autor: Steinsgrrl
Ptáci. Někde tam cvrlikali ptáci a Bill zamumlal nadávku. Bylo ještě příliš brzy na ptáky.
„Zasraní ptáci. Potřebujeme kočku,“ zahučel ospale a přetáhl si přikrývku přes hlavu, aby zablokoval sluneční světlo, které pronikalo přes mezeru mezi závěsy. Cvrlikání přestalo a Bill si úlevně povzdechl. Byl v teple, postel byla měkká a Tomova ruka byla majetnicky omotaná kolem jeho pasu. Nechtěl se hýbat, dokud by absolutně neměl na výběr.
Zrovna když byl na pokraji toho, aby opět usnul, ptáci začali znovu a Bill frustrovaně odtlačil přikrývku a zabořil hlavu do polštáře, zatímco Tom za ním zasténal na protest.
„Zlato,“ zamumlal Tom. „Zvedneš svůj telefon?“
Bill zašátral rukou na nočním stolku, dokud jeho prsty nenašly telefon a on si ho přitáhl k sobě. Zamžoural na něj, byl rozsvícený, jelikož vyzváněl, ale tohle zatraceně nebyla jeho vyzváněcí melodie. Zmateně hovor přijal a zvedl telefon k uchu. Kdo to sakra mohl volat takhle brzy?
Mluvení začalo dříve, než ze sebe Bill dostal tlumené ´haló´.
„Bille Trümpere! Už bylo zatraceně na čase, abys zvednul svůj telefon! Vyhýbáš se mi?“ David mluvil rychle a Bill pootevřel jedno oko, jako by mu to mohlo pomoct pochopit, o čem to David sakra mluvil. „Snažil jsem se tě zastihnout několik dní. Ty si nekontroluješ zprávy?„
„Davide, kolik je hodin?“ Bill se začal rozhlížet kolem a hledal hodiny, ale rozhodl se, že je na to potřeba příliš mnoho úsilí a svalil se zpět na polštář, s telefonem pevně přitisknutým k uchu.
„Kolik je hodin? Zřejmě tak akorát, abych tě mohl zastihnout.“ Bill si odfrkl, než si vzpomněl, že Tom za ním spí.
„Byl jsem trochu zaneprázdněný,“ řekl a snažil se mluvit tiše.
„Zaneprázdněný?“ Bill slyšel v pozadí rozruch hlasů a poslouchal, zatímco se David přesunul na nějaké tišší místo. „Má to cokoliv společného s tvým novým miláčkem?„
„Mhm. Nastěhovali jsme se k sobě. No, já jsem se nastěhoval k-“ David na druhém konci zalapal po dechu a Bill se usmál.
„Nastěhovali jste se k sobě? Jako, nastěhovali. Spolu.“ Bill se uchechtl nad Davidovým šokovaným tónem, zatímco si omotal Tomovu ruku kolem pasu a propletl si s ním prsty. „Oh, tys to přede mnou tajil!„
„Nechtěl jsem, přísahám. Bylo to šílené. Zrovna včera jsme všechno přestěhovali a pak Janni – Tomova dcera – jela na víkend ke své babičce-„
„Ach!“ Bill mohl slyšet Davidův úšklebek a bylo mu jasné, co bude následovat. „Nebyl jsi zaneprázdněný. Měl jsi plné ruce práce v každém pokoji v tom domě, že?„
„Davide!“ Bill zasyčel a ohlédl se přes rameno na Toma. „Jen ve dvou,“ zašeptal s chichotáním.
David se na druhém konci linky ušklíbl. „No, raději vylučte z dnešního večera všechny ostatní místnosti. To je důvod, proč jsem se tě snažil sehnat, abys mi zavolal.“
„Jo, proč?“ Nepřítomně si hrál s Tomovou rukou a přejížděl s ní jemně nahoru a dolů po svém břiše. Tom se za ním pohnul, přitiskl mu rty na rameno a nechal jeho ruku, aby vedla jeho prsty přes Billův bok.
