autor: Diamondairways
„Měli bychom vstát,“ zachraptěl Tom tiše do Billova ucha. Zpěvák se zašklebil a odvalil se od něj. Vůbec nechtěl vstávat. Přál si, aby už měl den volna, aby mohl celý den zabíjet čas v posteli a sledovat DVD. Ale místo toho měl ještě další den plný naplánovaných událostí a prakticky žádný čas pro sebe. Dnes večer zboří Marseille, poté udělají nějaké autogramiády a setkání s fanoušky. Potom odjedou do Paříže, a tam bude mít Bill konečně volný den. Už se nemohl dočkat. „No tak,“ šťouchl ho Tom do žeber, ale zůstal zhroucený na posteli a nehýbal se. Bill si povzdechl a pomalu otevřel oči. Místnost byla matně osvětlena sluncem nesměle prosvítajícím přes závěsy. Billova hlava byla otupělá, a když se pohnul, ucítil v ní ostrou bolest. Uvažoval, kolik je hodin, nejasně si vzpomněl na harmonogram a skutečnost, že by měli dorazit na místo kolem oběda. Nebudou tam ani v hotelu, ale dostanou jeden v Paříži.
„Jdi do prdele,“ zamumlal opožděně k Tomovi, praštil ho loktem, až uslyšel za zády zasyčení. Poté si Tomova silná paže našla cestu kolem jeho pasu a on ucítil Tomovy teplé rty na šíji. Už se chtěl usmát, ale pak ucítil, jak se mu do kůže zaryly ostré zuby, a Bill sebou trhnul a během toho procesu se svalil z postele.
Dopadl na zem s tupým žuchnutím a stáhl s sebou i deku. Zíral na Toma s přimhouřenýma očima a stáhnutým obočím, koutky jeho úst se stočily dolů.
„Pěkné, ty debile. Jaký to způsob, jak někoho probudit.“
Tom jen mávl rukou a posadil se na rozházené posteli, která rozhodně nebyla určená pro dva. „Stejně už jsi byl vzhůru.“
Bill si povzdechl a pomalu vstal z podlahy. Zoufale potřeboval pěkně dlouhou sprchu a velký šálek kávy se spoustou cukru a trochou mléka. Pak by měl být schopen opět fungovat a proplout dnem se zářivým úsměvem. Všichni vždy očekávali, že bude mít na tváři za všech okolností úsměv jako nějaký šílenec, jako kdyby byl panenka a ten úsměv měl namalovaný. Kdykoli se zamračil, lidé vždy začali povídat a debatovat, jestli není náhodou v depresi. Když vypadal příliš unaveně, tak si mysleli, že je na drogách, když odmítl divné jídlo, které mu někdy nabídli v různých televizních pořadech, tak přišli s tím, že má poruchy příjmu potravy. Zavrtěl hlavou a beze slova odešel do koupelny.
Opravdu s Tomem nechtěl mluvit, ale sdíleli autobus, a tak tam nebyl žádný způsob, jak se mu na dlouho vyhnout. Ne, že by včerejší noci litoval, ale doufal, že z toho Tom nebude dělat vědu a mít škodolibou radost, nebo začne být samolibý. Zpěvák zíral na svůj pomačkaný odraz, kousal se do rtu, zatímco přemýšlel. A co, že skoro měli sex? Bill neměl žádný už věčnost a jeden den k tomu; nebyl zrovna robot a potřeboval také určité uvolnění. Kromě toho, Tom tak nějak dostal, co chtěl a možná, že ho teď nechá na pokoji a mohli by být jen kolegové, stejně jako s Georgem a Gustavem.
Oba jsme dostali, co jsme chtěli, přemítal, jak se snažil uhladit si vlasy dozadu studenou vodou,
je to sexy chlap, ale rozhodně ne někdo, s kým bych chodil. Možná, že se teď stáhne a zaměří se na fanynky. Už má spoustu fanynek, ačkoliv netuším proč…„
Zatímco Tom jej vystřídal v dlouho očekávané malé koupelně, Bill bojoval s kávovarem. Byl stále omámený, ne úplně vzhůru, a nyní takový jednoduchý úkol jako výroba kávy vypadalo jako něco nesmírně obtížného. Otevřel malou ledničku a hledal mléko, pak našel cukr, protože věděl, že si ho dá do kávy vždy šílené množství. Ale měl to tak rád a dodalo mu to velice potřebné povzbuzení. Jeho zásoby energie přece jen nebyly nekonečné.
Tom vyšel z koupelny a na sobě měl jen pytlovité, nízce posazené džíny. Po jeho opáleném trupu stékaly kapičky vody a Bill na něj po dobu několika vteřin zaujatě zíral. Kytarista měl úžasné tělo, to nemohl popřít. Bill neměl rád příliš velké svalnatce, ale nechtěl ani nějakého slabocha. Tom byl prostě… perfektní. Ta myšlenka s ním otřásla a on odvrátil pohled, aby jej zaměřil na balíček cigaret, které chtěl vzít předtím, než se objevil Tom.
