The perfect view

Bylo krátce po poledni. Letištní hala byla narvaná k prasknutí a Tom měl co dělat, aby nevybouchl vzteky, když do něj opět někdo strčil. Už tak byla strašná představa, že bude muset strávit patnáct hodin zavřený v plechovce se dvěma malinkatými motůrky, která jeho a zbytek skupiny měla přepravit z LA do Berlína, ale vypadalo to, že zbytek světa se prostě rozhodl znepříjemnit Tomovi i těch posledních pár hodin, kdy ještě může chodit po pevné zemi. Za ta léta, kdy cestoval po zeměkouli, si na leteckou přepravu prostě nezvykl. Nesnášel létání a věci s tím spojené. Jako třeba být na letišti několik hodin předem a čekat na ohlášení svého letu jako nějaká ovce. Už dávno přemýšlel nad tím, že by si pro sebe a Billa zařídil nějaké VIP zacházení, chtěl prostě přijít na letiště, vyhnout se všem lidem, kteří se na něm nacházeli, nastoupit do letadla a odletět. Bylo to vážně tak nereálné?

Bill však cestování miloval. On i jeho telefon se zapnutým fotoaparátem byli neustále ve střehu a z každé cesty pořídili miliony stejných snímků. Nakládání kufrů do auta, cesta autem na letiště, vchod do letištní budovy, nakládání kufrů na pásy, natáčení příletů a odletů ostatních letadel, když se dostali na vyhlídkovou terasu, focení znuděných cestujících, káva v předražené kavárně, fronta při kontrole ke vstupu do letadla, natáčení vstupu do letadla, vyfocení sedačky, tisíce snímků skrz okénko, natáčení vzletu a přistání, fotka při čekání na zavazadla, natáčení cesty taxíkem do bytu a stejně Tom věděl, že výčet není kompletní.

Právě se nacházeli ve fázi – nakládání kufrů na pásy. Tom se svým zavazadlem třísknul na pohyblivou plošinu trochu víc, než chtěl, a dostalo se mu dvojitého zamračení. Jednoho od letištního zaměstnance, který si pečlivě hlídal své pracoviště a jeho vybavení za stovky tisíc dolarů, a druhé od Billa.

Bill se však nemračil nazlobeně nebo pobouřeně, jeho pohled byl spíše starostlivý. Naprosto přesně si dokázal představit, co se v jeho dvojčeti právě odehrává. Odložil na pás vlastní zavazadlo, uložil do příruční tašky palubní lístky a lehce se dotkl Tomovy paže.

„Pojď se mnou.“ Řekl mu tiše a pak se otočil ke Gustavovi s Georgem. „My půjdeme nahoru na terasu, najdeme vás v kavárně?“ oznámil a jeho tón nepřipouštěl námitek. I kdyby Georg s Gustavem měli v úmyslu navštívit vyhlídkovou terasu, jediným pohledem jim to Bill z jakéhokoliv důvodu zakázal a bylo lepší jej nedráždit. Souhlasně kývli a vydali se opačným směrem než dvojčata.

Tom se ploužil v těsném závěsu za Billem, hlavu měl sklopenou, aby se nemusel dívat kolem sebe, a vůbec netušil, kam jej to Bill vede. Byl si naprosto jistý, že vyhlídková terasa byla na druhé straně haly, ve které se právě nacházeli, a docela jasně si pamatoval, že se na ni po schodech stoupalo, nikoli klesalo.

Po několika metrech se octli ve vzdáleném konci letiště, bylo tu jen málo cestujících, většinou ti, co si chtěli před odletem v klidu přečíst noviny, nebo zavolat příbuzným. Byla to odletová hala pro menší aerolinky s menšími letadly a poskytovala více klidu pro Tomovu narušenou vnitřní rovnováhu.

Aniž by se jedinkrát ohlédl, Bill otevřel těžké dveře na toalety a vešel dovnitř. Tom jej neomylně následoval. Jakmile se ocitl uvnitř, natlačil jej Bill do jedné ze dvou prázdných kabinek a zamkl západku. Okamžitě se hladově přisál na Tomovy rty a vklouzl jazykem do jeho úst. Tom jej na oplátku pevně objal kolem úzkého pasu a přitáhl si jej k sobě. Nechal Billa, aby mu omotal ruce kolem ramen, a užíval si jeho šikovný mrštný jazyk. Bill jej hravě kousl do spodního rtu a malinko se od něj vzdálil.

