Lost to be found 48. (2/3)

Večeře toho dne se odehrávala ve velmi dusné atmosféře. Byla to poslední večeře, kterou trávili v

pěti lidech. Zítra po snídani Gordon naloží Setovy sbalené věci do auta a odveze jej do Freiburgu k jeho známému. Někdo by řekl, že bylo malinko směšné, jak se všichni cítili ohledně Setova odjezdu, ale za ten čas, co spolu trávili v sídle, si na sebe minimálně zvykli. Nejednalo se o bůhví jak hluboké city a nesmrtelná přátelství, ale přesto bylo těžké přijmout fakt, že tohle loučení bude znamenat sbohem navždy. Set s Trümperovými odjet nemohl a Trümperovi neměli důvod se sem vracet, když je tu nebude nic držet. Pro Alindu udělali, co mohli, když jí zařídili, že její hrob nebude dotčen a ona bude moct odpočívat v pokoji, ale víc se od nich nemohlo očekávat vzhledem k vzdálenosti od jejich bydliště. Setův pokročilý věk byl také jednou z věcí, která dělala toto rozloučení definitivním.

Po jídle se dva nejmladší ze skupiny zvedli a postarali se o úklid a umytí nádobí. Mezitím dospělí seděli u stolu, po většinu času svorně mlčeli a zapíjeli okamžik tím samým rumem, který posledně Tomovi způsobil pořádnou kocovinu. Oba mladíci byli více než vítání si k nim přisednout, ale Tom se omluvil, že by šel raději do pokoje. Bill vklouzl dlaní do jeho ruky a omluvil se slovy, že se jejich dýchánku také nezúčastní.

„Bille, mohl bys přece jen na chvíli zůstat?“ požádala Simone, když se oba chlapci přiblížili k východu z kuchyně. Bill se podíval na svou mámu a pak pohled stočil k Tomovi, který vypadal zmateně. Nelíbilo se mu, že chce Simone mluvit jen s Billem, protože si připadal z konverzace vynechaný a tím pádem se domníval, že něco provedl a mluvit se bude právě o něm. V Billových očích si přečetl, že kvůli němu klidně odmítne, ale Tom jen krátce pokýval hlavou, že je v pořádku, pokud zůstane.

„Jdi napřed. Přijdu hned za tebou,“ usmál se, poslal Tomovi vzdušný polibek a s malým stisknutím jeho ruku pustil. Tom se otočil a odešel. Bill se obličejem vrátil do místnosti a přešel ke stolu.

„O co jde?“ zeptal se očividně nervózní, že se tam musí zdržovat, když ho to táhne někam jinam.

„Posadíš se prosím?“ kývla Simone k volné židli. Bill si dramaticky povzdychl, ale matčinu prosbu nakonec přijal jako rozkaz.

„Včera jsem vás s Tomem hledala, kde jste byli?“

„Nikde,“ odpověděl Bill popravdě.

„Nenašla jsem vás ani v jednom pokoji a obě postele byly ustlané,“ pozvedla Simone obočí.

„Oh! Přespali jsme v západním křídle v tom starém pokoji,“ prozradil.

„Proč?“ Bill si těžce povzdychl.

„Tom vás slyšel mluvit o definitivním stěhování odsud. Uvědomil si, že za pár dní bude muset odjet a docela špatně to nese. Po většinu času sedí, kouká do zdi a nemluví.“

„To byla vlastně druhá věc, na kterou jsem se tě chtěla zeptat, co se s Tomem děje,“ povzdychla si Simone.

„Nechtěl jsem ho nechat o samotě. Dnes vypadal o malinko líp, ale stejně si myslím, že to nesnáší moc dobře a jen se snaží předstírat, abychom si nedělali starosti. Šel tam nejspíš i teď,“ odhadoval.

„Tak mu tam zanes nějaké deky navíc,“ pokynula mu.

„Zůstanu tam s ním i dnes. Vypadal, že jedině se mnou vedle něj může klidně spát. První noc vůbec nespal.“

„Dobře, tak jdi za ním, ať není sám,“ propustila jej Simone a Bill se okamžitě zvedl. Popřál všem v místnosti dobrou noc a šel do svého pokoje. Pobral všechny věci, které sem s Tomem ráno přinesli, plus nějaké věci navíc, vypojil přímotop z nabíjení a zamířil rovnou do západního křídla. Ani se nešel přesvědčit, jestli pro dnešní noc Tom nezměnil názor a nečekal na něj ve východním křídle.

