autor: firelucy
Středa
Lidská bytost je po celý čas závislá na společenském životě. Mít kolem sebe skupinu lidí je stejně tak důležité, jako mít jídlo a vodu, je to součást života. Tato základní lidská potřeba se skládá ze tří hlavních bodů. Potřeba komunikace, pohodlí a lásky. Nutkání vyjadřovat své pocity a názory prostřednictvím rozhovoru s přáteli, pohodlí poskytované rodinou a hledání lásky a tolerance kdekoliv, kam jdete.
Nyní posuneme věci o kousek dál. Poslední kapitola mluvila o tom, jaké jsou vaše vztahy v současné době, ale jak se budou vyvíjet? Aby vztah začal a poté se rozvíjel, musí zde být vzájemná přitažlivost na obou stranách. Ať už je to s osobou, která chce být jen váš přítel, nebo s někým, kdo chce být něco více. Je důležité, abyste byli schopni tyto dva aspekty odlišit, protože může snadno dojít k mylnému odhadu.
Když chce člověk začít být něčí přítel, obvykle tuto osobu osloví a představí se. Není to jen zdvořilé, ale i nezbytné, aby ta osoba věděla, že má o ni někdo zájem. Nicméně to lze udělat i jinak, pokud je osoba třeba plachá, nebo se odmítá vystavit nebezpečí odmítnutí. Nejzřetelnější známkou toho, že se někdo chce spřátelit, je úsměv. Jednoduchý úsměv dokazuje nejen přátelství, ale také představuje pozvánku pro to, abyste se usmáli nazpět.
„Tome, no tak, máme za chvíli interview.“ Georg jej šťouchl do ramene a Tom vzhlédl k členům kapely, kteří pomalu vycházeli ze dveří autobusu. Měli mít menší rozhovor pro časopis, než mohli znovu vyrazit na cestu.
Tom se zdráhal knihu odložit, a tak místo toho prostě vylezl z autobusu a přešel ke svému dvojčeti s knihou stále pevně v rukou.
Bill poslal knize pohled a zvedl obočí. Tom věděl, že se do knihy pomalu nořil až příliš mnoho na to, aby to i nadále bylo jen o samotné sázce. „Co? Je to zajímavé, okay?“
Bill se na něj jen zazubil a poté začal poskakovat, ano, doslova skákat směrem k hlavnímu vchodu do budovy. Tom se nad svým dvojčetem uchechtl a přešel ke Géčkům.
„Kvůli čemu je tak nadšený?“ Georg Billa pozoroval, jako by byl nějaký druh mimozemšťana; způsob, jakým Tomův mladší bratr poskakoval přes parkoviště, jako by to bylo to nejúžasnější květinové pole.
„Pokud se ho tazatel na něco zeptá, což udělá… dostane se k mluvení.“ Gustav s sebou měl také svou knihu a Tom se najednou cítil trochu méně sebevědomě a schovával knihu uvnitř své bundy, aby jej náhodou někdo nepřirovnával k bubeníkovi.
„Ale zaslouží si to, nikdy jsem si nepomyslel, že to vydrží tak dlouho.“ Tom byl svým bratrem extrémně ohromený, ale nebyl až tak překvapený. Bill dokázal být opravdu tvrdohlavý, a když se pro něco rozhodl, nakonec obvykle dostal to, co chtěl.
„Dobrá věc je, že v tomto rozhovoru nebudeme muset říct ani slovo.“ Gustav otevřel svou knihu v barvě bažiny a Tom přemýšlel, jak dokáže číst během chůze.
„Nebudeme mít šanci.“ Georgovy oči spolu s Tomovýma následovaly černovlasého chlapce, který v tuto chvíli vydal holčičí vyjeknutí a předvedl obzvláště vysoký skok do výšky, což způsobilo docela hodně úsměvů na tvářích náhodných lidí.
Kniha měla pravdu, pomyslel si Tom, přátelský úsměv občas opravdu stačil.
Bill byl jedno velké štěstí, když se vrátili do autobusu a stejně tak i Gustav, který nemusel říct ani jedinou věc, protože byl tazatel zaměstnán tím, aby zachytil všechna slova proudící z úst mladšího z dvojčat Kaulitzových.
