The Hitchhiker 7.

autor: Zarlina
Já vím, co jsem řekl

Mladík se zastavil u dveří, neodvážil se vejít dál do místnosti, kapala z něj voda a třásl se zimou, zatímco jeho oči sledovaly Toma, jak se pohyboval po místnosti a přešel do koupelny, aby přinesl nějaké ručníky.

„Tady,“ řekl Tom a nabídl jeden z nich třesoucímu se klukovi, ale ten tam jen tak stál a zíral na Toma s rozšířenýma očima. „No tak,“ Tom si povzdechl, „sundej si to mokré oblečení a usuš se, než nastydneš.“

Bill opatrně přijal levný ručník a Tom se od něj odvrátil, aby si sundal vlastní oblečení. Kabát mu moc nepomohl, i tak byl promočený.

Když si nasadil suché tepláky, obrátil se zpět k mladíkovi, který stále ještě nehnul ani prstem. Tom s povzdechem udělal pár kroků blíž k němu, pomalu, nechtěl ho vyděsit ještě víc.

„Nechystám se ti ublížit, Bille,“ zamumlal tiše. „Ale musíš se dostat ven z toho oblečení a pod peřinu, než onemocníš. Nechceme, abys dostal zápal plic nebo tak něco.“

„Ale…“ zašeptal Bill, „říkal jsi, že…“
„Já vím, co jsem říkal,“ řekl Tom vřele. „Ale rozmyslel jsem si to. Neboj se, budeme jen spát, nic jiného.“


Bill váhal, ne zcela přesvědčen.

„No tak, kluku,“ řekl Tom měkkým hlasem. „Kolikrát ti mám říkat, že ti neublížím? Nikdy bych se tě nedotknul bez tvého svolení, slibuju.“

„Proč ne?“ zašeptal Bill, stále na něj zíral s vytřeštěnýma očima. „Co ti brání?“
„Že to nechceš,“ řekl Tom pevným, ale ještě vřelým hlasem. „Já jsem mnoho věcí, ale nejsem násilník, já bych nikdy nikoho nenutil, aby se mnou spal.“

Bill o tom stále nevypadal plně přesvědčen, ale také byl příliš unavený na argumentování a s malým povzdechem si začal sundávat oblečení, zatímco se Tom uctivě odvrátil a přehraboval se ve své tašce.

„Tady,“ řekl o minutu později s nějakými obyčejnými tepláky a tričkem v rukách, které byly pro mladíka příliš velké, ale nedalo se nic dělat. „Vezmi si tyto-„

Přerušil sám sebe, když Billa znovu spatřil. Mladík stál napůl odvrácený, pouze ve svém spodním prádle a sušil si ručníkem vlasy, aniž by se na Toma podíval, a Tom těžce polknul, když spatřil jeho tělo. Bylo zcela pokryto jizvami a Tom nedokázal definovat, z čeho pocházely, protože měly takové divné vzory, ale byly po celém jeho těle. Nejhorší byly jeho paže, ramena a záda, byly tam nějaké i na jeho hrudi a nohách, ale ne tolik jako na zádech.

A byl strašně hubený; nemohl pořádně jíst už týdny.

„Ehm,“ zamumlal Tom, když znovu nalezl svůj hlas. „Obleč si to.“
Bill přijal oblečení, stále bez pohledu na něj, a dál se díval na podlahu, když se oblékal, vypadal, jako by se styděl za to, co Tom viděl.
„A je to,“ Tom se jemně usmál, když Bill byl oblečený. „Postel není příliš velká, ale jsem si jistý, že se tam oba vejdeme.“

Bill pomalu přikývl, pak zvedl pohled a opět na Toma pohlédl, jeho oči byly unavené a zmatené.

„Proč sis to rozmyslel?“
Znovu se ozval hrom a lampa v pokoji několikrát zablikala, jako by jim chtěla připomenout, jak hrozné počasí tam venku bylo.
„Cítil jsem se špatně, že jsi venku v takovéhle bouřce,“ Tom pokrčil rameny, ne tak docela jistý, co na to říct, ani sám neznal odpověď. „A vypadáš, jako bys potřeboval pořádný noční spánek.“

„Cítil ses špatně?“ Bill se na něj díval trochu skepticky a Tom se mu nedivil, ale pak ze sebe vydal unavený povzdech a znovu kývl. „Děkuju ti.“

„Jo, jo,“ zamumlal Tom, nebyl zvyklý, aby mu někdo neustále děkoval za každou malou věc, kterou udělal. „Už běž do postele, pořád se trochu třeseš.“
Bill malinko zaváhal, ale pak se pomalu rozešel k posteli a posadil se na okraj. Nelehnul si, zdálo se, že má stále problémy uvěřit tomu, co se děje.
Nebo možná, že Tomovi stále ještě nevěřil, to by nebylo příliš překvapivé.

Zatímco mladík stále váhal, Tom také přešel k posteli a odtáhnul přikrývku, než si lehl na svou stranu a jen tak mimochodem zkontroloval svůj mobilní telefon, aby měl Bill nějaký čas zvyknout si na myšlenku, že s ním bude sdílet postel a ujistil se, aby se na něj nedíval v případě, že by to všechno jen zhoršilo.

Tom nebyl hloupý, chápal, proč je Bill nervózní, spaní tak blízko cizince by pravděpodobně nebyla Billova první volba, ne, když si nemohl být jistý, že ho Tom skutečně nechá být, že nechce udělat nic, aby mu ublížit. Tom ho ale nechtěl nechat znovu v dešti, to prostě nebyla jedna z možností a připadalo mu docela hrubé nechat jej spát na podlaze, takže tohle bylo jediné řešení.