„Tomi? To jsem já,“ ohlásil svůj příchod, když otevíral dveře do jeho pokoje. Tom přiskočil, aby Billovi pomohl od věcí, které držel v rukách. Bill poděkoval a volnou rukou za sebou dveře zaklapl. „Dnes by ta příšera měla vydržet celou noc. Nechal jsem ji v nabíječce celý den, tak snad to bude okay,“ zamumlal a postavil přímotop na stejné místo jako noc předtím, aby teplo, které vyzařovalo ven, ohřívalo především vzduch, který se válel v blízkosti postele. Bill ze sebe shodil mikinu, kterou si navlékl na pyžamo, jež na sebe hodil už před večeří, když se s Tomem rozhodli provést večerní očistu – tentokrát odděleně, aby se tím nemuseli zabývat později. Kus oblečení přistál na pohovce a Bill se začal věnovat věcem, které přinesl. Podal Tomovi deku, aby ji naaranžoval pod přikrývku, jak byli zvyklí a při té příležitosti nenápadně vklouzl dlaní pod polštář na té straně postele, kde obvykle spal. Upustil na prostěradlo vše, co v ruce svíral a pod záminkou, že chtěl porovnat mírně pokrčené prostěradlo, se zase stáhl zpátky.

„Stavil jsem se u tebe, abych si vzal laptop, nevadí?“ vzpomněl si.

„Oh, omlouvám se. Úplně jsem ti ho zapomněl vrátit,“ vyslal k Billovi omluvný pohled.

„To nevadí. Nijak extra jsem ho nepotřeboval,“ ujistil Toma s úsměvem a přístroj zapnul. Doufal, že by si mohli pustit nějaký film, avšak neodolal pokušení a po otevření internetového prohlížeče najel do složky historie a sjel pohledem přehled odkazů, které byly v poslední době spuštěny. Zastyděl se, když si myslel, že by Tom projížděl nějaké nemravné webové stránky pro dospělé. Vždyť Tom nemohl ani tušit, že něco takového se na internetu dá najít, tudíž jej nejspíš ani nenapadlo se po něčem takovém pídit. Co Billa ale překvapilo, byl fakt, když na něj vykoukl seznam stránek, který se v drtivé většině případů týkal lidských pocitů, vlastností a lidského chování. Nebyl si úplně jistý, co přesně Tom hledal, ale představu si udělal. Na projíždění všech článků nebyl čas, a navíc už teď prakticky narušil Tomovo soukromí tím, že se vydal po elektronických stopách jeho surfování. S nepříjemným pocitem viny prohlížeč vypnul a našel složku, ve které měl uloženou svoji sbírku filmů.

„Bille?“

„Hm?“ zvedl oslovený pohled k druhému muži.

„Co chtěla tvoje máma?“ zeptal se opatrně.

„No, včera nás večer hledala v pokojích a nenašla nás, tak se ptala, kam jsme odešli a taky,“ odmlčel se na chvíli. Nebyl si jistý, jestli má Tomovi říct všechno. „A taky o tebe měla starost. Všimla si, že jsi zamlklý a posmutnělý,“ přiznal nakonec.

„Nechci, aby si kvůli mně dělala zbytečné starosti,“ nakrčil Tom čelo.

„To mámy dělají,“ usmál se Bill hřejivě. „Ale neboj. Vysvětlil jsem jí, o co jde, takže už může být klidná. Navíc ví, že máš mě a že jsem tu s tebou,“ mrkl na Toma, jehož tvář se po jeho slovech opět alespoň trochu rozzářila. „Tak pojď, uvelebíme se a pustíme si film. Mám tu něco, nad čím nebudeme muset moc přemýšlet,“ poreferoval a s laptopem v rukách se snažil vlézt do postele bez pomoci horních končetin, které se snažily neupustit drahý přístroj. Tomův zmatený pohled Billovi kvůli jeho soustředění se na postel unikl. Bez připomínek však zaujal pozici po Billově boku a oba je přikryl, aby mladší z nich mohl laptop položit na přikrývku mezi ně.

Leželi vedle sebe naprosto nevinně. Jako dva kamarádi nebo bratři. Dotýkali se pouze svými rameny a zadními stranami paží. Ten světaznalejší z nich se k tomu druhému nechtěl moc tulit, protože teplo a pohodlí vycházející z Tomova těla by jej v mžiku uspalo a ani nechtěl příliš tlačit na pilu. Tom by mohl z jednoduchého objetí a láskyplného polibku vyčíst něco úplně jiného, než jimi Bill původně zamýšlel.

