autor: Mykerina
Tom
Hladil jsem ho po tváři a nechápal, jak něco tak dokonalého může dělat tak ohavnou práci. Teda ohavné to nebylo, bylo to strašně příjemné, hezké vzrušující a… myslel jsem ohavnou práci to, že musí být tady.
„Motýlku,“ projedu mu vlasy a políbím na ty rozkošné rty. Srdce mi buší. V hlavě mi tepe. Chci ho mít u sebe. Starat se o něj, mazlit, líbat… milovat. Je až šílené, jak silný cit jsem si k němu, během chvíle, co ho znám, vyvinul. Trochu mě to děsí, ale myslím, že tohle je opravdová láska.
Vytáhnu si ho k sobě, ať nemusí klečet a za krk si ho přitáhnu k polibku.
„Ne…“ vzepře se mi. Cítím zoufalost, co mi svírá hrudník. Takové omítnutí. Trochu prosebně na něj koukám do těch hnědých očí, ale on jen zavrtí hlavou a odtáhne se úplně.
„Řekl jsem ti, že se nelíbám, Tome,“ vydechne. Vezme si župánek.
„Zaplatím si za to,“ vyhrknu ze sebe tuhle ubohou myšlenku. Hned bych ji chtěl vzít zpět, mám pocit, že jsem ho trochu neuváženě urazil.
„Eri, já…“ snažím se obhájit, ale jeho oči mě ujistí, že jsem přestřelil a bude lepší, když zmlknu. Skousnu si ret a zůstanu sedět na posteli. Vidím, jak jde někam dozadu, asi koupelna, ale nemám odvahu jej následovat. Vydechnu. Tohle jsem asi podělal na nejvyšší možné úrovni. Vím, že jsem někdy moc zbrklý, ale on mi tak moc připomíná Billa, že z toho prostě šílím. Promnu si kořen nosu a zvednu se. Jdu k té koupelně a zaklepu.
„Eri?“ brouknu.
„Už jdu,“ ozve se a opravdu do minuty vyleze. Pousměju se omluvně, ale on mi pohled ani nevrátí. Mám silný pocit, že je něco opravdu hodně špatně.
„Měl bys už jít, myslím, že tvůj čas vypršel,“ vyhazuje mě.
„Počkej… To nejde… zaplatil jsem hodně peněz,“ stáhnu obočí. Vidím, jak mu ztuhne čelist, když se zmíním o částce. Beze slova si lehne na postel a svlékne ze sebe to sporé oblečení. Vyrazí mi dech svou krásou, ale jeho chladný hlas mě vrátí na zem.
„Tak dělej, pojď si vybrat svoje peníze!“ snaží se pronést sladce, ale z těch slov úplně odkapává jed.
Nemůžu. I když po něm dost toužím, nechci to takhle. Když je naštvaný a ublížený.
„Eri, já…“ vydechnu. Kouká na mě, co udělám. Opravdu nemůžu. Vezmu si mikinu a odejdu. Mísí se ve mně tolik pocitů. Od radosti přes zklamání po lásku a ublížení.
Erebia
Sotva odejde, zahalím se do županu. Jeho neuvážená slova se mě dotkla. Sice vím, že jsem kurva, vím to líp, než si myslí, ale on mi dával pocit, že… že jí prostě nejsem, a vypustí ze sebe takové myšlenky. Ne, to ani nemohly být myšlenky, protože on mi přijde inteligentní a… prostě mě zklamal. Je mi dost jasné, že po tomhle fiasku už ho neuvidím. A na jednu stranu se mi i dost uleví. Dával mi takovou tu… naději, že nejsem jen kurva. Že jsem třeba i něco více. A to je v téhle branži nebezpečné. Já se odsud nemám jak dostat, nemám jak se uchytit v normálním světě. Vlastně ani nevím, jestli mám nějakou školu nebo tak. Nevím nic.
Sednu si na postel a promnu si trochu oči. Jsem opravdu unavený a po jeho návštěvě už i psychicky. Kouknu na hodiny. Mám zhruba půl hodiny, než přijde další zákazník, co bude chtít ukájet své zvrhlé choutky. Trochu se oklepu. Měl jsem si už zvyknout. Zvednu se a jdu se opláchnout. Život je prostě kurva a mně není předurčeno být šťastný a milovaný.
autor: Mykerina
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 0
MOTÝLEK JE ZPÁTKY! 🙂
Chudáci kluci… Tohle bylo opravdu špatné. Je škoda, že si Erebia vzal to Tomovo zmatkování tak osobně. On to nemyslel zle, jen chtěl maximálně využít čas, co měli, protože hold nemá tolik peněz, aby za ním mohl přijít, kdykoliv se mu zachce. Doufàm, že to fiasko Toma neodradí a znovu Motýlka kontaktuje. Možná by ale bylo lepší znovu si ho objednat k domů.Budou mít soukromí a dost času si to dnešní nedorozumění vysvětlit. Nejdřív ale Tom bude muset vykrást banku, nebo tak… 😀
Děkuji za kapitolu, návrat Motýlka mi udělal velkou radost 😀
Tak dnes som natrafila na túto poviedku a strašne sa mi páči. Len ako tak pozerám, kapitoly pribúdajú dosť pomaly. Ale dúfam, že sa skoro dočkám ďalšej. Poviedka je smutná ale úžasná!
Je konečně další díl motýlka, doufám že díly budou přibývat pravidelně miluji tu povídku škoda že se dneska nepohodli hrozně sem se těšila na tento díl a oni takhle darebáci děkuji za dílek a těším se na další.
Ale Tom to tak nemyslel, právě proto, že Motýlka nebere jako kurvu ho chtěl políbit, ne? Prostě jen mluvil dřív, než myslel, typický problém chlapů … a můj 😀 Už jsem hodně zvědavá na to, co se Erimu stalo, když si ani nepamatuje, jestli má školu, ale téda, tolik pěnez… tak to Motýlkovi nechodí asi žádní špinaví vandráci, ně? To bude něco hodně luxusního ten bordel, tak by mě hodně zajímalo, jak se tam Motýlek dostal. Jsem ráda, že se tu objevil další díl, už jsem si říkala, kde nám Motýlek lítá 😀 I když mi je docela líto, že se to vyvíjí tímhle směrem, Tom se s Erim může vidět jen když hooodně zaplatí a pak ani nemají prostor si popovídat… Myslíte, že pracovníci v takovýhle … jak to nazvat 😀 Podnicích… nemají vycházky nebo tak? Nevím, v životě jsem tam nebyla a nebudu, nevím co bych tam zrovna já asi dělala 😀 Nějakého gigola 😀 … ooh… no nic. Jsem v klidu, těším se na další díl a za tenhle děkuju 🙂
Taky jsem na tuhle povídku narazila až teď. Vypadá to zajímavě. A po tom fiasku v téhle kapitole jsem zvědavá, kdy a za jakých okolností se zase setkají.
Jsem moc rada že je povídka zpátky
Jej, Motýlik k nám opäť priletel 🙂
Trochu ma mrzí, ako vážne hneď Eri zobral tú Tomovu poznámku o zaplatenom čase. Tom s ním len chcel ten čas čo najlepšie využiť, ale bohužiaľ si dopredu nepremyslel, čo hovorí a takto to dopadlo. Dúfam však, že to nevzdá a ešte sa pokúsi Motýlika nejako kontaktovať. Tiež som zvedavá, čo sa Erimu vlastne stalo, keď si nič nepamätá a skončil v takom luxusnom bordeli.
Ďakujem za ďalšiu časť poviedky a dúfam, že na ďalšiu nebudem musieť tak dlho čakať.
P.S.: Len jedna maličkosť ma zarazila. A to konkrétne táto veta:"Motýlku," projedu mu vlasy a políbím na ty rozkošné rty.
Potom zrazu ho chce pobozkať a Eri mu hovorí, že sa nebozkáva. To si ten bozk predtým len predstavoval alebo sa len vloudila chybička? 😀
Tiež ma zarazilo, že ho pobozkal a potom Eri, že sa nebozkáva.
Je mi Billa veľmi ľúto, dúfam, že tam dlho nebude, že ho nejako Tom odtiaľ dostane preč:(
Hups. To sem si neuvědomila. Pardon. On ho nikdy nepolíbil 😉 na to si ještě pockate
Povídka je úplně skvělá…začala jsem ji číst nedávno a teď je tu další díl…díky za něj. Doufám, že díly budou přibývat nějak pravidelněji. Je mi Toma líto, že je takhle zmatený. Je moc hodný a milý. Mrzí mě, co se stalo s Billem…jsem napnutá, jak to všechno bude zapadat do našeho příběhi. A motýlek…je velmi milý, ale vyplašený…a samo samou se tu objevuje mnoho dalších otázek, na které prozatím neznáme odpovědi…ale se určitě změní. 😉 🙂 Díky za díl.