Chvíli to trvalo, ale nakonec si mladík konečně lehl zády k němu a Tom přes něj přetáhl deku a doufal, že by mu to mohlo pomoct trochu se uvolnit.

Trvalo to několik minut, ale po chvíli se Bill začal uklidňovat a jeho dech se zpomalil, a jen o několik dalších minut později spal, příliš vyčerpaný na to, aby zůstal vzhůru, i když jeho tělo se ještě třáslo zimou.

Tom si také vlezl pod deku, náhodou ji tím stáhl trochu z Billa, a když se naklonil, aby ji vrátil zpět, opět uviděl některé ošklivé jizvy, které měl na rameni, z něhož mu sklouzlo jeho velké tričko. Vypadalo to dost ošklivě a Tom se přistihl, že přemýšlí nad tím, jak k nim mohl mladík přijít.

„Čím sis prošel, kluku?“ zamumlal tiše a zhasnul světlo vleže na zádech s Billovým třesoucím se tělem přitisknutým k jeho vlastnímu. „Před čím utíkáš?“

autor: Zarlina

překlad: Zuzu
betaread: J. :o)

12 thoughts on “The Hitchhiker 7.

  1. Taky by mě zajímalo, před čím Bill utíká. Ty jizvy jsou dost šílené a ať už k nim přišel kdekoliv, nedivím se, že tolik riskoval, aby se odtamtud dostal.
    Tom byl dneska opravdu skvělý, bylo hezké, jak se o Billa staral a nic za to nechtěl…
    Díky za překlad

  2. Rikam si, co se mu asi delo, ze nezna tolik veci, ze ma tolik jizev a ze utika. Jsou za tim jeho rodice? Posahany otec, co nedovoli jist nezdrave jidlo? Fakt povidka plna otazek… snad se brzy Bill trochu rozpovida a neco nam o sobe rekne. Tom zacina silene meknout, aspon vuci Billovi se jevi daleko pristupnejsi a milejsi. Verim mu, ze na nej nic nezkusi.
    Dekuji za preklad 🙂

  3. Tak teď jsem zvědavá ještě víc. Co všechno má ten kluk vlastně za sebou? Zatím jsme se z jeho minulosti nedozvěděli absolutně nic pozitivního. Jenom střípky samých docela děsivých věcí.
    Děkuji za kapitolku a těším se na další.

  4. Co, co? Co, znamená jizvy mají divné vzory? Kde k nim chudák Bill přišel? A proč je tak vychrtlý, když říká, že cestuje jen chvíli? To je mnoho otázek, na které Tom bude muset najít odpovědi. Tááák Tome, hledej, pátrej, vdyť ti ten kluk není lhostejnej. Těším se jak se to bude vyvíjet dál.

  5. Chudinka malej ,, noták Billíčku Tom ti neublíží najdi si k němu cestu on tě ochrání! :(( proč má ty jizvy? chudinka 🙁

  6. Motá se to víc a víc…Co může mít Bill za tajemství, že utíká do NY. A jizvy? Kde vzal tolik ošklivých jizev? Jak mohl někdo chtít ublížit někomu, tak okouzlujícímu jako je Bill…Tome, je to na tobě Billa ochránit, odhalit jeho tajemství a hlavně zachránit…díky za překlad.

  7. Som rada, že Bill nakoniec Tomovu pomoc neodmietal a jeho zdržanlivosť bola pochopiteľná. Tom je super, že sa oňho takto postaral.
    Teraz som však zvedavá, z čoho má Bill tie jazvy a pred čím uteká.
    Ďakujem za preklad.

  8. Po tejto kapitole mi je príšerne smutno. Čo sa to chudáčikovi dialo? Som rada, že sa Tom zľutoval a som rada aj tomu, že na Billa naozaj nič neskúšal. Má toho za sebou asi už príliš veľa. Verím, že po tom ako uvidel Tom tie jazvy, nebude mať to srdce aby Billa nechal samého napospas svetu. Veľmi pekne ďakujem za kapitolu:)

  9. Já mám Billa opravdu čím dál radši! ♥ Je to takové nevinné zlatíčko, které potřebuje ochraňovat. Úplně jsem si jej oblíbila  a nejraději bych se vystřídala s Tomem a starala se o něj sama. 😀 S jizvami jsem opravdu nepočítala, je i strašně líto, čím vším si musel asi chudák Bill projít. Samozřejmě první, co mě napadlo, byl jeho otec, ale kdo ví, třeba to nakonec není on, před kterým Bill utíká. Líbí se mi, jak se postupně o Billovi dozvídám více a více, i když to jsou tak smutné věci.

    Strašně doufám, že se kluci během cesty pořádně sblíží, Billzačne Tomovi věřit a Tom bude úžasný a prostě pomůže Billovi se z tohohle všeho dostat. Chtěla bych, aby byl Bill už jen v bezpečí a milovaný. Mám vůči němu šíleně ochranářské pocity. 🙂

    Strašně moc děkuji za překlad Zuzu, takhle povídka si mě začíná úplně získávat! ♥

  10. Musím se přiznat, že jsem s tento díl musela přečíst už i  v angličtině, když ještě nebyl přeložený! Jsem díl od dílu napnutější, jak to všechno bude dál pokračovat.

  11. Tak tohle začíná být psycho! Chudák Bill, co… co ty jizvy sakra? :O Já myslela, že byl třeba zazobaný, že jeho rodiče byli mafiáni a on se to dozvěděl a tak utíká nebo něco takového, nebo že je hledaný policií za zločin, nebo tak něco a no to vypadá, že ho někdo týral! :O Jeho otec? I jeho matka? Nebo jen jeho otec a jeho matka už nežije a on utekl? :O Nebo… no pochybuju, že si to udělal sám, to je přece šílené… Co se tu děje? :O

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics