autor: ophelia_seven
Flirtování ANEB jak Bill najde způsob, jak uniknout
Bill se rád dohaduje… ale možná, že Tom a Andreas mají pravdu.
Bill cítil hudbu proudící jeho tělem ještě dřív, než se dostali ke dveřím domu toho Gustava, který evidentně nebyl moc typický vysokoškolský student. Bill ve skutečnosti nikdy neměl žádné stížnosti na velikost domu, který sdílel se svou matkou, jelikož to byl docela velký dům jen pro dva lidi (a dokonce i tři se pohodlně vešli), ale Bill si byl jistý, že Gustavův dům by zahanbil i zámek, pokud šlo o velikost a eleganci. Bylo pro něj těžké uvěřit informaci, kterou mu Andreas předal od jejich společného známého, že tam žije sám. Jak může někdo tak mladý jako on bydlet v tak velkém domě?
Andreas tiše souhlasně přikývl, když se na něj Bill podíval s vykulenýma očima. Bill se zazubil a pevněji sevřel ruku svého přítele. V poslední době se hodně hádali, ale od té doby, co jej Andreas přesvědčil, aby šel na tu párty, šlo všechno o hodně hladčeji. Bill si nebyl jistý, jestli představa, že se dostane ven z domu a něco podnikne, způsobila, že se cítil líp, nebo jestli to byl fakt, že Tom sám častěji opouštěl dům a zanechával jej tak méně na hraně. Nezáleželo na tom, co to bylo, hlavně když se poprvé po týdnech cítil v pohodě.
Dorazili ke dveřím a ty se rozlétly dřív, než Andreas mohl dát prst na zvonek. Bill sebou trhl, když se ve dveřích objevil vysoký mladík s širokými rameny a velmi pěknými vlasy, se dvěma otevřenými lahvemi piva v rukou. „Andy!“ Zvolal a Bill se zasmál nad jeho očividnou brzkou opilostí. Párty ještě netrvala příliš dlouho. Bill se ohlédl po ostatních lidech, kteří už byli vevnitř, a viděl, že všichni vypadali docela střízlivě, ale s drinky v rukou.
„Ach můj bože,“ smál se Andreas a Bill si ukradl pohled na svého přítele, zatímco dál sledoval staršího mladíka před nimi, který si jej sotva všiml, jak tam stál bok po boku s Andreasem. „Už jsi opilý?“
„Ještě ne,“ řekl mladík, jeho slova byla stále dost srozumitelná, aby se mohl prohlašovat za střízlivého. Očima sledoval Andreasův pohled dolů na dvě lahve piva v jeho rukách a provinile vytřeštil oči. „Jak se tam dostaly?“ řekl a zavrtěl obočím. Andreas se rozesmál, zatímco Bill pevněji sevřel jeho ruku, aby tak připomněl jeho příteli, že tam, ve skutečnosti, stojí přímo vedle něj.
„Ach,“ řekl Andreas rychle, usmál se na Billa a pak se ohlédl na mladíka před nimi. „Georgu, tohle je můj přítel, Bill. Bille, tohle je Georg.“
Georg po Billovi blýskl úsměvem, podobným tomu, který používal s Andreasem, a Bill prakticky roztál na místě. Bill zaznamenal krásu toho člověka, ale rychle si udělil duševní políček. Možná, že moc neflámoval od chvíle, kdy se s Andreasem stali párem, ale pořád spolu už rok chodili. Jeho řetězec ‚kouření‘ a jednonočních známostí skončil a on to potřeboval mít na paměti, bez ohledu na to, jak moc se opije.
„Takže ty jsi Bill Kaulitz,“ odpověděl Georg, v očích se mu objevilo rozpoznání. Bill se v duchu přikrčil. Měl vytvořenou docela reputaci, ale za ten rok, kdy byl s Andreasem, věci trochu polevily. Už na něj lidi tolik nepokřikovali jako v minulosti.
„Ten jeden a jediný,“ odpověděl Bill rychle s úsměvem, o kterém doufal, že dobře skryl jeho nepohodlí. Pocítil vlnu důvěry z úsměvu, který Georg poslal jeho směrem, a vykročil vpřed blíž k mladíkovi, se kterým se právě seznámil, přičemž pustil Andreasovu ruku. Georg na Billa zvědavě pohlédl a Bill se zasmál a zavrtěl hlavou. „Můžeme dál?“
„Ach! Bože,“ zasmál se Georg v rozpacích a ustoupil, aby pár mohl vstoupit do domu. „Tam v kuchyni jsou drinky,“ ukázal prstem obecným směrem.
