Live my life 28.

(Tom)

Cesta domů i přivítání v podobě grilovací hostiny bylo super. Byl jsem rád, že jsem to tam přežil a ovládal se natolik, abych nepřizabil Daniela. Celou dobu, co jsme byli s rodiči, jsem po Billovi pokukoval. Už se celkem opálil, takže jeho pokožka měla zajímavý bronzový nádech. Připadal mi naprosto kouzelný, jak tam ležel na lehátku a usrkával studený nápoj. Sem tam lehce zčervenal, když si všiml, jak na něj ustavičně zírám. Jeho jemné úsměvy mě v tom ale ještě víc podporovaly. Zbožňoval jsem to.

Naši nám sami nabídli, ať si jdeme odpočinout dovnitř. Neváhali jsme ani vteřinu. Jakmile jsme zapadli za dveře mého pokoje, začali jsme se pořádně vítat. Konečně jsem se mohl pořádně nabažit jeho blízkosti. Mezi líbáním jsme se dostali do postele a zůstali tam pěkně dlouho. Laskal jsem ho úplně všude, nebral jsem si servítky. Kůže mu vlhla, jak mu ze mě bylo horko. Vzrušovalo mě to a v některých partiích jsem se schválně trošku loudal.

Když přišel návrh na koupel, neodmítl jsem. Aspoň se trošku osvěžíme. Ale jak tam tak stál s vystrčenou prdelkou, nemohl jsem to nechat bez povšimnutí. Trošku sebou cuknul, jak ho to překvapilo, ale neodporoval. Naopak. S lišáckým výrazem jsem k němu přistoupil a zaměřil se na jeho dolní okrasu. Pravda, využil jsem novou techniku, co jsem se dozvěděl od kluků, že je poměrně dost oblíbená a očividně to zabíralo i na Billa. Z masáže hráze se vyvinula snaha nespadnout pod vlivem přílišné slasti do vany. Ta byla už plná až po okraj, takže jakmile jsem dodělal svou prácičku, museli jsme jí trošku vypustit, jinak bychom vytopili koupelnu.

Spokojeně jsem se opřel a sledoval Billův stále ještě roztoužený výraz, který se ale pomalu a jistě měnil v záludný úšklebek. Proč, to jsem pocítil hned vzápětí, kdy mě prsty jeho nohou polochtaly na přirození. Škublo mi v podbřišku. To mi ještě nikdo nedělal, a i když bych to neřekl, tak to bylo dost rajcovní. Pak ale sám aktér uznal, že to nestačí a dal se na osvědčené metody horní končetinou. To byla jistota.
Uklidnili jsme se, vykonali to, co se ve vaně normálně dělá, když už jsme tu tak pěkně byli, a přemístili se zpátky do postele. Billovy vlasy mě příjemně studily a já se cítil maximálně spokojený. Bylo mi nádherně, když jsem byl zase doma, ve svém prostředí, daleko od všech otravných kazišuků a křenů. Byli jsme u nás, na mojí půdě a já ho měl u sebe. S tímhle úžasným pocitem jsem usínal.

A probouzel jsem se pod vlivem něčeho velice příjemného. Díky bohu tentokrát to byl můj klučina a ne nikdo z chatky, bez jakékoli urážky jejich směrem. Ale každý přece musel pochopit, že jemu jsem dal přednost. Pousmál jsem se a pohladil jeho záď. Došlo mu, že jsem vzhůru a věnoval mi pohled.

Tak nějak přirozeným sledem událostí jsme se přeorganizovali do polohy na bok. Ta přímo vybízela k laskání a polibkům po straně těla. Byl tak nádherný. Při měsíčním osvětlení vypadal maximálně elegantně a svůdně. Zkrátka jsem neodolal a prohloubil polibky do trošku dravější formy. Jako odezva mi přicházely vzdychy z jeho úst.

Dokonce mu to přišlo málo a jeho prsty navedly moji ruku na jeho půlky. Pousmál jsem se a usoudil, že to bude pohodlnější s malou výpomocí. Sáhl jsem pro lubrikant a začal si ho pěkně opracovávat. Slastně mručel a já ho fascinovaně pozoroval. Imponovalo mi, jak reaguje na pohyby mých prstů uvnitř jeho útrob. Po nějaké chvíli se v něm dva z nich úplně ztrácely. Taky mi bylo slovně naznačeno, jestli bych nemohl přidat. Co bych pro něj neudělal.