„Líbí se ti, co vidíš?“ Tom se samolibě ušklíbl. Bill zvedl pohled, vytáhl cigaretu a vložil si ji mezi rty. Věnoval Tomovi pohled zpod okraje tmavých řas a teď to byl Tom, kdo na něj zíral. Zapálil si a okamžitě zhluboka potáhnul, tváře mu propadly, než uvolnil kouř přes našpulené rty přímo do Tomovy tváře.
„A tobě?“ Zvedl tmavé obočí
„Ty víš, že ano. Myslel jsem, že jsem ti to ukázal včera v noci,“ úsměv byl zpět a Tom přistoupil blíž. Vzal Billovu cigaretu a sám z ní potáhl. Pak udělal další rychlý krok a přitiskl svá ústa na Billův citlivý krk, kde vydechl horký kouř. Bill se zachvěl a pootevřel rty. Nikdo si s ním nikdy takhle nehrál, nikdo nikdy nebyl tak ležérní a přímočarý. Nechtěl s ním zacházet jako s nějakou křehkou, drahou panenkou, nezíral na něj jako na hvězdu, byli si rovni ve hře svádění a flirtování. Tomovo sebevědomí jej vzrušovalo, způsob, jakým to řídil, střízlivý, nebo opilý, za všech okolností, to nutilo Billa ztrácet zdravý rozum. Chtěl jen…
Tom zvedl hlavu, jejich oči se na žhavou vteřinu střetly a pak byla jejich ústa spojena v polibku, který byl trochu drsný, ale teplý, chutnal po zubní pastě, kávě a cigaretách. Ztratili se v něm, Bill nevěděl, kolik minut uběhlo, ale brzy ucítil kouř a dezorientovaně se odtáhl od Toma.
„Kurva!“ Tom vyskočil. Poté Bill spatřil, že Tom upustil cigaretu, která nyní požírala koberec, malé plameny byly čím dál tím větší. Bill vytřeštil oči a s lapáním po dechu se podíval na kytaristu.
„Sakra, sakra, sakra, kde je ta věc na oheň?“
„Jaká věc?!“ Bill byl již téměř u dveří autobusu a pak si vzpomněl, že autobus je stále v pohybu. Zaklel. Kouř rychle vyplňoval stísněný prostor autobusu, jeho vůně byla kousavá a Bill se rozkašlal.
„Ten, uf, hasicí přístroj!“
„Já nevím, já jsem zpěvák a ne hasič!“ Vyštěkl Bill a pak se otočil a rozběhl se k řidiči. Museli zastavit autobus a vystoupit. Mohl vidět, jak se Tom snaží na plameny nalévat vodu, zatímco hledal hasicí přístroj, ale jak by to mohlo pomoct?
„Do prdele!“
Tomův obličej byl zamračený, když stál na straně silnice, na níž teď stál i jejich tourbus. Stále byl oblečený jen v džínách, ale teď byl také obalen chemickou látku podobnou pěně, která vypadala jako mouka, ale rozhodně nebyla. Našel hasicí přístroj a snažil se uhasit ten malý požár, ale místo toho dostal většinu té věci na sebe a ostatní předměty v autobuse. Ale řidič zastavil vozidlo během několika vteřin. Oheň byl uhašen a podle toho, co Tom viděl, škody nebyly tak hrozné.
Nyní zde stály také ostatní autobusy a na scéně byl David a křičel, zatímco divoce gestikuloval rukama, ve kterých držel telefony. Tom zíral na zrudlého manažera a přemýšlel, na co ten člověk potřebuje dva telefony. Tom měl jen jeden a stěží jej kdy použil.
„Idioti! Potřebujete zasranou chůvu! Kdo kouří v autobuse, ptám se?“
„No, uff…“ Tom se poškrábal na hlavě. Slunce svítilo, ale bylo docela chladno. Chtěl se vrátit do autobusu, obléknout se a vzít si něco k jídlu, ale zdálo se, že se to nestane. Stáli uprostřed ničeho, osobní a nákladní automobily dál svištěly po dálnici, kterou opustili.
„Mlč! Nechci od vás dvou slyšet ani slovo! Jste skutečná životní verze blbého a blbějšího!“
„Ach, to byl cool film, myslím, že…“ ozval se s úsměvem Bill, který stál vedle něj v tichosti posledních dvacet minut od autobusového dramatu s požárem.
David zvedl ruku a Bill rychle sklapnul, s mírně našpulenými rty. „Nechci to slyšet. A teď, poslouchejte,“ manažer kráčel k nim a Tom si pomyslel, že vypadá jako blázen s očima téměř sršícíma blesky, vlasy rozevlátě rozcuchanými a tváří bílou hněvem.