Andreas ho poplácal po rameni a zavřel za nimi dveře. „Díky. Jdeme se bavit.“ Sotva stál na místě dost dlouho, aby mohl Georg reagovat; vypadal, jako by se snažil dostat pryč od svého kamaráda tak rychle, jak jen to bylo možné.
„Dobře,“ řekl Georg, jeho oči byly rozptýleny skupinou dívek shromážděných kolem pohovky. „Budu někde kolem.“
„Jak dlouho se znáte?“ Chtěl vědět Bill, zatímco jej Andreas vedl směrem, kde by se měly nacházet drinky. Bill si byl jistý, že se museli seznámit až poté, co spolu on a Bill začali chodit, jinak by se s Georgem na párty už potkal a užil si s ním po svém.
„Od malička?“ Prohodil Andreas roztržitě nazpět, když se prodírali davem, který se zdál být větší kolem kuchyňských dveří. „Naši rodiče se znají ze školy.“
Bill zpomalil své kroky a mezera mezi nimi se zvětšila. Andreas si nevšiml, že jej nechal za sebou a Bill musel zrychlit tempo, aby jej znovu dostihl. „Jak to, že jsem se s ním ještě nesetkal?“ Uvažoval Bill, když dohnal svého přítele v kuchyni.
Andreas po něm vrhl rychlým pohledem, zatímco stál před stolem se sortimentem různých alkoholických nápojů. Přesunul pohled zpátky ke stolu a popadl dvě láhve piva, z nichž jednu podal rovnou Billovi. Bill stále s upřeným pohledem očekával odpověď, takže si Andreas povzdechl. „Protože jsem věděl, že bys s ním flirtoval… jako jsi to právě udělal.“
Billovi překvapením poklesla čelist. „Neflirtoval jsem s ním!“
Andreas s povzdechem obrátil oči v sloup a otevřel si svou lahev s pivem. „Flirtoval.“
„Ne!“
„Na tom nezáleží,“ řekl Andreas a snažil se usmát, ale Bill dokázal říct, že je podrážděný, a Bill začínal být také podrážděný, protože ani nic neudělal. Dokonce dal sám sobě v duchu facku, jakmile tento druh myšlenek vstoupil do jeho mysli.
„Máš pravdu. Nezáleží, protože je naprosto hetero… že?“
Andreas spatřil záblesk naděje v Billových očích. Promnul si čelo a rozhořčeně zavrtěl hlavou. Bez dalšího slova na dané téma se se sklopenou hlavou protlačil kolem Billa, až se prodral davem ke dveřím z kuchyně. Bill stál na místě překvapený, že se jeho přítel chová tímto způsobem, když byly věci mezi nimi dřív tak dobré.
Rozhodl se, že nemá v úmyslu nechat Andrease odejít bez boje, a tak se rychle prodral davem a ovinul své dlouhé prsty kolem loktu svého přítele, jenž mluvil ke skupině lidí, se kterými se Bill nikdy nesetkal. Opravdu, uvědomil si Bill, přičemž se rychle rozhlédl kolem sebe, nikdy nepotkal většinu z lidí, které tam viděl. Andreas se na něj podíval podrážděným pohledem. „Co je?“ Zeptal se hlasitě skrz hudbu.
„Co jsem, kurva, udělal?“ Chtěl vědět Bill. V jednu chvíli byli s Andreasem v pohodě, a za další okamžik ne.
„Nic,“ odpověděl Andreas s přimhouřenýma očima. „Jdi se bavit.“
Bill si odfrkl a pohlédl na svého přítele. „Nikoho tady neznám!“ Argumentoval. Věděl, že dřív na tom nikdy nezáleželo, ale teď se cítil mimo hru, jako by si nepamatoval, co má dělat. A opravdu, to, co býval zvyklý dělat, bylo něco, o čem věděl, že by to dělat neměl, když má aktuálně přítele. Ne, že by jeho přítel dělal myšlenku společně stráveného večera lákavou.
„Nnngh!“ Zavrčel Bill. „Chováš se zase jako nějaká mrcha,“ řekl, a ignoroval rychlý pohled, který dostal od několika dívek ze skupiny, ke které se Andreas okamžitě připojil.
