autor: elvisfan
Všechno nejlepší, miláčku
„Kurva!“
Tom zavřel oči a zaklonil hlavu, opřel si ji o dveře s lehkým ducnutím. Když oči znovu otevřel, Bill stál před ním a poslušně mu vytahoval kalhoty zpátky nahoru.
„Bille?“
„Hm?“
„Jsi blázen.“
„Myslel jsem, že se ti moje překvapení bude líbit,“ Bill se nevinně usmál.
„No, jo, líbí. Ale ukázat se tady se Starbucksem je jedna věc. Přijít sem mi vykouřit v kanceláři je…“
„Zábava?“
Bill se na něj natisknul a mazlil se s jeho krkem, než ho Tom za boky lehce odstrčil.
„Už ne. Někteří z nás musí ještě pár hodin pracovat.“
„Škoda, že nemůžeme mít volno oba, když mám narozeniny.“
Tomovy oči se rozšířily, když mu to došlo. „Ty malej smrade,“ zasmál se. „Chceš jenom vědět, kam tě dneska večer beru.“
„Zabralo to?“
„Promiň, miláčku. Takhle lehce to nejde. Ale kdybys… to chtěl zkusit znovu, mohl bych…“
„Ne. Jednou to stačilo.“ Bill si oblékl bundu. „No, očividně nestačilo. Ale už musím jít.“ Lehce Toma políbil na rty. „Mám záhadný rande, na který se musím připravit.“
Otevřel dveře a proběhl obchodem, po cestě se rozloučil s Gustavem.
Tom se připojil ke svému kamarádovi za kasou, marně se snažil nešklebit. Gustav se na něj podíval, Tom se jen usmál a Gustav zakroutil hlavou.
„Nechci nic slyšet.“
—
Bill byl tak natěšený, když ho Tom vyzvedl, že by snad mohl Tomovo auto celou cestu tlačit.
„Tome, jen malou nápovědu,“ prosil.
„Dobře, jdeme… na jídlo.“
„Ale kam?“
„Záleží na tom?“ Tom předstíral, že je dotčený. „Dokud jsi se mnou, tak… by měl bejt McDonald v pohodě, správně?“
„Nebereš mě na moje narozeniny do mekáče, že ne?“
„Ne,“ Tom se zasmál. „Slibuju, že je to hezčí než mekáč. Vlastně, je to přímo… tam.“
Bill zalapal po dechu, když Tom zahnul k parkovišti. „Soho? Bereš mě do Soho?“ Zapískal a pokusil se Toma obejmout, zapomněl, že je ještě pořád připoutaný. „Vždycky jsem sem chtěl jít. Vypadá to tady tak luxusně.“
Bill se skoro vznášel, jak šli do restaurace a k jejich stolu pro dva, který Tom zarezervoval.
„Tome, všechno je to hrozně drahý,“ Bill zašeptal, když koukal do menu.
„Což je důvod, proč je to místo pro speciální události.“
„Už jsi tu byl?“
„Na rande ne, jestli myslíš tohle,“ Tom se ušklíbnul. „Byli jsme tady, když sestra odmaturovala.“
„No, už to tady miluju, a pořád nemůžu uvěřit, že jsi mě sem vzal, myslel jsem, že půjdeme někam na kraba.“
„Objednej si, co chceš. Máš narozeniny.“
„Takže… čokoládový pudink je dovolený?“ Bill zatřepotal řasami.
„Cokoliv chceš, Bille.“
—
Druhá část Billova narozeninového překvapení zahrnovala pásku přes oči. Tom si byl jistý, že všechno to houkání prozradí.
„Tomi, kde jsme?“ Bill zakňučel.
„Ještě vydrž,“ Tom Billa hlídal, aby si pásku nesundal. „Nech mě zaparkovat.“
„Jsme na nějaký štěrkový cestě?“
„Štěrk, jo. Ne tak úplně cesta.“
„Ooo, zajímavý!“
Tom zaparkoval a otočil se na Billa. „Připravený na druhé překvapení?“ zeptal se, jen aby se neřeklo a odepnul jim oběma pásy.
