autor: Haylzee
Nikdy jsem Simíky nehrála, takže jsem netušila, co je to WooHoo, ale vy to určitě znáte. 🙂 A Haylzee taky, jak jste si jistě všimli. 🙂 Po delším čase se moje nejoblíbenější novozélandská autorka, od které tu máme desítky úžasných jednodílek, vrátila k psaní, ale tentokrát – podle mě snad poprvé – v povídce přímo není sex. To je přesně to, co se Zuzu líbilo :-D, takže se vám rozhodla tuhle zábavnou Simí jednodílku přeložit. Ještě mě požádala, abych vám vzkázala, že je lepší komentovat česky než chabou angličtinou, ale když komentujete česky, pište s diakritikou, aby bylo možné si váš komentář přeložit překladačem. Bez diakritiky z toho totiž lezou nesmysly. Tak to je vše, díky Zuzu a užijte si čtení, J. :o)
2004
„Nechej ho, ať se zase počůrá na podlahu, to bylo legrační.“
„Ooh ne, počkat, pošli ho do bazénu, a pak dej pryč žebřík!“
Bill se ďábelsky ušklíbl a klikl na bazén už dříve umístěný na zadním dvoře jeho simíka, čistě pro účely dosažení předčasného zániku pixelové osoby na jeho obrazovce.
„To je vlastně docela úchylné,“ přemítal Georg a naklonil se, aby lépe viděl na obrazovku Billova laptopu, kde si smrtka nárokovala duši chudáka simíka. „Jaké jsou další způsoby, jak ho můžeme zabít?“
„Co to kurva?“
Bill odtrhl oči od obrazovky na dost dlouho, aby spatřil své dvojče stojící v malých dveřích jejich malého salonku v autobuse, jak se na ně všechny tři zmateně dívá.
„To jsou Sims,“ vysvětloval Gustav s plnou pusou popcornu a ani se neobtěžoval vzhlédnout.
„Ty nový,“ dodal Georg. „Je to mnohem lepší než jednička.“
Tom zavrčel a padl do křesla naproti místu, kde se Bill a ostatní shlukli kolem laptopu a byli kompletně uneseni Billovou novou počítačovou hrou. Bill zavrtěl hlavou, Tom měl asi takový zájem o Sims 2, jako měl o původní hru – žádný. Billovi to bylo jedno; Tom měl své vlastní videohry a svou kytaru, aby ho zabavily, a nevypadal, že by mu vadilo Billovo trávení většiny volného času, kdy nevystupovali, nebo nedělali rozhovory, oddáváním se svému virtuálnímu domečku pro panenky.
Bill objevil originální hru ve chvíli, kdy byl vydán poslední balíček rozšíření a pečlivě šetřil, aby si koupil hru i každé rozšíření, které nabízela. Měl sotva čas se dostat ve hře úplně ke všemu, než byla vydána nová verze hry, mnohem dokonalejší verze, pomyslel si. I když postrádal všechny extra věci, které rozšíření přidávaly k originálu, nedokázal se přimět, aby se teď vrátil k jedničce, když měl v rukou zbrusu novou hru.
„Kde jsou domácí zvířata?“ Zeptal se Georg, „Myslel jsem, že bys mu mohl pořídit psa.“
„V téhle ještě nejsou žádná domácí zvířata,“ řekl Bill smutně. „Budu muset počkat, až vyjdou rozšíření.“
„To je zasraně hloupé,“ zakňučel Gustav. „Měli by dát všechno z té staré zase do nové, jaký to má jinak smysl?“
„Vydělat peníze,“ řekl Tom suše a kroutil jeden svůj dred mezi prsty. Bill mu věnoval kyselý pohled, ale věděl, že jeho bratr má pravdu; čím víc balíčků vydají, tím víc peněz jim lidé dají, aby mohli pořídit svým simíkům další věci.