„Co to děláš, Bibi?“ zeptal se Tom šeptem, přestože přes masivní dveře a vykachličkované zdi je nemohl nikdo slyšet.

„Myslel jsem, že bych tě trochu rozptýlil?“ navrhl Bill a vycenil na Toma zuby. Laškovně naklonil hlavu na stranu, spustil dolů ruku a sundal z ramene své příruční zavazadlo, které odsunul až ke zdi.

„Ty jsi neuvěřitelný.“ Zakroutil Tom pobaveně hlavou. „Kluci na nás čekají v kavárně, do které jsi je poslal.“ Namítl pak.

„Jo, ale taky jsem jim řekl, že jdeme na vyhlídkovou terasu, což obvykle trvá i hodinu, než se dostatečně nabažím.“ Pokýval hlavou Bill a přitáhl si Toma k dalšímu vláčnému polibku. „Máme spoustu času,“ zašeptal mu do rtů. „A já ten čas hodlám náležitě využít,“ slíbil. Tom požitkářsky přivřel oči a zaklonil hlavu, když se Bill svými horkými rty přisál na jeho krk. Mohl by vzdorovat, jak chtěl, ale kdykoliv se Bill svými rty přiblížil k jeho krku, věděl, že by každý jeho protest zanikl ve slastném zasténání. Bill to s ním uměl velice dobře.

„Neblázni, kdykoliv sem může někdo přijít.“ Zakňoural, ale chytl Billa ve vlasech a přitiskl si jeho tvář ještě blíž ke své citlivé kůži. Nechal jej, aby sál jedno malé místečko tak hodně, až cítil mravenčení v prstech.

„Kdo by sem chodil. Mimoto,“ usmál se Bill, „tohle jsou jediné toalety na letišti, které mají zděné, a tudíž odhlučněné kabinky. Mám v plánu si to pořádně užít,“ řekl, odstoupil o krok od Toma a s drzým výrazem si začal vytahovat triko nedbale zastrčené v kalhotách. Tom zavrčel, odrazil se od stěny kabinky a odstrčil Billovy ruce stranou. Vlastníma rukama bratrovo triko vytáhl ven, naznačil, aby zvedl ruce, a přetáhl mu jej přes hlavu. Sehnul se, sklopil prkýnko a odložil triko na zavřený záchod. Bill nelenil, hned jak se Tom narovnal, rozhrnul mu rozepnutou košili a stáhl mu ji z ramen, zbavil jej bílého trika a s chutí se vrhnul na přezku pásku u jeho kalhot.

„Nějaký nedočkavý.“ Ušklíbl se Tom. Bill na něj vyplázl jazyk a zkušeně rozepnul knoflíky na Tomových kalhotách. Dostrkal jej zpátky ke zdi a zašklebil se, když Tom zasyčel, jak se jeho holá záda setkala se studenou stěnou. Svezl se před ním do dřepu a stáhl mu kalhoty až ke kotníkům. Dlaněmi jej pohladil od kotníků až po boky a zahákl oba palce za okraj bílých boxerek. Vzhlédl, aby se setkal s pohledem identických očí, olízl si rty a přitiskl je na Tomův podbřišek.

Chvíli se nosem mazlil s napjatou pokožkou, pak se odklonil a se skousnutým rtem mučivě pomalu přetahoval pevnou látku přes Tomovo probouzející se mužství. Stáhl ji jen tak, aby se ven dostal tvrdnoucí penis, Tomovy koule nechal uvězněné v bílé látce.

Tom si hluboce povzdychl, když se Billův horký dech odrazil od jeho odhalené chlouby, jednou rukou si přejel přes napnuté břicho, druhou pohladil Billa po čelisti. Mladší z mužů si znovu olízl rty, otevřel ústa a pohltil bratrův penis.

„Och, jo.“ Zamručel Tom, přejel svou dlaní z Billovy čelisti na zadní část krku a jemně jej masíroval a nenásilně udával směr i hloubku jeho pohybů. Billova ústa byla absolutně božská, to, co právě teď dělal, dělal tak dokonale. Tom nikdy nezažil lepší kuřbu než s Billem. On přesně věděl, co dělat s jazykem, jak jej chytit a stisknout, kdy a jak dlouho sát.

