autor: Saline A.
19. října 2007, Magdeburg, Anisův byt
V jeho očích nebylo jediné stopy po nejistotě nebo zaváhání. Zračily bezmeznou důvěru v muže, který opatrně stahoval uzoučké kalhoty dolů, přičemž každý nově odhalený kousek pokožky polaskal něžným dotykem. Nezaváhal, ani když bleskově svlékl své kalhoty a znovu se na něj přitiskl. Teď už je nedělilo nic, jen slabá látka spodního prádla. Bill přivřel oči. Nečekal, že cítit někoho proti sobě v tak intimní pozici bude tak dobrý pocit. Instinktivně koleny sevřel Anisovy boky a ruce znovu omotal kolem jeho ramen, zatímco se otřeli klíny. Mělce zasténal.
„Habibi,“ sladce vydechl Anis do chlapcova ucha. Nemohl se ho nabažit. Útlé tělo decentně zdobené tetováním, které v Anisově mysli vyvolávalo nejhříšnější myšlenky. Chlapec se zachvěl, když Anis prsty hvězdu obkreslil. „Jsi tak překrásný,“ utopil sten v chlapcových rtech. Dlaní sjel na jeho zadeček. Mírně si ho nadzvedl, začínaje se třít rozkrokem. Byl vzrušený, ne-li přímo nadržený. Nechtěl nic uspěchat a chlapce vyděsit, ale zároveň už se nedokázal držet zpátky.
Bill beze slova zajel rukou do Anisových vlasů a toužebně mu tření začal oplácet. Věděl, že Anis dnes večer nikam dál nepůjde, nebál se proto předat mu otěže nad situací a odevzdat se mu. Jazyky zkoumaly ústa toho druhého, zatímco zpocená těla se o sebe otírala téměř zoufalou snahou o uvolnění. Oba toužili po momentálním maximálním splynutí, které si navzájem mohli dát. Anis pevně svíral droboučký zadeček, přičemž Bill pro změnu zanechával důkazy vášně na jeho ramenou a zádech.
„Anisi,“ zasténal táhle, když se z mužova tření náhle staly trhané přírazy. To už bylo pro chlapce moc, až v konečcích prstů cítil jeho vyvrcholení. Tiše vykřikl a prohnul se v zádech, Anis zabořil hlavu do prohlubně jeho krku a své přírazy ještě zintenzivnil. Nebylo to nic v porovnání s tím, jak se mohl cítit uvnitř jeho těla, ale už to, jak blízko mu chlapec byl, a že se ho mohl dotýkat, mu způsobovalo přívaly nevídaného uspokojení. Představa, jaké by to mohlo být, až by někdy přirazil přímo do něj, ho přenesla přes okraj. Vyvrcholil bouřlivě, hlasitě sténaje do chlapcova krku.
Zamlženou myslí mu proběhla myšlenka, že by asi měl Billovi dát nějaké náhradní oblečení na noc, ale když ho dlouhými štíhlými pažemi objal kolem zad a na čelo mu vtiskl něžný polibek, bezmocně se zhroutil vedle něj a pevně ho objal. „Habibi,“ něžně mu šeptal do pokožky, kterou zasypával drobnými polibky. Billův blažený úsměv se zavřenýma očima ho jen utvrzovaly v tom, že našel svoje absolutní štěstí. Možná bylo brzy to tvrdit, přeci jen se znali krátce, a kdo by mohl tušit, co je čeká?
Vzpomněl si na matčina slova, která mu šeptala před spaním jako malému chlapci: „Láska je absolutno, Anisi. Zamilujeme se mockrát, ale ta opravdová, pravá láska tě pohltí. Poltí tě úplně celého až do morku kostí a ty nebudeš schopen ničeho, jen milovat. K radosti nebude potřebovat nic víc, než fakt, že ten, kdo ti uloupil srdce, žije. To je pravá nefalšovaná láska.“
Něco ho šimralo. Cítil, jak mu něco přejíždí po celé délce paže, a to mu vysílalo malé elektrizující signály do mozku, mrazilo ho v kostech. Zavrtěl se a zafuněl do polštáře. Anis se pousmál. Byl vzhůru už pomalu hodinu, během které chlapci stihl už i připravit snídani. Rychle se ale do postele zase vrátil. Lehl si na bok těsně k Billovi a s úsměvem ho sledoval, zatímco prsty přejížděl po linii jeho páteře. Byl překrásný, dokonce i s líčením rozmazaným pod očima.
