autor: The_poltergeist
Zuzu pro vás na dnešek přeložila takovou sladkou jednohubku, tak si ji užijte. J. :o)
Jsem tvůj
Tom měl velký úsměv na tváři, když zaparkoval auto, odepnul si bezpečnostní pás a vystoupil. Jak mířil ke Georgovu domu, jeho úsměv se ještě zvětšil a motýli a všechny druhy různých… bytostí s křídly se probudily v jeho břiše. Nikdy dříve nebyl tak šťastný. V poslední době se v jeho životě vše změnilo, a přesto bylo vše stále stejné. Zrovna se dostal z práce a teď se chystal strávit zbytek večera pitím a bavením se se svými přáteli a s
Billem.
Srdce mu v hrudi zešílelo, když pomyslel na Billa – svého přítele.
Stále to pro něj bylo tak zvláštní, vyslovit to. Bill je jeho přítel. Jsou spolu, jsou pár. Jeho hlava mu to opakovala stále znovu a znovu, ale i přesto tomu dokázal jen těžko uvěřit. Bylo to až příliš dobré, aby to byla pravda a někdy se Tom obával, že se jednoho dne vzbudí a zjistí, že to byl jen sen, nebo že se Bill najednou někam vypaří.
Ve spěchu otevřel dveře a oznámil svou přítomnost tak silným výkřikem, jak jen mohl, než odkopnul boty a zamířil do obývacího pokoje.
Hlasitá hudba se rozléhala celou místností, ale lidé nebyli ještě tak úplně opilí, protože bylo stále celkem brzy.
Několik lidí sedělo spolu na pohovce, mluvili a smáli se. Tom na ně zdvořile zamával, než se připojil ke Georgovi a Gustavovi, kteří momentálně seděli u krbu s pivem v jedné ruce a s cigaretou ve druhé.
„Ahoj,“ pozdravil Tom své přátele, popadl židli z kuchyně a přisedl si k nim, než začal po kapsách hledat své vlastní cigarety.
„Ahoj,“ pozdravili oba muži a jeden z nich mu podal dokonce pivo, které bez váhání přijal. Po dlouhém dni v práci bylo studené pivo přesně to, co potřeboval.
„Náročný den?“ Zeptal se Georg se sympatiemi, když Tom vypil své pivo téměř na jeden zátah.
„Jo,“ odpověděl Tom a položil téměř prázdnou plechovku na zem, „to, a taky mám pekelnou žízeň. A teď, kde je Bill?“ Zeptal se a zvědavě se rozhlédl. Jedna z prvních věcí, které si všiml, když dorazil, byla, že Bill není nikde k vidění. Chtěl se na něj zeptat svých přátel ve chvíli, kdy se k nim připojil, ale zároveň je nechtěl ještě více obtěžovat tím, jak moc zamilovaný byl. Věděl, že už tak je dost vyděsil.
Ve skutečnosti byla většina lidí šokována a trochu vyděšena z toho, že Bill s Tomem k sobě najednou našli romantickou cestu. Byli přátelé už léta; Georg, Gustav, Tom, Andreas a Bill. Znali se od doby, kdy byli dost malí na to, aby věděli, že by neměli jíst písek, kameny a vše ostatní, co našli na zemi.
Vyrůstali spolu a společně čelili výzvám i šťastným chvílím. Společně se poprvé vykradli ven z domovů, opili se, šli za školu. Dělali tohle a i mnohem více, byli si tak blízcí, jak jen mohli být. Ale přesto nikdo nečekal, že dva z jejich skupiny by se do sebe mohli zamilovat. Tom jim to opravdu neměl za zlé, on sám to nečekal.
Vždycky měl Billa nejradši. Miloval všechny své přátele, ale na Billovi bylo vždy něco jinak, něco, co způsobovalo, že mu Tom věřil nejvíce.
