autor: Yuki-chan
Tom vytáhl nůž z kapsy, začal s ním před sebou obraně šermovat a instinktivně couvat ke zdi za sebou. Když jeho záda konečně narazila na tvrdý beton, začal zhluboka dýchat a snažil se uklidnit.
„Hej, hej.“ Promluvil Bill. „Dejte ty pistole pryč. Snad jsem vám něco řekl, ne?“ Ale nikdo zbraň neodložil.
„Bille, tohle přece nemůžeš myslet vážně. Vždyť to je Dragon. Ať už ti řekl cokoliv, vsadím se, že se tě akorát snažil přesvědčit, abys ho sem vzal.“ Promluvil vysoký hnědovlasý týpek v přední řadě a vražedně se na Toma díval.
„Chceš mi snad říct,“ promluvil Bill ledovým hlasem, seskočil z pódia a pomalu se k onomu muži blížil, „že nebudeš tolerovat moje rozhodnutí? Nebo si myslíš, že jsem blbec, co se nechá jen tak napálit? Hm?!“ Teď stál přímo u muže, zíral mu do očí a z jeho pohledu přímo mrazilo. Mužova ruka, ve které držel zbraň, pomalu klesla k jeho trupu a muž sklonil vystrašeně hlavu. „Ne.“ Hlesl.
„Co ne? Mluv pořádně.“
„Ne, nemyslím si, že jsi blbec. A ano, budu tolerovat tvé rozhodnutí.“ Prohlásil muž hlasitě. Tom mohl vidět, jak pistole postupně jedna za druhou mizí, ale on nůž držel stále v obraně před sebou.
„Dobře.“ Řekl Bill a vrátil se na pódium. „Tome, odlož ten nůž.“ Požádal Bill a odpovědí se mu dostalo jen zoufalé zavrcení hlavou.
„Tome, polož ten zasranej nůž.“ Řekl Bill trochu ostřeji.
„Ne. Nebudu tě poslouchat!“ řekl Tom.
„Dělej. Polož ten nůž.“ Řekl ten hnědovlasý týpek varovně.
„Nepoložím. Nejsem jako ty, abych poslouchal nějakou zasranou Barbínu.“ Odsekl Tom.
Místností se ozvalo sborové zalapání po dechu. A v tom zničehonic přistála na Tomově tváři silná facka a nechala mu na tváři šrámy od dlouhých nehtů. Tom už už chtěl ránu vrátit, ale v půli pohybu se zasekl. Proti němu stála štíhlá blondýnka s modrýma očima, vztekem rudá v obličeji. Naklonila se k Tomovi.
„Ještě jednou řekneš nějakou takovouhle sračku o Billovi, tak ti utrhnu koule. Jasný?“ zavřela.
„Kristy, no tak.“ Promluvil konejšivě Bill a blondýnku si za pas přivinul k sobě. „Já se o sebe umím postarat.“ Promluvil k ní jemně Bill a zastrčil jí jeden pramínek vlasů za ucho. Dívka se uvolnila a omotala ruce kolem Billova pasu. Tom to sledoval s otevřenou pusou a v hrudi ho bodl malý osten žárlivosti. Rukojeť nože svíral tak pevně, že ho až bolely dlaně.
„Jak už jsem řekl. Od dneška Tom patří k nám a já doufám, že moje rozhodnutí budete akceptovat.“ Promluvil Bill k davu.
„Bille, řekni mi, jak od nás může čekat, že mu budeme věřit.“ Promluvil někdo.
„To nečekám. Nikdy jsem neřekl, že mu máte důvěřovat. Ale doufal jsem, že věříte mně. A takhle jsem se rozhodl.“ Odpověděl Bill a rozhlédl se po svých lidech. V jejich obličejích viděl nejistotu, strach a hněv. „Na něco se vás zeptám. Co byla první věc, kterou jsem vám řekl, když jste se ke mně oficiálně přidali?“ zeptal se Bill. Místností se na chvíli rozhostilo hrobové ticho.
„Neohlížej se zpět.“ Odpověděl onen hnědovlasý muž a v očích se mu zračilo smíření.
„Přesně. Neohlížej se zpět. Teď vás ale musím požádat, abyste to udělali. Vzpomeňte si na dobu před Wolfs. Na to, jak jste se cítili. Co jste prožili. A přesně ve stejné situaci je teď i Tom. Proto vás žádám o pochopení.“ Prohlásil Bill prosebně. Tom se rozhlédl. Tváře se měnily. Viděl pochopení, smutek, u někoho dokonce slzy. Co to mělo znamenat? Tom nechápal.
Krátce na to všichni odešli a Andy zavedl Toma zpět do Billova pokoje, kde ho zanechal samotného. Tom se posadil na postel a složil hlavu do dlaní. Jak moc by se chtěl vrátit v čase. Před Wolfs, před divokou honičku na život a na smrt… před Billa. Tak moc chtěl svůj starý život. Ale pravda byla, že kdyby Billa nepotkal, asi by ho později nechal vykrvácet pod železničním mostem, kde ho našli. Nebo by mu sám prohnal hlavou kulku. Takže by měl být vlastně rád, ne? Byl tak zahloubaný do svých myšlenek, že ani nespatřil, že už v místnosti dávno není sám.
„Ahoj, Tome.“ Tom poplašeně zvedl hlavu. Bill se opíral zády o zavřené dveře, ruce měl křížem. Na sobě neměl krom džínsů vůbec nic a pronikavě na Toma zíral.
„Bille. Co tady děláš?“ Tom se narovnal v zádech a opatrně si Billa měřil pohledem. Něco se mu nezdálo. Bill se odlepil ode dveří a ladnou chůzi, sobě vlastní, se vydal k Tomovi.
„Coby?“ řekl Bill sladkým hláskem a dál se přibližoval. Tom se rychle postavil a snažil se dostat co nejdál, ale Bill udělal poslední dlouhý krok směrem k němu a povalil ho na zem. Ozvalo se železné lupnutí a Tom byl zničehonic připoutaný chladným kovem k noze postele. Poplašeně zamrkal. Ležel na zádech, ruce spoutané nad hlavou. Teď se opravdu bál.
Bill se mu usadil přímo na klín a dál se sladce uculoval.
„Co myslíš, můj drahý Tome, že tady asi dělám?“ Bill se naklonil a dlouhým nehtem přejel Tomovi přes tvář. A v tom si Tom uvědomil, co je na Billovi špatně. Zase ten prázdný pohled. Tomovi po těle vyrazil studený pot. Byl v maléru. „Dneska ses choval hrubě, Tome. Takhle mě urazit před celým gangem. To se přeci nedělá.“ Bill dětinsky zakroutil hlavou a nahnul ji ke straně. „Zlobil jsi, a proto jsem tě přišel, můj drahý Tome, potrestat. U-hm,“ pokýval souhlasně Bill, jak byl svým nápadem potěšený. Vypadal jako šílený a Tom se začal třást. Pokusil se opět zatahat za želízka, ale ta se akorát nepříjemně zařízla do Tomovy kůže. Bill se zasmál.
„Bille. Bille! Omlouvám se, dobře? Prosím tě, pusť mě.“ Zanaříkal Tom a znovu cukl s pouty.
„Ale kdepak.“ Bill se nahnul k Tomovi a skousl mu ušní lalůček. Jeho ruce zatím vklouzly až pod Tomovo triko a nehty ho jemně poškrábal na břiše. Tomovo tělo sebou cuklo a Bill se opět napřímil. Sáhl Tomovi do kapsy a vytáhl nůž, který Tom při odchodu ze shromáždění opět schoval do kalhot. Tom vykulil oči a začal sebou mrskat jak ryba, snažil se uniknout chladné čepeli. Bill mu to bohužel svou vahou znemožnil, a tak Tom jen vyděšeně koukal, jak se lesklá ocel blíží k jeho trupu. Bill chytil látku Tomovy mikiny a nožem ji začal řezat na cáry. Škubal látkou, trhal a řezal, dokud neležela mikina i triko vedle nich jako hromádka hadrů, a spokojeně se díval na Tomovu obnaženou kůži. Obvazy už na trupu neměl, jelikož nebyly nadále potřeba. Stopy po kulkách nyní zakrývaly pouze bílé čtvercové náplasti chránící rány před nečistotami. Bill zaklapl nůž a opět ho schoval do Tomovy kapsy u kalhot. Ten jen šokovaně zíral na tu spoušť, co zbylo z jeho oblečení. Opět zvedl oči k Billovi, který se opět sklonil přímo k jeho obličeji. Jejich tváře od sebe dělily pouhé milimetry a Bill se Tomovi díval upřeně do očí, než zašeptal: „Čas na trest,“ a hluboce Toma políbil.
autor: Yuki-chan
betaread: J. :o)
Bill má teda u svojich ľudí poriadny rešpekt. A dobe to zahral na tú stranu, že každému z jeho gangu pri príchode dal v podstate novú šancu na život a možnosť, ako sa zbaviť minulosti.
Zaujíma ma, či má tá Kristy v gangu nejaký väčší význam, lebo Bill sa k nej správal celkom dôverne.