„Maličký,“ zlehka se otřel rty o jeho. „Je čas vstávat.“
Bill nesouhlasně zamručel, poslepu omotal paži kolem Anisova krku. „A musím?“
„Samozřejmě, že nemusíš,“ s úsměvem ho Anis líně přetočil na záda a napasoval se mu mezi stehna. „Ale venku je překrásně, a navíc tu na tebe čeká snídaně.“
Bill se zhluboka nadechl, nasávaje vůni. „Mhm, palačinky!“
„Tak palačinky ti za probuzení stojí, ale já ne?“ odfrkl naoko uraženě Anis. Bill pootevřel oči. Pobaveně ho pozoroval, než si ho přitáhnul pro omluvný polibek. Anis okamžitě zkrotnul. Položil se na chlapce a pohladil ho po stehně, zatímco ochotně laskal ty krásné rty.
Bill se odtáhl a se skousnutým rtem na muže pohlédl. Pomalu se v něm probouzely rozpaky z předešlé noci, takže nehty přejel přes Anisova záda a uculil se. „Kde se ty spásné palačinky nachází?“
Anis se rozesmál. Bez protestů se z chlapce zvedl, a jakmile se posadil, položil mu na nohy dřevěný podnos s honosnou snídaní. „Važ si toho, kluci si budou muset zajít na snídani jinam. Vybrakoval jsem lednici.“
„Ty jsi prostě perfektní!“
„Řekni mi něco, co nevím,“ se smíchem se opřel o čelo postele. Nechal chlapce v klidu snídat. Zavřel oči, aby si ještě na okamžik odpočinul, což se brzy ukázalo jako chyba. Myslí mu začínaly probíhat útržky z minulé noci, díky čemuž byl rychle tvrdý. Úpěnlivě si tisknul dlaně k břichu, aby se sám sebe nezačal dotýkat.
„Myslím, že máte problém, pane učiteli,“ zaslechl vedle svého ucha tichý hlas. Než stačil otevřít oči a Billovi povědět, už mu seděl na klíně. Nahý. Očividně byl nervózní a styděl se, ale když Anis jistou dlaní pohladil celou délku jeho přirození, viditelně se uvolnil.
Zato Anisovi se přihoršilo. Zrychlil se mu tep, skoro jako kdyby to dělal poprvé. Povzbudivě se usmál na Billa, když zaháknul prsty za jeho trenýrky a společnými silami je začali stahovat. Trochu překvapeně polknul, když bázlivě pohlédl do Anisova klína, ale stejně se odvážně vrátil na své předchozí místo. Oba současně slastně vydechli, sotva se o sebe jejich penisy lehce otřely. Anis omotal paži kolem chlapcových beder a přitiskl si ho k sobě, zatímco do dlaně sevřel obě jejich mužství. Bill zavřel oči a prudce Anise políbil. Nevěděl, kde se v něm vzala ta odvaha, ale po krátké chvíli přiložil dlaň proti Anisově.
Zasténal, Anis zareagoval po svém – jednoduše semknul dlaň jen kolem chlapcova penisu. Zkušenými pohyby ho mnul u kořene a prstem ho hladil po špičce, zatímco Bill teprve zkoumal půdu pod nohama. Už v noci zjistil, že Anis je vyvinutý, ale teprve až teď viděl, jak moc. Čelem se opřel o Anisovo a pohledem nenápadně sklouznul k jeho rozkroku, začínaje opatrně napodobovat jeho pohyby. Palcem zkoumavě přejel přes špičku, roztíraje kapku touhy. Usmál se, když sebou Anis s táhlým stenem trhnul.
Povzbuzen jeho reakcí, prstem ještě okamžik kroužil po obvodu hlavičky, než ho obemknul dlaní celého a sjel až ke kořeni. Soudě dle toho, že Anisovi se zrychlil dech i pohyby zápěstí kolem chlapcova penisu, očividně dělal správně. Ještě trochu zesílil svůj stisk, než v pravidelném dráždivě pomalém tempu začal sám pohybovat zápěstím nahoru a dolů. Brzy zapojil i druhou ruku, aby mohl střídavě pečovat o mužova varlata a žalud.
Nevěděl, jestli ho vzrušuje víc to, že sám přináší Anisovi uspokojení, nebo to, že Anis odváděl bravurní práci v jeho vlastním klínu, ale když spojili rty v neomaleném polibku a ze rtů mu unikl sten, věděl moc dobře, že už je na pokraji svých sil. Nevědomky se o muže začal otírat a zrychlil své pohyby. Bushido to pochopil velmi rychle, díky čemuž Billovi ochotně pomohl. Opustil jeho rty, jen aby mohl jazykem zajmout jeho bradavku. Bill se prohnul v zádech a s němým výkřikem mocně vyvrcholil na Anisovo břicho.
Billovo vyvrcholení už bylo moc i na něj, tuplem když chlapec sevřel dlaň u jeho kořene a přirazil se proti němu. Stačilo jen několikrát se otřít o jeho sevřenou dlaň a už i on potřísnil Billovu pokožku spermatem.