„Okay, už žádné další mluvení pro tebe po zbytek dnešního večera, to je jisté.“ Georg ukázal prstem na Billa, ale zpěvák mu nevěnoval pozornost a jen odskákal do koupelny v celkové totální blaženosti, že má za sebou celou půlhodinu mluvení.
„Takže kniha ti sedla, co?“ Zašklebil se Gustav, když Tom už byl na cestě do společenské místnosti a po cestě odhodil čepici a bundu, jak byl dychtivý pokračovat ve čtení.
„Jo, vybral jsi dobře, Gusi.“ A to bylo vše, co Gustav dostal jako odpověď, protože Tom už byl pohřben hluboko v zelené knize, kterou si s sebou nosil celé dopoledne.
Konečně se dostal k části o vzbuzení zájmu mezi milenci, přece jen byl kluk, a už dříve si všiml, že v knize je kapitola nazvaná sexuální přitažlivost. Ačkoliv tam ještě nebyl.
Pokud má někdo o někoho zájem, který se podobá lásce, je přirozené zanechávat náznaky toho řečeného zájmu. Jestliže se osoby znají už déle, protože je nejmoudřejší dopřát si přátelství, než vezmete věci dále, můžeme zmínit několik věcí, na které byste si měli dávat pozor.
Rozhovor mezi osobami, které mají o sebe zájem, je často plný náznaků. Tyto náznaky mohou být matoucí, i nezaměnitelné. Pokud si člověk není jistý o něčích citech, náznaky budou s největší pravděpodobností velmi dobře skryté a téměř nepovšimnutelné. Pokud není pochyb o tom, že jsou city stejné na obou stranách…
„Víš, já si nemyslím, že bys měl jít dnes večer ven.“ Gustav vešel do společenské místnosti a vyrušil tak Toma ze čtení, i když bubeníkův hlas byl nasměrován na Georga, následujícího těsně za ním. Kurva, věci zrovna začínaly být zajímavější a oni prostě museli vpadnout dovnitř.
„Proč ne?“ Georg se opřel o zárubeň dveří, zatímco se Gustav posadil na gauč. „Začneš žárlit, pokud půjdu?“
Tomovi se hned zdál být jejich rozhovor atraktivnější, byl to snad náznak, co právě teď slyšel? Byl si jistý, že četl až příliš mnoho, ale to neznamenalo, že to nebyla legrace.
„Ne, nežárlím na tebe, nezajímá mě ožírání se a šukání všech groupies.“ Gustav se schoval za svou knihu, ale ne dříve, než Tom zachytil mírný růžový odlesk na jeho tvářích.
„Možná, že žárlíš na groupies.“ Georg byl okamžitě venku z místnosti a Tom rozčarovaně sledoval, jak Gustav zahodil svou knihu, no, spíš ji na stůl pečlivě a rychle položil, než sprintoval za chechtajícím se basistou.
Bill vstoupil do místnosti se dvěma colami v rukou a naklonil hlavu nad Géčky, zatímco tázavě pohlédl na Toma. Tom pokrčil rameny. „Flirtují.“
Bill se zazubil a posadil se naproti Tomovi, než mu podal colu. Tom ji dychtivě přijal a vrátil se ke své knize, zatímco jeho dvojče si začalo něco zapisovat do svého poznámkového bloku.
… pak tam nemusí být náznaky, ale na místo toho očividné flirtování. Flirtování je poměrně složitá věc, zahrnující slova a doteky, které jsou určeny k tomu, aby osoba dala najevo, že je k mání.
Gustav znovu přišel do společenské místnosti a rozhlédl se, evidentně hledající Georga, kterému se nějak podařilo se před ním ukrýt v omezeném prostoru autobusu. Tom si koutkem oka všiml, že se Bill přestěhoval na jeho stranu stolu.
Ačkoliv lze flirtování provést pomocí řeči, nejčastějším způsobem jsou malé doteky. Chtít zůstat blízko osoby, o kterou máte zájem a oddávat se zcela nevinnému fyzickému kontaktu. Mohou to být malé věci jako ´náhodná´ pohlazení nebo malá objetí.
Existuje mnoho malých signálů a nejvíce populární jsou naklonění hlavy, klopení očí, ukazování krku nebo jiných částí kůže a tak dále.