Bill vypadal spokojeně, a dokonce se zdálo, že se na děj filmu opravdu soustředí. Ležel v přikrývkách, oči přišpendlené k obrazovce, naprostá idylka. Tom, na druhou stranu, se cítil úplně opačně. Nechtěl se dívat na film, nechtěl, aby Bill ležet tak blízko a přitom tak daleko, a nechtěl, aby se ho nedotýkal. Celý den přemýšlel nad dnešním večerem s pichlavým pocitem v žaludku a teď, když jim večer pomalu proklouzával mezi prsty, zabíjeli čas filmem, který mohl počkat, protože z Billova laptopu těžko uteče. Tomův vnitřní boj trval zhruba čtvrt hodiny, kdy horečně přemýšlel, jak Billovi říct, že chce dělat něco jiného, a zároveň jej vyrušit tak, aby se nezlobil, že mu nechce dopřát klidný večer u filmu.

Po čtvrt hodině a pár minutách, kdy se zápletka teprve začínala rozvíjet, se Tom natáhl po Billově dlani a schoval ji ve své. Bill mu věnoval krátký vřelý pohled, stiskl jeho dlaň na důkaz radosti, že má Toma u sebe, ale znovu svoji plnou pozornost stočil ke scénám filmu. Tom si skousl ret a přemýšlel, co dalšího by mohl udělat, aby se muž vedle začal věnovat jemu. Když ruka nezabrala, přitulil se tedy blíž a položil hlavu na Billovo rameno. Odpovědí mu bylo pohlazení po tváři a letmý polibek do vlasů, ale pak… zase ticho. Z Tomova hrdla uniklo nešťastné frustrované zakvílení.

„Děje se něco?“ zeptal se Bill, když zaslechl zvuk přicházející od Toma. „Nebaví tě to? Chceš třeba vybrat jiný film? Nebude mi to vadit,“ nabízel mu velkoryse, i když se chvílemi začal do děje opravdu nořit. Tom znovu zakňučel, ale sebral odvahu, přetočil se na břicho a dávaje pozor, aby nohama neublížil laptopu, se začal přesouvat na Billovo tělo.

„Co se chystá?“ zeptal se Bill s hravým úsměvem a čekal, až se druhé tělo přestane hýbat. Tom nakonec skončil vsedě na klíně druhého muže s nohama ohnutýma v koleni po stranách boků ležícího mladíka. Tom sklonil hlavu dolů a popadl do rukou lem Billova trička na spaní. Hrál si s ním prsty, chvílemi odhaluje kousek horké kůže pod jeho látkou.

„Já… chtěl bych… celý den… myslel jsem, že… těším se už od včerejška,“ vylezlo z něj nakonec. Bill se odpíchl od matrace a posadil se, otíraje svůj hrudník o Tomův, když se natahoval za jeho tělo, aby vypnul film a laptop zaklapl.

„Nechceš se dívat na film?“ konstatoval, co bylo zřejmé. Tom zavrtěl hlavou. „Na spánek je ještě brzy, takže co bys chtěl dělat?“ zeptal se. Nechal sjet Tomův zadeček hlouběji do svého klína. Jeho klidný penis se přitiskl ke svršku na jeho břiše a Billovy dlaně se přemístily na boky přitažlivého muže, který jej dráždil každým nevinným pohledem. Čekal, až si o intimní pozornost Tom řekne sám. Nechtěl být ten, kdo na něj bude tlačit. Kdyby to bylo celé na něm, nedostali by se k poslední závěrečné metě ještě několik týdnů. Měl za to, že by bylo dobré nechat Toma, aby si přivykl nejprve na ostatní dotyky, ale Tom vyslovil prosbu o něco jiného a Bill se chtěl jen ujistit, že to stále chce.

„Chtěl bych se… milovat. Prosím?“ podíval se Billovi do očí pokorným a zároveň prosícím pohledem. V Billovi však těch pár slov zažehlo neuvěřitelný oheň, který v mžiku rozpálil celé jeho nitro. Slyšet něco takového od někoho, jako byl Tom, někoho tak čistého, krásně nezkušeného a nedotčeného, bylo pro Billa jako prožít lehký orgasmus. Už jen ten fakt, že mu někdo jako Tom seděl v klíně a díval se na něj důvěřivýma očima, bylo neuvěřitelné. Nikdy by si nepomyslel, že on bude jednou ten, komu se dostane do náruče člověk bez jakýchkoli zkušeností a bude od něj žádat, aby to byl právě on, kdo mu vezme nevinnost.