Objal chlapce pevně kolem pasu a čelem se opřel o jeho rameno, snaže se znovu nabrat dech. Bill zabořil ruku do jeho vlasů s blaženým úsměvem.
Zpočátku přemýšlel, jestli třeba není moc brzy začínat si s Anisem něco intimního, ale po tomhle zážitku věděl, že to chyba nebyla. Srdce mu bilo jako na poplach, přičemž každá částečka jeho těla na něj hlasitě křičela, že jestli tohle není láska, pak neexistuje.
Přitulil se k muži. S úsměvem sledoval, jak nádherný kontrast spolu tvořila jejich těla, perfektně k sobě pasovali. „Možná bychom měli jít do sprchy,“ políbil jej Anis něžně na spánek.
Bill se odtáhl akorát tak, aby na něj viděl. V očích měli oba stejnou jiskru radosti, nadšení a zamilovanost. Přiložil mu dlaň na tvář, láskyplně se usmívaje. „Myslím, že už tě nikdy nechci opustit.“
Anis zavřel oči. Láska je absolutno. Pravá láska tě pohltí. Přitiskl rty na jeho v polibku, který mu vysvětloval, kolik pro něj i za tu krátkou chvíli znamená, jak moc si ho získal. Říkal mu, jak zoufale se do něj zamiloval.
Ještě během polibku, který ani jeden z nich nedokázal ukončit, se Anis i s chlapcem v náručí zvedl a zamířil do koupelny. Rovnou jim začal napouštět vodu do vany, kam si s chlapcem bez problémů vlezl. „Takhle si budeme moct užít jeden druhého ještě dřív, než se jeden z těch troubů vzbudí.“
„Kde vůbec skončil Andreas?“ Bill se mu se zavrněním schoulil v náruči.
„Vzhledem k tomu, že Nyze spí na gauči s barmankou, očekávám, že Andy v noci okusil Kayovu náruč. Ale nemusíš se bát, Kay je slušnej chlap. Neublížil mu.“
„Nebojím se ničeho, co nějak souvisí s tebou,“ usmál se.
Anis mu úsměv nejistě oplatil. Skutečně nebylo nic, čeho by se měl bát?
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 15
No pani, kluci to pekne rozjeli 😀 cekala bych, ze Bill bude babovka, ale osmelil se dokonce si sahnout, mmm 😀 libi se mi, jak jsou do sebe totalne zamilovani. To je tak sladke ^^ heh a Kay poctil svou navstevou Andyho prdelku? 😀 i ten jeden!
Beha mi hlavou, co je to, ceho by se Bill mohl bat. Anisova minulost plna drog a nasili? Nevyrizene ucty s nejakym magorem? Zajima me to 🙂 och, jsem zvedava, jestli se Bill pochlubi Tomovi se svym prvnim intimnim zazitkem 😀
Dekuji za diiil :*
Krásna kapitolka Aniz je velmi ohleduplný a jsou krásně zamilovaný.
To je táááák sladkééé, až si skoro přeju, aby se nějaký ten zádrhel objevil. Ale jen maličký, nebudu na ně zlá 😀
Taky mě zajímá, co Anis skrývá. A moc se těším, až bude Tom vyzvídat co se dělo!
Moc pěkný dílek. Děkuji a těším se na další.
aaaa moc pěkné :3 ikdyž jako lhala bych kdybych tvrdila, že sem se netěšila na něco víc mezi nimi, ale já si ráda počkám a dotyčný dálek si moc užiju ^^ moc děkujuu za tenhle skvost :3
Tak a som tu. Vitám! Aby si chápala – toto je moja prvá poviedka s touto dvojicou. Pretože nemám moc rada iné dvojice ako Bill a Tom. Isto chápeš moju zaujatosť. Lenže po toľkých prečítaných ( a toľkých úmyselne neprečítaných ) som postupne prišla na to, že najlepšie sú väčšinou tie poviedky, ktoré s realitou nemajú nič spoločné. A tak som sa dokázala dostatočne povzniesť… a som tu. Učiteľ a študent je večná téma. A našťastie v poviedkovom stave to nie je také hrozné ako to, čo čítavame v novinách, muhehe… Zatiaľ to teda vyzerá skutočne zaujímavo a som rada, že som sa do tejto poviedky pustila. Netvrdím, že celkom zmením názor, ale myslím, že minimálne k momentálne vychádzajúcej konkurencii sa dokopem, :-p
Čo sa samotnej poviedky týka, tak je super. Chudák Bill to bude mať teraz skutočne ťažké! v škole, pred spolužiakmi… ajáj! Ale prezradíš nám aj nejaké podrobnosti o tom, ako strávil zvyšok večera Andreas? Prosím prosím, ruky spínam, :-p