autor: Saline A.
Mílovými kroky se blížíme k závěru. 🙂
Krásné počtení, nejdražší!
Saline A.
David nelhal, když říkal, že se strhne peklo. Celé dny jeho i Bushida sledovala početná skupina lidí, přičemž pokud se někde zdržovali, nahnala se tam celá parta čítající minimálně patnáct bulvárních novinářů. Bill si na to zvykl překvapivě rychle, dokonce ani Bushido neměl nějaké extra velké problémy. Na veřejnosti tak působili jako dobří přátelé, ale často mezi nimi bylo cítit dusno, které se do vzduchu vkrádalo. Bylo to pochopitelné vzhledem k tomu, že Bill toužil po projevech lásky a z jejich nedostatku býval často nevrlý. Anis se snažil přecházet to, tolerovat, ale občas se to nedalo unést. Snažil se, co to šlo, aby Billovi plnil přání a zahrnoval ho láskou, takže když se Bill vztekal, že je toho málo, prostě se někdy neudržel. Bill si potřeboval uvědomit, že není jediný, kdo trpí.
Zároveň se k tomu přidala i Bushidova mediální vytíženost. Videoklip raketově stoupal po všech žebříčcích, singl bořil hitparády a předobjednávky na album rostly po stovkách. Každý se snažil utrhnout z něj kousek, ve vysílání ho chtěly všechny pořady. Nemohlo to pro něj dopadnout lépe. Až a to, že Bill se bytostně nesnesl s jeho manažerem. Ti dva si absolutně nesedli, válčili spolu při každé příležitosti. Nikoho by ale nenapadlo, že se Paul sníží k něčemu až tak špatnému…
„Dneska ke mně dorazil kurýr se soudní obsílkou,“ vešel Bill do obýváku unaveně. Byl to jeden z jeho nejtěžších dnů, s Tomem osobně kontaktovali všechny umělce, se kterými chtěli navázat spolupráci. „Přišlo to jen mně nebo i tobě?“ Bushido mlčky zvedl rozlepenou obálku. „Co to je?“
„Zkrátili nám trest.“
„Cože nám?“ zarazil se Bill v půli pohybu. Okamžitě zuřivě cupoval svou obálku.
Bushido si promnul obličej. „Paul se jednou zmínil, že má na soudu známé. Očividně obešel nás i Rollerovou a zařídil nám předčasné ukončení za dobré chování. Nechápu, jak se mu to povedlo, natož jak je možné, že to s námi nerozebral on ani nikdo jiný. Oznámil jsem mu, že se mnou skončil, budu radši bez manažera, než aby mě zastupoval tenhle pitomec.“
„Hádám ale, že to neznamená, že rozsudek není pravomocný,“ hlesl Bill. S povzdechem dosedl vedle Anise, vděčně se nechal přitáhnout do objetí.
„No, samozřejmě se můžeme proti rozsudku odvolat. Ale oba musíme uznat, že kdybychom odvolání podali, působilo by to hodně špatně na veřejnost vzhledem k tomu, že z pohledu ostatních je to pro nás osvobození.“
„Takže to znamená, že se už za týden stěhuješ pryč?“ zamumlal sotva slyšitelně.
Anis s povzdechem chytil jeho hlavu do dlaní. „Hej, není to, jako kdybych se stěhoval do jiné země. Budu pořád jenom pár minut od tebe, Bille. Klidně se v noci vykradu a přijedu za tebou.“
„Musím teď určitě vypadat jako nějaká hysterka. Ale myslel jsem, že mám ještě nějaký čas zvyknout si na to, že už tu nebudeš, že tě prostě nebudu vídat denně. Ne, že na to budu mít týden. To prostě…“ povzdechl si. „Pumbovi se bude stýskat.“
Bushido se krátce zasmál. „Však mně se po té hromadě blech bude stýskat taky.“
„Není to hromada blech,“ s odseknutím zahodil Anisovo vyrozumění soudu a vylezl mu na klín. „Je to náš miláček.“
„Můj miláček jsi ty,“ rozhodně mladíkovi stisknul zadeček a natiskl ho na sebe. „Všechno ostatní klidně oželím, ale tebe,“ se zamručením vytvořil značku na alabastrové klíční kosti, hned vedle několika dalších, „tebe oželet by byl hřích.“
„Byl bych raději, kdybys teď hřešil trochu jinak.“
Bushido se na chlapce pobaveně podíval, načež založil ruce za hlavou a usmál se. „Budu tak hodný a dovolím ti, abys začal. Na chvíli máš moc ty nade mnou.“
Bill si skousl ret a přimhouřil oči. Podobnou pobídku nedostal už tak dlouho, že ji rozhodně nehodlal promarnit. „Zvedni ruce,“ poručil mu tiše. Sotva Anis poslechl, líně mu vysvlékl tričko a rty přitiskl na jeho hrudník. Laskal ho jazykem, zatímco prsty mu bloudily po celém jeho břiše a podbřišku. „A zvedni trochu zadek,“ usmál se, stahuje mu kalhoty. Spokojeně zamručel, sotva spatřil Anise tak, jak ho svět stvořil. „Tenhle pohled mě asi nikdy neomrzí.“
„Za to já jsem rozhodně rád,“ souhlasně zabručel Anis. „Mě zase nikdy neomrzí pohled na tebe klečícího přede mnou s lačným pohledem v očích,“ prohrábnul mu vlasy. Bill se pousmál, škádlivě se dotkl konečkem jazyka špičky Anisova penisu. Pevně ho chytil za stehna, když sebou cuknul.