„Kurva,“ zanaříkal a trhl boky dopředu, když Bill přitiskl svůj jazyk na malou prohlubeň na Tomově žaludu. Bill po tom místě několikrát zakmital špičkou jazyka a užíval si jeho chuť. Když po chvíli propustil bratrův penis ze svých úst, tyčil se v celé své kráse přímo proti jeho břichu, tvrdý, silný a lesklý od jeho slin.

„Kuř, Bille.“ Zasténal Tom a tentokrát si oběma rukama přitahoval Billovu tvář ke svému penisu. Bill měl však jiný plán. Svižně stáhl boxerky úplně dolů, chytl Tomův penis do ruky a jazykem obkroužil jeho koule. Střídavě je bral do úst a silnými tahy Toma přiváděl k šílenství.

„Do prdele, ano.“ Mumlal Tom a nechával se zpracovávat svým malým bratrem. Bill vždycky věděl, jak ho co nejvíc vydráždit, aby dostal to, co chtěl. Z jeho slov a ze způsobu, jakým Toma kouřil, mu bylo jasné, že je nadržený a potřebuje pořádně ošukat. Aby mu to Tom však mohl vyplnit, musel Bill okamžitě přestat dělat ty báječné věci svými dovednými ústy.

Odstrčil jeho hlavu na stranu a vytáhl je do stoje. Se zasténáním se vrhnul na ty nateklé růžové polštářky, hladově plenil bratrova ústa svým jazykem, a hbitými prsty zbavil Billa těsných kalhot. Hrubě jej k sobě otočil zády, přitiskl jeho nahý hrudník na chladnou stěnu a rychle mu stáhl kalhoty ke kotníkům. Zvedl mu pak levou nohu, vyzul tenisku a přetáhl dlouhou nohavici úplně pryč. Druhou nechal, jak byla. Poklekl za Billa, přiměl jej zvednout nahou nohu a opřít ji o zavřenou toaletu, a oběma rukama jej plácl po zadku.

„Ruce na zeď, opovaž se na sebe sáhnout,“ řekl tvrdě, sledoval, jak Bill kývl a udělal, co mu bratr nařídil. Tom jej chvíli hladil po kulatých půlkách, stiskával je ve svých dlaních a zkusmo je od sebe roztahoval. Pokračoval, dokud malá růžová dírka nepovolila a Bill prosebně nezasténal:

„Tome, lízej mě.“

Tom si navlhčil rty a nadšeně splnil bratrovu žádost. Přisál se k jeho dírce a olizoval citlivou vrásčitou kůži, dokud pod jeho pečlivými doteky nezvlhla a neuvolnila se natolik, aby mohl vystrčit svůj jazyk a prorazit kroužek svalů vedoucí do ráje.

Bill vykřikl a zatínal prsty do zdi před sebou, hlavu měl zakloněnou tak, že i jeho krátké vlasy jej šimraly na lopatkách. Ústa otevřená dokořán, oči slastí zavřené.

Tom ho naposledy svým jazykem ochutnal, a poté si stoupl, ukazováčkem jedné ruky bez přestání třel to lákavé místečko a jen kousíček se odvážil proniknout dovnitř. Ústy zaútočil na odhalený dlouhý krk a několikrát se do něj náruživě zakousl. Plynule se přesunul k Billovu levému uchu, rty zatahal za několik náušnic.

„Máš něco?“ vydechl tázavě.

Bill neznatelně kývl a sjel pohledem na zem. „Taška.“ Řekl krátce a zakňučel na protest, když Tomovy ruce opustily své místo. Tom se sklonil a vytáhl tašku na poklop toalety, rozepnul zip a nahlédl dovnitř. Protočil oči a zavrtěl hlavou, když zahlédl změť všelijakých věcí, které s sebou Bill táhnul. Zanořil ruku do nepořádku a snažil se hmatem rozeznávat, na co právě jeho prsty a dlaň naráží. S malým úsměvem a pocitem vítězství sevřel v dlani chladnou lahvičku a vytáhl ji na světlo. Úsměv povadl, když zjistil, že je to malá láhev s čistou vodou. Vrhl na Billa, který se na něj culil, nebezpečný pohled a hodil láhev zpět do tašky. Znovu zkusil štěstí a snažil se najít to, co potřeboval. Konečně se zdálo, že to objevil. Bylo to trochu větší než ta lahvička s vodou, ale také trochu užší. Opět vytáhl předmět na světlo, a jakmile spatřil, co má v ruce, zacukalo mu v penisu. Téměř nevěřícně těkal očima mezi Billem a jedovatě zeleným dildem, které držel ve své ruce.

