autor: AshesPashes
Co to kurva je Domácí středisko obchodu?
Bill s Tomem byli na cestě do Little Rocku už několik hodin, zastavili během toho několikrát kvůli návštěvě záchodu nebo naplnění bezedné jámy, také známé jako Billův žaludek. Byla to dlouhá jízda, do Little Rocku vedla pouze jedna cesta, kterou kroužili kolem Národního lesa Ozark. Bill seděl na sedadle s nohama složenýma pod sebou.
„Pojďme si zahrát Co vidím,“ řekl Bill a dychtivě se na Toma podíval.
„Začíná se už stmívat.“
„Nekaž to; můžeme ještě chvíli hrát.“
„Okay, fajn,“ povzdechl si Tom a čekal, až Bill začne.
Bill nadšeně zatleskal a začal se rozhlížet kolem sebe z předního i bočního okna.
„Vidím, vidím něco, co je zelené.“
„Je to strom?“ Zeptal se Tom a věnoval Billovi skeptický pohled.
„Ne.“
„Ehm, auto?“ Snažil se Tom, ačkoliv si nepamatoval, že by viděl zelené auto kolem nich na míle daleko.
„Hádej znovu,“ řekl Bill s úsměvem.
„Je to tvoje hloupá deka?“
„Moje deka není hloupá, je měkká a teplá.“
Tom jen zavrtěl hlavou. „Já ti ukážu, jak se to hraje. Vidím, vidím něco, co je černé.“
„Je to Escalada?“
„Ne.“
„Je to kožené sedadlo?“
„Ne.“
„Je to…“ Bill se odmlčel, aby zapřemýšlel. „Oh, já vím, tvoje vlasy? Moje vlasy?“
„Ani náhodou.“
„Je to auto před tím, které jede před námi?“
„Ne, ale jsi stále blíž.“
Bill se podíval na Toma a rozhlédl se uvnitř auta. „Viděl jsi zvíře?“
„Ne.“
„Je to něco, co je v autě?“
„Já nehledám svoje hádanky uvnitř auta jako ty.“
„Je to velké?“
„Ano.“
„Můžu to právě teď vidět?“
„Pokud jsi chtěl hrát 20 otázek, stačilo to navrhnout.“
„Tss, s tebou není žádná legrace. Vzdávám se.“
„Byla to pneumatika.“
„Okay, teď je řada na mě. Vidím, vidím něco, co je dlouhé.“
Tom se rozesmál a pohlédl na něj.
„Vážně? To je tvoje nápověda?“
„Ano.“
„Okay, fajn. Tvoje nohy?“ Bill zavrtěl hlavou. „Kmen stromu?“ Bill znovu zavrtěl hlavou.
Tom vyjmenoval některé další věci včetně auta, Billových paží, vlasů, a znovu i deku, dokonce i své vlastní dlouhé nohy. „Je to můj-„
„Hned teď zmlkni,“ řekl Bill rychle a přerušil tak Toma, který se jen smál.
„Chtěl jsem se zeptat, jestli je to můj copánek, perverzáku.“
Bill mu věnoval nevěřícně pohled. „Jo, to určitě.“
Jeli trochu déle, s Billem blábolícím o výletech, na kterých byl se svou rodinou – nucený sedět na zadním sedadle se svou malou sestrou, zatímco zpívali a hráli Co vidím. Tom zjistil, že mu opravdu nevadí Billovo tlachání; vlastně byl rád, že slyší víc o tmavovlasém muži vedle sebe.
Udělali další zastávku na odpočívadle, aby naplnili nádrž a vyměnili se, takže Bill řídil. Nebe rychle tmavlo, jak se hrnuly mraky a blokovaly zapadající slunce před nimi.
„Vypadá to, že bude pršet,“ řekl Tom a díval se na mraky, když otevíral dveře u spolujezdce. „Bude to trvat ještě několik hodin, než budeme v Little Rocku, jsi v pohodě s řízením v dešti?“
„Jo, mělo by to být okay, uvidíme, jestli můžeme porazit déšť,“ řekl Bill a zašklebil se, než vyskočil na sedadlo řidiče.
—
Dvojice jela dalších 60 minut, když déšť začal dopadat na střechu velkého SUV. Pršelo silně, ale ne dost, aby to znemožňovalo výhled, pokud byly zapnuté stěrače. Bill pokračoval v jízdě a udržoval rychlost těsně pod limitem.
Auto se najednou začalo otřásat a Bill mohl cítit vibrace pomocí volantu.
„Tome, cítíš to taky?“ Zeptal se Bill a nespustil přitom oči ze silnice.
„Jo, cítím. Myslím, že jeden z řemenů je uvolněný. Měl bys zastavit, než bude mít šanci prasknout.“
Bill poslechl, zkontroloval zrcátka a zapnul výstražná světla, než zajel ke krajnici.
„Otevři kapotu a vypni motor, půjdu se podívat,“ řekl Tom a hodil na sebe velkou mikinu, kterou měl na zadním sedadle. Otevřel dveře a vstoupil do pulzujícího deště, než za sebou zavřel. Ve vzduchu byl mírný chlad a Tom byl téměř okamžitě promočený, jak mířil ke kapotě, ze které vycházel kouř. Okamžitě to uviděl, rozervaný řemen připojený na vodní čerpadlo. Zasténal. To nebylo něco, co by mohl opravit na vlastní pěst.
Poté, co čekal několik minut, aniž by věděl, co se děje, Bill vystoupil z auta a zavřel své vlastní dveře, aby se déšť nedostal dovnitř. Postavil se vedle Toma a zíral pod kapotu.
„Víš, co je špatně?“
Tom zvedl jeden prst, zatímco byl spojen s AAA*. Rychle jim předal informace a zeptal se, jak dlouho to bude trvat, než přijedou. Zavěsil a podíval se na Billa.
„Jak jsi slyšel, řemen, který vede k vodnímu čerpadlu, je na kusy. Musí se vyměnit, a není tu žádný způsob, jak s tím můžeme jet do města. Bude to trvat asi 30 minut, než dorazí, takže tady ani není žádný důvod, abychom tu stáli. Pojďme počkat v autě.“
Tom zamířil ke dveřím spolujezdce a pokusil se je otevřít, ale ani se nehnuly. Z jeho rtů unikl další frustrovaný povzdech.
„Prosím, řekni mi, že máš klíče v kapse,“ křikl na Billa, aby ho bylo slyšet i přes déšť. Bill měl tu slušnost tvářit se zahanbeně, když zavrtěl hlavou. „Alespoň se pojď postavit sem,“ řekl Tom s povzdechem.
Bill přišel, aby stál vedle Toma na straně spolujezdce, zatímco na ně dopadal déšť. K jeho úlevě nebyl liják tak silný jako dřív. Bill stál s rukama omotanýma kolem svého štíhlého těla, aby zabránil chladu, který hrozil.
Tom se postavil před něj a zachytil Billa mezi autem a svým vlastním tělem. Rozepnul si mikinu a držel ji po stranách otevřenou, než se k Billovi přesunul blíž a omotal jej látkou. Bill se schoulil blízko k němu, omotal ruce kolem Tomova pasu a položil mu hlavu na rameno. Tom kolem něj mikinu zapnul a přišlo mu to trochu komické, že se do ní oba vejdou.
Bill vzhlédl. „Co je tady vtipného?“
Tom snadno zapomněl, co mu přišlo tak zábavné, když se podíval do Billových oči. Neměl na sobě ten den jakýkoliv make-up a jeho tvář byla čistá a přirozená. Nemohl si pomoct, ale naklonil se a spojil jejich rty. Polibek byl jemný, nejdřív jen lehký dotyk rtů, dokud Billovy ruce nesevřely pevně Tomovo tričko, zatímco jeho jazyk se odvážil ven, olíznout kroužek v Tomově rtu.
Stáli tam a líbali se téměř 20 minut, dokud jim dálková světla jiného vozu nezasvítila do tváře. Tom se neochotně odtáhl od Billových rtů, čímž si vysloužil protestující zamručení. Bill vytáhl ruce zpod Tomova trička, kde zkoumaly svaly na jeho zádech.