Gustav se prudce otočil, když se za ním ozvaly Georgovy kroky, basista se hravě uculoval. „Gustave, jdu tě rozmačkat!“
Tom sledoval, vyvedený z míry spolu se svým dvojčetem, scénu, ke které se před nimi schylovalo, ačkoliv si byl docela jistý, že si to po přečtení knihy užíval více než jeho dvojče.
Gustav se na chvíli zatvářil zmateně. „Jdeš mi udělat co?“
Najednou se Georg vrhl vpřed a chytil Gustava do medvědího objetí, čímž jej okamžitě poslal k zemi a bubeník hlasitě zaklel. Bill poskočil nad tím náhlým útokem a nyní byl přitisknutý k Tomovu boku a třásl se smíchy.
„Kurva, Georgu, slez ze mě.“ Géčka se chvíli váleli po zemi a Tom zjistil, že je bezpečné vrátit se ke čtení knihy, jen proto, aby mohl ještě lépe analyzovat jejich chování. Billova ruka se podvědomě ocitla na jeho stehně a Tom se zazubil, jak se jeho mladší bratr nedokázal přestat smát nad členy jejich kapely.
Nicméně, toto jsou pouze mírnější verze, vytvořené k tomu, aby vyslaly signál o něčím zájmu. Pokud jde o skutečnou akci, potom je nutné provést z obou stran rozsáhlejší flirtování.
„Okay, víš co?“ Gustavovi se podařilo vstát na nohy a teď si z trička oprašoval imaginární prach. „Byl bych opravdu rád, kdybys dnes v noci šel ven.“
„Jsi si jistý, že ti nebudu chybět?“ Tím komentářem si Georg vysloužil od bubeníka plácnutí po hlavě a zazírání, o čemž se Tom rozhodl, že to bylo buď velmi přátelské obtěžování, nebo dobře skryté flirtování.
Tomovy oči se setkaly s Billovými a on přemýšlel, jestli to Bill dokázal vidět taky, i když nečetl knihu. Bill se na něj chvíli díval, než sklopil oči ke cole, kterou držel.
„NE!“ Gustav zuřil a Tom si byl jistý, že mohl vidět kouř vycházející mu z uší. Koutkem oka sledoval, jak Bill naklonil hlavu, jako by hašteření Géček byla ta nejzajímavější věc na povrchu země.
„Zůstaneš pro mě vzhůru.“ Georg se zubil od ucha k uchu a úspěšně se vyhýbal Gustavovým naštvaným úderům. „Budeš na mě čekat.“
Gustav zastavil svou ruku a uzamkl pohled s Georgem, Tom si byl jistý, že se mu na okamžik zazdálo, jako by se Georg zachvěl, a poté Gustav promluvil. „Tento bubeník,“ vystrčil prst a šťouchl se do hrudi, „nečeká na žádnou vílu.“
Billova ruka opustila Tomovo stehno, jak mladší dvojče propuklo v záchvat smíchu a byl tak rozkošný, že se Tom musel smát s ním.
„Já NEJSEM víla… bože.“ Georg se otočil a vypochodoval ven ze společenské místnosti, kde za sebou zanechal spokojeného bubeníka a dvě chechtající se dvojčata.
„A ty.“ Tom vzhlédl, jak Gustavův prst mířil na něj. „Ať tě nenapadají žádné bláznivé nápady z té knihy, nečti to tak moc.“
Tom se posadil na matraci své palandy a sledoval, jak se jeho dvojče na něj usmálo a pak se natáhlo až nad Tomovu hlavu do malé skříňky nad palandami. Billovo spací tričko vyjelo po jeho plochém břiše a odhalilo hvězdné tetování.
Když se Bill znovu narovnal, pevně svíral medvídka. Tom se zašklebil, když Bill vlezl na postel a usadil se vedle Toma, jejich ramena se dotýkala a nohy se pohupovaly z matrace dolů.
„Pořád s ním ještě spíš?“ Tom jemně poklepal medvědovi na hlavu a Bill se zachichotal, mírně zčervenal a sklopil hlavu. „Bille, ty víš, že se mnou se nemusíš stydět.“
Bill naklonil hlavu a s tichým úsměvem se setkal s Tomovýma očima. Pak ukázal na medvídka a potom na Toma a jeho úsměv se rozšířil nad Tomovým zmateným pohledem.