„Kvůli show! Musíš dnes večer přijít.“ Bill se rychle zapřel o svou paži, ignoroval protestující zakvílení za ním a poplácal Tomovu ruku na své kyčelní kosti.
„Co? Show je v New Yorku.“ Nebyla to otázka, samozřejmě, že přehlídka byla v New Yorku. David o tom mluvil posledních pět měsíců.
„Ne, teď jsme na turné. Není moc dlouhé, ale jedna ze zastávek je dost blízko, abys mohl přijít. Však víš,“ David se odmlčel pro dramatický efekt, Bill si byl jistý. „Pokud chceš.“
David špulil rty tak zničujícím způsobem. Bill to mohl téměř vidět i z postele. Obrátil oči v sloup, znovu si lehl a Tom se k němu opět přitulil a přitiskl svůj tvrdnoucí penis k jeho zadku. Bill zatlačil vzad a snažil se dýchat.
„Samozřejmě, že přijdu. Idiote.“ Bill se uchechtl a Tom se k němu opět přitisknul. „Takže, ehm…“
Teď byl David na řadě, aby se smál. „Oh, raději ho přiveď. Chci si toho kluka zkontrolovat.“
Bill se usmál tak široce, až jej bolely tváře, nemohl se dočkat, až se David setká s Tomem. „Budeš ho milovat, já vím, že ano. Je prostě úžasný a milý a vtipný a tak nádherný, Davide, připraví tě o dech-„
„Okay, okay, chápu to. Je perfektní.“ Bill přestěhoval Tomovu ruku na svůj tvrdý penis, zatímco ten jeho cítil proti svému vstupu. Zadržel zasténání, stiskl rty a vydechl nosem, když se Tomovy prsty kolem něj omotaly. „Bille?„
„Ach, hmm. Perfektní.“ Bill zadržel Tomovu ruku, aby se dal trochu dohromady a mohl dokončit telefon a poté dostat Toma do sebe. „V kolik hodin je ta show?“
David mu řekl čas a adresu divadla v sousedním městě, v tom samém, kam vzal Toma na večeři na jejich prvním rande. „Takže tam budete?„
Bill se ušklíbl. „Oh jo, oba budeme.“ Zalapal po dechu a rozesmál se, když Tom stiskl hlavičku jeho penisu a odfrkl si proti jeho rameni.
Na druhém konci linky bylo chvíli ticho, než se David obezřetně zeptal: „On tě tam ochmatává, že?„
„Hm? Proč, ne Davide, to by nebylo správné.“ Silně zavřel oči, když Tom vsunul svůj penis mezi jeho stehna, kluzký a vlhký.
„Uh huh.“ Bill se mohl sotva soustředit na mluvení, natož aby rozpoznal úsměv v Davidově hlase. „Tak tě nebudu zdržovat, ale dnes večer vás oba uvidím. Ahoj, zlato!“
Bill vypnul hovor a držel telefon na okamžik pevně sevřený, než jej položil zpět na noční stolek. „Ty, Tome Kaulitzi, jsi velmi nemravný člověk.“ Stiskl stehna pevně k sobě a Tom jej lehce kousl do ramene.
„Ještě jsi ani neviděl, jak nemravný dokážu být,“ zamumlal Tom do Billova krku a Bill vypustil zasténání, které dříve zadržel.
—
„Cítím se stejně, jako když jsem se připravoval na naše první rande.“ Tom procházel svá trička a blábolil nad tmavě modrou polokošilí a lehkou růžovou košilí s knoflíky. Už si oblékl nové džíny, těsnější, než na jaké byl zvyklý, ale nový materiál byl tenký a měkký. Nevybral si je, samozřejmě, byl to Billův výběr, ale Tomovi to nevadilo. Jen ten způsob, jakým jej Billovy oči ohodnotily, když vyšel ze šatny s novými džínami na sobě, stál za to.