Nyní už jen sotva mrholilo a Tom je rozepnul, aby si mohl promluvit s řidičem odtahovky. Bill se otřásl, jak bublina tepla, kterou si vytvořili, znenadání praskla. Tom mu přehodil mikinu přes nahé paže a setkal se s druhým řidičem na půl cesty mezi auty.
—
Nejbližší město bylo Mulberry v Arkansasu s ohromnými 1627 obyvateli. Řidič vozidla odtahové služby jim řekl, že by mohl vzít auto k Anthonyho vraky a kolize, jedinému opraváři aut ve městě. Jelikož neměli moc na výběr, souhlasili a vmáčkli se do kabiny odtahovky s řidičem poté, co zajistili SUV. Jeli rovnou k Anthonymu a čekali na jeho příjezd.
Řidič promluvil s Anthonym a pověděl mu o prasklém řemenu.
„Nemám ve svém obchodě dost dlouhý řemen na Escaladu. Můžu vám jeden objednat, ale bude tady tak za dva dny.“
„Dva dny?“ Zeptal se Bill vážně šokovaný. „Nemůžete jeden přivézt z města nebo tak něco? Zaplatíme navíc.“
„No, myslím, že můžu vyrazit hned ráno a jet do Little Rocku, abych ho vyzvednul. A můžete být zpátky na cestě zítra večer,“ uvedl Anthony.
„Je tu hotel, kde můžeme dostat pokoj?“ Zeptal se Tom.
„Ne, ale máme tady Nocleh se snídaní. Nemá příliš stálých zákazníků, ale majitelka je má sestřenice. Můžu jí zavolat.“
„Vsadím se, že polovina lidí, kteří tvoří obyvatelstvo tohoto města, jsou jeho bratranci a sestřenice,“ zašeptal Bill Tomovi do ucha.
„Opravdu bych ocenil, pokud byste jí zavolal,“ řekl Tom a snažil se ignorovat Billův komentář, aby se nerozesmál.
„Vezměte si, co potřebujete a nastupte do auta, odvezu vás.“
Bill s Tomem udělali, jak jim bylo řečeno a naložili si důležité věci do zadní korby Anthonyho auta poté, co trval na tom, že jejich oblečení bude v bezpečí, když ho nechají v jeho autě.
Cesta dál do města se Billovi zdála nekonečná, ačkoliv to nebylo déle než deset minut.
„Můžeme tady někde ve městě dostat něco k jídlu?“
„Má sestřenice pro vás bude mít připravené jídlo, až se tam dostaneme. Nemáme tady ve městě žádné McDonaldy nebo něco takového.
„Aha,“ řekl Bill sklesle, viditelně splasknul.
Tom položil ruku kolem Billových ramen a přitáhl si jej blíž ke svému boku. Bill si položil hlavu na Tomovo rameno a seděli tak mlčky po zbytek jízdy.
—
Poté, co dorazili, jídlo na ně už čekalo, jak jim bylo slíbeno. Povečeřeli grilované kuře se salátem, ačkoliv Tom vynechal kuře. Majitelka Susan byla zpočátku dotčená, dokud jí nevysvětlil, že nejí maso. Nabídla se, že mu udělá něco jiného, ale Tom odmítl a řekl, že velký salát mu bude stačit.
Susan každému z nich ukázala jednu ze tří ložnic pro hosty a ujistila se, že mají ručníky pro horkou sprchu.
Tom šel do koupelny přes chodbu. Pohlédl dolů do čistě vypadající sprchy, ale nedokázal se přinutit do ní vstoupit. Otevřel skříňku pod umyvadlem a vydal ze sebe triumfální zvuk, když našel čisticí prostředky. Poté vanu rychle, ale důkladně vydrhnul a vstoupil dovnitř na rychlou sprchu.
Po sprše se usadil ve svém pokoji, aby zkontroloval email a vygoogloval si něco o městě. Slyšel Billa několikrát projít tam a zpátky kolem dveří a předpokládal, že šel do a ze sprchy. Uvelebil se mezi přikrývkami na posteli a položil se na svůj vlastní polštář, který vždy používal, dokonce i v hotelích. Ozvalo se lehké zaklepání na dveře, které se vzápětí otevřely.