Pokaždé, když měl problém – dokonce i když to byla maličkost – vždycky šel jako první za Billem. Hlavně proto, že Bill měl měkké srdce, byl laskavý a chápající, a nesmál se nebo nevtipkoval o Tomových otázkách či problémech. Byl to ten typ kamaráda, který by s vámi seděl celou noc a poslouchal, jen poslouchal to, co jste měli na srdci. Přikyvoval by, usmíval se a přišel by s nějakou radou nebo něčím, díky čemu by se Tom cítil lépe.
Bill byl také první ze skupiny, kdo se dozvěděl pravdu o Tomově sexualitě. Po letech zatajování, skrývání a popírání skutečnosti, že jednoduše není na ženy, měl Tom pocit, jako by se chystal explodovat. Snažil se to říct jednu noc všem, když si vyšli na drink, ale vycouval. Jednou se to snažil říct Georgovi, když byli sami, ale opět vycouval. Nebylo to proto, že by Georgovi nevěřil, jen to prostě nebyl správný pocit, necítil se dost pohodlně na to, aby mu to řekl.
Ale po většinu času se cítil jako tikající bomba připravená explodovat, a pokud by s tím něco neudělal, pokud by to někomu neřekl, výsledek by byl hrozný, chaotický a vůbec ne hezký. Takže jednoho pátečního večera pozval Billa na sledování
Zoufalých manželek a jedení obrovské hromady sladkostí. Zoufalé manželky bylo Tomovo provinilé potěšení, a kupodivu Billovo taky, takže to bylo něco, co sledovali, jen když byli spolu sami a nikdy o tom s nikým nemluvili.
Takže když Bill přišel se svými DVD, Tom byl pekelně vyděšený, nervózní a zároveň velmi nadšený. Tak nějak věděl, že Bill bude tou správnou osobou pro jeho přiznání.
Když Bill dorazil a Tom mu roztřeseným hlasem oznámil, že mu chce něco říct, něco vážného, co pravděpodobně všechno změní, Billův první výbuch byl: „Ach můj bože, ty umíráš?“ a věnoval Tomovi ten nejvyšinutější výraz, jaký kdy Tom viděl. Tom se rozesmál a udělal, co mohl, aby jej uklidnil, než konečně řekl Billovi – řekl někomu vůbec poprvé – že je gay.
Zatímco Tom byl šílený strachy z Billovy reakce, dostalo se mu zatraceného smíchu, když jej Bill začal bít – ačkoliv hravě, Tom musel přiznat, že to bylo opravdu bolestivé – energicky do hrudníku. Také vykřikoval něco jako: „
Vážně, takhle mě děsit svými kecy, nechat mě si myslet, že umíráš nebo se stěhuješ a pak mi říct, že jsi gay? Ty jsi tak zatraceně dramatický; byl jsem opravdu vyděšený.“
Tu noc Bill nebyl jediný, kdo se dozvěděl něco nového. Tom se dozvěděl od velmi hysterického Billa, že být gay není nic špatného, že to je naprosto okay a že on je taky gay. Celkově vzato, všechno šlo zatraceně dobře a sblížilo je to, a taky to Tomovi pomohlo s přiznáním se zbytku skupiny.
„Haló,“ řekl Georg a šťouchl Toma opravdu silně do tváře špičkou prstu, jak se jej snažil dostat zpátky na zem, protože se evidentně vznášel někde hodně vysoko. „Vole, jsi tam?“
„Promiň,“ Tom se rozesmál a ignoroval bolest, kterou mu Georg způsobil, „jen jsem… přemýšlel. Takže co jsi říkal?“
„Říkal jsem, že Bill je v koupelně s… Jenny a další holkou, kterou jsem nikdy předtím neviděl. Pravděpodobně její kamarádka,“ došel k závěru, spíš pro sebe než pro Toma. „Nejspíš si dělají nehty nebo cokoliv, člověče, už jsou tam věčnost.“
Tom se nad tím usmál. Bill byl opravdu… no, posedlý tím, jak vypadal. A vůbec to nemyslel špatně. Byl to Bill sám, kdo tvrdil, že je to jeho posedlost. Každopádně byl opravdu dechberoucí osoba s dlouhými tmavými vlasy, které vždy krásně zářily a byly stylizovány do všech možných způsobů, které se tak často měnily, že Tom mohl jen sotva zůstat v obraze. Ale měl to rád a pokaždé se mu to líbilo.