„Vy dva se teď přesunete do druhého autobusu a pojedete s Georgem a Gustavem po zbývající tři hodiny do Marseille. Tento autobus,“ řekl a ostře ukázal na jejich autobus, „pojede na opravu, protože vám dvěma idiotům se ho podařilo zcela zničit! Po Paříži zamíříte rovnou do Amsterdamu, a pak na další místo letíte, ale odteď, budete jezdit s Gustavem a Georgem. „
„Cože!“ vyprskl Bill. „To si nemyslím! Chci vlastní autobus a svůj vlastní pokoj!“
„Málem jsi nechal shořet svůj vlastní autobus!“ Vyštěkl David. „A zničili jste hotelový pokoj! Je mi špatně z vašich eskapád. Tohle turné se pomalu obrací v katastrofu! Ale zase, budeš na titulkách! I když ne tím dobrým způsobem a dovolte mi říct, že nebudu zase nekonečně hledat novou publicistku, protože ta poslední skončila!“
„No, jestli skončila, tak nejspíš stejně nebyla tak dobrá,“ vložil se do toho Tom „Chci říct, že nechceš pracovat s někým, kdo to hned vzdá, jestli víš, co tím myslím?“
„Mlč! Nastupte do druhého autobusu a zůstaňte tam.“ David si odplivl. Tom pokrčil rameny. Manažer rozhodně potřeboval vychladnout. Možná by mohli jít do ledového baru nebo tak něco?
„Ale moje oblečení!“ Bill zkřížil ruce na prsou a povystrčil jednu kyčelní kost. Tom se uchechtl.
„O to bude postaráno. A teď jděte. Ztrácíme čas!“ David potřásl rukou a ukázal na hodinky.
Bill předstíral smutný a zraněný pohled, když procházel kolem manažera ke druhému autobusu. Tom jen pokrčil rameny a následoval zpěváka. Tak upustil cigaretu, a co? Velký problém, ale ne, David musel jít a vybuchnout. Teď neměli ani vlastní autobus. To opravdu stálo za hovno. Tom si povzdechl a vyběhl nahoru po schodech. Bude muset spát na malé palandě, nemluvě o tom, že tam teď po celou dobu budou další dvě osoby. Georg byl jeho dobrý přítel, takže to bylo v pohodě, ale kdo byl, sakra, Gustav? Sotva mluvil, ale vždycky sledoval všechno a všechny jako nějaké sledovací zařízení, takže vypadal jako nějaký špion nebo možná sériový vrah.
Tom zavrtěl hlavou a šel do společenské místnosti, kde se zhroutil na pohovku. Místo bylo strašně čisté ve srovnání s jejich autobusem. Přimhouřil oči, rozhlédl se kolem a spatřil nějaké knihy na stole. Bez pochyb Gustavových, pomyslel si a snažil se číst názvy. Všechny pro něj byly neznámé, ale on nebyl moc velký čtenář. Pokud nepočítal časopisy. Sledoval, jak se přihnal Bill a klesl do křesla, stále s našpulenými rty. To Toma přinutilo se usmát, zpěvák byl nepochybně velmi roztomilý. A velmi žhavý v posteli, pomyslel si kytarista.
Georg s sebou přinesl pití, ale nebyl to alkohol, jak si Tom všiml. Basista se posadil a položil lahve Coly na stůl. Gustav seděl tiše se svým laptopem a nevěnoval jim pozornost. Měl na hlavě čepici a brýle s tlustými obroučkami, Tom uvažoval, jak takový mimoň skončil ve světoznámé kapele, ale pak musel přiznat, že na bubnech byl Gustav zvíře. Ten chlap dával do svého hraní vše a Tom to musel obdivovat, byl opravdu talentovaný.
„Takže, nikdy jsem neviděl Davea tak naštvaného,“ ušklíbl se Georg se zvednutým obočím.
„On je pořád naštvaný,“ vzhlédl Bill z místa, kde zíral na své oprýskané nehty. „Potřebuje pomoc.“
„Jo, chci říct, není naše vina, že naše muchlovací chvilka byla tak žhavá, že začala oheň!“ Vychloubal se Tom a viděl, že zpěvák protočil oči. Ale drobný úsměv se vkradl na jeho lesklé rty a pak zmizel. Tom se taky usmál.
„Počkej, tak jak se to stalo?“ Georgovi zářily oči zvědavostí a tichými otázkami, jak zíral na Toma. Kytarista nedbale pokrčil rameny.
„Držel jsem cigaretu, líbali jsme se a já ji pustil, jak jsem měl vědět, že zapálí koberec? Kdo vůbec dává koberce do autobusu?“
„Ty vole, ani já nekouřím v autobuse,“ Georg zavrtěl hlavou.