„Bože, Bille!“ zasténal a zhluboka se nadechl nosem. „Na co sis to bral?“

„No, kdyby to nevyšlo s tebou…“ pokrčil nevinně rameny Bill a olízl si suché rty.

„Podrž to.“ Řekl Tom a podal mu umělý penis do ruky.

„Možná by ses měl podívat do té malé kapsičky se zipem.“ Poradil mu Bill rozverně.

Tom přimhouřil oči a zalovil v tašce potřetí. V malé kapsičce se zipem byl zastrčený kalíšek, a když Tom odšrouboval plastové víčko, zavoněl prostorem banánový gel.

„Mrcho,“ otituloval Tom svého křenícího se bratra. „Tys prostě chtěl, abych ho našel.“ Obvinil ho Tom a posunkem hlavy ukázal na zelený penis. Odhodil tašku zpátky na zem, nabral si na prsty trochu gelu a protřel je mezi sebou. „Za trest ho budeš kouřit.“ Zavrčel Tom, sebral Billovi dildo z ruky, olízl jazykem gumovou přísavku a silně jej přitlačil na kachličky ve výšce Billovy hlavy. Bill se zazubil a poslušně otevřel ústa, aby do nich umělý penis zasunul.

Tom nad tím pohledem zasténal a jeho penis se důrazně dožadoval pozornosti. Odložil otevřený kalíšek se zbytkem gelu, volnou rukou několika silnými tahy přejel přes svůj opomíjený penis a navlhčenými prsty si razil cestu do Billova těla. Malý okamžik třel úzký kroužek růžových svalů, ale nečekal, až se uvolní; jen co je dostatečně promazal, zatlačil dvěma prsty dovnitř a během několika zkušených pohybů byly oba jeho prsty pohřbeny hluboko v Billově dírce.

Bill mu nadšeně vycházel vstříc, kroužil boky a sám se na Tomových prstech roztahoval, tlumeně sténal kolem zeleného penisu, který měl stále v ústech, a v okamžiku, kdy se Tom dotkl jeho prostaty a silně ji začal třít, byl rád, že penis v jeho puse je umělý, protože do něj zaryl zuby a hlasitě zavrčel.

Tom přidal další prst a rychle Billa připravoval. Miloval ten pocit, když mu byl Bill naprosto odevzdán a mohl si s ním dělat, co se mu zlíbilo. Se zlomyslným úsměvem vytáhl své prsty opatrně ven a sjel dlaní dál mezi jeho roztažené nohy, aby si trochu pohrál s Billovým penisem.

„Oh, sakra. Tome.“ Zavzdychal Bill, když ucítil teplou vlhkou dlaň na své chloubě. Tom nepřestal, ani když se druhou rukou natáhl pro připevněné dildo, a mocně za něj zatáhl, aby jej odlepil ode zdi. Pak pustil bratrův penis a plivl na lesklý umělý žalud. Jednou rukou roztáhl Billovy půlky od sebe a špičkou umělého penisu zatlačil na bratrův vstup.

„Ach…“ vykřikl Bill, když celá špička pronikla do jeho těla. Tom několikrát za sebou krátkými rychlými pohyby zatlačil dildo dovnitř a ven, a kousek po kousku ho celý nořil do bratrova těla. Záměrně s ním kroutil a uvolňoval jej, a teprve když narazil špičkou na Billovu prostatu a jeho malému dvojčeti se podlomila kolena, opatrně vysunul umělý penis ven, odložil jej stranou, sáhl po kalíšku s gelem, který si štědře rozetřel po celé své délce, a jedním hladkým dlouhým pohybem se až po kořen ponořil do bratrova těla.