„Jo! Honem!“
Když mu sundal pásku, Bill se rozhlídl kolem, zaječel a Toma objal. „Ještě jsem nikdy nebyl v autokině!“
„Nikdy?“
„Nikdy, nikdy.“
„No, asi jich už moc nezbylo. Byl jsem tu jednou, ještě na střední.“
„Můžeme si dát popcorn, Tome?“
„Jsem překvapenej, že máš ještě místo na popcorn, ale samozřejmě.“
„A můžeme se muchlovat na zadní sedačce?“ Bill se svůdně usmál.
„S tím nemám problém.“
„Oh, ale to je hloupý. Proč platit peníze a pak se na ten film ani nepodívat? Můžeme se muchlovat, až mě vezmeš domů.“
O čtyřicet minut později byla přední sedadla prázdná, okna zamlžená a Bill se udělal do Tomových úst.
„Oh bože!“ Bill zasténal. „Jsi v tom tak dobrej!“
„Děkuju.“
„Dobře, že sedím, nemyslím si, že bych byl teď schopnej se postavit.“
„Oh, asi jako já dneska dopoledne?“
„Líbilo se ti to a víš to.“
„To nepopírám, jen srovnávám.“ Tom se usmál. „Chceš, abych zůstal, nebo…“
„Hm, nech mě přemýšlet. Koukat na film, u kterýho nám první půlka už utekla, nebo mít narozeninový sex s mým nádherným přítelem.“
„Máš pravdu, bez debat. Koukáme na film.“
„Tomeee!“
—
Bill pozadu nacouval do obýváku, rty pořád spojené s Tomovými, narazil do opěradla gauče. Tom se zasmál a pomohl mu se posadit.
„Lásko, posaď se, než mi tu spadneš.“
Bill se přesunul na jeho klín. „Mnohem lepší.“
Chvíli se líně líbali, než Tom uslyšel cvaknutí a otočil hlavu.
„Bille, co to…“
Bill se usmál a vyfotil další fotku. „Jen nás fotím.“
„Oh bože, nech mě se podívat.“ Ukradl mu telefon a procházel všechny fotky. „Dobře, tahle se mi líbí. Jak si to pošlu… sakra, ty tlačítka jsou tak malinký. Jak… kurva, co jsem to udělal? Dobře, teď jsem se dostal ke tvým zprávám.“ Bill se zahihňal a Tom usmál. „Nevadí. No, jak se…“
Tom se zastavil, když viděl jednu starou smsku.
07/07/2009
Od: Georg
miluju te, brzo se uvidime
„Poslední zpráva od Georga?“ zeptal se.
Bill si vzal telefon zpátky a zahodil ho pryč, koukal, jak dohopkal až do rohu gauče. Nervózně se kousal do rtu, než se podíval zpátky na Toma. „Promiň,“ zašeptal.
Tom si opřel hlavu a povzdechnul si. „Už půjdu.“
„Tome…“
„Zvedni se, Bille.“
Bill se zvednul a bezmocně koukal, jak Tom odchází ke dveřím.
„Tome, prosím, neodcházej.“
Tom věděl, že je Bill na pokraji toho, aby začal brečet ještě před tím, než se na něj podíval.
„Bille… prostě tady teď nemůžu zůstat, dobře?“
„Prosím, nebuď…“
„Nejsem naštvanej, nejsem. Jenom… už musím jít.“ Podíval se na toho muže, který pro něj tolik znamenal, a jen na něj žalostně koukal. „Zítra ti zavolám.“
Bill popotáhl a přikývl s hlavou svěšenou, když Tom odešel z bytu pryč.
—
O dvě hodiny později Tom ležel na své posteli, spánek k němu ne a ne přijít, když mu zazvonil telefon. Nebyl překvapený, když viděl Billovo jméno na displeji. Než stihl cokoliv říct, slyšel Billa zavzlykat svoje jméno.