„Co? … Já nespím s medvídkem.“ Bill se zahihňal a zavrtěl hlavou. Pak ukázal na sebe a opět na medvídka.
„Ty spíš s medvídkem.“ Tomovi tato hra přišla zábavná a snažil se odhadnout, co mu jeho dvojče říká. Bill přikývl a pak udělal další sadu gest.
Ukázal na Toma, jemně mu prsty klepnul na hruď, pak na medvídka a na sebe. Tom se nad tím na chvíli zamyslel, měl odpověď na špičce svého jazyka, ale prostě na to nemohl přijít.
„Hmm… já, medvídek, ty.“ Tom svraštil obočí a Bill čekal, až bude pokračovat. „Oh počkej, myslím, že to mám… Já jsem ten medvídek?“
Bill se nad tím rozesmál a otřel si oči, než pokýval hlavou. „Takže ty spíš s plyšovým medvídkem, když nespíš se mnou?“
Bill tentokrát zčervenal ještě více a přikývl. „I když si myslím, že je to trochu znepokojující, že mě vidíš jako medvídka… je to opravdu roztomilé, Bille.“
Tom se na své dvojče usmál a natáhl se pro medvídka, prsty přejel přes ty Billovy, než si zvedl medvídka až k nosu a čichnul si. „Voní jako ty.“
Bill si opřel hlavu o zeď a pozoroval Toma, zatímco ten si prohlížel medvídka, který byl celý hnědý a načechraný, Tomovi se to líbilo.
Bill zívl a Tom se na něj uchechtl, podal mu zpátky medvídka a vstal z palandy. „Pojď, půjdeš do postele.“
Bill se ospale usmál a vrátil se na svou postel, zatímco pevně svíral medvídka. Tom se nad ním sklonil a zastrčil přikrývku pevně kolem Billova těla, jako to dělávala jejich matka, když byli mladší.
Tom pak jednal čistě impulsivně a vtiskl pusu na dobrou noc na čelo svého mladšího bratra a pak na medvídka odpočívajícího v Billově náručí. „Dobrou, vy dva.“
Tom zamířil do koupelny a prohlížel si svou tvář při čištění zubů. On a Bill byli tak stejní, že mohl přísahat, že někdy viděl Billovy oči, jak na něj zírají prostřednictvím zrcadla.
Jeho myšlenky putovaly k zelené knize pod jeho polštářem, a jak jej přiměla dívat se na Géčka jinak. Zasmál se, dnes definitivně flirtovali, i když to mohlo být nevědomé a ze strany Georga dokonce vtip.
Kniha jej přiměla dívat se na spoustu věcí jinak, například na svého bratra. Jejich vztah byl to nejlepší, to si byl jistý.
Když mířil zpátky k palandám, nemohl si pomoci, aby se nepodíval na své dvojče. Bill spal s medvídkem přitisknutým k sobě. Billovy rty byly na medvídkově nose a Tom se usmál, vzpomněl si na časy, kdy mu Bill dával také pusu na nos.
Jeho dvojče se ve spánku zavrtělo a přitisklo si medvídka blíž, nos k nosu, a vydalo ze sebe jeden z nejsladších ospalých zvuků. Tom se usmál, on byl Billův medvídek.
Jeho mysl se vrátila zpět ke knize a on se snažil vzpomenout, co jej tato kapitola naučila. No, očividně, že Géčka k sobě byli nad rámec přátelští, ale to mohlo být prostě jen pro zábavu.
Definice flirtování stejně seděla spíše na Billa než na Géčka. Bill se svými malými doteky, svou dlaní položenou tak dlouho na Tomově stehně. Tom lehce svraštil obočí a vklouzl pod přikrývku.
Bill, klopící oči a usmívající se, když na něj Tom pohlédl, Bill, vždy naklánějící hlavu a celý roztomilý, Bill, vystavující své smetanově bílé břicho. Tom se zachvěl, možná měl Gustav pravdu a on by neměl brát tak moc vážně to, co bylo řečeno v té knize.