„Podívej, Bille,“ řekl Andreas a přišel blíž, takže jeho slova byla více soukromá. „Uvědomuju si, že možná byla párty špatný nápad, ale dokážu říct, co chceš dělat, tak to prostě běž dělat. Nedržím tě.“
„Řekl jsi mi, že mě necháš se opít a nenecháš mě udělat nic hloupého!“
„Možná bys měl dospět a naučit se nějakou tu sebekontrolu,“ zasyčel Andreas přes dunění hudby, a rychle se otočil, takže zanechal Billa ublíženého a podrážděného.
Bill se rychle napil svého piva a zamířil zpátky do kuchyně pro další. Pokud si s sebou Georg mohl nosit dvě, tak mohl i on. Popadl k tomu ještě i třetí a nevěnoval pozornost pohledům, které dostával od ostatních, když se prodíral zpět do obývacího pokoje. Našel si prázdné místo na konci pohovky, kde mohl sedět, trucovat, a pít své pivo.
To teda byla párty. Rozhodně se bavili jako kdysi.
Bill si naklonil hnědou láhev ke rtům, zapíjel své podráždění vlažnou tekutinou. Tenhle dav, vysokoškolský dav, byl jiný než ten, na který byl zvyklý. Tito lidé, jak dokázal říct, nebyli zvyklí na něj, nebo na jeho vzhled, jako jeho starý dav. Předtím mohl mít skoro každého v místnosti, koho chtěl, ale tenhle starší dav se zdál být zdráhající dokonce uznat jeho existenci. A tak skončil na gauči, kde seděl skoro hodinu sám, pil jedno pivo za druhým, aby utopil svůj smutek, a nakonec ztratil přehled o Andreasovi.
Překvapilo ho, když ucítil, jak se gauč vedle něj pohnul a otočil hlavu do strany už předem vyzbrojen bojovnými slovy zaměřenými na toho, kdo napadl jeho prostor. Nicméně ta slova se mu vytratila z úst, jakmile spatřil, že oči, se kterými se setkal, jsou totožné s jeho vlastními.
„Co tady, sakra, děláš?“ Zeptal se Bill svého bratra ostřeji, než měl v úmyslu. Prostě neměl vůbec dobrou chvíli a možná by měl být vděčný, že na té párty zná alespoň jednu další osobu.
Tom pokrčil rameny, tahal se za tričko, dokud lem nebyl v půli jeho stehen. „Andreas mě pozval.“
Billovy oči se rozšířily šokem. „Cože? Proč by to dělal? „
Tom opět pokrčil rameny, podíval se na svého bratra, a pak na lidi kolem sebe, kteří tančili a pili. „Řekl mi, že bych se mohl seznámit s lidmi, protože, jak víš, už tady vážně nikoho neznám.“
„No,“ Bill si povzdechl a mávl rukou ve vzduchu směrem ke všem lidem, kteří jej celý večer ignorovali. „Možná by ses měl jít seznamovat.“
„Měl jsem to v plánu,“ odpověděl Tom s polovičním úsměvem. „Ale pak jsem uviděl jednoho osaměle vypadajícího kluka sedícího na pohovce, který se rozhodně nebaví, a navzdory tomu, jak můžu říct, že je asi opravdu zlý na všechny lidi kolem něj a nezaslouží si mé sympatie, myslel jsem, že bych přišel a zjistil, proč je tady sám a ne se svým velmi vysoce okouzlujícím přítelem. „
Bill si všiml sarkasmu v bratrově hlase a okamžitě ho praštil do ramene, což způsobilo, že se Tomův úsměv rozšířil, jak si třel bolavou kůži pod rukávem svého trička. „Nevím, proč ty jsi mě viděl,“ řekl Bill hořce, „nikdo jiný mě nevidí.“
Tom naklonil zamyšleně hlavu, než odpověděl: „Já tě vždycky vidím.“
Bill otevřel ústa, aby zareagovat, ale byl okamžitě přerušen osobou, která vypadala, jako by ho mohla rozdrtit, kdyby opravdu chtěla. „Kdo jsi?“ Zeptal se mladík a Bill se zabořil hlouběji do gauče pod jeho tázavým pohledem.
„Ehm… Bill…“ řekl, nejistý, jakým způsobem se na něj bylo díváno.