„Už sis vytvořil simíka podle sebe?“ Zeptal se ho Georg. „Stejně, jako v té minulé hře?“
„Jo,“ řekl Bill vzrušeně, vystoupil z náhodné domácnosti, kterou mučil poslední půlhodinu, aby našel v sousedství svůj vlastní dům. „A je to o hodně lepší, protože je můžeš udělat, aby vypadali víc jako ty a ne jako ty ošklivé věci z první hry.“
„No já nevím,“ řekl Gustav, když se před ním na obrazovce objevil simík Bill. „Pořád je dost ošklivý.“
„Hej!“
Tom se ze svého křesla uchechtl, když pozoroval, jak Gustav obdržel plácnutí po hlavě.
„Co je? Neřekl jsem, že vypadá jako ty,“ snažil se Gustav odůvodnit a třel si postižené místo.
Bill se rozhodl ho ignorovat a místo toho obdivovat své simí já. Simík Bill byl zaneprázdněn v kuchyni a vypadalo to, že pálí grilovaný sýrový sendvič.
„Ach, koukej, to je Tom?“ Upozornil Gustav na druhého simíka v domě a Georg se rozesmál.
„To vůbec nevypadá jako on, a co to dělá?“
„Je ve sprše,“ řekl Bill a obrátil oči v sloup. Jako by to nebylo zřejmé. „Je to rozmazané, aby perverzáci, jako jsi ty, neonanovali nad simím pornem.“
„Komu říkáš perverzák?“ Popichoval ho Georg. „Copak si nepamatuješ, co se stalo, když jsi Sims měl poprvé?“
Bill zasténal. „To byla nehoda.“ Už po milionté Bill proklínal skutečnost, že jeho přátelé byli svědky té nešťastné události.
„Jasně,“ řekl Georg s úšklebkem. „Náhodně jsi dal dohromady svého simíka s jeho simím bratrem.“
„V té hře vypadali všichni, kurva, stejně!“ Řekl Bill rozhořčeně, aniž by se odvážil podívat na Toma. Už na ten trapný den skoro zapomněl, a teď to pitomý Georg musel znovu připomenout.
„Měl bys Tomovi udělat holku,“ řekl Gustav vážně. „Tom potřebuje holku.“
Teď byl na řadě Bill se zahihňáním, jak byl jejich směrem zdvihnut prostřední prst jeho dvojčete.
Netrvalo dlouho a simí dvojčata měla simí dívky na flirtování poté, co Bill pozval do svého domu několik náhodných sousedů ve snaze uspořádat večírek.
„Tuhle, s tím výstřihem,“ řekl Georg a ukázal na obrazovku. „Přinuť Toma, aby s ní flirtoval.“
„Ty vole, ty se vážně musíš nudit,“ zabručel Tom, který si nyní pohrával s kytarou a každou chvíli protočil oči nad některou z připomínek přicházejících od kluků.
„Drž hubu, je to zábava,“ odpověděl Georg a mávl rukou. „Možná dokonce budeš mít sex.“
„Nechutné,“ řekl Bill a zkroutil obličej.
Gustav se zasmál. „Ty si myslíš, že sex je nechutný?“
„Ne,“ durdil se Bill a doufal, že se od toho tématu dostanou co nejdřív. „Ale nutit to dělat mého simího bratra nechutné je.“
„Souhlasím,“ řekl Tom, aniž by vzhlédl od své kytary.
„Kromě toho,“ pokračoval Bill. „Oni nemají sex.“
„Cože?!“ Georg vypadal naprosto zděšeně. „Musíš si na to koupit nějaký sexuální balíček nebo co? Takový podvod. Vrať to.“
Bill nedokázal zastavit smích, který v něm vybublal po Georgově výbuchu. „Ne, ty idiote. Jen chci říct, že se to nejmenuje sex, oni dělají woohoo.“
„No, tak je přinuť dělat woo… co to kurva?“
Bill zamžoural na obrazovku; přestal tomu věnovat pozornost na dost dlouho, aby se mohl smát svému kamarádovi, ale teď spatřil, co přilákalo Georgovu pozornost zpátky ke hře.