„Nezlob nebo tě kousnu,“ pohrozil. Zuby názorně předvedl, co by udělal a uculil se. Výhružka zafungovala. Znovu sklonil hlavu, přičemž tentokrát jazykem přejel po celé jeho délce a slastně zafuněl. Nedělal to příliš často, raději si s Anisem užíval rovnou sexu, ale když už měl náladu na předehru, nikdy jí nepodcenil a dal do ní celou svou duši. Nehtem ho poškádlil u kořene, sjel na varlata, aby je neopomněl. Anis se zalapáním po dechu chlapci zajel rukama do vlasů a hrubě ho zatáhl.
„Hodláš mě mučit?!“
„Hodlám si tě vychutnat,“ odvětil Bill klidně. Samozřejmě, že ho chtěl mučit, protože to slibovalo vášnivější cílovou rovinku. Ale přeci by mu to nepřiznal! „Necháš mě vrátit se k práci, nebo mi chceš ještě něco říct?“ pevně ho sevřel u kořene.
Anisovy boky vystřelily vzhůru, hlasitě zasténal. „Pokračuj,“ zamumlal hlasem zastřeným touhou a stisk Billových vlasů povolil. Bill potlačil nutkání ironicky mu poděkovat, a raději se k jeho penisu vrátil.
Snažil se do pusy pojmout co nejvíce, přesto si ale musel hojně pomáhat rukou. Anis mu pohyby usnadňoval tím, že ho pevně držel za hlavu a do pusy mu sám přirážel. Miloval způsob, jakým si Bill hrál s jeho varlaty, i jak se zničehonic odtáhnul a s varlaty si začal hrát pusou. Přivádělo ho to k šílenství – Bill moc dobře věděl, jak využít svůj piercing.
Tlumeně zasténal, když Bill odvážně přejel zuby po citlivé kůži u jeho kořene. „Vstávej,“ prudce ho popadl pod ramenem a hodil ho na pohovku. Bill stačil jen překvapeně vydechnout, než ho Anis začal horlivě svlékat. Ani mu nestíhal oplácet polibky, jak rychlý byl. V naprostém šoku vyhrkl a prohnul se v zádech, když kolem svého vstupu ucítil Anisův jazyk a prst. Zabořil mu ruce do vlasů a nechal se pevně chytit za boky – nejspíš by brzy utekl v zápalu slasti.
„Proboha Anisi!“ zakňučel bezmocně. Anis v něm byl až po klouby už třemi prsty a stále se mu důkladně věnoval pusou. Ještě nikdy nebyl připravenější. „Tak už mě konečně ojeď!“
„Jak se to říká?“ Anis si vytvořil značku na chlapcově třísle a tvrdě přirazil prsty.
„HNED!“ vřískl Bill. Kroutil se jako had, svíjel se a žadonil. „Prosím,“ zašeptal zoufale.
To byl pro Anise povel. Hbitě se natáhl pro gel a potřel si s ním penis, načež jím toužebně nahradil prsty. Pokojem se rozlehl dvojitý slastný sten. Bill se k Anisovi zoufale přimknul, objal ho rukama i nohama tak pevně, že se Anis zmohl jen opřít se rukama vedle mladíkovy hlavy a zběsile přirážet. Na první pohled by člověk mohl říct, že ti dva se o sebe jen hodně rychle třeli, ale při pozornějším sledováním bylo patrné, že Anis přiráží jako smyslů zbavený. Bill už ho ani nelíbal, jen opíral rty o jeho a snažil se utopit v nich své steny.
Anis svíral Billovy boky jednou paží tak pevně, až Billovi proběhla hlavou myšlenka, že ho snad Anis rozdrtí, ale vůbec si nestěžoval, kdyby bylo po jeho, nejraději by mu byl ještě blíž. Když se blížil jeho vrchol, nemusel ani nic říkat. Anis ho chytil pod rameny a přitisknul si ho tak k sobě ještě blíž, díky čemuž byl Billův penis v téměř ocelovém sevření mezi jejich těly, což rychlost jeho vyvrcholení rapidně zvýšilo.