„My se známe?“ Mladík přimhouřil oči a prohlédl si Billa odshora dolů, jako by jej hodnotil. Bill se najednou cítil velmi nepříjemně mezi tím klukem a Tomem. Na okamžik zapomněl, jak dýchat. „Máme spolu přednášky?“
Bill zavrtěl hlavou, zatímco mladík natáhl ruku a zahýbal prsty, jako by se snažil přiřadit jméno ke tváři chlapce, se kterým se nikdy nesetkal. „Přišel jsem s Andreasem.“ Ruka se ve vzduchu náhle zastavila a mladík na něj znovu přimhouřil oči.
„S kým?“
Tom se vedle Billa uchechtl, čímž mu připomněl, jak blízko sedí, a Bill si musel ručně vytlačit vzduch z plic a pak jej nasát zpátky. Ochránil by jej Tom, kdyby na něj ten mladík zaútočil? Bill si byl jistý, že s tím klukem v minulosti nic neměl, ale bylo velmi pravděpodobné, že znal někoho, s kým něco měl, a nacházeli se na pokraji odhalení věcí před jeho bratrem, které Bill rozhodně odhalit nechtěl.
„On je uh… přátelí se s Georgem,“ vysvětloval Bill a zdálo se, jako by řekl tu správnou věc, protože mladíkovi se rozzářily oči a Billovi došlo, že to musel být ten týpek Gustav, který chodil na vysokou školu a byl zřejmě velmi, velmi bohatý. Bill si jej prohlédl odshora dolů; nevypadal, jako by byl bohatý, jak byl oblečený ve starých vybledlých džínách a tričku nějaké kapely, ale Bill věděl lépe než kdokoliv jiný, že vzhled není všechno.
„Ach!“ Mladík, který mohl být Gustav, přikývl s úsměvem. „Jo, Andreas!“
„Jo,“ vydechl Bill a Gustav očima sklouzl k jeho bratrovi.
„Ty jsi Andreas?“ Zeptal se, a Bill se zasmál, když si uvědomil, že Gustav je jen o něco opilejší než dřív Georg.
Vedle Billa jeho bratr zavrtěl hlavou. „Tom.“
Gustav přeskakoval přimhouřenýma očima tam a zpět mezi oběma chlapci, zřejmě zmatený. „Můj bratr,“ dodal nakonec Bill a zkřížil si ruce na hrudi, stále s lahví piva v jedné z nich, zatímco další dvě láhve stály prázdné u jeho nohou.
„Jo, jasně, jasně,“ Gustav znovu přikývl. „Neviděli jste Georga, že ne?“
Bill zavrtěl hlavou a pokrčil rameny. „Ne, už asi hodinu ne.“
Gustavův nadějeplný obličej se protáhl a Bill bojoval s úsměvem. Stále byl ve špatné náladě, ale Gustavova alkoholem vyvolaná odměřenost byla celkem zábavná. Gustav vypadal, jako by se chystal říct něco dalšího, ale pak něco koutkem oka upoutalo jeho pozornost, a všechnu obrátil za oba chlapce na gauči. „Hej!“ Vyštěkl, rychle se vrhl kolem nábytku a po cestě trochu klopýtnul. „Žádné zvracení na fíkus! Naučte se, jak v sobě, kurva, udržet alkohol! „
Bill se stále usmíval a pochechtával sám pro sebe, když otočil hlavu a podíval se na svého bratra, ale vážnost na jeho tváři rychle vymazala pobavení z té Billovy.
„Proč nejsi s Andreasem?“ Chtěl vědět Tom a Bill se zamračil, dopil zbytek svého piva a uvědomil si, že potřebuje ještě jedno. Proč nemůže být Tom víc jako všichni ostatní a prostě ho ignorovat?
„Obvinil mě z flirtování s Georgem, a pak se připojil ke skupině děvek a řekl mi, abych se šel bavit sám.“ Tom se na něj zvědavě díval a Bill se rozzlobil. „Je to pravda!“
„Proč by to dělal?“ Tomova otázka byla jemná, neobviňující, a to bylo to jediné, co Billa zadrželo, aby jej úplně ignoroval.