Bill přišel za ním a natáhl se přes jeho rameno pro růžové tričko. Držel ho proti Tomově hrudi. „Podrž to.“
Bill poodstoupil a prohlédl si jej odshora dolů, než přikývl. „Myslím, že je to dobré. A víš, myslím, že mám něco, co k tomu bude ladit. Vydrž.“ Přešel ke své skříni – té, který bývala dříve plná krabic, jež Tom nikdy nevybalil od chvíle, kdy se nastěhoval – rychle přesunoval ramínka sem a tam, až našel to, co hledal. Vytáhl černorůžové tričko a přidržel si ho u hrudi, aby jej Tom viděl. Dobře to kontrastovalo s Billovými černými džínami i s jeho tričkem a Tom se souhlasně usmál.
„Ladíme k sobě, ale nejsme stejní. Líbí se mi to.“ Tom otevřel šuplík, aby našel šátek a dokončil tím svůj outfit. „Víš, já ani nevím, o čem spolu budeme mluvit. Není to tak, že bych byl ten nejspolečenštější člověk na světě.“
Bill si přetáhl tričko přes hlavu a rozepnul si kalhoty, aby si ho zastrčil dovnitř. „On je opravdu skvělý, Tome. Nebudeš se muset bát toho, o čem s ním máš mluvit, slibuju. Vymluví ti díru do hlavy, věř mi a ani nebudeš vědět jak a budeš mu vyprávět svůj životní příběh.“
Tom se ušklíbl. „Jo, já si to nemyslím, Bille. Bylo pro mě těžké říct dokonce i tobě některé věci o sobě. A já nemám trpělivost pro nějaké to malé klábosení.“
Bill se přestal snažit zapnout mohutný stříbrný náramek kolem svého zápěstí a podíval se na Toma. „Jsi obchodník. Nemusíš při tom lidi ukecávat?“
„No, jo, ale to je něco jiného.“ Tom pokrčil rameny a uvázal si šátek. Přál si, aby měl čas si navoskovat své dredy, aby vypadaly méně neupraveně, ale když se konečně dostali z postele, měli jen čas na oběd a nákup, než se museli vrátit domů, aby se připravili k odchodu. Snažil se nemyslet na to, jak vypadají, a pomyslel si, že když je udrží svázané šátkem a hozené přes ramena, nebudou jej tolik otravovat.
„Tome, příliš moc se bojíš.“ Bill upustil náramek na postel a přikradl se k němu, aby si opřel tvář do Tomova krku. „Miluju tě, okay? To je dostatečný důvod k tomu, aby tě miloval taky.“ Poplácal Toma po zadku a vyjeknul, když se Tom natáhl, aby jej štípnul na oplátku.
—
Když se dav kolem nich zvedl, jásající a tleskající, Tom pustil Billovu ruku a postavil se, aby se k nim připojil. Sám pro sebe se rozesmál, když si Bill vložil dva prsty do úst a hlasitě zapískal. Herci zrovna přišli, aby se poklonili a Tom byl téměř smutný, že už je konec. Byl to muzikál se zajímavým příběhem a obsazením v pestrých kostýmech a Tom si to opravdu užil. Nicméně stejně velká zábava byla při představení sledovat i Billovu tvář.
„Tak pojď.“ Bill jej vzal za ruku a protáhli se do uličky. David jim sehnal vynikající místa, aby mohli vidět vše, co se dělo na jevišti, téměř jako by hráli pouze pro ně. To také znamenalo, že když představení končilo, byli docela blízko ke dveřím, které vedly do zákulisí. „David říkal, abychom za ním potom přišli.“
Bill byl nadšený. Tom mohl cítit vibrace, které z něj vycházely, a jeho přítel téměř poskakoval s tou energií. Tom musel jít rychle, aby s ním udržel krok a Bill jej stále ještě tahal za ruku a popoháněl jej. Tom se rozesmál a přitáhl si jej zpátky k sobě.