„Jak myslíš,“ znovu pokrčil rameny Tom a natáhl se pro láhev Coly. Raději by nějaký skutečný drink, ale pak si představil, jak se ukáže na meet&greet v mírně přiopilém stavu a jak rozzuřený by byl David. Není to dobrý nápad, vydedukoval si kytarista. Vzal si doušek Coly a pak se podíval na Billa. Zpěvák se stále mračil a tak mu Tom poslal vzduchem polibek. Bill obrátil oči v sloup a vyplázl jazyk, nad čímž se Tom uchechtl a zazubil. Ve vteřině měl Bill na tváři odpovídající úsměv.
Oční stíny byly aplikovány na Billova víčka a on se snažil v klidu sedět a příliš se nevrtět. Byl klubko nervózní energie a věděl, že Tom za to nese hlavní vinu. Teď když už spolu téměř spali, jako by praskla struna, hranice byla překročena. Bill umíral touhou po nějakém uvolnění, a teď bylo mnohem těžší, aby si to odepřel. Vydržel celé měsíce bez jakéhokoliv kontaktu s kýmkoliv, jen s pomocí své ruky, ale teď když málem měl Toma, jeho ruce už nestačily. Chtěl člověka, jmenovitě chtěl Toma. Chtěl žhavý, divoký sex s Tomem a nic víc. Kousl se do rtu. Bylo to šílené. Bylo to, jako by měl za sebou dlouhé, dlouhé týdny půstu s jídlem v nedohlednu, a teď, když dostal ochutnat, nedokázal už v půstu pokračovat.
„Bille, zlatíčko, uvolni se,“ řekla Nat a odtáhla se. Bill zamrkal, otevřel oči a zíral na ni. „Co se děje? Jsi tak nervózní!“
„To všechno Tom!“ vyhrkl Bill a okamžitě se kousl do spodního rtu a sklopil pohled.
„Co tentokrát?!“ V jejím hlase byl úsměv a Billovi se to nelíbilo. Nebylo to k smíchu. Ale vlastně, bylo to tak vážné? Nedokázal přijít na to, jak se kvůli tomu cítí, nebo o co vůbec šlo. Jsem tak mimo, pomyslel si s povzdechem.
„Já jsem, ehm, s ním tak trochu spal… Ačkoliv jsme to opravdu nedělali.“ Bill pokrčil rameny a koutky rtů se mu obrátily dolů.
„Cože?“ Její hlas byl vysoký a trochu pisklavý. Bill se tomu zasmál.
„Jo,“ přikývl zpěvák. „Já vím, vždycky jsem žvanil o opravdové lásce, ale já upřímně nevím, koho se snažím přesvědčit. Sebe?“ Bill se zasmál. „Hledal jsem někoho tak dlouho, a přesto tady není nikdo. Takže, myslím, že jsem prostě unavený z hledání. Chci říct, možná to nikdy nenajdu a co potom, měl bych být zasraný kněz nebo tak něco? „
„No, to ne, ale ty sis tahle pravidla určil sám,“ vizážistka odložila štěteček a posadila se. Ještě měli čas si trochu popovídat. „Takže je to jen na tobě, jak se rozhodneš.“
„Já vím. A teď myslím, že je změním. Chci říct, nechystám se přefiknout náhodné fanynky, ale pokud ta osoba je dobře vypadající a ne nějaký zlatokop, tak proč ne?“
„Ale co s Tomem? O co jde mezi vámi?“ zeptala se blondýnka zpěváka zvědavě. Bill se poškrábal na stehně směrem ke svému kostnatému koleni.
„Já nevím. Přitahuje mě totálně fyzicky, ale jako člověk je… to je jedno. Já nevím. Chci říct, že je žhavý a je dobrý v posteli, co můžu říct. Ale ehm, není to, jako bych chtěl, abychom byli přátelé nebo tak něco. Včera v noci, prostě jsme to oba chtěli, tak proč ne, kurva? Však víš, žít každým okamžikem a tak podobně. „
„Jo, ale ty okamžiky s sebou stále přinášejí následky.“
„Já vím, ale když něco chci, tak pro to jdu. Znáš mě,“ Bill jí věnoval úsměv.
Zasmála se. „Kluci, neustále myslí tou menší hlavou. Ale nikdy bych si nepomyslela, že bys chtěl kytaristu.“
„Já taky ne. Bože, to je v prdeli. Chci říct, já vím, že je to trochu hloupé, abych je všechny nenáviděl, ale zároveň si vždycky vzpomenu na něj a prostě…“
„No tak, Bille. Nedopusť, aby ti tvá minulost diktovala budoucnost a ovládala přítomnost.“
„Wow, měla bys začít psát knihy. Proč jsi vizážistka?“ Zpěvák se zasmál a Natalie po něm hodila zmačkaný ubrousek, kterým ho trefila do obličeje. Po pravdě řečeno, Bill si nedokázal představit uhlazenou, elegantní blondýnku na podpatcích, jak sedí v nějaké místnosti a píše. Byla neustále v pohybu a měla bezmeznou energii, stejně jako on sám a nedokázala dlouhou dobu sedět. To byl jeden z důvodů, proč spolu tak dobře vycházeli, mohli spolu vždy držet krok.