Bill pokrčil rameny. „Řekl, že jsem flirtoval a v podstatě řekl, abych si šel užívat.“ Tom se na něj jen díval, nic neříkal, a z nějakého důvodu jej to povzbudilo, aby mluvil, nebo to možná bylo pivem. Ale každopádně se přistihl, jak svému bratrovi podává víc informací, než původně zamýšlel. „Já ani nevím, proč mě přemluvil, abych sem šel; zná historii, kterou mám s večírky.“
Tomovy oči se proměnily v tázavé. „Což je…?“
Bill si odkašlal a vtiskl se hlouběji do gauče, přál si, aby měl víc piva. Poklepal svými dlouhými nehty na sklo láhve, když odpověděl. „Byl jsem trochu… promiskuitní.“
V Tomových očích se objevilo pobavení a Bill zjistil, že se dívá všude jinde než do tváře svého bratra, když ucítil víc tepla nahrnujícího se do jeho už tak vyhřátého obličeje. „Můj malý bratr je sexuální ďábel!“ Zajásal Tom a sám pro sebe se rozesmál.
„Ne!“ Popřel rychle Bill s pohledem upřeným do Tomových očí. „Byl jsem- bylo to všechno jako pomsta.“
„Jo, jasně,“ souhlasil Tom poklidně, „protože jsi byl naštvaný na mámu.“
„Ano!“ Sykl Bill a přimhouřil oči na svého bratra, který mu očividně nevěřil. Tom neodpověděl, a na špičce Billova jazyka bylo obvinění, které vypustil do vzduchu mezi nimi. „Myslíš si, že jsem děvka.“
Tom se ušklíbl a vydechl. „Nestaráš se o to, co si myslím, pamatuješ?“
Bill zavrčel, zvedl se z pohovky a zamířil rovnou do kuchyně pro další alkohol, přičemž ignoroval bratra, který volal jeho jméno. Popadl další dvě láhve piva, než ucítil ruku na zádech a tvář přibližující se k jeho uchu.
Otočil se, připraven hodit nějakými dalšími slovními údery na svého bratra, ale byl rychle rozhozen zvídavou tváří před sebou. Georg byl rozhodně opilý, a o dost zatraceně atraktivnější takhle zblízka. Jejich tváře byly centimetry od sebe a Bill se lehce usmál, když se Georg zeptal: „Bavíš se?“
„Mnohem víc teď, když jsi tady,“ zaflirtoval Bill, zazubil se a naklonil hlavu na stranu. Bylo to snadné. Snadné vklouznout zpátky do života, který si vytvořil, když byl stále ještě fixovaný na Toma, než dokonce Andreas vstoupil do obrazu. Bylo snadné, aby se stal Billem, který mohl mít, cokoli chtěl, když se tak usilovně snažil uniknout věcem, které měl přímo před sebou.
autor: ophelia_seven
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Je vidět, že Andreas není až zas tak hloupý, protože myšlenkové pochody svého přítele dokázal odhadnout docela přesně. Ani se mu už nedivím, že se naštval, v poslední době mu Bill dává pěkně zabrat a nervy máme všichni jenom jedny. Opravdu, jak děj postupuje, stává se Andy mou nejoblíbenější postavou.
Zato pokud jde o dvojčata…fackovat to od rána do večera. Tom je zatracený provokatér, ať mi nikdo nevykládá, že bráchu takhle nevytáčí schválně. A Bill? Už mě přestává bavit, jak se pořád lituje. Lehký to sice nemá, to je pravda, ale co vyřeší tím, že se většinu času chová jako debil a dělá blbosti, kterýma všechno jenom zhoršuje? Co teď jako hodlá udělat? Vyspat se s Georgem? A co tím dokáže? Nejvíc ublíží sám sobě, protože pak už nikdy v životě nikomu nevymluví, že není děvka…
Souhlasím z tebou Ireth Bill by měl něco ze sebou dělat a Tom by měl jej provokovat.
Já to zase vidím tak, že se Andreas zachoval jako pitomec a ne jako někdo, kdo se snaží vylepšit svůj vztah s přítelem. Tímhle způsobem se rozejdou, aniž by se Tom jakkoli přičinil. Pokud má obavy, že Bill bude flirtovat s jinými, neměl ho tam brát, nebo se měl držet blízko něho, aby dal případným zájemcům najevo, že tenhle kluk je zadaný.
Když to tak shrnu, jako kreténi se chovají všichni tři. U Toma akorát netuším jeho motivaci.
Díky, těším se na pokračování.