Sedl jsem si nad něj, když se překulil na bříško a vystrčil na mě prdelku. Nestydatě se prohýbal v zádech a říkal si o každý další zásun. Skoro jsem tomu až nemohl uvěřit. Stejně jako když mi šeptnul, že to chce. Teď. Tady. A hned. Popravdě jsem to nečekal a byl jsem z toho tak vyjevený, že jsem se zeptal, jestli ještě nepočkáme. Ale jeho vzrušený hlas a opakované potvrzení mluvilo za vše.

Párkrát jsem nervózně zhluboka nasál vzduch do plic a polkl. Opustil jsem rukou jeho tělo a nechal ho, aby se ke mně otočil čelem. Bože, je to tady. Hlavně to nepokazit. Strašně jsem chtěl, aby se mu to se mnou líbilo. Samozřejmě jsem byl zvědavý i na to, jak si budu připadat já, ale jeho potřeby byly v každém směru přednější. Bylo to poprvé. A to se nikdy nezapomíná.

Přidal jsem gelu, co to šlo, abych měl jistotu, že to půjde hladce, a přidržel si penis u jeho otvůrku, abych ho dobře nasměroval. Neustále jsem se ujišťoval očním kontaktem, zda je všechno v pořádku a pomalu do něj začal pronikat špičkou. Cítil jsem, jak se napíná jeho tělo a prvotně se tomu trošku bránil. Přirozená reakce těla. Díky předchozí přípravě se ale jeho zadeček celkem brzy umoudřil a usoudil, že mě pustí dál. Neměl jsem tušení, zda má strach, ale já byl nervózní jako pes.

Neustále jsem ho hladil a usmíval se na něj, aby věděl, že to můžeme kdykoliv ukončit, pokud to na něj bude moc. Ale on nic neřekl ani nenaznačil. Postupně jsem se v něm ocitl velkou většinou přirození a on mi dal znamení. Šel jsem až na doraz. Lehce se přizdvihl na loktech a políbil mě chvějícími se rty. Byl to ten nejkrásnější pocit, jaký jsem kdy zažil. Naše vzájemná důvěra se právě zvýšila asi tak o tisíc procent a společná sexuální energie začínala proudit.

Svíral mě v sobě těsně, až jsem měl pocit, že se snad nebudu moct pohnout. Bylo to šílené a maximálně vzrušující. Líbal jsem ho a děkoval mu tak za tu možnost splynout s ním v jedno tělo. Objal si mě nohama a tím celou scénu ještě umocnil. Víc jsem rozhoupal pánev, a najednou jsem pocítil, jak mi šel naproti. To už jsem s jistotou věděl, že je všechno v naprostém pořádku a přestal jsem se podvědomě bát, že mu ublížím. Začal jsem se tomu oddávat v plné míře a on mi to vracel.

Šílel jsem z něj. Jako nikdy z nikoho. Toužil jsem, aby to nikdy neskončilo. Naslouchal jsem jeho stenům a přidával v rychlosti a přirážel do jeho útloučkého pozadí, až ustal ve své akci a já věděl, že jsem uspěl. Ten pocit mi dodal zadostiučinění a sám jsem do něj vpustil životodárnou tekutinu.

Miloval jsem ho.

Jestli jsem se do něj předtím zamiloval, nevím, co se mnou udělal teď. Ale zbožňoval jsem to.

(Bill)

První vteřiny poté byly nádherné. Uvolnilo se mi celé tělo a já měl pocit, že neovládám jediný sval. Jako bych se nacházel svou myslí někde mimo realitu. Zhruba do minuty se to ale ve mně všechno obrátilo a já cítil, jak se mi derou slzy do očí. Samotného mě to překvapilo. Byl jsem tak vykolejený, že jsem dokázal na Tomovy dotazy plné obav jen kývat ano – ne. Objal mě a držel, dokud jsem se z tohohle stavu nedostal zpátky do normálu. Okolí očí jsem měl úplně mokré, ale usmíval jsem se.

„Vážně ti nic není, Billi?“

Zavrtěl jsem hlavou.

„Byl to ten nejkrásnější pocit v životě… já… promiň, že jsem tě vyděsil. Asi to bylo dojetí.“

„Alee… pojď sem.“

Znovu si mě chytil a hladil mě. Přivřel jsem oči. Cítil jsem se úplně vyčerpaný, že bych se ani nepostavil na nohy. Zároveň jsem si nepamatoval, kdy bych byl spokojenější a šťastnější. Kolikrát jsem nechápal, jak někdo může dělat takové scény kvůli sexuálnímu životu, jak bez toho nemůže vydržet pomalu ani dva dny. Teď jsem to pochopil. Měl jsem pocit, že pokud se s Tomem nebudu milovat pravidelně, asi umřu. Přísahal bych, že orgasmus je návykový.

Zbytek noci jsme se mazlili a líbali pořád dokola, jako by nás měl někdo co nevidět odloučit. Až nad ránem na nás padla totální únava a usnuli jsme oba snad během pěti minut. Když jsem se pak vzbudil, culil jsem se od ucha k uchu. Stále jsem na sobě cítil, že to nebyl sen. Přemýšlel jsem, jak budu dneska sedět, ale ničeho jsem nelitoval. Časem se dá zvyknout na všechno a tohle si nenechám ujít, ani kdybych si měl pořídit nafukovací kruh.

Jemňounce jsem líbnul Toma na rty. Byl tak rozkošný, když spal. Neurčitě zafuněl a olízl si rty. Pozoroval jsem ho. Zkrátka jsem nemohl přestat. Lehce se mu třepetaly řasy. Zkoumal jsem jeho tvář a zapisoval si do paměti každý její záhyb. Po nějaké době se ta dvě čokoládová kukadla otevřela a ústa se mu roztáhla do úsměvu.

„Dobré ráno.“

„Dobré, lásko.“

Věnoval mi polibek a majetnicky mě pohladil po zadečku. Mírně se při tom ušklíbl. Trochu jsem pod tím jeho výrazem zrudnul, ani nevím vlastně proč. Ale to by nebyl on, aby toho nevyužil.

„Snad se přede mnou nestydíš?“

„Jen maličko.“

„Ahaa… maličko… a za co přesně? Za to, jak sis o to v noci řekl?“

„Hele!“

„Vždyť říkám jen pravdu, nebo ne?“

„No… to sice ano, ale takovým způsobem, že vypadám jako nedočkavý úchylák!“

„Billi… ten, kdo čeká na první milování skoro do osmnácti, rozhodně není úchylák.“

„Jo, ale ty máš dokonalou schopnost přimět člověka, aby si to o sobě myslel.“

„Vždyť víš, že tě jen škádlím. A že bych včerejší noc za nic nevyměnil.“

„Vážně?“

„Smrtelně vážně.“

„Na co bys přísahal?“

„Mmm… na Barona a Pumbu?“

„Dobře… to je důvěryhodná záruka.“

„Přece si nemyslíš, že bych ti to říkal jen tak.“

„Samozřejmě, že ne. Jen… znáš to. Prvotní zvědavost.“

„Je mi to jasné. Ale ujišťuju tě, že to byla ta nejžhavější noc.“

Spokojeně jsem se usmíval. Tom mi mezitím pořád hladil zadeček.

„Copak… pořád si ho nějak chráníš.“

„Spíš si užívám tu strukturu. Zbožňuju ho… zvenku i zevnitř.“

„Tyyy…“

Začal jsem se smát a úplně zrudnul. Lehce jsem ho pleskl přes paži.

„No co.“

„Opovaž se tohle říkat na veřejnosti.“

„Proč?“

„Je to… osobní… intimní.“

„Je to rajcovní.“

„Hele… je mi jasný, že ti asi nezabráním, aby ses pochlubil kamarádům. Ale buď té lásky a nedělej to, když budu u toho. Propadl bych se studem.“

„No dobře, že jsi to ty.“

„Děkuju.“

„Nemáš zač. Ty klidně můžeš přede mnou říkat, jak jsem úžasnej v posteli.“

„Bože… tvoje sebevědomí bych chtěl mít.“

„No počkej, počkej… to přece není jen sebevědomí.“

„Neee?“

„Ne… teda,… aspoň ses netvářil, že by to nebyla pravda. A tvoje sténání taky byla docela jasná indicie, že jsem úžasný.“

„Tomeee… dost už.“

„Dost čeho? Billi, za to se přece nemusíš stydět. A přede mnou už vůbec ne. Miluju, když vzdycháš.“

Červenal jsem se jako rozkvetlá maková louka. Políbil jsem ho a jemně si skousl dolní ret.

„Jsi úžasný.“

Měl pravdu. Pochvala na jeho umění byla oprávněná. A nebylo to jen kvůli tomu, jak byl obdařený, nebo jakou měl výdrž. Šlo i o ohleduplnost, trpělivost a lásku, kterou mi při tom dával najevo. A proto si zasloužil odměnu.

autor: Neilinka