„Hej, zpomal.“ Uhnul jednomu z herců, který měl na hlavě oranžový klobouk z peří. Neuspěl při pokusu nezírat, než omotal ruku kolem Billova pasu a zašeptal mu do vlasů, „bude tam i za pět minut. Nechme některé z těchto lidí, aby se odsud dostali.“
„Neviděl jsem ho už věčnost, Tome. Pět minut je příliš moc!“ Billův stisk byl pevný, jak Toma vlekl kolem rekvizit a lidí, zatímco se rozhlížel na všechny strany. Nakonec nakoukl do jasně osvětlené místnosti, ve které to bzučelo tlacháním, jak herci oslavovali další skvělý výkon.
Bill se postavil na špičky a skenoval dav, dokud Tom neuslyšel hlasitý výkřik z druhé strany místnosti.
„Billy!“ Tom nejdřív neviděl, odkud se výkřik ozval, ale Bill je táhl skrz dav, až málem narazil do menšího, tmavovlasého muže, který se k nim přiřítil. „Billy, zvládl jsi to! Věděl jsem, že tady budeš.“
Muž, o kterém Tom předpokládal, že je to David, chytil Billa kolem pasu a silně jej objal, až jej zvedl ze země. Bill jej zase objal kolem krku a mluvil takovou rychlostí, že Tom nedokázal rozeznat ani slovo z toho, co řekl, ale nezdálo se, že by s tím měl David nějaký problém, a tak Tom usoudil, že to musí být naučená dovednost.
Trpělivě čekal, zkřížil ruce na prsou a usmál se, když sledoval Billovo opětovné shledání s jeho nejlepším přítelem a rádcem. Billův obličej byl roztáhnutý do širokého úsměvu a oči se mu leskly a Tom téměř na okamžik zapomněl, kde je, když se ztratil v tom, jak nádherný Bill v tu chvíli byl.
„Tome, posloucháš?“ zavrtěl se a uvědomil si, že Bill s ním mluví. Cítil, jak rudne, opravdu skvělý způsob, jak udělat dobrý první dojem!
„Omlouvám se, byl jsem, ehm… trochu uchvácený.“ Tom přijal ruku, kterou mu David podával a pevně s ní zatřásl. Ten muž byl malý, ale silný a Tom už teď měl rád laskavost v jeho hnědých očích. Byl menší než Tom, hubený a jeho tvář zdobily vrásky od smíchu kolem očí. Ten muž měl charakter. „Jsem rád, že vás poznávám. David, že?“
David jej vtáhl do rychlého, pevného objetí a Tom si nemohl pomoct, ale rozesmál se do těch dětsky jemných vlasů, které jej polechtaly na nose. David je pustil a přidržel si jej na délku své paže.
„Samozřejmě, že jsem David. Myslíš si, že by se Bill nechal od kohokoliv jiného takhle ochmatávat?“ Ušklíbl se David a jeho hlas byl překvapivě vysoký na muže jeho věku. Tom pohlédl na Billa s vykulenýma očima, ale Bill omotal jednu ruku kolem Davidových ramen a postavil se vedle něj, zatímco David si Toma prohlížel.
„Oh, Billy,“ řekl David nakonec, když si Toma několikrát prohlédl odshora dolů. „Našel sis docela pěkného chlapa, víš.“ Souhlasně zabroukal a vzal Tomovu ruku, aby mu vtiskl malou pusu na klouby. „Je delikátní!“
Tom cítil, že má tvář v jednom ohni. Bill se nad tím komplimentem vyloženě rozzářil a odsunul se od Davidova boku, aby se vtiskl do Tomovy náruče a Tom byl rád, že jej tam má.
„Dnes večer má Rhonda narozeniny a my pro ni máme párty. Byl bych moc rád, kdybyste se k nám připojili.“ David vzal Billovu ruku. „Potřebujeme si popovídat, ty a já, samozřejmě,“ David vzal také Tomovu ruku a lehce ji stisknul. „Musím poznat toho tvého muže. Ujistit se, že stojí za srdce mého Billyho.“ Úsměv v Davidově hlase udělalo to prohlášení méně zastrašující, ale Tom věděl, že David chce pro Billa jen to nejlepší.