„To zní hezky,“ pohladil Toma po tváři. „Stále chceš, abych to byl já?“ ujišťoval se.

„Ty,“ odsouhlasil.

„Pojď sem,“ promluvil Bill nízko posazeným hlasem, položil ukazováček pod Tomovu bradu a tímto gestem si jeho obličej přitáhl k tomu svému, aby Toma mohl začít líbat. Překvapilo jej, že to byl nakonec Tom, kdo jejich rty spojil v jedny. Pro větší stabilitu Tom položil obě dlaně na ramena muže před sebou, uvolněně stiskl víčka k sobě a soustředil se na Billovy pomalé ale za to hluboké polibky. Cítil cizí dlaně, jak přejíždějí v táhlých pohybech od jeho boků po žebrech až k podpaží, občas měníc směr položením dlaní na Tomův zadeček, vyjížděje dlaněmi po dlouhých zádech až k ramenům muže v jeho klíně.

Bill využil chvíle, kdy se Tomovy rty od sebe oddělily v jemném vydechnutí a polechtáním špičkou jazyka požádal o vstup dovnitř. Ústa před ním se ochotně rozevřela a bez protestů přijala horký vlhký jazyk. Hnědovlasý muž přivítal druhý jazyk pošťouchnutím tím svým a tichým zamručením. Přiměl své paže k pohybu a omotal předloktí kolem krku svého partnera. Jejich hrudníky splynuly v jeden. Bill nakláněl hlavu střídavě na levou i na pravou stranu a natahoval krk, jak pronikal jazykem do útulného tepla, které na jeho péči reagovalo spíše zkoumavě a opatrně. Zdálo se, že Tom byl schopný v nekonečných polibcích pokračovat, ale druhému z nich bohužel docházel dech, protože to byl on, kdo dominantně masíroval druhé rty, sál jazyk svého protějšku a pobízel jej k rovnocenné hře.

„Oh Tomi,“ zafuněl téměř bez dechu a podíval se ztmavlýma očima do Tomovy tváře. Podivný odlesk v očích zadýchaného muže Toma přiměl se sklonit a převzít kontrolu. Přidržel si pravou dlaní Billův obličej ve správném úhlu a tentokrát to byl on, kdo zaútočil na ústa muže pod sebou. Líbal a okusoval mírně nateklé růžové polštářky a stejně jako Bill předtím po svolení vklouzl jazykem do pootevřených úst. Pro teď submisivní Bill seděl bez hnutí na matraci a poslušně odpovídal na Tomovy pohyby. Přijímal, čeho se mu dostávalo. Ani ve snu by si nedovolil odporovat. Uklidnil své dlaně v hlazení a nechal je přitisknuté na Tomových žebrech. Zakláněl hlavu, jak Tom němě poroučel a nechával jeho jazyk, aby si z jeho úst bral, cokoli chtěl.

„Bože,“ zamumlal do rtů před sebou.

„Copak?“ odklonil se Tom.

„Děláš to tak zatraceně dobře,“ pochválil jej.

„Měl jsem dobrého učitele,“ připomněl mu.

„Jsi přirozený talent,“ zavrněl Bill. Nějakou chvíli se jen dotýkali špičkami prstů tváře toho druhého, jako by se spolu navzájem teprve seznamovali. „Tome?“ oslovil Bill muže.

„Hm?“

„Ruce nad hlavu,“ pokynul mu a na jeho bocích sevřel okraj trička. Tom udělal, co se po něm žádalo a vztáhnul ruce nahoru. Bill vklouzl dlaněmi pod svršek a hladíc jeho kůži, zároveň vyhrnoval pyžamové tričko nahoru, dokud nevysvobodil Tomovu hlavu a nestáhl oblečení z jeho rukou. „Jsi na řadě,“ pobídl Toma po tom, co odložil jeho oděv stranou.

„Oh?“

„Hmmm,“ pokýval hlavou. Záměrně zůstal sedět s rukama zapřenýma vedle svého těla „Já… zvedneš prosím ruce? Jako předtím já?“ požádal.