Také miloval nanášení make-upu a snažil se vypadat buď tajemně a svůdně, nebo sladce a eroticky. Tom Billa vždy nazýval svou krásnou, malou panenkou, když byli sami, speciálně když byl Bill zaneprázdněný nanášením svého make-upu pro další den. Vždy zčervenal a sladce se nad těmi slovy usmál a Tom věděl, že hluboko uvnitř se mu to líbilo.
Bill byl tak krásný a úžasný a Tom stále nemohl uvěřit, že promarnil tolik času užíváním si s jinými kluky, kdy doufal, že oni byli ti ´praví´, a pak se ukázalo, že to byl Bill, on byl ten pravý, a byl tady po jeho boku po celou dobu, celý jeho
život.
Někde se s bouchnutím otevřely dveře a Tom okamžitě otočil hlavu. Široce se usmál, jak Bill a několik dalších dívek vyšlo z koupelny. Všichni vypadali báječně a připraveni na párty.
Tom mávl rukou a doufal, že zachytí pozornost svého přítele, což se mu povedlo. Bill na něj pohlédl a usmál se dechberoucím úsměvem, který pokaždé Tomovi vylepšil den.
Došel až k Tomovi a okamžitě kolem něj zezadu omotal paže a přitiskl se k němu blíže, než zabořil obličej do jeho krku. Tom mu jemně pohladil paže a naklonil se do jeho objetí.
„Ahoj,“ řekl Bill sladce a políbil Toma na tvář.
„Ahoj,“ řekl Tom nazpět, chytil Billova zápěstí a podařilo se mu stáhnout si jej na klín, kde jej pevně a bezpečně objal kolem pasu, zatímco mu na tvář vkládal malé polibky.
„Ježíši,“ řekl Georg, „my víme, že jste zamilovaní, ale no tak, musíte být neustále přilepení jeden na druhém?“ Zeptal se, zatímco dělal grimasy.
Tom jen obrátil oči v sloup, věděl, že nebyla pravda, že by to Georg tak moc nenáviděl, jako to prohlašoval. Pravděpodobně to pro něj stále ještě bylo nové a divné. Ale Tomovi to bylo jedno, byl zamilovaný a nestaral se, kdo to viděl.
„Ano,“ řekli Bill s Tomem unisono.
Oba se zahihňali nad tím, jak se v poslední době sesynchronizovali. Tom pootočil hlavu a naklonil se k polibku, který mu Bill okamžitě opětoval.
Bože. Byl tak šťastný. Chtěl takhle prostě zůstat navždy, líbat Billa takhle navždy.
Ale ačkoliv byli samá romantika a sladcí a šíleně zamilovaní, jejich vztah nezačal romanticky. Nebylo tam žádné flirtování, červenání a jemné narážky. Nikdo se nepotil a neztrácel dech, zatímco toho druhého zval na rande.
Ne, jejich románek začal po jedné vášnivé noci venku. Celá skupina byla venku, bavila se a popíjela. Georg a Gustav si našli nějaké holky, a jelikož Tom s Billem opravdu neměli zájem o užívaní si s nějakýma holkama, navzájem si dělali společnost, hráli opilecké hry, dávali si panáky tequily a smáli se nad ubohými pokusy o flirtování, které zaslechli od baru.
Když bar zavřel, všichni zamířili ke Georgovi, aby pokračovali v párty tam. Dům byl zaplněný v minutě, kdy se tam dostali, ale nějak se jim podařilo najít místo k sezení. Tom stále nevěděl, jak nebo kdy nebo kdo to zahájil, ale najednou byli celí jeden přes druhého, vášnivě a chtivě se líbali, zatímco jejich ruce hladily vše, na co jen dosáhly.
Nějak se jim podařilo dostat se do pokoje, kde… No, měli trochu odlišný druh párty.
Den poté se probudili vedle sebe, s kocovinou, nazí a oba lehce nervózní.
Stejně jako jacíkoliv ostatní přátelé, kteří měli to štěstí, že spolu skončili v posteli, se rozhodli o tom nikdy znovu nemluvit.
A ten slib dodrželi, protože ani jeden z nich se o tom znovu nezmínil. Nicméně poté se stále spolu poflakovali, stále se smáli a o všem diskutovali, stále v tajnosti sledovali Zoufalé manželky, ale zároveň si oba uvědomili, že se mezi nimi něco definitivně změnilo. Najednou polibek na dobrou noc byla normální věc, držení se za ruce během chůze, když byli sami, bylo něco, co dělali automaticky, a mazlení bylo něco, co dělali celou dobu.
Rychle se to stupňovalo, a aniž by si toho všimli, Tom měl u sebe Billa na přespávání každou noc, očekával polibky a… další věci, když byli spolu; chtěl, aby mu Bill volal, když nemohli být spolu, a pokaždé šíleně žárlil, když se na Billa někdo jiný i jen podíval.
Na jedné párty Tom tak žárlil, že vyšel ven, aby si na verandě zapálil cigaretu. Nevěděl, jak se chovat, nebo co má dělat. Protože v jeho mysli byl Bill jeho a nikoho jiného. Nikdo jiný ho nemohl obejmout, dotknout se ho, být s ním. Ale v tu dobu ještě Billovi neřekl, co cítil, takže opravdu nevěděl, jestli byl v pozici, aby měl právo protestovat nebo být naštvaný.
O pár vteřin později toho večera se k němu Bill na verandě připojil, objal jej kolem pasu a zašeptal, jako by přesně věděl, nad čím Tom přemýšlel: „Neboj se, Tome, jsem tvůj.“
Tom měl stále pocit, jako by mu mělo srdce každou chvíli explodovat, když na tu noc pomyslel.
Objal Billovo tělo pevněji, políbil jej na tvář a poté na ucho, než zašeptal: „Jsem tvůj.„
Bill otočil hlavu a dotkl se svými rty Tomových. Pohlédl mu přímo do očí, přikývl a řekl:
„A já jsem tvůj.
„
autor: The_poltergeist
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 28
Tak to je gol 😀 tuhle jsem tez chtela prelozit 😀
[1]: Hej, najdi si svoji! Chtěla jsi nějaké se sexem, ne? 😀
(mmch, dark_horse už ti porodila… 😀 )
Tak tohle bylo překrásné a strašně milé! ♥
Miluju čtení takových hezkých, pohodových povídek, vždycky mě rozesmějí a pohladí na duši.
Moc se mi líbilo, jak si kluci už od mala rozuměli a jak se postupně jejich vztah prohluboval. Ta láska mezi nimi byla podle mě už hodně dlouho, jen si to ani jeden z nich nechtěl přiznat, protože láska mezi kamarády je vždycky dost křehká. Něco se může pokazit a zkazí se tak nejen romantický vtah, ale i ten kamarádský. A proto jsem ráda, že se kluci nakonec ničemu nebránili a jen si sebe navzájem užívají. Strašně jsem se smála, když je Georg ´napomínal´, aby na sebe pořád nebyli přelepení. 😀
Moc děkuji za překlad tohohle roztomilého kousku! Jsi prostě poklad, Zuzu! ♥
Moc krásná povidka 🙂 díky!
Krása. Díky za překlad.
Povídka je nádherná dík za překlad jsi zlatičko.
wow moc krásné :))
Táto ide medzi ostatné pokladíky, ku ktorým sa určite vrátim. Je v nej krásne veľa nehy, lásky a všetko je to napísané tak úžasne, že aj keď je to jednodielka, mám z nej pocit, akoby to bola dlhá kapitolovka. Aj keď sa vlastne nedialo veľa, mám toho plnú hlavu. Ďakujem za skvelý prekla a super výber poviedky.
Tak toto bola strašne krásna poviedka. Tak kratučká, roztomilá a plná nehy a lásky 🙂
Ďakujem za skvelý preklad.
Awww 💕