Crashed Senses 12.

„Nevidím důvod, proč by se o něj Gustav nepostaral,“ odpověděl vážně Georg, sleduje neustále dvojici před sebou. Tom ho zabíjel pohledem. Uvnitř něj se míchaly pocity ohledně Billa. Nemohl Gustava na něj nechat sáhnout. Začínal mít více než jen obyčejnou potřebu ho ochraňovat.

Gustav dělal, že mu to nevadí, ale nepřestával propalovat pohledem Tomova záda. Museli několikrát zastavovat.

S Billem se táhly minuty, kdy nic nešlo dovnitř, ale pouze ven. Tom se rozhodl, že bude rychlejší, když vezme mladšího bratra do náruče. Billa si přehodil přes rameno, držel ho za nohy a přidal na kroku. Bill v té nepřirozené poloze usnul. Georg s Gustavem se později odpojili a nechali ho s jeho spící Růženkou o samotě.

Tom si potřeboval odpočinout, shodil Billa ze sebe na nejbližší lavičce.

„Jsi najednou těžší než jindy,“ sednul si do podřepu naproti němu a zapálil si. Smál se Billovi, když viděl, jak se pomalu naklání do strany, až dopadl tvrdě na lavičku.
„Ummh, Tome, ty bastarde,“ mumlal si pro sebe, ale nedokázal vstát.

Tom se bavil, když tak pozoroval, jak je bezmocný. Bill se nakonec vyhrabal do sedu, vážně se na svého bratra podíval. Tomovi přejel mráz po zádech. Pozoroval, jak jeho bratříček vstal, drcnul do něj, aby dopadl na zem a sedl si na něj. Tom i přes temnotu noci viděl jeho medové oči s rozšířenými zorničkami, díky nočnímu osvětlení. Cukl sebou, jakmile ucítil jeho ruku na své tváři, čím byl blíž, tím víc se Tom snažil odtáhnout. Vzdálenost mezi ním a zemí nebyla velká. Během chvíle ležel pod Billem, hledal cestu úniku. Přišlo mu vůči jeho bratrovi neférové hodit ho na zem, nechtěl ale, aby se stalo to, co po něm chtěl. Ne tady. Ne v tuhle chvíli.
„B-Bille, přestaň!“ snažil se Billa od sebe jemně odstrkovat, odpovědí mu bylo Billovo sevření jeho krku Billovou dlaní a zarytí nehtů. Naháněl mu strach, bojoval ale s myšlenkou, jak je to sexy.
„Vždyť je to můj bratr.“

Chtěl, ale zároveň nemohl se na něj ani podívat. Tok myšlenek mu přerušila Billova ruka, která sjížděla dolů k jeho pásku. Odhazoval jeho ruce, ale stejně rychle dal Bill ruce zpět. Proklínal ho ve své mysli, že je jeho bratr, ba dokonce dvojče.
„Vztekání ti nepomůže,“ pošeptal mu do ucha Bill vzrušenějším tónem. Automaticky vsál Tomův lalůček do úst a jemně skousl. Tom bojoval se svou erekcí, jak se mu jeho dvojče kroutilo na klíně.
„Tohle nemůže být pravda!“ procenil mezi zuby a snažil se myslet na všechno možné, co mu připadalo nejméně sexy. Marná snaha, stačil Billův jediný vzdych a bylo všechno ztracené.
„Ty víš, že mě chceš, miláčku,“ strkal mu ruku pod tričko, zatímco Tomovy ruce si přidržoval nad jeho hlavou. Tom sebou přestal škubat a nechával se, dokud mu nepustil ruce.

Když byl konečně volný, vyhoupl se do sedu a držel silně Billovy ruce. Ignoroval Billovo usykávání, zlostně mu zíral do očí. Bill využil Tomovy reakce a skousl mu spodní ret. Unikl mu tichý sten. Okamžitě se podíval na své dvojče. Užíval si svého menšího vítězství nad Tomovou reakcí. Tom ho okamžitě ze sebe shodil na zem a postavil se. Díval se dolů na své dvojče, viděl jeho nasraný výraz ve tváři. On sám na tom nebyl jinak.

„Jsi posranej bastard!“ zařval na něj Bill ze země, nepřetrhával jejich oční kontakt.
„Pořád lepší, než být děvka,“ sjel ho sarkastickým pohledem. Billovi to vyrazilo dech, okamžitě byl na nohách a díval se na něj. Zamrkával slzy, nechtěl na sobě dát znát, že ho to mrzelo. Tom se uchechtl, nebyl slepý. Věděl, o čem jeho bratr přemýšlí.
„Slzy ti nepomůžou. A asi jsi pěkná coura, když vyjíždíš i po svém bratrovi takhle na veřejnosti,“ Tom zkřížil ruce na hrudi a pomalým krokem odcházel. Bill ho chytl za rameno a otočil ho zpět. Tom se na něj díval tázavým pohledem, odpovědí mu byla prudká facka. Bill nechtěl znova zažívat to, kvůli čemu tohle všechno začalo.

Tom se okamžitě chytl za tvář.
„Nebudu se prát s holkou,“ odpověděl, i když věděl, že by mu nedokázal fyzicky ublížit. Probodával ho očima a čekal na odpověď. Bill nevěřil svým uším, jenom kroutil hlavou a mlčky na něj zíral.

„Teď mi ani nehodláš odpovědět? Tak to jsi horší než samotná holka,“ Tom se mu smál, tohle už nemohl tak lehce rozdýchat.
„Jsi vůl,“ pošeptal Bill a sklopil hlavu. Díval se na svoje boty, nejradši by mu jimi nakopl zadek.

Slzy mu pomalu stékaly po tvářích, rychle je utřel a podíval se zpět na bratra. Ihned mu proběhla hlavou myšlenka, že si ohledně něj na nic nevzpomněl. Udělal chybu.
„Tím nárazem ti vypadl i mozek,“ řekl znechuceně Tom a neustále se na něj díval. Bill by mu nejradši skočil kolem krku. Měl též chuť odejít a nevrátit se.
„Určitě si na nic nevzpomínáš?“ zkusil se ještě opatrně Bill znovu zeptat. Sám věděl, že jeho naděje zmizely v nenávratnu, po tomhle už nevlastnil ani tu sebemenší chuť dýchat. Dýchal jenom pro svého bratra, ale co bude teď? Nechával slzy razit si cestu po tvářích.
„Nejsem si tím jistý,“ promluvil do ticha Tom.

Když viděl Billovy slzy, pomalu k němu přišel. Pohladil ho lehce po paži. „Promiň, já-“ nestihl to dokončit a přilétla mu další facka, když se ho snažil obejmout. Nestihl reagovat a už viděl, jak Bill odchází pryč. Tom šel pomalu za ním, když viděl, jak zrychluje, bylo mu to divné. Nechtěl ho nechat zmizet. Chvíle nepozornosti stačila k tomu, aby ho ztratil. Chvíli se toulal po městě, s východem slunce si už připadal natolik bezmocný.

Myšlenky o tom jestli to udělal dobře nebo špatně mu nedávaly žádnou smysluplnou odpověď. Rozhodl se, že to ještě naposled vezme okolo jednoho bloku, než půjde domů. Zrychloval, když mu člověk před ním přišel povědomý.
„Bille?!“ polila ho vlna žárlivosti z pohledu na člověka před ním.

autor: Dead F4rt™ & Klitz