A záver.. aj keď mám trochu strach z toho, čoho všetkého je Bill schopný, keď je v tom svojom bezemocionálnom stave, tak ten Tomov trest vyzerá veľmi dobre 😀 Len dúfam, že mu Bill príliš neublíži.
Ďakujem za časť.
Nevím, co je ta Kristy zač, ale už teď jí mám plné zuby. Mrcha jedna, co si to dovoluje fackovat Toma? 😀
Musím přiznat, že mě překvapilo, jak snadno nakonec to Tomovo přijetí do gangu proběhlo. Čekala jsem, že to bude drama… no a místo toho mám ještě víc otázek než předtím. Aspoň že Tom si z Billa hned nesedne na zadek. Vážně by mě zajímala historie tohohle gangu a minulost jeho lidí, protože po dnešku to skoro vypadá, že podobně jako Tom se jich u Billa ocitlo víc… Ale že by byl až takový dobrák a "zachraňoval" tak často, se mi nějak nezdá…
A ten závěr… vypadá to docela zajímavě, ale Bill je zas v takovým stavu, že z něj jde až strach a člověk u něj nikdy neví, čeho všeho je schopný. No, budu doufat, že to pro Toma dopadne dobře. Kdyby mu teď Bill ještě nějak ublížil, tak to už by bylo moc…
S ohledem na to, jak Billa jeho lidé respektují… i když ne vždy úplně souhlasí… uznávám, že z toho kluka jde strach. Zvlášť, když se chová tak, jako na konci kapitoly. To už je i Tom ochotný sekat latinu. Jenom doufám, že trest nebude moc tvrdý.
Díky, těším se na pokračování.
Moc hezká povídka. Jen… Proč musí být díly tak krátké a čekání na další díl tak dlouhé?:-)
Jsem ráda, že nakonec proběhlo všechno celkem v klidu a nebylo žádné drama, Teda až na tu facku. A to jsem si v první chvíli myslela, že mu ji dal Bill 😀
Ale ten Tomův trest zatím vypadá vážně dobře… Teď už jen záleží na tom, jakým způsobem to bude pokračovat 😀
Pro Toma to zatím skončilo dobře ale nemyslím že to bude mít dlouhé trvání.
Tedy, já jsem byla skutečně dost překvapená, jaký repsekt má Bill u svých lidí! Prostě jsem čekala, že alespoň jeden člověk neposlechne, ale jak je vidno, Bill to má všechno dobře ošéfované. To tedy klobouk dolů!
No a na Billův trest jsem opravdu zvědavá! 😀
Po precteni nedelniho dilu jsem se zmohla na pouhe chraplave 'Woow. Je velmi prijemne travit nachlazeni v posteli s tvoji povidkou 😀 Hned jsem zapomnela na rymu. Ktera je pro me vzdy nocni murou, pac mam hruzu z uduseni, lidi se boji treba pavouku, krys, ale ne, Say se boji toho. Ze jednoho dne. Nebude moct dychat… 🙁 No nic 😀 Ale wooow 😀 3:D Ten konec deti. TEN KONEC! 😀 To nejzhavejsi, co jsem za posledni mesic na tomhle blogu precetla 😀 ♥ Je to.proste uplne neco jineho, nez co jsem doposud cetla, ten dej a Bill… Je tu takovy uplne jiny 😀 Tajemny, co se mu honi asi v hlave? Jaka je jeho minulost, ze je takovy? Dozvime se to vubec nekdy? 😀 Nebo uz to tz bylo a ja jsem debil? :O 😀 Jak jsem psala, je to jako z jineho sveta. Dnes uz snad ani zadna mafie neni ne? 😀 Gang… S cim vubec obchoduji? Co delaji? Jaka maji pravidla? Krome toho spani s neprateli? Co? Co? 😀 Bylo by fajn, kdyby se tu uz dely i ty gangovske veci, podvody, loupeze, vyhruzky, strilecky… Chapeme se 😀 Rychle a zbesile, honicky v autech… Nrjaka mise. Musi prece Toma seznamit. Jak to u Wolfs chodi, kde co maji … Na to se tesim. Tak doufam, ze neco takoveho planujes 😀 Pis, pis 😀 Nejak jsem nelde slysela, ze dnes uz zadne mafie nebyvaji 😀 Ze spis jsou to samotarsti vlci, co kopou sami za sebe, pac jsou tak vic nenapadni. V jednom filmu 😀 Tak co je na tom pravdy nevim, ale kdovi? 😀 Sup, sup, dalsi dil 😀 Cmucham cmucham prasecinky 😀