„No do prdele, vážně?“ Gustav se začal smát tak silně, že mu z úst začaly vylétat kousky popcornu. Bill s hrůzou zíral na svého simíka, který se přímo před jejich očima nacházel ve vášnivém objetí se simíkem Tomem.
„Už zase?!“ zvolal Georg a podíval se na Billa vyčítavě.
Bill zvedl ruce a rychle zavrtěl hlavou. „Já jsem se toho ani nedotkl! Viděl jsi to! Prostě to, kurva, udělali sami od sebe!“ Bezmocně sledoval, jak jeho přátelé houkali nad obrazovkou a aplaudovali, když se simíci konečně rozpojili a nad jejich hlavami se v myšlenkových bublinách objevila srdíčka.
„Vytvořil jsem je jako bratry,“ řekl Bill nešťastně. „Ta hra musí mít nějakou chybu nebo tak něco.“
„Vážně, co je tohle sakra za hru?“ Řekl Georg, stále ještě se smíchem. „Myslel jsem, že to má být pro děti. Tome, právě ses muchloval se svým bratrem.“
Tom se zarazil při vybrnkávání kytarových strun a tázavě se na ně podíval, zřejmě na chvíli přestal vnímat. „Cože?“
„To jsem nebyl já, přísahám,“ dušoval se Bill a kousl se do rtu s pocitem viny, ačkoli neudělal vůbec nic špatného.
Tom pokrčil rameny. „Je to jenom hra.“
Bill ke svému bratrovi pocítil nával náklonnosti a poté samolibě pohlédl na ostatní. „Jo, je to jen hra, přeneste se přes to.“
„Myslíš si, že můžeme přinutit tebe a Toma dělat ve hře woohoo?“ Zeptal se Georg nevinně.
Bill zabouchl notebook, zastrčil si jej pod paži a vyrazil pryč, zatímco se snažil ignorovat Gustavovo a Georgovo zlomyslné chechtání a zcela propásl soucitný pohled, který Tom poslal jeho směrem, než se Bill s rudými tvářemi schoval na palandě.
Jakmile se uvelebil, Bill vyklonil hlavu z palandy, aby se ujistil, že jej nikdo nenásledoval, než znovu zatáhl závěs a otevřel svůj laptop.
2014
Ach bože, ona už je nová?“
Bill se podíval na místo, kde Georg stál u stolu v bytě, který Bill sdílel s Tomem. V ruce měl Billovu hru Sims 3.
„Není zrovna nová,“ řekl Bill a vrátil se zpět k objímání svého buldočího štěněte Pumby. „Vyšla už téměř před pěti lety. Myslím, že tento měsíc vyjde už čtvrtá nebo tak něco.“
„Ježíši, vážně?“ Georg zavrtěl hlavou. „Jaká je tahle?“
Bill pokrčil rameny. „Já nevím, zrovna jsem ji koupil, ještě jsem to nehrál.“
Georg zvedl obočí a položil hru zpátky. „Pět let, a tys to koupil až teď?“
„Jo.“ Bill políbil Pumbovu hlavu a nechal ho vykroutit se ze své náruče, aby mohl utéct a zaútočit na jednu z Gustavových bot. „Chtěl jsem tentokrát počkat, dokud nebudou vydány všechny dodatky, abych hrál se všemi najednou jako s úplně první hrou.“
Bill nikdy nebyl moc trpělivá osoba, nenáviděl čekání na nové věci pro své simíky a v průběhu let byl víc a víc zaneprázdněný kapelou a stěhováním do jiné země, takže měl stále méně a méně času hrát. Nemělo smysl běžet a koupit novou hru, když ani zdaleka nedohrál tu předchozí.
„Řekni Georgovi, co se stalo, když jsi naposledy hrál,“ ozval se Gustav, a Bill si byl jistý, že to je trest za to, že nechal svého psa žvýkat Gustavovu nohu, aniž by ho pokáral. Nebylo to fér; kdyby se Gustavovy nohy neustále nepohupovaly v nějakém rytmu, který zřejmě slyšel pouze Gustav, Pumba by nikdy neměl zájem zaútočit na jeho nohy.