Andy ma sklamal, veď sa predsa dohodli, že na Billa bude dávať pozor a ten sa naozaj snažil neflirtovať. Andy sa zachoval ako niekto, kto má už svojho priateľa po krk, to sa stáva, ale nemal by obviňovať toho druhého. Príchod Toma ma potešil, len ma mrzí, že ho od seba vlastne odohnal:( som zvedavá čo z toho nakoniec bude. Je mi stále ťažko na duši pri tejto poviedke. Možno predbieham, ale zatiaľ je prvou z tých, ktoré prekladáš Zuzu, ku ktorým som si nevytvorila ten pocit, že ju budem čítať znovu. Všetky ostatné mám v mobile a vraciam sa k nim. Som zvedavá či sa tam dostane aj táto. Zatiaľ ma všetci zúčastnení neskutočne štvú a je mi z toho strašne smutno. Dúfam, že sa to už zlepší. Ten Georg sa tam nemal ocitnúť, to už je vážne moc. Ešte dúfam, že zakročí Tom, keď už Andy sklamal…
Ďakujem za skvelý preklad a aj za všetky tie smutné pocity.
Všichni kluci mají svoje chyby a chovají se v týhle povídce ne zrovna nejlíp. Tak jako tak nejradši mám Toma, je to sice provokatér, ale on Bill potřebuje vedle sebe někoho takovýho, aby se přestal pořád litovat a chovat se jako primadona. No, a Andy… Dneska se nezachoval nejlíp, ale na druhou stranu s Billem je to opravdu těžký… Takže nechci ho soudit, ale moc jsem jeho chování nepochopila, možná už měl prostě všeho dost, což by bylo i docela věrohodný 🙂
Jsem moc zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál. Hlavně se modlím, aby Bill neudělal nějakou blbost s Georgem. To už by u mě asi definitivně skončil.
Díky moc za překlad a nemůžu se dočkat dalšího dílu 🙂
Já Andrease naprosto chápu. Taky by mě už nebavily Billovy výkyvy nálad. Možná tohle nebylo až tak hrozné, jako jiné věci, co mu Bill udělal, ale jelikož jsem té povahy, že mě jen tak něco nevytočí ale všechno se to ve mně naopak hromadí a pak při nějaké malé blbosti vybuchnu, tak Andyho chápu, možná je podobného ražení a prostě to na něj všechno dopadlo až teď. Já osobně bych neřekla, že se zachoval jako pitomec. Proč? Je to Billův život a Andy mu věčně nemůže stát za zadkem, aby Billa zachraňoval.
Tom je pěkný provokatér. Jde vidět, že stále i po těch letech moc dobře ví, jak bratra vyprovokovat a jak správně zvolil slova, aby Billa naštval nebo vytočil. Každopádně musím říct, že si ty jeho kousky někdy pořádně užívám. 😀 Jen bych pořád ráda věděla jeho pocity ohledně toho všeho, dost mi to chybí.
A Bill? Já nevím. Toho asi taky na jednu stranu chápu. 😀 Sám se ještě nesmířil se vším co se mu stalo a Tomova přítomnost v něm zase vyvolala něco, co v sobě tak dlouho potlačoval a podle mě najednou neví, co by chtěl. No a alkohol a Tomovy narážky spolu s Andyho naštváním mu taky moc nepřidaly a právě proto se rozhodl s Georgem začít pořádně flirtovat.
Jsem opravdu zvědavá, jak tahle párty nakonec skončí! 😀
Moc děkuji za parádní překlad a těším se opět na další díl! 🙂
Na jednej strane ma Andy trošičku sklamal, ako Billa na tej párty opustil, keď sľúbil, že bude s ním. Keď sa bál, že bude Bill flirtovať, tak ho tam nemal brať. Na druhej strane však chápem, že už má Billovho správania v poslednom čase plné zuby a nemôže ho stále kontrolovať, to sa musí naučiť Bill sám.
Tom ma síce baví, ako Billa provokuje, ale je pravda, že ho provokuje naschvál, pričom ani netuším jeho motiváciu.
A Bill – no tak ten mi už parádne lezie na nervy. Dobre, nemá to ľahké, ale už to proste preháňa. Aj teraz – čo si akože sľubuje od toho flirtovania s Georgom? Pomstiť sa Andymu aj Tomovi, vrátiť sa k starým zvykom, vyspať sa s Georgom a dokázať, že je fakt 'děvka'? (Nenapadol mi žiadny slušný slovenský ekvivalent :D)
Ďakujem za preklad a som fakt zvedavá, ako tá párty dopadne.