Tak řekl Billovi, aby své staré oblečení dal do pytle, a když mladík vstoupil do sprchy, Tom je zanesl motelové službě spolu s jeho vlastním špinavým oblečením a zaplatil, aby je do rána vyprali a usušili. Nebylo to něco, co normálně dělali, ale řidiči kamionů využívali některé extra služby za rozumnou cenu, protože byli stále na cestě a neměli prostor pro příliš mnoho zavazadel.
Nyní byl zpátky v místnosti, sledovat nudný film a čekal na Billa, až bude v koupelně hotový. Ne že by někam spěchal, ale z nějakého důvodu se Tom začal těšit na jeho společnost a líbilo se mu mít ho poblíž.
Tom se jen usmál a otočil se zpátky k televizi, ale ne proto, že by to bylo zajímavější než Bill, ale protože nechtěl zírat na mladíka dost dlouho na to, aby se začal vyptávat. Tom neměl žádnou skutečnou odpověď na to, proč najednou zjistil, že je tak těžké, aby z něj spustit oči, ale byl šťastný, že strávili většinu svého času společně na silnici, pak se musel soustředit na jízdu a nemohl se na něj dívat delší dobu, než jen na několik vteřin.
„Na co se díváš?“ Zeptal se Bill, sedící s překříženýma nohama, mírně se naklonil na posteli dopředu a Tom musel přinutit svůj pohled k pobytu na televizi, místo na Billových zádech a krku.
„Já je chápu,“ zamumlal Bill. „Kdo by chtěl žít celý život zavřený u lidí, kteří ti říkají, co máš dělat, jak moc máš jíst a už nikdy ti nedovolí podívat se na život mimo tyto zdi?“
Tom si z nějakého důvodu myslel, že Bill je ten typ člověka, který bude šílet, když se docela strašidelný duch, nebo co to bylo, objeví na obrazovce, ale zdálo se, že mladíkovi to připadalo stejně nudné jako Tomovi a po chvíli si začal prozkoumávat své nehty namísto pohledu na obrazovku.
„Vypadají tak prázdně bez laku na nehty,“ zamumlal a znovu ruku položil. „Až budu mít práci, musím to napravit.“
Bill se usmál, pak potlačil zívnutí a unaveně zamrkal, stále se přitom díval na Toma.
„Nebude ti vadit, když půjdu spát?“ Zeptal se. „Můžeš se dál dívat, pokud chceš, nevadí mi to.“
Bill si zalezl pod deku, zamumlal dobrou noc a Tom si byl docela jistý, že usnul jen o pár vteřin později. Mladík se stále zdál být velmi unavený po většinu času, ale alespoň byl uvolněný, a po večeři v malé hospůdce se zdálo, že konečně pochopil, že Tom za to nebude žádat cokoliv nazpět. Už nezaváhal, než zalezl do postele, kde Tom už ležel, a i když se zřejmě cítil opravdu špatně, než opět přijal jídlo, nehádal se, což bylo osvěžující, protože Tom začínal být unavený z toho, jak mu neustále opakoval, že mu nevadí platit.
Tom trochu ztišil zvuk, ale dodíval se na film, než televizi konečně vypnul, ač si nebyl jistý, jestli by měl jít skutečně spát, nebo se snažit najít si něco jiného na práci. Nebyl příliš unavený, ale strašně se nudil a připadalo mu, že spánek bylo to jediné, co vlastně mohl dělat.
Bylo pěkné spát vedle někoho a z nějakého důvodu ta skutečnost, že ten kluk tam nebyl jen proto, aby měl s Tomem sex, to dělala ještě hezčí. Kromě důvodu, že vlastně nebude mít možnost mít pro sebe tu tmavovlasou krásu, ležící vedle něj a spící. To doslova stálo za hovno.
Pohlédl na spícího chlapce znovu, než zhasnul světlo a obrátil se na druhou stranu, zády k Billovi. Nemohl toho kluka mít rád, to se prostě nemohlo stát. Tom neměl rád stopaře, které vzal, ve skutečnosti neměl rád nikoho, tak proč byl tenhle podivný mladík náhle v jeho myšlenkách?
autor: Zarlina
On nespí on ho určitě slyší! na tuty! panebože ,, to je úžasná povídka! hrozně moc se těším na další dílek! děkuji 🙂
No jo, kdo by Billovi odolal, že? 😀 Ještě nejsou ani v půlce cesty a Tom už přemýšlí nad tím, jaké to bez Billa bude smutné.
Díky, těším se na pokračování.
Chudak Bill, takovou dobu v jednech spodarech, ble 😀 jesteze je Tom takovy gentleman a pujcil mu svoje trenky :))) naprosto zeru, jak se Tomovi dostava jeho spolucestujici pod kuzi, jak se mu rozleza v hlave a usidluje se. Billovi urcite taky neni lhostejny 🙂 ale co bude na konci cesty? Uvidime 🙂
Dekuji za preklad!
