedl své tričko a ukázal davu svou vytetovanou hvězdu.

Fanoušci začali bláznit, křičeli a ječeli a Bill se na ně jen zazubil a vstal.

„Ach můj bože,“ vykřikla dívka vedle Toma. „To neudělal už roky!“

Tom se nad tím zamračil, ale rychle se vrátil k nahrávání Billa, rukou už pohyboval skoro automaticky. Zjistil, že se usmívá, když si jedna z jeho nohou začala podupávat do rytmu hudby. Nebyl to opravdu jeho šálek čaje, ale Tom připouštěl, že to nebylo tak zlé. A to, jak si to Bill viditelně užíval a jak se usmíval, to vše dělalo ještě lepší.

Pódium bylo opět prázdné, Bill odešel na poslední změnu outfitu, zatímco technici postavili na konec mola stoličku a připravili vše na akustickou část koncertu.

Tomovi se na rtech objevil úsměv, když se Bill vrátil, zakřičel do davu své díky a zamával. Zvedl lahev s vodou a napil se, než zbytek odhodil do davu, který na něj samozřejmě stále ječel. Pak Bill otevřel další lahev a se zazubením pokropil fanoušky před molem. Tom zaklel, když proud vody zasáhl jeho i kameru. Osušil čočku kamery svým tričkem a znovu se vrátil k nahrávání přesně ve chvíli, kdy Bill začal další píseň.

Billův hlas byl nyní jemnější, stále silný, ale pomalé tóny Toma zasáhly jako jemná balada, uklidňovaly jej a zamotávaly do neviditelné přikrývky, která jej zevnitř hřála. Přiblížil kameru a sledoval na obrazovce Billův obličej. Oči měl zavřené a svými rty se několikrát lehce otřel o mikrofon. Když píseň skončila, otevřel oči a usmál se na dav před sebou, rukou si zaclonil oči před reflektory. Tom se nad jeho výrazem zazubil a Bill se zazubil také, mrknul Tomovým směrem.

Tom našel sám sebe, jak si přeje, aby to mrknutí bylo určené jemu.

Bill pokračoval ve zpívání, pilně následován Tomem i jeho kamerou. Když do vzduchu vylétly konfety, Tom uvažoval, kam se poděl veškerý čas. Koncert byl u konce i přesto, že Tom chtěl více. Zůstal na svém místě s kamerou v rukách a s očima přilepenýma k prázdnému pódiu.

Udeřilo jej téměř děsivé uvědomění.

Zakoukal se do hvězdy.

***

Tom byl zpátky, dychtivý vidět Billa znovu, slyšet Billův hlas, spatřit jeho oči, roztát pod Billovým úsměvem. Jedna jeho část byla tím pocitem vyděšená, varovala jej, že by to vůbec cítit neměl, ale další jeho část byla klidná a uvolněná, ať už ten pocit byl jakkoliv nebezpečný, nutil jej cítit se dobře. Na rtech měl velký úsměv, když dorazil ke dveřím a zaslechl z druhé strany nějaký smích.

Krátce zaklepal a otevřel dveře, připravený spatřit Billův veselý obličej, ale jeho vlastní úsměv povadl nad tím, co uviděl. Bill seděl na té samé pohovce jako předtím a smál se, hlavou se někomu opíral o rameno.

Ten někdo byl mladík s odbarvenými vlasy, smějící se spolu s Billem.

„Ach, Tome,“ zazubil se Bill, když jej spatřil. „Tohle je Andreas, můj nejlepší kamarád,“ vysvětlil a představil tak svého kamaráda.

„Ahoj,“ pozdravil Andreas a Tom nazpět kývl.

Bill se na Toma usmál. „Andreas se mě rozhodl překvapit! Zůstane se mnou několik dní, no není to úžasné?“

autor: anachan87

betaread: J. :o)

original