„Pro tebe cokoli,“ zamrkal a poslušně zvedl ruce nad hlavu, aby mohl Tom nesměle stáhnout oděv z těla. Na rozdíl od něj Tom odložil svléknuté tričko až téměř s láskou. Choval se k Billovým věcem tak hezky, jako by se dotýkal Billa samotného.

„Mmmm,“ zamručel Bill souhlasně s přivřenými víčky a roztáhnutými dlaněmi přejel Tomův nahý hrudník. Druhý muž na oplátku pohladil jeho holá ramena a paže. Níž se pro teď neodvážil. „Jsi nádherný,“ zašeptal žádostivě při pohledu na to božské tělo.

„Ty jsi,“ vyletělo z Toma naprosto automaticky, až se sám podivil, kde se ta slova vzala, protože on by něco takového Billovi sám od sebe asi neřekl, a teď se zdálo, jako by to byla ta nejsprávnější věc, kterou by měl povědět.

„Ty víc,“ hádal se Bill hravě. „Kde bys chtěl, abych tě líbal?“ zeptal se. Měl dilema, jestli se vrhnout na mužův krk, klíční kosti, bradavky, nebo pevné bříško.

„Všude,“ odpověděl hnědovlasý muž.

„Oh. Všude, huh?“ pozvedl obočí dráždivě.

„Ano prosím,“ vydechl Tom.

„Myslím, že začnu tady,“ rozhodl se a našel ústy citlivé místečko pod uchem svého milence, které začal důkladně líbat, olizovat a sát, dokud po jeho láskyplném řádění nezůstala jemně zarudlá kůže. Podobným způsobem postupoval celou cestu od Tomova levého ucha podél krční tepny, až se dostal ke klíční kosti. Špičkou jazyka sjížděl lehce vystouplou hranu kosti doprostřed, kde se obě kosti sbíhaly a vytvářely nepříliš hluboký důlek. Bill neodolal a vklouzl dovnitř jazykem, spokojeně sleduje Tomovo ostré nadechnutí a těžké polknutí, díky kterému mu přeskočil ohryzek v krku. Olizuje strany důlku, se Bill vrátil nahoru a zanechávaje za sebou vlhkou stopu, doputoval k druhé tepně na opačné straně. Věnoval jí stejně naléhavou péči, putuje tentokrát od jihu k severu, dokud se znovu neocitl za Tomovým uchem. Chňapl zuby sametovou kůži ušního lalůčku, zatahal dolů a schoval kousíček Tomova těla ve svých ústech. Požužlal jej, vsál dovnitř a poté obkroužil jeho konturu špičkou šikovného jazyka. Mlaskavým polibkem vypustil spodní část ucha ven a podíval se do soustředěného výrazy mužovy tváře.

„Líbí?“ zjišťoval nenápadně, otíraje rty o hranu Tomovy čelisti.

„A-ano,“ přitakal Tom a podvědomě zakláněl hlavu dozadu. Bill se usmál Tomově roztomilé zdrženlivosti, která se v něm bila s přirozenou touhou žadonit o víc. Bill se sklonil a vtiskl dlouhý polibek doprostřed hrudního koše před sebou, hladíc prsty Tomova stehna, která tiskla strany jeho boků. Poté omotal své dlouhé paže kolem Tomova štíhlého pevného pasu a něžně jej přetočil pod sebe, pokládaje jeho tělo do přikrývek. Než se položil mezi jeho nohy, natáhnul se pro zapomenutý notebook a položil jej na zem vedle postele, aby pak nepřišel k úrazu, protože později už Bill nebude schopný myslet na nic jiného než na nahého Toma pod sebou.

Vrátil se ke svému příteli a přisedl si k němu. Ležel na zádech s jen velmi mírně pokrčenými koleny a díval se na Billa s nekonečnou důvěrou. Jeho paže ležely podél těla a v prstech jemně žmoulaly prostěradlo. Bill zvedl levou rukou a položil dlaň na vystouplé kolenou dlouhovlasého muže a párkrát jej obkroužil.

„Svléknout?“ zeptal se a zatahal prsty za tenkou látku kalhot.

„I tvoje?“ ujišťoval se Tom, že nezůstane odhalený sám.