Tak se mi zdá, že tu někdo začíná být zamilovaný 🙂 Ale ty Billovi divné řeči…Ať už konečně vybalí co je zač a co se mu stalo…
Díky za překlad
Předpokládám, že informace ohledně delfínů je nejspíše také založená na pravdě? 🙂 Moc se mi líbí tyhle Billovy náhodné poznámky, které jsou poučné a především strašně zajímavé. Připadám si dost blbě, ale takové informace přímo zbožňuju, klidně je Bill může říkat v každém dílu, vůbec bych se nezlobila. 😛
Moc se mi líbí, jak se Bill postupně začíná otevírat. Jak začíná vylézat ze své ulity a nemá problém Tomovi něco říct či se jej na něco zeptat. Je to vážně hezké. 🙂 Úplně mě těší, jak se kluci pořád poznávají blíž a blíž. 🙂
Teď mě ještě tak napadá, že ta poznáka o delfínech a o tom, že nikdo nechce žit v zajetí, kde mu někdo přesně ukládá co má dělat, se asi nebude vztahovatjen na delfíny, ale především na něj samotného?
Děkuji za další skvělý díl a za překlad! 🙂
Tom je prostě roztomilej s tím svým: Nemám rád nikoho, jsem strašně drsnej :))) Musím se tomu pořád usmívat 🙂 Kdypak si asi přizná, že je prostě zamilovanej až po uši? 🙂
A Bill mě baví s těmi svými fakty ze života, klidně ať jich je víc, aspoň se člověk něco dozví 🙂
Díky moc za překlad a těším se na pokračování.
Mne sa tak strašne páči, ako Tom pomaly, ale isto podlieha Billovmu čaru 😀
A Bill.. no tie jeho fakt o svete 🙂 Som strašne zvedavá, čím nás ešte obohatí 🙂
Ďakujem za preklad.
I tento díl byl natolik skvělý, že splnil mé očekávání, ale na druhou stranu se otevíra spoustu dalších otázek, na které chci znát odpovědi. Je pozoruhodně zajímavé v každém dalším díle vidět sblížení mezi kluky. Bill se nám hezky otevírá a Tom se zase zamilovává. Ale jak to má asi Bill?! To zatím nevíme, ale třeba se to změní. Bylo by hezké se na některou ze situací podívat i z pohledu Billa…víme, jak to má Tom k němu a všichni tušíme, jak to dopadne…ale, co Bill?! Díky za překlad. A honem další díl.
Tom začíná byt závislí na Billovi to je dobře nemůže jej pustit do města samotného.
To o delfínoch je strašne smutné, dúfala som, že Bill prezradí niečo ďalšie o sebe. Som zvedavá čo sa mu to dialo v jeho živote. Má šťastie, že natrafil na Toma ale aj Tom má šťastie, že našiel niekoho, s kým nebude sám. Dúfam, že si to uvedomí a nebude sa tomu príliš brániť:)
Nene, Tome, Bill nemůže odejít odněkud, kde neví, že je! 😀 Ty šílenče. Líbat jeho tenké rty, dotýkat se jeho těla, hladit ho po vlasech a říkat mu baby 😀 DD Tady se nám někdo tak trošičku zamiloval, že? 😀 :3 Pochybuju, že by Toma Bill s makeupem vyděsil, spíš naopak. Všichni dobře víme, jak zatraceně sexy Bill vypadá, když je namalovaný, teda byl, teď by to asi byla divná kombinace, ty jeho blond krátké vlasy a vousy, to by mě asi i děsilo 😀 Ale tehdy, tehdy byl ošukatelnější než Thór… nebo… teď mě nenapadá nikdo sexy, Bill je prostě sexy. Delfíni? :O Sebevraždu? :O TO NE! DELFÍNI NE! Třeba plankton, to by mi nevadilo, kdyby se jednou za čas nějakej ten plankton nechtěně rozplácnul o nějakou kocápku, ale delfíni? My lidi jsme horší než ta zvířata! Měli bychom se stydět! A to jsme prej inteligentní a na vrcholu potravního řetězce a kdoví cosi kdesi, houbelec! Chudáci delfíni… chtěla bych být delfín 😀 A jen tak se někde plahočit… daleko od lidí… nebo budu hippiesák 😀 To je jedno, k ději. Tak to vypadá, že Billa někdo někde věznil a jemu se podařilo utéct. To je strašný! Jak říkám, lidi jsou strašní… Samo sebou ne všichni, ale dohnat tak krásný zvíře k sebevraždě, to je vražda! A proč vlastně, do prdele lidi, vzpamatujme se, páč já se začínám stydět, že jsem člověk. Jen jsem si chtěla znovu ulevit. Pardon. Jsem hold někdy přecitlivělá… v určité dny svého života… hrůza.
Moc děkuju za překlad Zuzu a autorce za povídku, je vážně pěkná, pořád se tu dozvídáme přírodovědné věci, to je moc poučné. Děkuju <3