Představa jeho dvojčete, držícího medvídka, se rty přitisknutými k jeho srsti. Tomovi se rozšířily oči, ačkoliv bylo velmi zábavné analyzovat chování Géček, uvědomil si, že ve skutečnosti spolu opravdu nemohli dělat nic. Ne, když Bill dělal všechny ty věci, které kniha popisovala, a Tom věděl, že Bill neflirtoval.
Přesto, když jej spánek konečně přemohl, Tom si nemohl pomoct a představil si hnědého medvídka nosem přitisknutého k nosu jeho mladšího bratra. On byl Billův medvídek.
autor: firelucy
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 5
Oooo, tahle kapitolka byla tak roztomilá, všechno bylo takové miloučké…líbí se mi, jak se k sobě dvojčata chovají…mají úžasný vztah…myslím, že na jednu stranu jw dobře, že Tom tu knihu bere "doslova"…Tom má tak možnyit vidět a zkusiz nepoznané.
Toto bolo zlaté 🙂
Na začiatku euforický Bill, ktorý mohol beztrestne chvíľu hovoriť… A to Tomovo pozorovanie a analyzovanie situácií. Ako to vyzerá, akoby Géčka spolu flirtovali a Gustav akoby vedel, ako to vyzerá, a preto Tomovi povedal, aby tú knihu nebral tak doslova 😀
Najviac sa mi však aj tak páči ten vzťah medzi dvojčatami. Ako sa dnes "rozprávali" o tom medvedíkovi 🙂 A hlavne to, ako Toma tá kniha prinútila rozmýšľať o niektorých aspektoch jeho vzťahu s Billom.
Ďakujem za preklad.
Líbí se mi, s jakou láskou a něhou Tom sleduje Billa. Všechno, co se mezi nimi odehrává, je tam milé a přirozené, že to tak prostě musí být. Představa Billa, jak poskakuje nadšením z toho, že bude moct konečně na chvíli popustit uzdu své výřečnosti, je prostě úchvatná. 😀
Sledovat Géčka je ovšem taky zábava. Tom si na nich zkouší svoje teorie vyčtené z knihy, tak jsem jsem zvědavá, jak hodně daleko bude od pravdy. 😀
Úžasne krásna kapitola. Bill je také rozkošné zlatíčko, na zjedenie. A Tom sa mi páči ako premýšľa o tých náznakoch, od Billa a skonštatuje, že teda G-čka medzi sebou nič nemajú, keď Bill tak okato flirtuje a oni majú "len" súrodenecký vzťah:) Som zvedavá kedy si Tom uvedomí, že to už dávno presiahlo súrodenecké dotyky. Predstava poskakujúceho Billa a potom spinkajúceho s medvedíkom je totálne rozkošná:)
Ďakujem za krásny preklad.
Vše už řekli holky jen ti moc moc děkují za krásny překlad.
Tak tohle bylo extrémně miloučké! 🙂 Upřímně mě začíná bolet pusa od toho věčného křenění se u tohohle dílu! 😀
Každopádně! Já jsem strašně zvědavá, co je mezi Gustavem a Georgem. No, možná je to všechno opravdu jen přátelské, ale nemůžu se zbavit pocitu, že minimálně z Gustavovy strany jsou v tom vřelejší city, než je ty kamarádské. Možná to vidím zkresleně jen díky Tomovi a tomu jeho věčnému zkoumání, ale fakt to tam vidím! 😀 Takže jsem zvědavá, jak to s nimi tady je. 😉
A Bill je takové zlatíčko!! 🙂 už když zařal překypovat energií a vypadal tak šťastně, mi bylo jasné, že se těší na rozhovor právě proto, že se bude moci ze všeho vypovídat. 😀 Já sice ukecaná jsem, ale když nemusím, nemluvím a i tak si neumím představit, že bych tohle vydržela. Takže všechna čest Billovi! 😉
A to že spí s medvídkem? 🙂 Chci to vidět! To by byl pravděpodobně jeden z nejrozkošnějších momentů, co bych kdy v životě viděla! 🙂 Jen škoda, že Tom nemohl dneska dělat Billovi medvídka. 🙂
A taky jsem zvědavá, kdy Tom přijde na to, že to mezi nimi nejsou jen vřelé dvojčecí city! 🙂
Moc děkji za překlad téhle báječné povídky! 🙂