„Já jsem pro,“ přikývl Tom na Davida a obrátil se k Billovi s odhodlaným úsměvem na tváři.
„Dobře!“ David se rozesmál a šel si pro kabát. „Tak pojďme!“
—
Byly téměř tři hodiny ráno, když se Bill s Tomem dostali domů. Unaveně otevřeli dveře a sundali si kabáty a boty.
Mluvili celou cestu domů, Bill nadšený, že zase viděl svého přítele a Tom šťastný, že se s Davidem spřátelil. Ten muž byl opravdu neuvěřitelný a vtipný a sladký a Bill měl pravdu, Tom nakonec mluvil daleko víc, než si myslel, že bude. S Davidem se prostě cítil pohodlně a dřív, než o tom věděl, zjistil, že mluví o věcech, které by nikdy nikomu neřekl kromě Billa. Čas od času cítil, jak jej Bill pozoruje, a když zachytil jeho pohled, mohl přísahat, že v něm viděl něco jako hrdost. Kilometr za kilometrem po cestě domů si Tom nemyslel, že uplynul snad jediný okamžik, kdy by se Bill neusmíval, když si přehrával znovu události dnešního večera.
Když se připravovali do postele, čistili si zuby společně v malé koupelně a vystřídali se při vyplachování úst, Tom přemýšlel o tom, jak už tam spolu zdomácněli. Zdálo se, že Bill do jeho života prostě perfektně pasoval, do jeho života a do jeho srdce, zaplnil všechny mezery, které byly předtím prázdné.
Tak dlouho, dokud měl Billa a Janni, nebylo tady nic dalšího, o co by mohl žádat.
autor: Steinsgrrl
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
jéé to sem ráda že si sedli s Davidem 🙂 to je fain 🙂 a doufám, že jim ta idilka vydrží a nebude jim tam dělat problémy ta baba…děkuju za dílek ^^
Takéto idylické chvíle v príbehu väčšinou značia dve veci. Buď sa príbeh chvíli ku koncu, alebo sa čoskoro niečo pokazí. A hoci – ako sa hovorí – keby bolo všetko fajn, nebolo by o čom písať, tak dúfam, že nech sa stane čokoľvek, nebude to až také zlé, spolu to prekonajú a ešte viac ich to spojí.
David je uzasna postava pribehu. Je tak empaticky, dokonce donutil uzavreneho Toma mluvit. Rada bych videla to predstaveni 😀 nicmene i ja si myslim, ze prijde nejaky prusvih. Bud zavari babicka s Janni, nebo snad nejaka hadka mezi kluky? Uvidime 🙂
Dekuji za preklad ^^
Díky za milý a pohodový dílek.
Těším se na pokračování.
Krásna kapitolka a je fajn že si Tom rozumí z Davidem.
Toto bola taká pohodová kapitolka – som rada, že si Tom s Davidom tak sadli a hlavne, že David Toma Billovi schválil 😀
Ale tiež si myslím, že sa stane niečo zlé a skôr to vsádzam na Janninu babičku.
Ďakujem za časť.
David je podobné treštidlo ako Bill. A Tom sa k nim krásne prispôsobil:) Bolo to krásne. Perfektná pohodová kapitola, zanechala mi úsmev a príjemný pocit:) Ďakujem za ňu.
Ten David je ale číslo! 😀 Jen co se objevil na scéně, musela jsem se začít strašně smát! Hrozně moc mi zvedl náladu tou svou povahou a bezprostředností. A když dostal i Toma, tak to už je co říct. Jsem strašně ráda za takový hezký, pohodový a šťastný díl. Musela jsem se celou dobu strašně usmívat a jsem za kluky vážně ráda. Moc bych jim přála, aby měli takových krásných chvilek plno, ale stejně jako holky, i já se děsím toho, co ještě přijde.
Mockrát děkuji za překlad!