„Můžu tady zůstat s tebou?“ Zeptal se Bill ode dveří.
„Jasně.“ Tom se přesunul zprostředka postele, aby udělal místo pro Billa a jeho studené nohy. „Nech si své nohy u sebe, dokud se nezahřejí.“
Bill se zavrtal pod deku a hned roztáhl Tomovy ruce od sebe, aby se do nich mohl stulit, takže jedna byla pod jeho hlavou a druhá omotaná kolem jeho pasu.
„Promiň. Můžeš tomu věřit, že jsme tady do zítřka uvízli?“
„Ne. Hledal jsem tohle místo na googlu a wikipedie mi neřekla nic, co bych už sám nevěděl, a pak jsem se podíval na mapu. Je tady jedna banka, dva kostely, základní škola, střední škola a ´Domácí středisko obchodu´.“ Tom cítil, jak se Bill otřásl.
„Co to kurva je Domácí středisko obchodu?“
„Myslím, že to zjistíme zítra. Ale počkej, zapomněl jsem, že je tady taky pohřební ústav a zmrzlinárna,“ dodal Tom se smíchem.
„Nedokážu si představit, že bych tady žil. Všiml sis, že tady nikde není televize? Co bychom tady měli dělat, zatímco tu budeme?“
„Jsem si jistý, že dokážeme najít něco, čím se zabavíme.“ Tom se rozesmál, když Bill zalapal po dechu a praštil jej do ramene.
„Ruce pryč, perverzáku.“ Tom předstíral, že se od Billa odtahuje. „Okay, jen drž své ruce nad mým pasem.“ Tom se znovu rozesmál a políbil Billa na čelo.
„Dobrou noc, Bille.“
~*~*~*~
Tom právě usnul a následoval Billa do říše snů, když mu zazvonil telefon. Pohlédl na telefon, který mu vibroval na nočním stolku po jeho pravici. Sáhl po něm a snažil se Billa nevzbudit.
„Haló?“
„Ahoj Tome, tady Johnny. Co nového, člověče?“
„Na cestách, a co ty? Už je to dlouho od chvíle, kdy jsme spolu mluvili.“
„Takže je to pravda? Slyšel jsem, že jsi zpátky, ale nevěděl jsem, jestli to není jen fáma. Mám pro tebe úžasnou nabídku, pokud budeš chtít. Jsou to tříměsíční archeologické vykopávky v Peru. Bude tam k dokumentování spousta nálezů a domorodců. Potřebují někoho s bystrým okem; jsi pro?“
„Kdy to začíná?“ zeptal se Tom a zívnul.
„5. srpna.“
„Budu sotva zpátky z tohohle výletu.“
„Je to velká dvojstrana v National Geographic, můžeš být dokonce nominovaný na další Pulitzerovu cenu, pokud si dokážeš získat domorodce, aby ti dovolili fotit.“
„Dostanu dvojstranu i za tohle v časopisu Time.“
„Jo, ale tady se nebudeš muset dělit s nikým jiným, pokud to přijmeš.“
Bill se přitulil blíže k Tomovu boku a nos mu zabořil do krku. Tom na něj pohlédl a chvíli o nabídce přemýšlel.
„Vezmu to. Pošli mi emailem detaily.“
*AAA – American Automobile Asociation (Americké Automobilové Sdružení – zavoláte jim, když se vám porouchá auto, nebo dojde benzín, nebo si zabouchnete klíče v autě. Platíte roční členství a doufáte, že je nebudete potřebovat, ale když už ano, jsou ohromně nápomocní.)
autor: AshesPashes
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Sice to je nemilá nehoda, ale myslím si, že kluci se takhle mohli víc sblížit. Zamrzelo mě, že Tom chce tu nabídku přijmout a potom, co se vrátí hned Billa opustit. Očekávám, že to, že jsou teď na cestách spolu a sbližují se, potom přinese komplikace, když to teď Tom vzal. Díky za překlad.