Anis miloval pohled na mladíka ve chvíli, kdy byl polapen ve stavu nejvyšší slasti. Dokázal by se na něj v tu chvíli dívat hodiny. Přitiskl rty na Billovy v tvrdém polibku, přičemž jeho přírazy zpomalily, ale staly se ráznějšími, trhanějšími. Bill zakňučel. Všechno ho bolelo, ale rozhodně existovala možnost, že snad ještě by se mohl vzrušit znovu.
S posledním přírazem se zasekl v náhlém přívalu rozkoše, putujícím z penisu až do mozku a zase zpět. Byl naplno polapen ve světě slasti, mohl téměř vidět, jak mu pulzuje žilami až do morku kostí. Udýchaně se naklonil a Billa jemně políbil na čelo. Lehl si bokem k němu, jen aby ho mohl schovat pod svým tělem a přikrýt ho slabou dekou. Pevně ho objal, snad pro ujištění, že chlapec je stále jeho, a že mu ho nic nevzalo.
„Anisi?“
„Hm?“ něžně přejížděl prsty po jeho šíji.
„Jak moc myslíš, že nás to stěhování ovlivní?“
Anis si povzdechl. Mlčky ho dál hladil po jemné kůži, občas něžně zatahal za pramínek vlasů. Nějakou domu nemluvil a jen nad otázkou přemýšlel. Pokud by to nenechal přerůst v lásku, s největší pravděpodobností by odpověděl něco jako, že by si za dobrým šukem holt musel jezdit, zatímco teď ho měl jako na talíři, jinak by se nezměnilo nic. Ale v jejich situaci? Bylo těžké na to myslet. Matka ho odjakživa vychovávala k tomu, že ženu, se kterou bude chtít být, má nosit na rukou, sdílet lože i život. S Billem si toho užíval skoro celý rok a najednou se měli rozdělit, ačkoliv se nerozcházeli a vztah měli pevnější než před pár měsíci. Bylo mu to proti srsti, chtěl s Billem dál žít v jedné domácnosti, zatímco Pumba by spokojeně chrápal v rohu pokoje a slintal na jeho oblíbené botasky. „Myslím, že nás to ovlivní hodně,“ přiznal. Nemělo cenu si cokoliv nalhávat. „Nebude to jednoduchý. Novináři nám budou v patách, všechny povinnosti a tak… Rozhodně ze začátku budeme mít problémy. Ale zvládneme to, Bille.“
„Mám z toho trochu strach. Víš, jaké problémy jsme měli od začátku s komunikací. Co když se k tomu zase vrátíme? Budeme se hádat, bojovat. A co když se rozejdeme? Anisi, já o tebe nechci přijít!“
„Tak se prostě nerozejdeme! Bille, já nevěřím na to, že v našem životě je jen jedna cesta a jeden konec. My sami si všechno tvoříme, žádný osud nebo podobný blbosti. My sami, naše rozhodnutí a naše činy nás vedou k tomu, jaký ten život bude. Nic víc tak přeci nedovolíme, aby nás to rozdělilo! Budeme se prostě dál milovat a zapomeneme na hádky. My to zvládneme.“
„Co když na nás přijdou?“ zašeptal Bill nejistě. „Co pak budeme dělat?“
„Nepřijdou,“ Anis se zamračil. „Jsme opatrní a klidně budeme ještě víc. Nikdo na nás nemusí přijít, pokud nebudeme sami chtít.“
Bill s povzdechem přikývl, ale sklopil pohled a hlavu zabořil hlouběji k jeho krku. Pevněji Anise objal kolem pasu. Na okamžik, na jednu jedinou vteřinu ho napadlo, že by bylo nejlepší, kdyby vůbec nebyl slavný. Poprvé v životě si skutečně přál, aby byl jen obyčejný kluk a mohl světu říct, že miluje Anise.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 16
Myslim, ze by bylo cool vsem rict, ze spolu chodi. Ohrozilo by to mozna jejich karieru, ale co je vic? Penize uz maji tak muzou zit stastne a spokojene. Nelibi se mi, ze jim zkrátili trest a nechci, aby se Anis stehoval. Protoze to zcela jiste v ty hadky vyusti. A to nechceme nikdo 🙁 no uvidime, snad nam Saline nebude kluky prilis trapit 🙂
Dekuji za dilek :*
Ten manažer je kretén. Co si myslel, že tím získá? Anis s ním vyběhl, tak doufám, že jim nebude dělat další potíže.
Bude to pro ně těžké, hlavně pro Billa.
Díky, těším se, co bude dál.
Chudáci kluci to si užijí peklo doufám že to ustojí.