„U-hu,“ zamručel Bill souhlasně a posadil se na paty mezi Tomovy nohy. Vyjel dlaněmi po vnějších stranách jeho stehen až k pasu, kde sevřel gumu kalhot. „Nahoru,“ pokynul mu a promnul jeho boky, aby věděl, o čem Bill mluví. Tomova záda se zdvihla z matrace a Bill jedním vláčným pohybem stáhl poslední kus oblečení pod jeho zadeček, aby se mohl Tom položit zpátky a zbytečně nepřepínat svaly čekáním, až si Bill s jeho svlékáním pospíší. Šimral prsty kůži jeho dlouhých nohou pokrytou jemnými chloupky, dokud nebyly kalhoty srolované u Tomových kotníků. Teprve pak se posadil vedle Toma, aby dostal jeho chodidla k sobě a zbavil jej spodní části pyžama. Hned na to se vrátil do prostoru mezi Tomovými stehny, kde zůstal klečet, kolena boříc do matrace pod sebou. Natáhl se pro Tomovy nehybné paže a umístil jeho ruce na své boky.

„Pomůžeš mi?“ naklonil hlavu na stranu a ruce druhého muže pustil. Tom viditelně polkl, ale přece jen sebral odvahu a udržuje s Billem pohled, stahoval pyžamo roztřesenými prsty až k jeho kolenům. V ten okamžik se na něj Bill usmál, posadil se na matraci a svršku se už zbavil sám.

Ocitli se na matraci nazí jako v den, kdy se narodili. Bill se přitáhl blíže k Tomovi a věnoval mu motýlí polibek na levé koleno, které bylo více pokrčené, tudíž se nacházelo výš než to druhé. Aby Bill ale získal prostor v Tomově klíně a dokázal se do něj plně položit, vměstnávaje své boky mezi jeho stehna, bylo potřeba, aby muž roztáhl nohy více do stran, což Bill hodlal zařídit. Odlepil rty od kolene a sjel prsty po vnitřních stranách stehen, kde mírně zatlačit.

„Roztáhni nohy, Tomi,“ pokynul mu a tlačil je od sebe tolik, dokud sám neuznal, že víc už není třeba. Potřeboval se dostat k Tomovi, ale zároveň nechtěl, aby Toma brzy začaly bolet kyčle. Dostal se na všechny čtyři a jako kočka s prohnutým hřbetem se přeplazil přes tělo svého milence. Horní stranou svých stehen polechtal tu spodní stranu stehen druhého muže a zapřel se dlaněmi do prostěradla ve výšce Tomova hrudníku. Shlédl dolů na něj a povzbudivě se usmál. S uklidňujícím výrazem pomalu začal klesat pánví níž, dokud se rozkrokem nezaklesl do Tomova. Několikrát úmyslně zavrtěl pánví, aby jejich klíny porovnal do příjemné polohy, a teprve pak boky ustálil.

„V pořádku?“ pozvedl pravé obočí v otázce. Tom párkrát pokýval hlavou a nesměle nechával svůj pohled utéct k nahému hrudníku nad sebou, protože níž ze své pozice nedohlédnul. Bill se omluvně usmál, věnoval Tomovi krátký, ale za to vášnivý polibek, aby mu vše vynahradil a klesaje hrudí dolů, mu znemožnil výhled na jeho tělo. Ústy zaútočil na obě bradavky, které střídavě olizoval, skousával a sál, dokud vzrušením neztvrdly a Tom poprvé slastí nezamručel. Spokojený s odvedenou prací se rty přitiskl do středu hrudní kosti na půl cesty k oběma bradavkám a vlhkými polibky zamířil až na Tomův podbřišek, sjížděje tělem níž, dokud nežel na břiše s obličejem nad Tomovým klínem.

„Zvedni boky,“ promluvil nedočkavý hlasem a natáhl se pro jeden malý okrasný polštářek, který v mžiku šoupl na půl pod Tomova bedra a napůl pod jeho zadeček. Později se tahle poloha bude hodit.

Bill nechtěl Toma zbytečně znervózňovat, ale potřeboval jej teď upozornit, aby se později ničeho nelekl, ani si nemyslel, že nedělají něco nepřístupného. Nerad by svoji činnost přerušoval, aby Toma uklidnil.

Než se rozhodl věnovat se Tomovu vzrušení, ještě jednou se přeplazil přes Tomovo tělo a spojil jejich klíny. Nepatrnými krouživými pohyby začal tančit na Tomově klíně a dopřávat jim oběma alespoň malé uvolnění.

„Tomi?“

„Mhm?“ zamumlal Tom a zvládl od sebe rozlepit víčka.

„Je to hezké?“ zeptal se.