Od Toma bolo krásne ako sa zachoval, vôbec na Billa nefrflal, že zabuchol kľúče a dokonca mu urobil aj stan zo svojej xxxmikiny. Sú k sebe strašne milí, je mi ľúto, že Tom tak rýchlo súhlasil, že znovu odíde preč, ale je to jeho práca, aj keby bol vo vzťahu, čo dúfam, že bude, pracovať sa musí a niekto musí za prácou aj cestovať… som zvedavá ako to vyriešia.
Veľmi pekne ďakujem za krásnu kapitolu.
Další moc hezký díl! 🙂
Úplně jsem koukala, že Tom Billovi nenadal, že zabouchl klíče v autě, protože tohle většinou všichni chlapi dělají. 😀 Tom má u mě body navíc za své chování! 🙂 A i když je to nějaké to zdržení na cestě, tak věřím, že si jej kluci užijí a plně jej využijí, jak je znám. 😉
Jinak Tomovi další práci velice přeju, zní to strašně zajímavě, já bych do toho na jeho místě taky rozhodně šla! I když neříkám, že mě maličko nezabolelo u srdce, že s tím tak rychle souhlasil a ani nepomyslel na Billa. 😀 Ale kdo by se mu měl divit, když vlastně ani jeden z nich neví, co že to mezi nimi vlastně je a jak to spolu vidí do budoucna. Navíc zajímavé pracovní nabídky se prostě neodmítají a třeba to nakonec dopadne tak, že si s sebou bude moci vzít i Billa. 😛
Moc děkuji za překlad a těším se opět na další díl! 🙂
Docela mě to překvapilo že tu nabídku přijmul ale uvidím jak to bude dál.
Doufam, ze na tu novou akci pojedou bud spolu nebo vubec. Opravdu bych je rada videla spolu :)) libilo se mi, jak roztomile se k sobe chovali u auta i v posteli. Heh, Bill ma diru misto zaludku, jak muze byt po tolika hamburgerech a podobnych mastnych humusech stale jako tycka? Zatraceny metabolismus 😀
Dekuji za preklad ^^
Zabouchnuté klíče v autě! Noční můra všech řidičů. 😀 Mile mě překvapilo, že Tom kvůli tomu vůbec nevyšiloval. Jasně, pomoc byla stejně na cestě. Ale v tom lijáku? 😀
Nakonec skončili v místě, kde lišky (nebo kojoti) dávají dobrou noc. Ta Tomova úchylka na čistotu je komická a ani nechci vědět, jak by se na "tohle" tvářila majitelka. To už by se urazila definitivně. 😀
Do Peru na vykopávky bych se chtěla podívat taky. Uvidíme, co má Tom vlastně v plánu.
Díky, těším se na další kousek. 😉
kvůli návštěvě záchodu nebo naplnění bezedné jámy, také známé jako Billův žaludek. :DDDDDDDDD :DDDDDDDD
A vtipnější hra na 'co vidím' nebo jak neexistuje :DDD
Vsadím se, že polovina lidí, kteří tvoří obyvatelstvo tohoto města, jsou jeho bratranci a sestřenice," zašeptal Bill Tomovi do ucha. :DDDDDDDDD JÁ NEMŮŽU :DDDDDDDDDDD
🙁 Tak krásně to začalo a ten konec … Nemůže to vzít, když nemohl odejít Bill, on taky nemůže :O zažalujou ho za porušení smlouvy -_-… Je tak zlej!!
Děkuju za překlad, jdu se zlobit na další díl
Tí dvaja sú spolu takí zlatí 🙂 Páčilo sa mi, že Tom na Billa vôbec nefrflal, keď zabuchol kľúče v aute. Aspoň sa viac zblížili v spoločnej mikine – to bola krásna scéna.
A ten koniec – ponuka je to vážne dobrá, tak sa nečudujem, že ju Tom vzal, len ma mrzí, že chce odísť od Billa. Al možno vezme Billa so sebou e bude to vyriešené 😀 😀
Ďakujem za preklad a idem zisťovať okolnosti ďalšej časti 🙂