„Zmlkni, dělala jsem uni-kurz víš, ale make-up je větší zábava!“
„Jo, jo, jo.“ Bill mávl rukou a jeho náramky o sebe zacinkaly.
Měla však pravdu, že by neměl nechat minulost, aby na něj měla takový vliv. Jistě, jeho otec byl kretén, ale to neznamenalo, že každý jiný kytarista taky. Stiskl rty nad vzpomínkami. Strávil své dětství bez otce, protože jeho matka byla ´jen fanynka´ toho bastarda, který by nikdy nemohl být nazýván jeho otcem. Byl jen dárcem spermatu. Byl nic. Ale kvůli němu měli problémy.
Měli těžké časy, ale zvládli to. Jorg, který byl kytarista v nějaké malé kapele, se svým hraním nikdy nedostal dál než jen do některých sešlých klubů a barů. Ale choval se, jako by byl rocková hvězda a pokoušel se podle toho žít, což bylo prostě hloupé. Jednou, když bylo Billovi čtrnáct, zašel se podívat na jeho vystoupení v nějakém parku. Byla to ubohá výmluva pro koncert, a i tehdy Bill dokázal říct, že Jorg hrál kompletně na hovno.
Poté, viděl Jorga pít pivo a povídat si s dospívajícími dívkami a bylo mu z toho špatně. Chtělo se mu zvracet při pohledu na toho chlapa s pivním pupkem, v roztrhaných džínách a nějaké staré košili, jak drží otlučenou kytaru a pivní lahev a přitom se usmívá na dívky svými zažloutlými zuby a nepochybně si myslí, že je
někdo. No, ve skutečnosti byl prostě
nikdo. Někdo, kvůli komu nestálo za to ztrácet čas. Takže se Bill otočil a z parku odešel.
Nikdy s ním ani nemluvil. Jorg mu za to nestál. Když zjistil, že je Billova matka těhotná, jen se jí vysmál a řekl jí, aby ho nechala na pokoji, nebo půjde na policii a řekne, že je jeho šílená stalkerka. Billovi to jeho matka všechno řekla, nevymýšlela si žádné příběhy, nekrmila ho lží. Řekla mu, kdo je jeho otec a jak kreténsky se k ní zachoval. Nikdy jí neplatil alimenty, protože, jak prohlásil, dítě mohlo být kohokoliv, jelikož prý byla děvka. Poté se rozesmál a poslal ji do prdele, protože na ni už zcela jistě na jejím rohu čekali noví zákazníci.
„Přestaň na něj myslet,“ vyrušila Nat Billa ze vzpomínání. „Máš vražedný pohled. Přemýšlíš nad Jorgem?“
„Jo. Někdy si myslím, že kdybych ho znovu viděl, tak bych ho uškrtil. Máma už kvůli němu nikdy nemohla najít novou lásku, protože si myslela, že všichni chlapi jsou prasata a chtějí ji jen využít. Ten stupidní hajzl všechno zničil.“ Bill sevřel pěsti.
„Vsadím se, že tě vidí v televizi a teď lituje toho, co udělal.“
„Pochybuju. Je to jen prase sedící v baru, které si myslí, že je cool. Ale ve skutečnosti je to už jen stará nula. Možná, že když byl mladší, tak měl alespoň holky, ale teď? Nemyslím si, že ještě nějakou dostane.“ Bill se temně uchechtl. „Dobře mu tak.“
David si vybral tento moment, aby vklouzl za nimi do místnosti. „OKay, interview za pět minut. Jsi připravený?“
„Ano.“ Bill se zvedl ze židle a věnoval Natálii vřelý úsměv, než opustil místnost.
„Děkuju vám a dobrou noc!“ Bill se uklonil a pak poslal vzdušný polibek burácejícímu davu, než se vzdálil z jeviště. Popadl ručník a láhev s vodou, rychle odkroutil víčko. Umíral žízní, alespoň se tak cítil. Voda byla studená, trochu mu stékala po bradě a krku, ale bylo mu to jedno. Olízl si rty a pak ucítil pár silných rukou, které mu stiskly boky.
„Skvělá show, kotě,“ Tomův hlas byl hluboký a jeho rty přejely přes Billovo ucho. Zpěvák se zachvěl očekáváním.
„Neříkej mi tak.“
„Ale ten tvůj obleček je tak sexy. Měl bys to nosit někdy, když jsme sami, víš?“ Tomův dech byl horký na Billově krku. Povzdechl si. Šílel z něj potřebou, ale proč se ho Tom ještě pokoušel dostat? Bill na to teď nedokázal myslet, jestli Tom chtěl víc, dá mu víc. Chtěl to taky, po tom všem. Spalovala jej touha. Bylo to tak dávno, co měl někoho uvnitř sebe, Bill se zachvěl, když si vzpomněl na ten pocit. K smrti to chtěl. Ale byli ještě v zákulisí a celý tým byl v bezprostřední blízkosti. Bill od Toma odstoupil.