„Moc,“ odkýval mu Tom s červení ve tváři.

„Věříš mi?“

„Jako nikomu jinému,“ ujistil jej.

„Polibek na to?“ Tom nic neřekl, jen vztáhl ruku nahoru, přiložil dlaň k Billovu zátylku a stáhnul si jej k sobě pro na Tomovy poměry docela žhavý polibek, ve kterém se odrážel především skrytý a Tomem nepoznaný chtíč.

„Jen ty, Bille, jen ty,“ šeptal mu Tom do rtů horlivě, zatímco nenápadně pohyboval boky proti těm Billovým.

„Budu teď dělat něco moc moc příjemného, tak se uvolni a nech všechno na mně, dobře? Nad ničím nepřemýšlej, jen si to užívej. Slibuju, že to bude dobré.“ Bill znovu polaskal nateklé rty svého protějšku a poté sjel tělem znovu dolů. Podíval se na oblast svého momentálního zájmu a na krátko zvedl pohled k Tomovi. Jeho oči jej na dálku ujistily, že má jeho svolení udělat cokoli, co bude chtít, a pak Tomova hlava padla nazad do polštáře. Bill se usmál a dlaní nejdříve několikrát pohladil celý Tomův klín, popravuje jej na to, co mělo přijít. Stiskl jeho penis v sevřené pěsti, poté co si navlhčil dlaň slinami a několikrát přejel pěstí od kořene až ke špičce.

„Bille,“ zašeptal Tom a tiše zakvílel. Tyhle dotyky si pamatoval. Tyhle dotyky už znal.

Bill ustálil penis v jednom úhlu a olízl jazykem celou špičku vzrušení, jako by držel lízátko a ne citlivou část cizího těla. Tom se trhavě nadechl a okamžitě se uvolnil, když si vzpomněl, co se jeho klína dotklo a že to bylo v pořádku, protože se mají s Billem rádi.

Krátkovlasý muž zapojil do hry ozdobu ve svém jazyku a obkroužil s ní celý vrcholek, díky čemuž si vysloužil souhlasné zakňourání. Nechtěl Toma příliš dlouho uspokojovat, protože netušil, jak dlouho uspokojování vydrží, proto schoval jeho penis do svých lačných úst jen na pár minut, aby mu připomněl jak dobré je mít něčí rty okolo sebe. Tom neudržel překvapené vykviknutí, když jej zaplavilo vlhko a teplo. Billova hlava sjela po jeho údu dolů a nahoru v několika pohybech a olizujíc celou délku, jej posléze propustila ze svých úst. Téměř naplno tvrdý penis zůstal ležet na podbřišku jeho majitele. Bill se upokojil pohledem nahoru, že Tom stále leží se zakloněnou hlavou a užívá si každý dotyk.

Muž v klíně přiložil svá ústa zpět ke špičce vzrušení a drobnými polibky sjížděl níž. Zastavil se na krátko v prostoru mezi Tomovými varlaty a penisem a poté stejně hravými polibky sjel až za Tomova varlata. Nezaznamenal žádné vyděšené ucuknutí, ale přesto nehodlal pokoušet své štěstí, proto naslinil špičku pravého ukazováku a přiložil ji ke vstupu do Tomova těla. Ozvalo se pouze ostré nadechnutí a tíživé ticho, při kterém si Tom snad ani na chvíli nedovolil se nadechnout, jak čekal, co bude. Ukazováček jemným tlakem obkroužil stažené svaly několikrát dokola. Tom zakvílel a zvedl hlavu k Billovi. Zahýbal ústy v náznaku smrště slov, která se odehrávala v jeho hlavě právě teď, kdy se jej Bill dotýkal na takovém místě.

„Ššššš,“ uklidňoval jej Bill. „To je v pořádku,“ konejšil ho. Tom dlouhou dobu nevypadal přesvědčeně, ale když hlazení tam dole neustávalo, nakonec se rozhodl, že je to asi opravdu v pořádku, a tak se položil zpět. Bill se usmál, zkušebně na dírku před sebou zatlačil, ale ani kouskem nepronikl dovnitř.

Sotva Toma přinutil zvyknout si na tyhle dotyky, rozhodl se mu v tak krátkém časovém intervalu přivodit malý infarkt, když si jazykem navlhčil rty, prsty od sebe oddálil jeho hýždě a jazykem se naplocho přitiskl k nedotčenému otvoru.