„Oh, kurva. Jsi tak horký.“ Zasténal mu do ucha. „Tak moc jsi mě nažhavil.“

„Šukej mě, Tome.“ Zaprosil Bill a znovu se oběma dlaněmi zapřel o zeď, prohnul se v zádech a vystrčil tak na Toma svůj malý zadek. Tom neváhal, chytl bratra za boky, více se rozkročil a téměř celý se z jeho těla vytáhl, aby o vteřinu později zajel snad ještě dál než předtím. Několikrát celý pohyb zopakoval, než získal jistotu, že je Bill dostatečně roztažený a uvolněný. Pak povolil uzdu svému chtíči a zrychlil.

„Ah, ano, ano, ano,“ sténal Bill, jak Tom neomylně narážel na jeho prostatu. Tom zrychloval pořád víc, nemohl se toho těsného tepla nabažit. Zmírnil sevření svých dlaní na Billových bocích, protáhl paže pod jeho zvednutýma rukama a zepředu jej chytl za ramena. Tlačil jeho drobné tělo víc do svého klína a těžce dýchal do jeho kůže na krku.

„Už budu, zlato.“ Vyrazil se sebe a Bill udělal to, co pokaždé, když se Tom blížil ke konci. Stáhl svaly kolem jeho penisu a sevřel jej v sobě s takovou silou, že měl pocit, že se nikdy nedostane ven.

„Kurva, Bille.“ Zavrčel a naposledy do něj celý zajel. Pevně jej objal kolem pasu a bez ustání se v něm mírně pohyboval, zatímco dosáhl svého uvolnění. Opřel se čelem o jeho rameno a se zavřenýma očima popadal dech. Rukama, kterýma bratra objímal, sjel níž až k jeho naprosto tvrdému penisu. Jednu dlaň omotal kolem a do druhé chytil jeho naběhlé koule. Stačilo jen pár dobře vypočítaných pohybů a Billovo tělo se kolem jeho penisu znovu silně a škubavě několikrát stáhlo, jak se Bill s hlasitým výkřikem Tomova jména udělal přímo proti zdi. Chvíli na to ho síla v nohou opustila, a kdyby jej Tom nedržel, jistě by se zhroutil na zem.

Tom z bratra pomalu vystoupil a otočil jej k sobě. Billův obličej zdobil lascivní úsměv a Tom se naklonil, aby mu jej svými rty z tváře vymazal. Líbal jej pomalu, hluboce a pečlivě si pohrával s jeho jazykem.

„Hmmm…“ zamručel Bill a vysílenýma rukama pohladil Toma po zádech.

Tom se od něj odtáhl. „Je ti doufám jasné, že takové rozptýlení budu vyžadovat před každým letem?“

Bill se uchechtl a hravě jej plácl. Rozhlédl se po malém prostoru a nevěřícně zavrtěl hlavou. Právě měl perfektní sex se svým dvojčetem na toaletách letiště plného lidí a kamer.

Tom jako by mu četl myšlenky, se zazubil, a pak se unisono oba rozesmáli.

„Měli bychom jít.“ Řekl Tom.

„Musím ještě na vyhlídkovou terasu, co kdyby chtěli kluci vidět, co jsem vyfotil. Vždycky jim to ukazuju.“ Řekl Bill a spěšně se otřel a začal se oblékat. Tom jej napodobil a chvíli byli potichu.

„Myslíš, že něco tuší?“ zeptal se pak Tom.

„Myslím, že kdyby netušili, byli by to absolutní idioti.“ Prohlásil vážně Bill.

„No…“ pousmál se Tom a vysloužil si herdu pěstí do ramene.

„Tome!“

* * *

„Dneska vám to trvalo nějak dlouho.“ Prohlásil Georg popíjející už třetí espreso. Bez cukru, bez mléka. Přesně tak, jak to měl rád. Dvojčata se tvářila tajuplně, ale na Billově obličeji se tvořil samolibý úsměv.

„Nějaké zajímavé fotky, Bille?“ zeptal se Gustav a vzhlédl od svého časopisu.

„Pár jich mám.“ Přikývl a odložil tašku na volnou židli. Pak šel k pultu objednat kávu pro sebe a svého bratra. Tom si sedl na poslední volné místo a spokojeně se uvelebil. Díval se směrem k prodejnímu pultu a jemně se usmíval.

Georg s Gustavem se po sobě podívali, a pak se Gustav zeptal.

„Jaký byl výhled?“

Tom se na něj otočil, založil si ruce na prsou a pousmál se.

„Perfektní.“

autor: Vanity Blair