„Pojď, musíme tady uklidit a pak se vrátit do autobusu.“
„Nemáme ani vlastní autobus,“ povzdechl si Tom.
„Jo, ale promluvím s Davem. Dostaneme jeden, znovu.“ Bill zamrkal a pak popadl Toma za ruku a táhl ho chodbou.
„Někdy bychom si měli dát společnou,“ řekl Tom. Bill se kousl s úsměvem do rtu. Jistě, Tom dokázal být otravný, mohl být hloupý, měl na sobě ošklivé oblečení a hrál na kytaru, ale pak zase, občas, měl prostě skvělé nápady.
Když nastoupili do autobusu, byla téměř půlnoc a měli hned vyrazit do Paříže. Harmonogram říkal, že dorazí do města v dopoledních hodinách a půjdou rovnou do hotelu. První den měli několik rozhovorů a večer show, ale poté měli mít další den volno, než vyrazí do následujícího města.
Bill vešel rovnou do spací části kompletně vyčerpaný. Chtěl se jen svalit do měkkých polštářů a spát. V tomto autobuse byly dvě spací sekce a každá měla čtyři lůžka. Rozhodli se, že Tom a Bill si vezmou jednu sekci a druhá zůstane Georgova a Gustavova. Takže ve skutečnosti měl Bill dvě postele, spodní a vrchní. Rozhodl se, že bude spát na té horní a tu spodní si nechá na sledování filmů a podobně. Ale teď uvažoval, jestli má vůbec energii na to, aby vyšplhal nahoru.
Světla byla tlumená, ostatní byli ve společenské místnosti a Bill stál v uličce sám. Nebo si to alespoň myslel, dokud povědomé dlaně neuchopily jeho boky. Pootevřel rty a pomalu si ten vrchní olízl.
„Chyběl jsem ti?“ Tomův hlas byl hluboký. Přitlačil svými boky proti Billovu povolnému tělu. Jednou rukou zatahal za lem jeho tepláků a mírně je stáhl dolů, aby tak vystavil jeho kyčelní kosti. Poté palcem přejel oblast, kde měl Bill vytetovanou hvězdu, a svými mozolnatými prsty mnul jeho citlivou pokožku.
„Možná,“ zašeptal zpěvák ostýchavě. Nebylo to tak, že by mu chyběl Tom, spíše mu chyběly jejich hry. Opravdu mu nezáleželo na Tomovi jako takovém a možná to od něj bylo na hovno, ale nikdy by nelhal nebo nepředstíral, že mu na někom záleží, takže mohl ho za to někdo opravdu vinit? Kromě toho se zdálo, že Tom také hledá jen zábavu a nic víc. Bylo by to opravdu tak špatné, pokud by se prostě jen bavili? Bill si to nemyslel. Byla to jen trocha uvolnění, které potřeboval, přece jen byl dvacetiletý chlap.
Bez dalšího slova Tom vklouzl rukou pod Billovy tepláky a přitlačil dlaň na jeho penis skrz jemnou látku boxerek. Bill se kousal do rtu, zatímco byl každou vteřinu vzrušenější, jak mu veškerá krev mířila na jih. Prohnul se v zádech, přitiskl zadek proti Tomově oblečené erekci a zakňučel.
„Kurva, Tome,“ vydechl, jak se Tomova ruka snažila proklouznout pod okraj jeho boxerek a dotknout se horké kůže. „Neměli bychom tohle dělat… tady…“
„Tak kde? Řekni mi,“ vydechl mu Tom horce do ucha.“Chci tě teď. Nemůžu se dočkat.“ Stiskl Billův bok.
„Uf, co když nás někdo přistihne?“ Bill si olízl rty a nepravidelně dýchal.
„Tak co? Dívají se na film, no tak,“ Tomovy ruce mu tahaly dolů kalhoty. „Otočíš se a opřeš se o zeď?“
Bill odhodil opatrnost za hlavu a udělal to, co mu Tom řekl. Pruh takzvané zdi mezi spacími sekcemi byl malý, ale stačilo to, aby se o něj Bill zapřel rukama. Jeho kalhoty spolu s boxerkami sklouzly dolů a shromáždily se u jeho nohou. Slyšel, jak Tomovy kalhoty dopadly také na zem a poté se k němu kytarista těsně přitlačil, kůže na kůži. Tom mu povytáhl tričko, čímž odhalil jeho vztyčené bradavky, a prstem si pohrával s tou propíchnutou, dokud Bill potěšeně nezasténal.