„Bille! Probůh! Tohle… až příliš!“ vykřikl Tom náhle a Bill byl pro jednou šťastný, že nejsou ve východním křídle, protože tenhle Tomův výkřik by rozhodně vzbudil jeho rodiče.

„Neboj se. Slíbil jsem ti, že to bude dobré. Bude to příjemné a ty se budeš cítit moc hezky. Nech mě to udělat, prosím?“ zaprosil.

„Bille, tohle… tam… nemůžeš… prosím,“ zaskuhral Tom.

„Tomi, chceš, abych toho nechal? Bylo ti to nepříjemné? Bolelo to?“

„N-ne,“ vydechl Tom popravdě.

„Mám toho tedy nechat?“

„Já… stydím se… tohle…“ Tom sklonil bradu.

„Neboj se. Já vím, co dělám, hm? Věříš mi?“

„Víš, že ano,“ pípl Tom.

„Slibuju, že je to v pořádku, Tomi, nemusíš se bát, ani se stydět. Až si na to zvykneš, budeš to milovat,“ přislíbil mu Bill. Něžně zatlačil na Tomova ramena a vrátil jej do vodorovné polohy. „Mám tě rád a tohle dělám pro tebe moc rád,“ prozradil mu.

„Taky tě mám rád, Bille, a…“ zaváhal chvíli. „A nechám tě to udělat. Omlouvám se.“

„To nic. Je to poprvé. Chápu to,“ usmál se na něj Bill chápavě a natáhl se pro zamilovaný polibek.

Hladíc Tomovo dlouhé tělo se vrátil zpět dolů a navázal tam, kde přestal. Zkušebně jazykem přejížděl po kroužku svalů nahoru a dolů, masíruje obě půlky, které držel v dlaních, aby je udržel roztažené. Mírně se odtáhl a poté začal špičkou jazyka šťouchat proti, testuje, jak moc obtížné bude dostat se dovnitř. Zatlačil na jazyk a vnikl jen pár milimetrů dovnitř, užívaje si pocit, že jeho jazyk je první věc, která měla tu čest ochutnat Tomovo tělo i zevnitř.

Přestal na jazyk tlačit a vůle svalů nežádoucí předmět okamžitě vypudila ven. Bill ještě několikrát polaskal to lákavé místečko olíznutím a pak se natáhnul pro věci, které předtím schoval pod polštář. Diskrétně je odložil na matraci vedle sebe a neodpustil si zastávku u Tomovy tváře.

„Vedeš si skvěle,“ povzbudil jej. Tom otevřel oči.

„Budeš… budeš… ještě?“ zeptal se Tom a Bill by dal ruku do ohně za to, že v jeho hlase zaslechl tichou prosbu, aby v tom pokračoval.

„Budu, ale zase příště. Pro dnešek stačilo. Nesmím tě moc rozmazlovat,“ mrkl na Toma laškovně a poklepal na špičku jeho nosu. Muž na něj vrhl značně zmatený pohled.

„Jak… Billi, jak můžeš být tak uvolněný a v pohodě, když jsi právě… uhm… jazykem… tam dole,“ naznačoval.

„To protože tě mám zatraceně moc rád, a když jsi s člověkem, kterého máš rád, milování má být zábava a má to být příjemné. Pokud se u toho cítíš nepříjemně, divně a máš strach, co bude následovat, tak je to špatně. Musíš se smát, laškovat, hrát si u toho a užívat si to,“ brebentil Bill nadšeně a na důkaz svých slov začal Toma šimrat prsty na bocích, aby jej donutil se zasmát.

„Bille, dost,“ zakňučel Tom a snažil se utéct Billovým šikovným prstům, než z něj vylechtají duši.

„Přesně o tom mluvím. Má to být zábava. Musíš se u toho cítit šťastný, pokud jsi s někým, koho máš rád. Jednou jsem se svým přítelem při milování dokonce probíral pokutu, kterou jsem dostal za to, že jsem neměl jízdenku na autobus,“ přiznal se zahanbeně.

„Oh?“

„Hmmm,“ přikývl Bill. „Někdy mluvím až příliš,“ zakoulel očima. „Proto musím svou pusu zaměstnat něčím jiným,“ zakmital obočím a Tom se rozesmál.

„Tak… uhm… můžeme pokračovat?“

„Jak je libo,“ vypískl Bill nadšeně a pohodlně se usadil.

To, na co oba čekali, se konečně stávalo skutečností.

pokračování