Bill přimhouřil oči nad úšklebkem na Gustavově tváři. „Nevím, o čem to mluvíš.“
„Určitě ano,“ řekl Gustav povzbudivě a Bill ho chtěl zabít. „Slyšel jsem o tom.“
„Cože?“ Georg se k nim posadil na gauč a díval se na Billa s očekáváním. „Co se stalo? Zase se tvůj simík muchloval s Tomem?“ Rozesmál se nad vlastním vtipem a nezdálo se, že by si všimnul Billova smrtícího pohledu.
Bill mohl vidět Toma za skleněnými dveřmi venku na terase. Cigareta mu napůl visela z úst, jak mluvil do svého telefonu a unaveně se poškrábal na čele. Bezpochyby již plánoval blížící se turné pro následující rok. Billovi se rozbušilo srdce a musel sám sobě mentálně znovu vynadat. Opravdu to nebyla jeho chyba, že Tom byl tak hezký.
Vzhledem k tomu, že Bill věděl, že ho Tom nemohl slyšet, rozhodl se to ze sebe prostě vysypat.
„Fajn. Náhodou jsem nechal svůj počítač přes noc zapnutý-„
„Náhodou, jistě,“ řekl Georg a pokýval hlavou.
„Drž hubu, než tě posadím na letadlo zpátky do Německa,“ varoval ho Bill.
„Okay!“ Georg zvedl ruce na znamení kapitulace.
„V každém případě,“ pokračoval Bill. „Neuvědomil jsem si, že hra byla pořád zapnutá, a no, když jsem to zjistil druhý den ráno…“
„Co?“ Georg se zubil od ucha k uchu. „Ven s tím! Dělali simíci Bill a Tom woohoo? Dělali, že?“ Vypadal jako v extázi. „Skandál!“
Bill zavrtěl hlavou a tiše přemýšlel nad morálkou svého přítele.
„Prostě mu to řekni, Bille.“ Gustav vypadal tak vesele, že mu Bill chtěl ten úsměv hned srazit z tváře.
„Oni se, kurva, vzali!“ Vyprskl Bill a přikryl si rukama obličej. Cítil, jak se vedle něj Georg otřásá smíchy a uteklo mu i několik zachrochtání, nad kterými se i Bill zachichotal. „Našel jsem si to on-line, a v té hře je všeobecně známá incestní chyba, okay?“
To přinutilo Georga zavýt ještě hlasitěji.
„Co je tady tak k smíchu?“
Bill vzhlédl a spatřil Tomovu tvář dívající se na ně zpoza pohovky.
„Oženil ses se svým bratrem,“ odpověděl Georg, než se znovu zhroutil v záchvatu smíchu.
„V Sims,“ vysvětlil Gustav.
Tomův obličej změkl, když vycítil Billovo nepohodlí a zřejmé rozpaky. S úsměvem poplácal rukou Billovo rameno. Bill prakticky padl do mdlob, jak bylo jeho rameno jemně stisknuto.
„No, Bill a já prakticky jsme jako manželé, že Bille?“ Tom se loudal směrem do kuchyně a vypadal, jako by mu bylo vše na světě ukradené.
Bill ho pozoroval a v duchu si povzdechl. Občas ho zabíjelo, jak moc svého zatraceného bratra miloval.
pokračování
Bože, to bolo zase tak pekné a vtipné. Veľmi sa mi páčilo ako Bill panikári, keď sa jeho postavičky v hre zbližujú a ako sa Tom tvári spokojne:) Tá jeho poznámka o manželstve bola krásna. Zdá sa, že Tomovi by woohoo neprekážalo ani v reálnom živote:)
Tak tohle je perfektní.
No teeeda, tie Billove postavičky sa mu pekne utrhli z reťaze. 😀
Ale páči sa mi, ako je to Tomovi "v podstate jedno" a ako Billa podporuje 🙂 A tá poznámka o manželstve bola fakt krásna.