„Roztáhni trochu nohy, no tak,“ Tomova slova vycházela ven mezi těžkými vzdechy a Bill nezaváhal ani na vteřinu. Roztáhl nohy tak daleko, jak jen mohl, dokud se mu materiál kalhot nezařezával do kotníků. Cítil, jak se Tom přitiskl ještě blíž a jejich těla se k sobě perfektně zapasovala, spolu s Tomovou erekcí mezi jeho půlkami, kde narážela na jeho vstup tak lahodně, až se z Billova krku vydral další sten.
Bill se kousl do rtu, aby zadržel další sten, když se Tomova ruka sevřela kolem jeho penisu a začala jej hrubě honit, zatímco Tom přirážel dál proti jeho zadku. Bylo to téměř, jako by šukali, ale přesto, Tom nebyl uvnitř něj. Bill se ještě více prohnul v zádech a těžce dýchal. Bylo to tak dobré, příliš dobré. Bill se chvěl, téměř třásl, a pokaždé, když Tom narazil do jeho vstupu, se mu chtělo křičet.
„Líbí?“ Tomova trhaná slova byla vydechnuta horce do Billova ucha a poté jej kytarista lehce kousl do krku. Okamžitě kousnuté místo olíznul a přesunul se níž po jeho krku, kde sál tu jemnou kůži. Bill zasténal, neschopný mluvit, a začal se vlnit spolu s Tomovými pohyby. „Řekni mi,“ dožadoval se kytarista a stiskl Billovu bolavou erekci. Zpěvák vypískl bolestí, smíšenou s rozkoší a zaklonil hlavu na Tomovo rameno. Jejich oči se setkaly a Bill si pomalu olízl rty.
„Líbí se mi to,“ vydechl, „teď mě udělej.“ Tom se ušklíbl a začal se pohybovat rychleji a tvrději, dokud se oba netřásli a nepolykali steny. Bylo to chlípné, žhavé a rychlé a Bill se ztratil v rozkoši. Skutečnost, že by mohli být každou chvíli přistiženi, to jen zlepšovala a on téměř chtěl, aby byli přistiženi. Ale byla to myšlenka na být přistižen s Tomovým ptákem ve svém zadku, která jej přinutila uvidět hvězdy, když mu tělem projel orgasmus a vybuchl v milionech jasných jisker za jeho víčky.
Zhroutil by se na podlahu, kdyby se Tomovy silné paže neomotaly kolem jeho pasu a nepřidržely jej ve vzpřímené poloze. Sperma mu stékalo po stehnech a zadku, ale právě v tu chvíli mu to bylo opravdu jedno. Dokonce si užíval skutečnost, že je pokrytý spermatem, zatímco stojí napůl nahý v uličce autobusu. Bylo to nemravné a tak dobré. Tom jej jemně políbil na krk a mozolnatými prsty jej pohladil po břiše.
„Jsi tak sexy, když se uděláš.“
Bill si odfrkl. „Musíme uklidit, než se ukážou kluci,“ povzdechl si. Tom jej odtáhl k posteli a zpěvák se na ni sesunul, zatímco kytarista zamířil do koupelny. Když se vrátil, pomohl mu vstát a poté byl na řadě Bill, aby se před spaním očistil.
Když se Bill vrátil k posteli, s povzdechem padl do přikrývek, zatáhl závěs a uvolnil se, cítil, jak z něj stres pomalu odchází pryč. Neměl tušení, o co šlo mezi ním a Tomem, ale chtěl toho arogantního, sebevědomého kytaristu. Bylo to tak dobré, že se nestaral o to, co přinese budoucnost, žil v přítomnosti a
přítomnost byla úžasná. Zpěvák se usmál a zavřel oči. Zítra spolu budou sdílet hotelový pokoj a Bill chtěl mít s Tomem konečně skutečný sex, důsledky ať jdou k čertu.
autor: Diamondairways
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 34
Tak už poznáme dôvod Billovej nenávisti ku gitaristom. Popravde som niečo také nečakala, ale vôbec sa mu nečudujem, že ich nemá rád. Ale ako Nat povedala – nemal by jedným debilom nechať ovplyvňovať svoj život.
Inak si to chalani teda parádne užívajú 😀 A ako podpálili autobus 😀 Takto tú stávku Tom aj vyhrá. A Bill – aj keď to berie ako pobavenie a v iných ohľadoch sa nad Tomom vážnejšie nezamýšľa.. aj tak myslím, že mu to ublíži, keď sa o tej stávke dozvie. Možno nie až toľko, ako keby bral vzťah s Tomom vážne, ale ublíži. Tiež však záleží, kedy sa o tej stávke dozvie – teda v akej fáze bude jeho vzťah s Tomom.
Ďakujem za preklad a teším sa na pokračovanie, lebo som strašne zvedavá, čo sa ďalej stane.
Páni!! Velmi žhavý dílek…těším se na další. Díky za překlad.