„Lásko, prosím, nebreč. Promiň, že jsem tě rozrušil.“
„Tome, chceš se se mnou ještě vídat?“
„Samozřejmě, že chci, Bille. Nerozcházím se s tebou, dobře? Jenom musím… Myslím, že o tom oba potřebujeme přemýšlet.“
„Omlouvám se za…“
„Neomlouvej se.“ Tom zavřel oči a zhluboka vydechl. „Bille, já… dobře, je pozdě, zítra musíme oba do práce. Končím v devět a půjdu rovnou k tobě, dobře?“
„Dobře.“
„Bille, jsme v pohodě. Nic se nezměnilo.“
„Dobře.“ Bill popotáhl.
„Jdi do postele, jo? Trochu se vyspi.“
„Půjdu. Zítra večer se uvidíme, že jo?“
„Jo, kolem půl desátý.“
„Dobře. Dobrou noc, Tome.“
„Dobrou.“
autor: elvisfan
překlad: Iwča
betaread: J. :o)
To bylo nádherný Bill je tak roztomilý prostě takový narozeniny bych chtěla taky zažít prostě závidím 😀 jinak škoda ze se to na konci takhle pokazilo ale ne furt je happy end ze? Děkuji za dílek a těším se na další! ;)))
To byly opravdu luxusní narozeniny…Ta esemeska to trochu pokazila, ale doufám, že to bude v pohodě… Georg prostě byl v Billově životě důležitý, a jakkoliv šťastný s Tomem bude, tak samozřejmě nikdy úplně nezapomene, to je jasný…
Vse zacalo krasne, hezkym prepadenim Toma, krasnym prekvapenim v podobe vecere a kina. Ten konec byl horsi. Tomovi se tak nejak nedivim. Ex-cokoliv je pro novou znamost na pecku. Najit u sveho chlapa takovou starou sms, asi udelam to same co Tom. Uvidime, jak se bude dal vyvijet jejich vztah. Jak rekl Tom, nerozchazi se…
Diky za preklad 😉
Všechno to bylo tak strašně krásné a pak ta sms. Já to Billovi nezazlívám, chápu, že byl Georg velkou součástí jeho života, ale na stranu druhou zase chápu i Toma, protože přečíst si takovou sms není nic lehkého. Snad to kluci spolu nějak překonají! 🙂
Moc děkuji za překlad! 🙂
… a tak pěkně se to vyvíjelo. 🙂
To je jeden z důvodů, proč je třeba mobil neustále udržovat "sterilní". Nostalgicky si uchovávat zprávy je pošetilé a někdy i nebezpečné.
Díky, těším se na pokračování.
Krásna kapitolka ale ten konec byl smutný.Doufám že se to vysvětli.
Strašne sa mi páčilo to Billovo nadšenie z narodenín 😀 Ako sa snažil Toma "presvedčiť", aby mu prezradil kam pôjdu a potom tá jeho radosť z prekvapení 🙂
Jedine tá SMS-ka to pokazila. A aj keď chápem, že Georg bol pre Billa dôležitý, tak myslím, že keď chce byť s Tomom, tak by sa mal už cez neho preniesť. A Tomovi sa nečudujem, že mu to pokazilo náladu a musel odísť – predsa len nájsť svojmu priateľovi v mobile takú správu od bývalého… asi by som urobila to isté, čo on.
Ale ako povedal Tom, nerozchádzajú sa, takže dúfam, že budú v pohode…
Ďakujem za preklad.
takové narozky chci taky 🙁 <3 závist :3 jenom nevím co si myslet o tý smsce oO doufám jenom že se něco nějak nepokazí mezi nimi a Tom to přejde 🙁 moc děkuju za překlad tohohle skvostu <3
A pre toto by som NIKDY NIKOMU NELIEZLA DO MOBILU je mi to ľúto, že to Toma tak vzalo. Nemusel hneď utekať. Veď Bill mu neklamal povedal, že bol zamilovaný… Dúfam, že to nejako prekonajú. Boli to krásne narodeniny, škoda toho konca.