Oni jsou spolu tak neskutečně žhaví, že není divu, že ten autobus málem lehl popelem. 😀 Zatím se to vyvíjí velmi zajímavě. Bill dokázal hodit své předsudky za hlavu, ale až se dozví, že šlo o sázku… Jsem zvědavá na jeho reakci.
Díky, moc se těším na pokračování.
Já myslela že mu nějaký kluk ublížil a on to byl jeho otec jak pak to bude dál mezi nimi.
Tiež som si nemyslela, že gitaristov neznáša kvôli otcovi. Takže teraz už viem, ale aj tak mi je ľúto, že Tom to vyhrá tak ľahko. Ale dobré na tom je, že sa aspoň zatiaľ Bill necíti zamilovaný. Myslím, že ho tá stávka aj tak zraní:( Tom by ma potešil a získal by si ma, keby sa Billovi pred tým ako ho naozaj dostane, férovo priznal… ale asi to neurobí a to je škoda.
Ten autobus ma rozosmial a aj chudák David, ale dobre mu tak. Bill mu predsa hovoril, že ho nemá s Tomom nechávať:) logicky ho mal nechať s jeho kamošom a Billa s Gustavom a bol by kľud:) Takže Davidovi to prajem.
Ďakujem za preklad:)
A ja myslela, ze nejaky kytarista zlomil Billovi srdce a on otec… no, nejak nevim co je horsi :/ chudak Bill. Dvojity, protoze at chce nebo ne, neco k Tomovi citi a Tom jej mezitim bere jako sazku. Az se tohle dozvi Bill, bude z toho urcite hooodne spatny. Ne, ze by se mu nekdo divil. Snad si stihne Tom vcas uvedomit, jak moc ma toho arogantního zmetka rad :)))
Dekuji za překlad ^^
Stejně jako holky, i já jsem překvapená Billovým důvodem, proč nemá rád kytaristy. Já si myslela, že s tím má co společného nějaký kluk kytarista, který Billovi zlomil srdce a ono je to přitom takhle. Je mi to líto a asi se Billovi až tak nedivím. Samozřejmě si myslím, že to i tak s tou svou nenávistí přehání, ale je fakt, že se je mu těžko divit. Špatné zkušenosti se v člověku silně zakoření a každý se s tím popere jinak.
Mimochodem, to jak kluci zapálili tourbus bylo vtipné! 😀 Hlavně jsem byla ráda, že k tou nedošlo opět tím, že by se kluci hádali či se chtěli pozabíjet, ale konečně k tomu došlo nějakým lepším způsobem! 😉 David z nich chudák musí být vážně na prášky, ale ještě pořád mi ty jeho výstupy přijdou vtipné!! 😀
A teda stále nevím, zda mám být za kluky ráda nebo ne! Samozřejmě ji to strašně přeju a jsem neuvěřitelně šťasná, že spolu už nebojují, ale z té sázky pořád nejsem nadšená a mám strach, že to mezi nimi udělá ještě pořádnou vichřici, což moc nechci. 😀 Každopádně jsem ráda, že to zatím Bill bere jako odreagování a není do Toma zamilovaný, ačkoli si stejně jako ostatní myslím, že až se dozví o té sázce, tak jej to zraní. Ale rozhodně jsem ráda, že se rozhodl odvázat, protože člověk někdy musí žít přítomností, ikdyž někdy nadělá pořádnou neplechu! 😉
Moc děkuji za překlad!!! ♥♥♥
No to je teda obrat – najskôr chcel Bill niekoho, povedzme, menej povrchného a zrazu je ochotný sa s Tomom vyspať. Hoci by mal byť len jedným zo zárezov na Tomovej posteli . No, len aby to potom neľutoval. Čo sa tej stávky týka, neviem sa rozhodnúť medzi dvoma možnosťami. Za prvé – že sa to Bill dozvie a naštve sa. Na jednej strane by to tak dalo dostatok priestoru na ďalšie časti, na strane druhej by to bol pre Billa obrovský problém do budúcna Tomovi veriť. Pretože jedna vec je, že sa s ním vyspí, lebo ho priťahuje, ale niečo iné je urobiť to len preto, lebo sa s niekým stavil. Na druhej strane ale ani Tom nemusí hneď prezradiť, že stávku už vyhral. V takom prípade aj by sa aj Bill o tej stávke dozvedel, Tom by mal dostatočný dôkaz o tom, že mu na Billovi záleží trochu viac, než na jeho šu**ích fanynkách. Takže a keby mu Bill neveril ( ako že mu neverí ani teraz ), stále by tam bola schodnejšia cesta k šťastnému koncu. No… uvidíme, ktorú cestu si autorka vybrala. Som zvedavá. Veď je tu stále ešte tretia možnosť a to, že Bill sa o tej stávke dozvie ešte skôr, než k nejakému sexu vôbec dôjde. A to by teda mohlo byť tiež dosť zaujímavé, :-p